Daň z příjmů 2025

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu. Potvrdil, že správce daně pro určení základu daně správně vycházel z původně předloženého účetnictví. Ačkoli obsahovalo určité chyby, bylo možno z něj vycházet a daň stanovit dokazováním. Naopak u v pořadí druhého předloženého účetnictví se daňovému subjektu nepodařilo prokázat jeho pravost ani zde vykázané rozdíly oproti účetnictví prvnímu. Dle NSS vše umocnila skutečnost, že daňový subjekt provedl účetní korekce a vyhotovení nových účetních závěrek až po termínu, který je tolerován v § 17 odst. 7 zákona o účetnictví.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu na DPPO týkající se určení ceny obvyklé dle § 23 odst. 7 ZDP u reklamních plnění vysílaných v České televizi. Dle NSS daňové orgány správně definovaly vztah jinak spojených osob, který nedovozovaly pouze z přemrštěné ceny, ale i dalších nestandardních okolností. Stejně tak NSS potvrdil stanovení samotné ceny obvyklé, kdy daňové orgány zjistily cenu za odvysílání reklamního vzkazu nabízenou společností, která obchodovala inzertní prostor České televize. Cena obvyklá tak bezesporu zahrnovala provizi zprostředkovatele, přičemž daňové orgány přihlédly i k ceně výroby sponzorského vzkazu.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu na DPPO týkající se nákladových úroků z dluhopisů. NSS potvrdil názor správce daně, že daňový subjekt neprokázal průběh emise dluhopisů dle emisních podmínek, tj. že vůbec došlo k vydání dvou milionů kusů listinných dluhopisů, které pak mohly být nahrazeny hromadnou listinou. Stejně tak nebylo prokázáno, že upisovatel zaplatil emisní kurz. NSS taktéž souhlasil se zpochybněním přínosu a účelu emise, proto nebylo možné tyto náklady uznat jako daňové dle § 24 odst. 1 ZDP.

NSS zamítl kasační stížnost správce daně na DPPO týkající se odpočtu na výzkum a vývoj. NSS potvrdil závěry KS v Ostravě, že v posuzovaném případě daňový subjekt i přes nedoložení deklarovaných úkolových listů předložil řadu podkladů a dokumentů, jimiž prokázal bezprostřední vztah vynaložených mzdových nákladů na výzkum a vývoj s tvrzenými činnostmi výzkumu a vývoje. Taktéž skladové výdejky odpovídaly ostatním doloženým podkladům, což v daném případě postačovalo k prokázání spotřebovaného materiálu v souvislosti s činností výzkumu a vývoje.

"NSS vyhověl kasační stížnosti daňového subjektu ve věci DPFO a zrušil rozsudek KS v Brně stejně jako rozhodnutí OFŘ. NSS posuzoval, zda měla být při stanovení příjmu dosaženého směnou nemovité věci zohledněna skutečnost, že nemovitost byla zatížena dlouhodobým předplaceným nájmem.
NSS potvrdil, že při oceňování se má vycházet ze zjištěné ceny dle zákona o oceňování majetku, nikoli z ceny obvyklé, jak tvrdil daňový subjekt. Přesto NSS uznal, že dlouhodobý nájemní vztah může mít vliv na hodnotu nemovitosti a správce daně se tímto faktorem měl zabývat, což neučinil. S ohledem na § 92 odst. 2 DŘ dle NSS správce daně pochybil, když nevyzval daňový subjekt k doložení znaleckého posudku, který by ocenil vliv nájemního vztahu na výslednou cenu stanovenou mj. též nákladovým způsobem."

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu, když rozhodoval v dané věci podruhé. Tentokrát však shledal rozsudek KS v Brně zcela přezkoumatelným. Následně proto souhlasil s KS i správcem daně, že zápisy ve stavebním deníku ve spojení s obsahem svědeckých výpovědí dostatečně neprokazují uskutečnění sporných služeb deklarovaným dodavatelem a proto nelze tyto náklady považovat za daňově účinné.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu ve věci DPFO. NSS potvrdil závěr správce daně o nutnosti stanovení daně podle pomůcek a ztotožnil se také se zvoleným výběrem použitých pomůcek.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu ve věci DPFO ze závislé činnosti. NSS se ztotožnil s KS v Brně a správcem daně, že sporná peněžitá plnění, která daňový subjekt vyplácel svému zaměstnanci vedle minimální mzdy, představovala podle svého skutečného obsahu zálohy na podíl na zisku, nikoliv zápůjčku, jak tvrdil daňový subjekt. NSS konstatoval, že záloha na podíl na zisku, pokud je vyplácena plátcem zaměstnanci v souvislosti s výkonem činnosti, která je zdaňována podle § 6 ZDP jako příjem ze závislé činnosti, není příjmem z kapitálového majetku dle § 8 ZDP, ale příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP. NSS tedy uzavřel, že v případě sporných peněžitých plnění se jednalo o příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP. NSS současně uvedl, že pro posuzovanou věc nebylo podstatné, zda byly splněny požadavky pro výplatu zálohy na podíl na zisku dle zákona o obchodních korporacích. NSS uvedl, že v případě § 6 odst. 1 písm. d) ZDP provádí daňové právo autonomní klasifikaci daňověprávních účinků soukromoprávních jednání vycházející v zásadě z ekonomické logiky, tudíž i absolutně neplatný soukromoprávní úkon mohl mít plnohodnotné daňověprávní účinky. 

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu ve věci zneužití práva na DPFO vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. V dané věci bylo sporné, zda se daňový subjekt dopustil zneužití práva v rámci transakcí spojených s restrukturalizací holdingu. Zneužití práva bylo shledáno ve dvou operacích. První z nich spočívala ve výplatě podílů na zisku (dividend) majících původ ve společnosti vlastněné holdingovou společností přes tuto holdingovou dceřinou společnost do čtyř akciových společností, z nichž jednou byl daňový subjekt. Výplata dividendových příjmů byla mezi propojenými společnostmi osvobozena od daně. Podstatou druhé operace byly výplaty (vrácení) příplatku mimo základní kapitál, což umožnilo daňovému subjektu vyplácet svému akcionáři finanční prostředky získané od dceřiné společnosti bez zdanění. NSS zdůraznil, že již MS v Praze ve shodě s daňovými orgány vysvětlil, že nijak nerozporoval samotné vytvoření holdingu za účelem tvrzené přípravy mezigeneračního transferu kapitálu, resp. jeho přeskupení, ale byly to právě navazující transakce, které v komplexnosti sledu událostí vedly k závěru o zneužití práva. NSS poukázal na to, že k daným navazujícím transakcím, které neměly žádný ekonomicky racionální smysl, daňový subjekt ničeho konkrétního neuvedl.