Daň z nemovitých věcí 2021

NSS vyhověl kasační stížnosti podané daňovým subjektem a vyjádřil se k právní otázce osvobození pozemků podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona o dani z nemovitých věcí, ve znění účinném do 31. 12. 2019, konkrétně k osvobození pozemků remízků, hájů, větrolamů a mezí, které se nacházejí na jiném druhu půdy, než na orné půdě nebo trvalém travním porostu. NSS historickým a teologickým výkladem dospěl k závěru, že i pozemkům remízků, hájů, větrolamů a mezí nacházejících se na jiném druhu půdy, než jak je specifikováno v § 4 odst. 1 písm. k) uvedeného zákona, lze přiznat osvobození z důvodu, že se na nich remízek, háj, větrolam nebo mez nacházejí. Podle NSS by v případě jiného výkladu byl popřen smysl tohoto ustanovení. 

NSS vyhověl kasační stížnosti daňového subjektu a vyjádřil se k právní otázce osvobození pozemků podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o dani z nemovitých věcí. NSS odmítl správní praxi Finanční správy týkající se posuzování osvobození dle tohoto ustanovení jako osobního a uvedl, že i když je státní podnik podnikatelem již na základě faktu, že je zapsán v obchodním rejstříku, tak § 4 odst. 1 písm. a) zákona o dani z nemovitých věcí nestanoví, že se osvobození od daně nevztahuje na pozemky ve vlastnictví České republiky, s nimiž hospodaří podnikatel. Z osvobození vylučuje pozemky, které jsou užívány k podnikání bez ohledu na to, který subjekt je takto užívá. Osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o dani z nemovitých věcí je proto osvobozením věcným, rozhodující proto bude skutečný způsob využití pozemku. Pokud daňový subjekt v daňovém řízení namítal, že dotčené pozemky k podnikání užívány nejsou, byla Finanční správa povinna se s touto argumentací řádně vypořádat a nemohla ji odmítnout na základě právní povahy daňového subjektu (skutečnosti, že je z formálního hlediska podnikatelem).

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu, kdy předmětem sporu bylo posouzení, zda dotčená stavba splňuje znaky definice předmětu daně ze staveb a jednotek dle § 7 zákona o dani z nemovitých věcí, dle kterého je předmětem daně ze staveb zdanitelná stavba nacházející se na území České republiky, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí dokončená nebo užívaná budova podle katastrálního zákona. NSS uvedl, že zásadní pro posouzení, zda je budova předmětem daně, je tedy okolnost, že dotčená stavba splňuje definici budovy podle katastrálního zákona, tedy je spojena se zemí pevným základem, má obvodové zdivo a střešní konstrukci a je tedy nemovitou věcí v právním slova smyslu. Pro posouzení není podstatné, zda stavba fakticky plní své funkce a je možné ji užívat, nýbrž výhradně to, zda odpovídá zákonné definici předmětu daně. Podle NSS zdanitelná stavba přestane být předmětem daně ze staveb a jednotek pouze tehdy, jestliže byl vydán pravomocný souhlas s odstraněním stavby nebo pravomocné rozhodnutí, jímž bylo povoleno nebo nařízeno její odstranění. Zanikla-li stavba, aniž by bylo rozhodnuto o jejím odstranění, přestane být předmětem daně ze staveb a jednotek, pokud došlo k úplné destrukci obvodových zdí.