Vybrané nálezy z kontrol FÚ (Červen 2009)

9. 7. 2009

Daň z příjmů fyzických osob – doměření daně

Finanční úřad provedl kontrolu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2005, 2006 a 2007 u fyzické osoby, jejímž předmětem podnikání je klempířství a pokrývačství. Za zdaňovací období 2005 daňový subjekt nepodal daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, přestože vykonával podnikatelskou činnost. Při zahájení daňové kontroly předložil daňový subjekt správci daně za rok 2005 účetní doklady a daňovou evidenci, kde vykázal příjmy ve výši 3 450 686,- Kč a výdaje ve výši 3 279 271,- Kč, základ daně 171 414,- Kč. V průběhu kontroly správce daně zjistil, že daňový subjekt si do daňových výdajů mimo jiné uplatnil nákup materiálu od obchodní společnosti v celkové výši 1 860 545,- Kč. Jako důkaz byly předloženy faktury a prodejky za hotové. Na fakturách byla uvedena forma úhrady převodním příkazem. V předložené daňové evidenci poplatník deklaroval úhradu těchto faktur v hotovosti, tuto skutečnost však nedoložil. Na základě dožádání bylo u výše uvedeného dodavatele provedeno místní šetření a bylo zjištěno, že daňový subjekt odebral a uhradil materiál pouze v hodnotě 1 093 107,- Kč. Daňový subjekt nevedl skladovou evidenci. Na výzvu správce daně uvedl, že ke každé zakázce vyhotovil cenovou nabídku materiálu a práce a po provedení zakázky vyúčtování. Toto vyúčtování však správci daně nepředložil. Přestože daňový subjekt v odpovědi na výzvu uvedl, že přiřadí jednotlivé nákupy materiálu k jednotlivým zakázkám a tím prokáže výši odebraného materiálu od společnosti, toto neprovedl a jiný důkazní prostředek v průběhu daňové kontroly nepředložil. Daňový subjekt neprokázal, že nákup materiálu ve výši 767 437,- Kč je dle § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Při kontrole daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2006 a 2007 předložil daňový subjekt pouze daňové doklady (faktury vydané a přijaté, bankovní výpisy a pokladní doklady). Poplatník nepředložil daňovou evidenci, skladovou evidenci, evidenci pohledávek a závazků, inventarizaci zásob k 31.12. V průběhu kontroly byla zjištěna rozdílná výše příjmů a výdajů uvedená v daňových přiznáních z předložených dokladů, ale i z dokladů o platbách dle bankovních výpisů a pokladních dokladů. Daňový subjekt byl vyzván podle § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, aby prokázal skutečný stav zásob k 31.12.2006 a k 31.12.2007, aby předložil skladovou evidenci a prokázal tak pohyb materiálu a jeho spotřebu v návaznosti na provedené zakázky, aby předložil evidenci pohledávek a závazků a prokázal tak spolu s předloženými doklady výši příjmů a výdajů uvedenou v daňových přiznáních.
Vzhledem k tomu, že daňový subjekt nesplnil svoji zákonnou povinnost a neprokázal skutečnosti uváděné v daňovém přiznání za rok 2006 a 2007 (neprokázal výši příjmů a výši výdajů) a správce daně nemohl stanovit daňovou povinnost dokazováním, správce daně stanovil daňovou povinnost podle § 31 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Jako pomůcky byly využity údaje zjištěné z daňové kontroly; příjmy na základě úhrad vydaných faktur, přijatých záloh a uhrazených pohledávek v jednotlivých letech a výdaje výpočtem vlastní rentability příjmů poplatníka dosažené v roce 2005. Finanční úřad za zdaňovací období 2005 dodatečně vyměřil daň ve výši 235 692 Kč. Za zdaňovací období 2006 byla dodatečně vyměřena daň ve výši 162 212 Kč a za zdaňovací období 2007 daň ve výši 101 412 Kč.
Trestní oznámení bude podáno.

Daň z příjmů právnických osob – rezerva na opravu nemovitosti

V průběhu kontroly daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2006 a 2007 u obchodní společnosti finanční úřad zjistil, že společnost ve zdaňovacím období kalendářního roku 2007 jednorázově splatila svým věřitelům peněžní půjčky včetně z nich plynoucích úroků v celkové částce 9 203 149,- Kč. Půjčky v celkové výši 9 000 000,- Kč byly poskytnuty v roce 2002 fyzickými osobami z jejich soukromých prostředků. Půjčky byly dlužníkem spláceny nepravidelně, o závazku vzniklého z titulu úroku nebylo v průběhu splácení půjček vůbec účtováno. Při daňové kontrole správce daně zjistil, že kontrolovaná společnost zahrnula do základu daně zdaňovacího období roku 2007 nejen zaplacený úrok z těchto půjček, který je v tomto případě v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. zi) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, daňově účinným nákladem, ale i částku 2 382 135,- Kč, která představuje část splátky půjček (jistiny). Vzhledem k tomu, že splacení půjčky není nákladem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, správce daně na základě ustanovení § 24 odst. 1 citovaného zákona částku 2 382 135,- Kč ze základu daně vyloučil. Dále společnost ve zdaňovacím období roku 2007 prodala nemovitost – budovu hotelu. Do nákladů ovlivňujících základ daně v rozporu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. ch) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zahrnula účetní předpis daně z převodu nemovitostí v částce 390 000,- Kč. Podle citovaného ustanovení je tato daň daňově účinným nákladem v období, kdy byla zaplacena. Vzhledem k tomu, že tato daň z převodu nemovitostí v roce 2007 zaplacena nebyla, vyloučil správce daně ze základu daně částku 390 000,- Kč. Kontrolovaný daňový subjekt měl ve svém účetnictví zaúčtovánu zákonnou rezervu na opravu hmotného majetku, jejíž stav ke dni 1.1.2007 činil 237 500,- Kč. Jednalo se o rezervu na opravu nemovitosti – budovy hotelu, kterou daňový subjekt vlastnil. Tvorba této rezervy byla daňovým nákladem v minulých zdaňovacích obdobích. Při daňové kontrole bylo zjištěno, že hotel byl v měsíci srpnu roku 2007 prodán. V ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je uvedeno, že rezervu na opravu hmotného majetku, která je nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří mají k hmotnému majetku vlastnické právo. V ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona je uvedeno, že rezervy se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny. Vzhledem k tomu, že společnost pozbyla v roce 2007 vlastnické právo k předmětné nemovitosti, pominuly důvody pro existenci rezervy a rezerva měla být v roce 2007 zrušena, což daňový subjekt neučinil. Z uvedeného důvodu zvýšil správce daně základ daně ve zdaňovacím období roku 2007 o částku 237 500,- Kč. Na základě těchto zjištění byla společnosti za zdaňovací období kalendářního roku 2007 dodatečně vyměřena daň z příjmů právnických osob ve výši 722 400,- Kč.
Trestní oznámení nebude podáno.

Daň z příjmů fyzických osob – nepodané daňové přiznání

Ke kontrole daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2006 a 2007 byl finančním úřadem vybrán daňový subjekt fyzická osoba, zabývající se pokrývačskými prácemi, na základě skutečnosti, že ani po výzvě správce daně nepodával přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V rámci vyhledávací činnosti správce daně získal v součinnosti s třetí osobou vystavené faktury a doklady o přijatých platbách, které kontrolovaný subjekt vystavil. Po zahájení daňové kontroly, daňový subjekt odmítal se správcem daně spolupracovat, nepředkládal požadované doklady, nereagoval na předvolání k jednání. Daňový subjekt začal se správcem daně spolupracovat až od okamžiku, kdy byl předveden v souladu s § 29 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění. Z dokladů získaných od třetí osoby a předložených daňovým subjektem správce daně zjistil, že subjekt nepřiznal ke zdanění za rok 2006 příjmy v celkové výši 1,032 mil. Kč a za rok 2007 ve výši 1,206 mil. Kč. Výdaje správce daně stanovil za použití dokladů předložených subjektem v rámci daňové kontroly. Na základě uvedených zjištění byl při ukončení daňové kontroly dán podnět k registraci daňového subjektu k dani z přidané hodnoty, neboť doposud nebyl registrován, přestože překročil limit obratu pro povinnou registraci ze zákona. Správce daně za rok 2006 dodatečně vyměřil daň ve výši 168.540,- Kč a za rok 2007 daň ve výši 281.596,- Kč.
Trestní oznámení bude podáno.

Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků – nesražená a neodvedená daň

Správce daně prováděl daňovou kontrolu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků u DS (plátce) za zdaňovací období 2005 až 2006. DS byl za předmětná zdaňovací období osobou (společností) spojenou ve smyslu ustanovení § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), se zahraniční právnickou osobou.
Správce daně v rámci daňové kontroly zjistil, že zahraniční právnická osoba jako mateřská společnost upravuje jednotně formou interní směrnice vztahy mezi zaměstnanci, mateřskou společností a dceřinými společnostmi v jiných zemích. V důsledku úpravy těchto vztahů vznikají zaměstnancům při jejich vyslání mateřskou společností k výkonu činnosti u dceřiné společnosti nároky adekvátní zaměstnaneckým benefitům, které dceřiná společnost hradí a nepřeúčtovává je mateřské společnosti. Správce daně zjistil, že na základě uvedené interní směrnice DS jako plátce daně hradil za zaměstnance náklady spojené s jejich vysláním k výkonu funkce statutárního orgánu, resp. k výkonu závislé činnosti pro dceřinou společnost. Mezi tyto náklady patřily náklady na stěhování osobních věcí, zdravotní pojištění členů rodiny, úhrada víz členů rodiny, letenky a studijní náklady členů rodiny aj. Tyto náklady DS (plátce) evidoval a vykazoval jako náklady nesnižující základ daně z příjmů právnických osob, tj. jako náklady „nedaňové“.
Správce daně posoudil výdaje hrazené DS (plátcem) za zaměstnance jako příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků plynoucí fyzickým osobám zaměstnancům ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 ZDP. Vzhledem k charakteru příjmů správce daně neshledal, že by se jednalo o příjmy, které nejsou předmětem daně či o příjmy od daně osvobozené (§ 6 odst. 7 resp. odst. 9 ZDP), a posoudil danou věc tak, že DS v postavení plátce daně z těchto příjmů nesrazil a neodvedl daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, jak je k tomu povinen dle ustanovení § 69 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 38i, § 38j a § 38h ZDP.
Za uvedená zdaňovací období zjistil správce daně nesraženou a neodvedenou daň ve výši cca 790 tis. Kč.

Daň z příjmů fyzických osob a daň z přidané hodnoty – fiktivní plnění

U daňového subjektu (fyzické osoby) byla zahájena daňová kontrola DPFO a DPH. Předmětem činnosti daňového subjektu byl prodej zboží – dámského spodního prádla. V průběhu daňové kontroly bylo zjištěno uplatňování daňových výdajů a odpočtu DPH na základě přijatých daňových dokladů od obchodní společnosti. S ohledem na to, že předmětem fakturace a zdanitelných plnění byl sortiment zcela odlišného zboží od zboží, se kterým daňový subjekt běžně obchodoval (jednalo se o řezné nástroje pro strojírenskou výrobu, které obratem kontrolovaný daňový subjekt s cenovým navýšením prodával dál) pojal správce daně podezření na fiktivní plnění.
K ověření správnosti uplatněných výdajů a DPH na vstupu z daňových dokladů na řezné nástroje zaslal správce daně dožádání na příslušný FÚ s požadavkem na provedení svědecké výpovědi k ověření předmětných faktur. Z odpovědi na dožádání bylo zjištěno, že společnost, která na podezřelých daňových dokladech byla uvedena jako dodavatel řezných nástrojů s tímto zbožím nikdy neobchodovala, obchoduje pouze se zdravotnickým zařízením. A dále se zástupce společnosti v rámci svědecké výpovědi vyjádřil tak, že odběratele uvedeného na fakturách nezná a nikdy s ním neobchodoval. Kontrolovaný daňový subjekt se svědecké výpovědi nezúčastnil.
Správce daně seznámil subjekt s výsledkem dožádání a umožnil mu prokázat výdaje a odpočty DPH zpochybněné správcem daně jinými relevantními důkazy. Daňový subjekt možnosti nevyužil a prohlásil, že jiné důkazy nemá.
Správce daně na základě daňové kontroly daňovému subjektu dodatečně vyměřil DPFO v částce 1.969 tis. Kč a DPH v částce 1.340 tis. Kč.
Daňový subjekt podal odvolání pouze proti dodatečným platebním výměrům na DPFO. Odvolací orgán odvolání zamítnul. Správce daně podal oznámení na podezření ze spáchání trestného činu krácení daně. Orgány činné v trestním řízení věc usnesením odložily, neboť se jim nepodařilo zjistit skutečnosti, opravňující zahájit trestní stíhání dle § 160 trestního řádu.

Dotace – neoprávněné použití poskytnutých prostředků

Rozhodnutím o poskytnutí dotace byla městu přiznána ze státního rozpočtu investiční dotace na r. 2002 ve výši 19.000.000,-- Kč a na r. 2003 ve výši 7.000.000,-- Kč a byly stanoveny podmínky pro použití těchto dotací. Dotace byly poskytnuty v rámci programu Výstavba a technická obnova školských zařízení v působnosti okresních úřadů a obcí na akci „ZŠ – výstavba tělocvičny“.

Při kontrole provedené správcem daně v roce 2008 bylo zjištěno, že příjemce dotace porušil podmínky pro použití prostředků dotace stanovené rozhodnutím, neboť:

použil část finančních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu v celkové výši 1.290.725,73 Kč na úhradu služeb, které nebyly vůbec realizovány, a na materiál, který nebyl použit,
nepodílel se na akci stanovenou částí vlastních zdrojů (prostředků bylo použito o 158.177,53 Kč méně).

Uvedená pochybení vznikla důsledkem změn v projektové dokumentaci, které nebyly promítnuty do smlouvy o dílo a jejích dodatků. Následně nebyly provedeny ani změny položkových rozpočtů, které jsou součástí smluv o dílo a ceny díla. Fakturace pak probíhala dle nezměněných položkových rozpočtů a neodpovídala skutečnosti.
Porušením podmínek stanovených rozhodnutím o poskytnutí dotace se město dopustilo ve smyslu ustanovení § 3 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), neoprávněného použití poskytnutých prostředků a tím porušení rozpočtové kázně ve smyslu ustanovení § 44 odst. 2 a 4 zákona č. 218/2000 Sb., a proto mu byla částka neoprávněného použití prostředků ve výši 1.448.904,-- Kč uložena k vrácení zpět do státního rozpočtu. Současně mu bylo předepsáno penále ve výši 1.448.904,-- Kč.

Daň z příjmů právnických osob – neprokázání oprávněnosti zahrnutí částky do nákladů

Správce daně provedl kontrolu daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2007. Při kontrole bylo zjištěno, že daňový subjekt na konci roku 2007 zaúčtoval do nákladů na účet 541 (zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku) částku ve výši 3.289.204,- Kč. Protože se jednalo o významnou částku ovlivňují výsledek hospodaření (ztráta ve výši – 3.239.830,- Kč) a rovněž i základ pro výpočet daně, správce daně požadoval vysvětlení a doložení důkazních prostředků k této souhrnné částce.
Správce daně při daňové kontrole zjistil, že daňový subjekt prováděl od roku 1997 investiční akci „zasíťování pozemků“, konkrétně budoval inženýrské sítě pro výstavbu rodinných domů – plynovod, vodovod, kanalizaci, rozvody, elektrické energie. Náklady spojené s touto investiční akcí byly účtovány na účet nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku. Prodej zasíťovaných pozemků (parcel pro výstavbu domů) i dokončených inženýrských sítí jejich provozovatelům (ČEZ, Západočeská plynárenská a.s.) byl účtován v prodejní ceně do výnosů daňového subjektu. Současně byl zaúčtován částečný odpis nedokončené investice (přesně nedokončeného hmotného majetku – účet 042) do nákladů (účet 541 – Zůstatková cena prodaného dlouhodobého hmotného majetku). Daňový subjekt v průběhu daňové kontroly uvedl, že během roku 2007 již byly veškeré pozemky i dokončené inženýrské sítě prodány, a tudíž zůstatek příslušného nákladového účtu měl vykazovat nulový zůstatek. Proto zahrnul celou částku ve výši 3.289.204,- Kč do nákladů.
Správce daně se s výše uvedeným vysvětlením nespokojil a požadoval doložit inventarizaci předmětných účtů, tj. zejména účtu nedokončeného hmotného majetku a účtů zůstatková cena prodaného dlouhodobého hmotného majetku a zároveň vyzval daňový subjekt k prokázání oprávněnosti zahrnutí výše uvedené částky do daňově účinných nákladů. Daňový subjekt inventarizaci neprovedl, nebyl schopen zjistit, co zůstatek předmětných účtů obsahuje, nebyl schopen dohledat a ověřit jaký byl skutečný stav majetku a zda tento stav souhlasí se stavem účetním. Správce daně vyhodnotil daný případ tak, že daňový subjekt neprokázal oprávněnost zahrnutí předmětné částky do daňově účinných nákladů roku 2007. Na základě výsledku daňové kontroly byla správcem daně upravena vykázaná daňová ztráta, a to o celkovou částku ve výši 3.360.913,- Kč (tj. včetně dalšího drobného zjištění správce daně ve výši 4.195,- Kč a včetně daňovým subjektem vykázaným daňově neúčinným nákladům ve výši 67.514,-). Výsledkem daňové kontroly bylo snížení daňové ztráty vykázané daňovým subjektem ve výši 3.239.830,- Kč a doměřená daň z příjmů právnických osob ve výši 29.040,- Kč.
Daňový subjekt proti dodatečnému vyměření daně nepodal odvolání.

Daň z přidané hodnoty – neuznání nároku daně

Finanční úřad provedl vytýkací řízení u právnické osoby za 3 zdaňovací období na dani z přidané hodnoty.
Bylo zjištěno, že si tato právnická osoba nárokovala NO DPH za první zdaňovací období ve výši cca 0,5 mil Kč za převod podniku od fyzické osoby, dalším šetřením však bylo zjištěno, že k vlastnímu prodeji (převodu podniku) nedošlo, neboť fyzická osoba nebyla vlastníkem, podpisy na fakturách a na kupní smlouvě nebyly této fyzické osoby (byly zfalšované). Správce daně neuznal NO DPH ve výši cca 0,5 mil Kč.
Za druhé zdaňovací období si DS nárokoval NO DPH. Ačkoliv byl DS vyzván prokázání nároku na odpočet daně, nepředložil správci daně žádný daňový doklad ani jiný dokument, který by prokazoval nárok na odpočet daně (v průběhu MŠ vstoupil DS do likvidace a jednatel odstoupil z funkce – jednatel tvrdil, že doklady dal likvidátorovi, ten to však popírá). Správce daně proto neuznal odpočet DPH na ř. 310 DAP a vyměřil DS daňovou povinnost ve výši cca 250 tis Kč. Obdobná situace byla i u třetího zdaňovacího období kdy správce daně vyměřil daňovou povinnost ve výši cca 750 tis Kč.
Celkem došlo ke změně daňové povinnosti – vyměření DPH po vytýkacím řízení ve výši cca 1,5 mil Kč.

Daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty

U daňového subjektu byly provedeny daňové kontroly daně z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty.
Daň z příjmů právnických osob

Z předložených důkazních prostředků bylo zjištěno, že daňový subjekt zahrnuje na účty 501, 511, 518 a 548 náklady na vozidla pořízená formou leasingu.
Dle § 24 odst. 4 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jsou náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů uznávané jako náklad za podmínky, že po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník odkoupený majetek do svého obchodního majetku.
Daňový subjekt v provedeném důkazním řízení ničím neprokázal, že odkoupený majetek zahrnul do obchodního majetku a tím nesplnil podmínku a uplatnil neoprávněně do daňových nákladů za kontrolovaná zdaňovací období náklady ve výši cca 1,2 mil Kč.
Z předložených důkazních prostředků bylo zjištěno, že daňový subjekt účtuje pravidelně měsíčně do nákladů na účet 504 (spotřeba materiálu a prodané zboží) práce na výrobě, tedy služby.
Daňový subjekt byl vyzván, aby se ke zjištěním vyjádřil a prokázal oprávněnost uplatňovaných daňových nákladů. V průběhu daňové kontroly se daňový subjekt k výzvě správce daně nevyjádřil a ani nepředložil žádný důkazní prostředek.
Daňový subjekt neprokázal, zda se jednalo o zboží nebo o služby ani to, zda uvedené náklady ve výši cca 18,5 mil Kč za kontrolovaná zdaňovací období byly oprávněně zahrnuty do daňově uznatelných nákladů.
Z předložených důkazních prostředků bylo zjištěno, že daňový subjekt účtuje o úrocích do nákladů na účty účtové třídy 5.
Z předloženého účetnictví nebylo zřejmé o jaké úroky se jedná, zda se vztahují k podnikatelské činnosti. Daňový subjekt ani po výzvě k prokázání nepředložil žádný důkazní prostředek, kterým by prokázal oprávněnost daňových nákladů ve výši cca 5,5 mil Kč za kontrolovaná zdaňovací období.
Výsledkem daňové kontroly daně z příjmů právnických osob je snížení ztráty o cca 8,3 mil Kč a dodatečně doměřená daň ve výši cca 4,2 mil Kč.

Daň z přidané hodnoty
Daňový subjekt si uplatňoval odpočet daně na základě přijatých daňových dokladů za práci na výrobě. Za kontrolovaná zdaňovací období si uplatnil odpočet daně v celkové výši cca 2,6 mil Kč.
Daňový subjekt v průběhu dokazování byl vyzván, aby prokázal jak byla jednotlivá přijatá zdanitelná plnění jím přijata a jak byla použita pro uskutečnění ekonomické činnosti v souladu s § 72 odst. 1 zákona o DPH.
Daňový subjekt nepředložil žádný důkazní prostředek, kterým by prokázal oprávněnost uplatňovaných odpočtů.
Daňovou kontrolou nebyl uznán nárok na odpočet daně v celkové výši cca 2,6 mil Kč.

Daň z přidané hodnoty

Případ č. 1
Obchodní společnosti byla z moci úřední zrušena registrace plátce daně z přidané hodnoty k datu 19.6. 2007. Na základě poskytnutých výpisů z BÚ společnosti byly zjištěny platby od různých společností. Správce daně prostřednictvím dožádání zaslaných místně příslušným správcům daně si vyžádal zaslání ověřených fotokopií dokladů, vydaných touto společností a to po datu 19.6. 2007. Poté se DS znovu zaregistroval až v únoru 2008. V období, kdy nebyl plátcem DPH byla zjištěno hodnota uskutečněných zdanitelných plnění, kde stále vyčísloval DPH v celkové výši 7 938 832,- Kč. FÚ v daném případě postupoval dle ustanovení § 108 odst. 1 písm. m) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p.p., v tehdy platném znění, neboť společnost je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň, kterou uvede na daňovém dokladu. Společnosti byla opětovně zrušena registrace k DPH s účinností od 12.5. 2009.

Případ č. 2
V rámci vytýkacích řízení na dani z přidané hodnoty u společnosti zabývající se nákupem a prodejem zboží zjistil správce daně porušení § 73 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pozdějších předpisů.
Plátce nepředložil požadované doklady a neprokázal v průběhu vytýkacích řízení, a to ani po výzvě podle § 31 odst. 9 a § 43 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, nárok na odpočet.
Protože plátce nedoložil správci daně ani na výzvu důkazní prostředky prokazující nárok na odpočet vykázaný v daňovém přiznání za zdaňovací období září 2008, říjen 2008 a listopad 2008, došlo k porušení ustanovení § 73 odst.1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, u přijatých zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku. Na základě uvedených skutečností nebyl plátci uznán nárok na odpočet daně vykázaný na řádku 310 v daňovém přiznání a vlastní daňová povinnost byla navýšena celkem o částku 6 748 098.- Kč.

Případ č. 3
U daňového subjektu bylo provedeno vytýkací řízení dle § 43 ZSDP za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2008 s vykázanou daňovou povinností ve výši 71.104,- Kč. Provedeným šetřením bylo zjištěno, že daňový subjekt uplatnil nárok na odpočet DPH z přijatých daňových dokladů za nákup kovového odpadu. V uskutečněných zdanitelných plnění byla uplatněna DPH za prodej stejného kovového odpadu s minimální marží, která dle vyčíslení představovala náklady za dopravu. Správce daně prověřil uplatněný odpočet daně a uskutečnění zdanitelného plnění u dodavatele zboží. Zdanitelná plnění u dodavatele nebyla prokázána. Správce daně vyzval DS výzvou dle § 31/9 ZSDP k prokázání skutečností..., na kterou DS nereagoval, nepředložil žádné důkazní prostředky. Přijatá zdanitelná plnění byla z uplatněného nároku vyloučena.
Výsledkem daňového řízení byla zvýšena daňová povinnost DPH o částku 4,779.908,- Kč.

Daň z příjmů právnických osob – fiktivní dodávka

V průběhu kontroly daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2005 bylo zjištěno, že kontrolovaná obchodní společnost nakoupila značné množství křídového papíru v hodnotě 7984 tis. Kč. Správce daně měl pochybnosti o dodání materiálu a jeho spotřebě. Proto zaslal daňovému subjektu výzvu, aby doložil jiným, průkazným způsobem, že uvedený materiál byl skutečně dodán. Daňový subjekt ve své odpovědi pochybnosti neodstranil. Správce daně proto přistoupil ke zjišťování dodávek materiálu formou dožádání u místně příslušného FÚ dodavatele. Bylo zjištěno, že dodavatel je nekontaktní, jednatel nepobývá na území ČR a účetnictví této společnosti není k dispozici. Proto byl proveden výslech bývalého jednatele, který nepotvrdil, že by k dodávkám v uvedeném množství skutečně došlo. Jednatel kontrolované společnosti nebyl schopen vyčíslit spotřebu materiálu na jednotlivé zakázky. Kontrolovaná společnost měla ve zdaňovacím období 2005 čistý obrat za polygrafické služby ve výši cca 14,4 mil. Kč. Finanční úřad nezpochybnil provedení těchto služeb, avšak daňový subjekt neprokázal, že použil jako vstupní materiál dodávky od zmíněné společnosti. Doměrek daně činil 288 600 Kč.

Daň z příjmů fyzických osob – nedodržení časového testu při prodeji nemovitostí

Správce daně při prověřování dodržení podmínek osvobození od daně z příjmů fyzických osob ve smyslu § 4 odst.1 písm. b) zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zjistil případ kdy poplatník – nepodnikající fyzická osoba nepodala přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2005, přestože tuto povinnost měla.
Správce daně poplatníkovi zaslal výzvu k podání přiznání za zdaňovací období 2005. Daňový subjekt na výzvu reagoval podáním, ve kterém uvedl, že nemá žádné zdanitelné příjmy, neboť byl evidován na úřadu práce. Správce daně měl však k dispozici kupní smlouvu, ze které vyplývá, že v roce 2005 daňový subjekt prodal nemovitosti v hodnotě několika milionů korun, které vlastnil pouze od roku 2002. Vzhledem k této skutečnosti nebyl dodržen časový test pěti let vlastnictví, a proto příjem z prodeje výše uvedených nemovitostí není osvobozen podle § 4 odst.1 písm. b) zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Správce daně platebním výměrem vyměřil poplatníkovi daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2005 za pomoci pomůcek ve smyslu § 44 odst. 1 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši cca 0,5 mil.Kč. Platební výměr byl doručen 13.10.2008. Poplatník se neodvolal.

Dotace – použití prostředků v rozporu se stanovenými podmínkami

Daňový subjekt - fyzická osoba zabývající se potravinářskou výrobou, čerpal úvěr na pořízení výrobního zařízení do své provozovny. Vzhledem k tomu, že ve stanovených termínech nerealizoval splátky dle stanoveného kalendáře, byl FÚ poskytovatelem úvěru kontaktován. Při prováděné kontrole bylo zjištěno, že mimo nerealizovaných splátek daňový subjekt prostředky použil v rozporu se stanovenými podmínkami dle Smlouvy o úvěru. Mimo to bylo zjištěno, že údaje které byly předloženy k žádosti o úvěr neodpovídají skutečnosti u správce daně, a doklady kterými toto bylo doloženo byly falšovány (včetně podpisů a úředních razítek, písemnosti vystavené pod deklarovanými čísly jednacími byly vydány jinému subjektu a jednalo se o jiný typ) písemností. Subjektu byla předepsána k odvodu částka více než 920 tis. Kč, a v přibližně stejné výši také penále.
Daňový subjekt - občanské sdružení obdrželo dotaci na úhradu nákladů stavební a technologické části objektu, sloužícího ke sportovní činnosti. Kontrolou bylo zjištěno, že dotace nebyla použita v souladu se smlouvami uzavřenými se zhotovitelem zakázky, nebyly dodrženy vlastní zdroje účastníka programu a rovněž nebyly dodrženy všechny stanovené závazné parametry akce. Dále bylo zjištěno, že v rozporu s Podmínkami dal subjekt dotovaný majetek do zástavy a pronájmu (s dobou delší než 30 dnů). Subjektu byl uložen odvod ve výši cca 14,9 mil. Kč, a v obdobné částce také penále.

Daň z příjmů právnických osob – odpis pohledávky

U obchodní společnosti zabývající se potravinářskou kontrolou bylo zjištěno, že subjekt provedl odpis pohledávky, který měl být realizován v souladu s ust. § 24 odst. 2 písm. y) zákona 586/1992., o daní z příjmů, na základě výsledků konkurzního řízení. Ve zdaňovacím období, ve kterém subjekt odpis pohledávky realizoval však ukončen nebyl, proto nemohl subjekt k uvedenému kroku přikročit. Výsledkem bylo zvýšení základu daně o částku 3,5 mil. Kč. Stejný subjekt v následujícím zdaňovacím období provedl odpis pohledávky za subjektem, u kterého sice k ukončení konkurzu došlo, nicméně subjekt se jej nezúčastnil, neboť existenci pohledávek nebyl schopen doložit. V tomto případě představovalo zvýšení základu daně částku 5,5 mil. Kč

Daň z příjmů fyzických osob – fiktivní kupní smlouvy
Daňový subjekt - fyzická osoba zabývající se profesionální sportovní činností uplatnil do výdajů ovlivňujících základ daně výdaje na nákup posilovacích strojů, rehabilitačních zařízení od jiných fyzických osob (profesionálních sportovců i osob nepodnikajících). Tato zařízení byla nakupována formou kupních smluv. Na základě provedeného šetření bylo svědeckými výpověďmi prokázáno, že se jednalo o fiktivní kupní smlouvy, při současném konstatování falšování podpisů prodávajících. Daňovému subjektu byla zvýšena daňová povinnost o více než 100 tis. Kč.