NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu ve věci DPPO. NSS se zabýval jednotlivými napadenými zjištěními. U výnosových úroků uzavřel, že má věřitel nárok na obchodní úrok až do vrácení jistiny (není-li ujednáno jinak), a to vedle úroku z prodlení, na který má nárok v případě prodlení s úhradou dluhu. Úrok z poskytnutého úvěru tak představuje výnos, neboť je pohledávkou za dlužníkem. Co se týká odměn zaměstnanců, které nebyly akceptovány z důvodu, že byly účtovány v nesprávném zdaňovacím období, NSS uvedl, že jedinou možností nápravy takového stavu je podat dodatečné daňové přiznání za období, kdy základ daně nebyl snížen. U zjištění vztahujícího se k nedokončené výrobě NSS poukázal na to, že zásadní skutečností plynoucí z předloženého účetnictví, která založila pochybnosti o správnosti jeho vedení, byl stav účtu nedokončené výroby k rozvahovému dni ve výši 0 Kč. Daňový subjekt je velkou stavební společností, která souběžně pracuje na větším počtu stavebních zakázek, které přitom zpravidla nejsou provedeny v rámci jednoho zdaňovacího období. Je tedy krajně nepravděpodobné, že by měl k rozvahovému dni vyfakturovány všechny náklady, o nichž účtoval.
