Stanovisko k aplikaci § 18 odst. 2 DŘ (delegace místní příslušnosti vs. přeregistrace)

Sekce 2 – Řízení správy daní
Odbor 21 – Právní a daňového procesu

Č. j.: 2233/12-2111-011654

Při řešení jednotlivých situací, které jsou součástí přílohy k této informaci, se vychází z těchto principů:

V případě rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti je příslušnost nového správce daně materiálně dána rozhodnutím podle § 18 odst. 1 DŘ (v případě rozhodování do 31. 12. 2010 podle § 5 odst. 3 ZSDP), nikoliv na základě kriterií daných zákonem, jak je tomu u registrace.

Podle § 18 odst. 2 DŘ „Při změně okolností, za kterých bylo o delegaci rozhodnuto, nebo okolností rozhodných pro určení místní příslušnosti rozhodne správce daně, který rozhodnutí vydal, o zrušení, změně, nebo potvrzení delegace; jestliže by mohlo dojít ke změně místní příslušnosti mimo obvod územní působnosti tohoto správce daně, rozhodne místo něj nejblíže společně nadřízený správce daně; včas podané odvolání proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek.“

Rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti podle § 18 odst. 1 daňového řádu vydává vždy nejblíže společně nadřízený správce daně. V případě, že finanční úřad, ze kterého je místní příslušnost správce daně k výkonu správy daní delegována, a finanční úřad, na kterého je místní příslušnost správce daně k výkonu správy daní delegována, spadají pod totožné finanční ředitelství, vydává jak rozhodnutí podle § 18 odst. 1 DŘ, tak případné rozhodnutí podle § 18 odst. 2 DŘ toto finanční ředitelství. Pokud zmiňované finanční úřady spadají pod různá finanční ředitelství, je nejblíže společně nadřízeným správcem daně Generální finanční ředitelství, které tak bude vydávat jak rozhodnutí podle § 18 odst. 1 DŘ, tak případné rozhodnutí podle § 18 odst. 2 DŘ.

Generální finanční ředitelství, resp. příslušné finanční ředitelství bude rozhodovat na žádost daňového subjektu nebo na podnět finančního úřadu.

V případě, že Generální finanční ředitelství, resp. příslušné finanční ředitelství obdrží podnět finančního úřadu, který není zcela zjevně neopodstatněný (o ten by šlo v případě, kdy by bylo zřejmé, že nedošlo ke změněně okolností, za kterých bylo o delegaci rozhodnuto, nebo okolností rozhodných pro určení místní příslušnosti), je Generální finanční ředitelství, resp. příslušné finanční ředitelství v souladu s ust. § 6 odst. 2 DŘ povinno sdělit tuto skutečnost daňovému subjektu, kterého se podnět týká, dát mu možnost se k podnětu vyjádřit a zároveň zahájit řízení o rozhodování podle § 18 odst. 2 DŘ, tj. postupovat obdobně jako při obdržení podnětu na delegaci místní příslušnosti podle § 18 odst. 1 DŘ. Pokud je tedy řízení zahájeno, mělo by o něm být rozhodnuto. Řízení o „přehodnocení“ původní delegace však nikdy nebude ukončeno vydáním rozhodnutí podle § 106 odst. 1 písm. e) DŘ o zastavení řízení – vždy bude rozhodnuto meritorně podle § 18 odst. 2 DŘ.

V případě žádosti daňového subjektu o „přehodnocení“ původní delegace je řízení zahájeno podáním této žádosti; toto řízení bude též ukončeno vydáním rozhodnutí podle § 18 odst. 2 DŘ.

Co se týká výkladu ust. § 18 odst. 2 DŘ: Změnou okolností, za kterých bylo o delegaci podle § 18 odst. 1 DŘ rozhodováno, je např. ta skutečnost, že daňový subjekt měl v určité obci (odlišné od místa pobytu či sídla) provozovnu, a proto tak byl delegován; nyní ovšem tuto provozovnu zruší nebo ji přesune do jiné obce. Změnou okolností rozhodných pro určení místní příslušnosti je např. ta skutečnost, že daňový subjekt opětovně změní sídlo či bydliště. Tyto okolnosti tedy budou posouzeny jako změna podmínek, za kterých bylo vydáno původní rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti.

Dále je třeba vycházet z principu, že stejně jako při delegaci dle § 18 odst. 1 DŘ, tak i v případě zrušení či změny „původní“ delegace, bude nově místně příslušný správce daně vydávat rozhodnutí o registraci podle § 131 odst. 4 DŘ. Pokud by toto rozhodnutí nevydal, měl by daňový subjekt platné rozhodnutí o registraci od místně nepříslušného správce daně.

V neposlední řadě upozorňujeme na odkladný účinek včas a řádně (příslušnou osobou atd.) odvolání podaného proti rozhodnutí vydaného dle § 18 odst. 2 DŘ. Toto rozhodnutí tak může nabýt právní moci buď marným uplynutím lhůty pro odvolání (srovnej § 109 odst. 4 DŘ), nebo dnem vzdání se práva na odvolání (srovnej § 111 odst. 1 DŘ), nebo dnem zpětvzetí odvolání (srovnej § 111 odst. 3 DŘ), nebo oznámením rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí vydanému podle § 18 odst. 2 DŘ, proti kterému není připuštěno odvolání (srovnej § 101 odst. 5 DŘ a § 103 odst. 3 DŘ).