Dotace 2025

NSS vyhověl kasační stížnosti daňového subjektu a zrušil rozsudek KS v Ústí nad Labem, který zamítl žalobu proti rozhodnutí ve věci vyměření penále za porušení rozpočtové kázně. S odkazem na rozsudek rozšířeného senátu NSS, sp. zn. 6 Afs 292/2018, uzavřel, že zákonné rozhodnutí o vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně představuje podmínku zákonnosti rozhodnutí o vyměření penále. Byla-li soudem autoritativně zjištěna nezákonnost rozhodnutí o odvodu a toto rozhodnutí bylo zrušeno, soud toto k námitce nezákonnosti podmiňujícího rozhodnutí zohlední v řízení o žalobě proti rozhodnutí o penále.

NSS zamítl kasační stížnost správce daně ve věci odvodu za porušení rozpočtové kázně. NSS nepotvrdil závěr KS v Brně spočívající v tom, že uplynula prekluzivní lhůta pro stanovení odvodu z důvodu aplikace komunitárního předpisu, tzv. nařízení Euratom, neboť otázka aplikace daného předpisu je aktuálně předložena Soudnímu dvoru Evropské unie. NSS ale uzavřel, že lhůta pro stanovení odvodu by ve věci uplynula i v případě, že by na ni nařízení Euratom nedopadalo, neboť ke stanovení odvodu došlo po více než 10 letech od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně, přičemž daná lhůta se po dobu soudního řízení ve věci nestaví.

NSS vyhověl kasační stížnosti daňového subjektu a zrušil rozhodnutí MS v Praze i rozhodnutí odvolacího orgánu ve věci odvodu za porušení rozpočtové kázně. Dle NSS se správce daně při posouzení otázky, zda daňový subjekt oprávněně použil při zadání veřejné zakázky jednací řízení bez uveřejnění, nesprávně zabýval hodnocením podmínek pro jeho použití, neboť podmínku krajní naléhavosti vztahoval již k předchozímu zrušenému zadávacímu řízení, ne však toliko k samotnému jednacímu řízení bez uveřejnění.

NSS vyhověl kasační stížnosti daňového subjektu a zrušil rozhodnutí KS v Ústí nad Labem i rozhodnutí odvolacího orgánu ve věci odvodu za porušení rozpočtové kázně. Dotační pravidla předpokládala prokázání výše měsíčních příjmů zájemci o sociální bydlení prostřednictvím čestného prohlášení a nestanovovala daňovému subjektu výslovně povinnost tyto údaje ověřovat. Tato pravidla daňový subjekt splnil. Skutečnost, že se následně čestné prohlášení ukázalo nepravdivým, nepředstavuje za specifických okolností případu porušení podmínek dotace. Stran pochybení spočívajícího v neobsazení jedné z bytových jednotek v rámci doby udržitelnosti NSS kvitoval zohlednění okolností tohoto porušení správcem daně při úvaze o výši odvodu.

NSS vyhověl kasační stížnosti daňového subjektu a zrušil rozsudek KS v Ústí nad Labem, kterým tento zamítl žalobu proti rozhodnutí ve věci penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně (podmíněné rozhodnutí). S odkazem na rozsudek rozšířeného senátu NSS sp. zn. 6 Afs 292/2018 uzavřel, že zákonné rozhodnutí ve věci odvodu za porušení rozpočtové kázně (podmiňující rozhodnutí) představuje podmínku zákonnosti rozhodnutí ve věci penále. Byla-li soudem autoritativně zjištěna nezákonnost rozhodnutí ve věci odvodu a toto rozhodnutí bylo zrušeno, soud toto k námitce nezákonnosti podmiňujícího rozhodnutí zohlední v řízení o žalobě proti podmíněnému rozhodnutí.

NSS vyhověl kasační stížnosti daňového subjektu a zrušil rozsudek MS v Praze i rozhodnutí správce daně ve věci odvodu za porušení rozpočtové kázně. Neztotožnil se totiž s tím, jak správce daně posoudil naplnění podmínek dotace stran zajištění potřeb sociálního bydlení. Ačkoliv dle ustálené judikatury správních soudů není správce daně při daňové kontrole vázán praxí poskytovatele dotace a jeho výkladem dotačních podmínek, v nyní řešené věci se tento částečně shodoval s výkladem daňového subjektu, proto k němu měl dle NSS správce daně přihlédnout v souladu se zásadou in dubio mitius. Výklad podmínek správcem daně považuje NSS za značně formalistický a rozcházející se s výkladem poskytovatele. NSS pak v podrobnostech rozvíjí své úvahy stran posouzení jednotlivých vytýkaných pochybení.

NSS vyhověl v rozšířeném senátu kasační stížnosti daňového subjektu a zrušil rozsudek KS v Plzni. Předmětem sporu bylo, zda je důvodem pro zrušení rozhodnutí o penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně soudem zrušení rozhodnutí o odvodu, z něhož je toto penále odvozeno, došlo-li k tomuto zrušení až po vydání rozhodnutí o penále. Dle NSS při projednávání je třeba vycházet z toho, že penále po hmotněprávní stránce nemůže bez pravomocného rozhodnutí o uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně obstát, neboť ex lege sdílí osud hlavní daňové povinnosti. Je proto nutné ve sféře správního soudnictví k námitce účastníka zohlednit zrušení rozhodnutí o odvodu i v řízení o penále. Pokud rozhodnutí o odvodu bylo pro nezákonnost zrušeno či změněno, pak bude zpravidla namístě zrušit žalobou napadené rozhodnutí o penále. V opačném případě musí KS a priori podrobit přezkumu rozhodnutí o odvodu. I bez zrušení rozhodnutí o penále soudem musí správce daně zohlednit zánik či změnu penále zrušením rozhodnutí o odvodu při placení daní; vzhledem k této skutečnosti může být žaloba proti penále nehospodárná a nemusí tak žalobci zakládat nárok na náhradu nákladů řízení.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil závěry správce daně ve věci odvodu za porušení rozpočtové kázně. NSS připomněl, že odvod za porušení rozpočtové kázně není trestní sankcí, proto se neuplatní principy správního trestání. V té souvislosti ani nelze srovnávat výši pokuty za porušení zákona o veřejných zakázkách uložené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže s výší odvodu uloženého správcem daně. Pokud jde o výši odvodu, správní soudy zasáhnou pouze v situaci, kdy jej správce daně stanoví excesivně, svévolně nebo v nepřiměřené výši, což se v tomto případě nestalo. Samotné porušení zákona o veřejných zakázkách považuje NSS ve shodě se správcem daně za závažné a mající vliv na výběr nejvhodnější nabídky, přičemž výši stanoveného odvodu shledává přiměřenou s odpovídající správní úvahou.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu ve věci penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně. NSS připomněl s odkazem na svoji judikaturu, že proti platebním výměrům na penále lze s úspěchem uplatňovat pouze námitky, že penále nemělo být předepsáno vůbec, či mělo být předepsáno, avšak v jiné výši a za jinou dobu. Žádnou z těchto námitek však daňový subjekt nevznesl. Námitky týkající se chybějící kompetence správce daně provést daňovou kontrolu ve věci porušení rozpočtové kázně NSS odmítl jako mimoběžné pro dané řízení.