Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Dotace 2025

NSS vyhověl kasační stížnosti daňového subjektu a zrušil rozsudek KS v Ústí nad Labem, který zamítl žalobu proti rozhodnutí ve věci vyměření penále za porušení rozpočtové kázně. S odkazem na rozsudek rozšířeného senátu NSS, sp. zn. 6 Afs 292/2018, uzavřel, že zákonné rozhodnutí o vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně představuje podmínku zákonnosti rozhodnutí o vyměření penále. Byla-li soudem autoritativně zjištěna nezákonnost rozhodnutí o odvodu a toto rozhodnutí bylo zrušeno, soud toto k námitce nezákonnosti podmiňujícího rozhodnutí zohlední v řízení o žalobě proti rozhodnutí o penále.

NSS vyhověl kasační stížnosti daňového subjektu a zrušil rozsudek MS v Praze i rozhodnutí správce daně ve věci odvodu za porušení rozpočtové kázně. Neztotožnil se totiž s tím, jak správce daně posoudil naplnění podmínek dotace stran zajištění potřeb sociálního bydlení. Ačkoliv dle ustálené judikatury správních soudů není správce daně při daňové kontrole vázán praxí poskytovatele dotace a jeho výkladem dotačních podmínek, v nyní řešené věci se tento částečně shodoval s výkladem daňového subjektu, proto k němu měl dle NSS správce daně přihlédnout v souladu se zásadou in dubio mitius. Výklad podmínek správcem daně považuje NSS za značně formalistický a rozcházející se s výkladem poskytovatele. NSS pak v podrobnostech rozvíjí své úvahy stran posouzení jednotlivých vytýkaných pochybení.

NSS vyhověl v rozšířeném senátu kasační stížnosti daňového subjektu a zrušil rozsudek KS v Plzni. Předmětem sporu bylo, zda je důvodem pro zrušení rozhodnutí o penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně soudem zrušení rozhodnutí o odvodu, z něhož je toto penále odvozeno, došlo-li k tomuto zrušení až po vydání rozhodnutí o penále. Dle NSS při projednávání je třeba vycházet z toho, že penále po hmotněprávní stránce nemůže bez pravomocného rozhodnutí o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně obstát, neboť ex lege sdílí osud hlavní daňové povinnosti. Je proto nutné ve sféře správního soudnictví k námitce účastníka zohlednit zrušení rozhodnutí o odvodu i v řízení o penále. Pokud rozhodnutí o odvodu bylo pro nezákonnost zrušeno či změněno, pak bude zpravidla namístě zrušit žalobou napadené rozhodnutí o penále. V opačném případě musí KS a priori podrobit přezkumu rozhodnutí o odvodu. I bez zrušení rozhodnutí o penále soudem musí správce daně zohlednit zánik či změnu penále zrušením rozhodnutí o odvodu při placení daní; vzhledem k této skutečnosti může být žaloba proti penále nehospodárná a nemusí tak žalobci zakládat nárok na náhradu nákladů řízení.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil závěry správce daně ve věci odvodu za porušení rozpočtové kázně. NSS připomněl, že odvod za porušení rozpočtové kázně není trestní sankcí, proto se neuplatní principy správního trestání. V té souvislosti ani nelze srovnávat výši pokuty za porušení zákona o veřejných zakázkách uložené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže s výší odvodu uloženého správcem daně. Pokud jde o výši odvodu, správní soudy zasáhnou pouze v situaci, kdy jej správce daně stanoví excesivně, svévolně nebo v nepřiměřené výši, což se v tomto případě nestalo. Samotné porušení zákona o veřejných zakázkách považuje NSS ve shodě se správcem daně za závažné a mající vliv na výběr nejvhodnější nabídky, přičemž výši stanoveného odvodu shledává přiměřenou s odpovídající správní úvahou.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu ve věci penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně. NSS připomněl s odkazem na svoji judikaturu, že proti platebním výměrům na penále lze s úspěchem uplatňovat pouze námitky, že penále nemělo být předepsáno vůbec, či mělo být předepsáno, avšak v jiné výši a za jinou dobu. Žádnou z těchto námitek však daňový subjekt nevznesl. Námitky týkající se chybějící kompetence správce daně provést daňovou kontrolu ve věci porušení rozpočtové kázně NSS odmítl jako mimoběžné pro dané řízení.