Společné daňové kontroly – nástroj mezinárodní spolupráce v oblasti daní

Právní rámec:
Směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní, ve znění následných změn (DAC7), článek 12a - implementován do zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní, ve znění pozdějších předpisů, §§ 19a-19c.

Pozn.: směrnice používá výraz společná kontrola (anglicky Joint audit), zákon společná daňová kontrola.

Co je společná daňová kontrola?
Společná daňová kontrola je jednou z možností provádění mezinárodní spolupráce v oblasti daní. Společná daňová kontrola umožňuje provádět daňovým správám společná daňová šetření u daňových subjektů, na nichž mají společný nebo doplňující se zájem.
Společná daňová kontrola zahrnuje jakékoliv úkony, při nichž si správci daně vzájemně vyměňují potřebné informace, např.:

• vzájemné poskytnutí informací, které jsou již dostupné správci daně;
• nahlížení do spisů daňových subjektů a pořizování kopií dokumentů;
• provedení místního šetření u daňového subjektu či protokolovaného ústního jednání s daňovým subjektem;
• provedení daňové kontroly.

!! Nezaměňovat společnou daňovou kontrolu s daňovou kontrolou podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“)!

Proč společná daňová kontrola?

• Předcházení dvojímu zdanění, předcházení mezinárodním sporům v oblasti zdanění.
• Rychlejší uzavření případů, které vyžadují mezinárodní spolupráci (informace jsou vzájemně mezi členskými státy sdíleny obratem).
• Snížení administrativní i časové zátěže pro daňové subjekty, které mohou v rámci společné daňové kontroly snadno spolupracovat s daňovými správami více států najednou.

Zahájení společné daňové kontroly
Členský stát zašle návrh na provedení společné daňové kontroly těm členským státům, které chce do společné daňové kontroly zapojit. Do 60 dnů se musí oslovené členské státy vyjádřit, zda s provedením společné daňové kontroly souhlasí. Následně se státy dohodnou na parametrech společné daňové kontroly, jako je rozsah, harmonogram, jazyk během jednání atd.

Kdo se společné daňové kontroly účastní?
Pověření úředníci členských států, které se na provedení společné daňové kontroly dohodly, např. český a slovenský úředník. Pověření je písemné, úředník se jím prokazuje při provádění úkonů na území jiného členského státu. Pověřený úředník jiného členského státu se při provádění úkonů v ČR řídí právním řádem ČR a má stejné pravomoci jako český úředník (pokud ho v tomto smyslu neomezují ustanovení práva jeho vlastního státu). Stejně tak se český úředník účastnící se společné daňové kontroly v jiném členském státě řídí tamním právem a zároveň nepřekračuje své pravomoci dané českými právními předpisy.

Procesní otázky:
Pro získání dokumentů, důkazních prostředků, provádění protokolovaných jednání, či vstup do prostorů daňového subjektu, se použijí procesní ustanovení dle vnitrostátních předpisů státu, ve kterém jsou úkony prováděny, (tj. v případě provádění v ČR, dle daňového řádu).  V praxi je obvyklé, že úkony, jako např. vydávání rozhodnutí, předvolání atd., jsou ponechány na úřednících hostitelské země.

Postavení daňového subjektu během společné daňové kontroly
Daňový subjekt, u kterého je prováděna společná daňová kontrola, je ve stejném postavení vůči skupině kontrolorů, jako v běžném daňovém řízení. V některých členských státech je možné, aby daňový subjekt společnou daňovou kontrolu inicioval. V podmínkách ČR může sice daňový subjekt navrhnout společnou daňovou kontrolu, ale je na správci daně, aby učinil finální rozhodnutí. Provedení společné daňové kontroly tedy nelze daňovým subjektem nárokovat, a je plně v kompetenci správce daně.

Závěr společné daňové kontroly
Zúčastněné členské státy se pokusí dosáhnout dohody. Jsou povinny připravit závěr společné daňové kontroly, který je pak oznámen dotčenému daňovému subjektu.

!! Tento závěr nemá charakter zprávy o daňové kontrole dle daňového řádu, neobsahuje rozhodnutí o stanovení daně!

Je-li v rámci společné daňové kontroly zahájena daňová kontrola ve smyslu daňového řádu (většinou ano), pak musí správce daně vyhotovit zprávu o daňové kontrole a rozhodnutí o stanovení daně dle vnitrostátních předpisů (v případě ČR je to podle daňového řádu). Toto finální rozhodnutí správce daně musí zohlednit závěry společné daňové kontroly, může se odlišovat jen, pokud nastanou důvody k této odchylce, např.:

• existují souběžná zjištění, která nesouvisí s předmětem společné daňové kontroly;
• mezi uzavřením společné daňové kontroly a vydáním zprávy o daňové kontrole nebo finálního rozhodnutí o stanovení daně jsou zjištěny nové informace, které závěr společné daňové kontroly neobsahuje.