Nabídka zaměstnání, odborných stáží a praxí
Finanční správa ČR je jeden z největších zaměstnavatelů působící napříč všemi regiony a nabízí široké spektrum pozic. Zabezpečuje výběr a správu daní a zajišťuje tak příjmy do státního rozpočtu. Z pohledu řízení státu hraje klíčovou roli.
Pokud se chcete i Vy podílet na správě daní nebo na výkonu dalších souvisejících agend, nové kolegy a kolegyně hledáme napříč republikou především v oborech finance, daně, účetnictví, právo, IT a dalších.
Vyhlášená výběrová řízení Vám zašleme i přímo na e-mail – stačí se přihlásit k odběru.
Nejzajímavější zaměstnanecké benefity
Často kladené dotazy
- 5 týdnů dovolené
- 5 dní indispozičního volna
- 1 den služebního volna k zařízení osobních záležitostí
- až 5 dnů služebního volna k individuálním studijním účelům
- možnost čerpání napracovaných hodin (saldo plus) formou až 3 dnů celodenní nepřítomnosti v měsíci
- pružná služební/pracovní doba
- možnost kratší služební/pracovní doby
- příspěvek na stravování
- čerpání individuálního příspěvku z FKSP dle volby zaměstnance (např. na penzijní připojištění, resp. doplňkové penzijní spoření, stravování nebo v systému cafeterie)
- rekreace ve vlastních rekreačních zařízeních
- letní tábor pro děti zaměstnanců
- víceúčelová karta MultiSport
- možnost zvýhodněného nákupu zboží a služeb u smluvních partnerů (např. vybraná divadla, České dráhy, a. s., ...)
- možnost zapojení do zaměstnaneckých programů zdravotních pojišťoven
- vzdělávací program
| Den | Základní* služební/pracovní doba |
Volitelná** služební/pracovní doba |
|---|---|---|
| Pondělí – Čtvrtek | 9.00 – 13.00 | 6.00 – 9.00 13.00 – 20.00 |
| Pátek | 9.00 – 12.00 | 6.00 – 9.00 12.00 – 20.00 |
* Základní služební/pracovní doba = časový úsek povinné přítomnosti zaměstnance na pracovišti (pondělí – čtvrtek 4 hodiny, pátek 3 hodiny)
** Volitelná služební/pracovní doba = časové úseky, v rámci nichž si zaměstnanec sám volí začátek a konec služební/pracovní doby v jednotlivých dnech
Výkon správy daní, stejně jako výkon dalších činností ve Finanční správě, zajišťují převážně státní zaměstnanci, kteří jsou zaměstnáni ve služebním poměru. Služební poměr je právním vztahem mezi státním zaměstnancem a státem a (s výjimkou některých dílčích otázek) se řídí zákonem o státní službě (zákon č. 234/2014 Sb.), a nikoliv zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.).
Zatímco zákoník práce je právním předpisem, který náleží do oblasti soukromého práva, zákon o státní službě je naopak právním předpisem, který náleží do oblasti práva veřejného. V důsledku toho má pak služební poměr veřejnoprávní charakter a podstatně se odlišuje od poměru pracovního.
Pracovní poměr vzniká pracovní smlouvou mezi dvěma (formálně) rovnými smluvními stranami, konkrétně zaměstnavatelem a budoucím zaměstnancem, ve které si tyto strany navzájem dohodnou podmínky výkonu práce.
Naopak služební poměr – jakožto veřejnoprávní vztah ke státu – vzniká rozhodnutím tzv. služebního orgánu (tj. ředitele příslušného finančního úřadu, popřípadě ředitele Odvolacího finančního ředitelství nebo generálního ředitele) o přijetí do služebního poměru a zařazení anebo jmenování na služební místo. Akt, jímž vzniká služební poměr, tedy nemá podobu pracovní smlouvy, ale správního rozhodnutí, kterým příslušný služební orgán jednostranně rozhoduje o podmínkách výkonu služby.
Jednostranným správním rozhodnutím – nicméně v mezích zákonné úpravy a v některých případech též na základě žádosti či se souhlasem státního zaměstnance – dochází i k podstatným změnám služebního poměru (např. přeložení na jiné služební místo nebo do jiného služebního úřadu, zařazení na služební místo, povolení kratší služební doby apod.) a ke skončení služebního poměru.
Povinnosti státního zaměstnance
Vzhledem k obecnému zájmu společnosti na řádném fungování státní správy byly v rámci služebního poměru zavedeny specifické povinnosti státních zaměstnanců a omezena některá jejich práva, například:
- povinnost složit služební slib v den nástupu do služby,
- zkušební doba v délce 6 měsíců,
- povinnost strpět vyšší míru dispozice – např. možnost vyslat státního zaměstnance bez jeho souhlasu (s výjimkou zákonem stanovených případů) na služební cestu,
- povinnost bezúhonnosti,
- povinnost vykonat úřednickou zkoušku,
- povinnost strpět služební hodnocení,
- deliktní (kárná) odpovědnost spočívající v povinnosti dodržovat služební kázeň,
- povinnost strpět omezení některých politických a sociálních práv (vedoucí státní zaměstnanec nesmí vykonávat funkci v politické straně nebo politickém hnutí a nemá ani právo na stávku),
- omezení hospodářských práv (zákaz členství v řídicích a kontrolních orgánech právnických osob; až na výjimky výkon jiné výdělečné činnosti s předchozím souhlasem služebního orgánu).
Kompenzace povinností státního zaměstnance
Zvýšené povinnosti a právní omezení státních zaměstnanců jsou však kompenzovány, a to zejména těmito oprávněními:
- právo na plat a platový postup,
- připočtení 5 let praxe v návaznosti na dvě po sobě jdoucí služební hodnocení s vynikajícími výsledky a nejvyšším možným počtem bodů,
- právo (ale i povinnost) prohlubovat si vzdělání,
- právo být při organizačních změnách převeden na jiné (vhodné) služební místo, případně zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů a při následném skončení služebního poměru právo na odbytné,
- skončení služebního poměru pouze z důvodů uvedených v zákoně,
- čerpání služebního volna v širším rozsahu (např. k doprovodu dítěte do základní školy v první den jeho povinné školní docházky, k zařízení osobních záležitostí atd.).
Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zvláštní zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě. Zákon o státní službě upravuje právní poměry státních zaměstnanců, jejich služební vztahy a organizační věci státní služby.
Důvodem zvláštního postavení státních zaměstnanců je:
- zvláštní povaha zaměstnavatele – stát,
- předmět služeb zaměstnavatele – výkon státní správy,
- spolupůsobení státních zaměstnanců při výkonu státní správy,
- potřeba těsného organického včlenění státního zaměstnance do organismu zaměstnavatele – pravidla systemizace a organizace služebních úřadů, hierarchická podřízenost a nadřízenost.
[PDF] Podmínky výkonu služby stanovené zákonem o státní službě (účinnost k 1. 1. 2025).
