Základní charakteristiky přeshraničního režimu pro malé podniky

Podmínky využití přeshraničního režimu pro malé podniky

Přeshraniční režim pro malé podniky může využívat jen osoba povinná k dani splňující podmínky týkající se zejména dosaženého obratu, tj. hodnoty dodání zboží a poskytnutí služeb. Aby osoba splňující podmínky pro tento režim mohla osvobození od DPH v jiném členském státě využívat, musí být do tohoto režimu pro tento členský stát předem zaregistrovaná. Pokud je osoba povinná k dani registrována do přeshraničního režimu pro malé podniky, ale přestane splňovat podmínky pro konkrétní stát osvobození, není oprávněna tento režim v tomto státě využívat, i když je stále zaregistrována. Registrace jí bude z tohoto důvodu pro příslušný stát osvobození zrušena. Naopak, pokud by osoba povinná k dani splňovala všechny podmínky pro registraci do přeshraničního režimu pro malé podniky, ale není do tohoto režimu registrována, nemůže přeshraniční režim pro malé podniky využívat.

Podmínky týkající se obratu jsou dvojí. V první řadě musí osoba povinná k dani splňovat podmínky týkající se obratu dosaženého v celé EU (tj. součet obratů dosažených ve všech členských státech, včetně státu usazení) a dále pak vnitrostátní podmínky členského státu, ve kterém chce osvobození od DPH v přeshraničním režimu pro malé podniky využívat (tj. členského státu osvobození).

• Pokud jde o výši obratu dosaženého v EU, v běžném ani v předcházejícím kalendářním roce nesmí být vyšší než 100.000 EUR. Splnění této podmínky kontroluje členský stát usazení.
• Podmínky týkající se obratu dosaženého v členském státě, ve kterém chce osoba povinná k dani přeshraniční režim pro malé podniky využívat, si (v mezích daných Směrnicí o DPH) stanoví každý členský stát sám svými vnitrostátními předpisy. Vždy se jedná o limity pro výši vnitrostátního obratu, které musí být dodrženy za běžný a předcházející kalendářní rok. V některých členských státech je navíc nutné splnit podmínky týkající se výše vnitrostátního obratu za předminulý kalendářní rok anebo za vymezená „odvětví“. Co se v daném členském státě považuje pro účely režimu pro malé podniky za „odvětví“, je dáno předpisy daného státu. Nejčastěji se rozlišují dvě „odvětví“ – prvním je dodání zboží a druhým je poskytnutí služeb.

Registrace do přeshraničního režimu pro malé podniky

Osoba povinná k dani může být zaregistrovaná do přeshraničního režimu pro malé podniky jen na základě předem podané přihlášky ve státě svého usazení. V tomto státě tedy podá přihlášku k registraci do přeshraničního režimu pro malé podniky, ve které musí vždy uvést konkrétní členský stát nebo členské státy, ve kterých chce přeshraniční režim pro malé podniky využívat.

V členském státě usazení pak bude plnit i další povinnosti s registrací do přeshraničního režimu pro malé podniky související, a to zejména následující:

• podávání čtvrtletních oznámení o obratu dosaženém v každém z členských států EU (tj. všech státu EU i když v nich není registrována do přeshraničního režimu pro malé podniky, včetně státu usazení),
• oznamování změn registračních údajů a
• oznámení o překročení limitu pro obrat dosažený v EU.

Daňové správy členských států EU si údaje z podání navzájem předávají. Stát usazení při registraci do režimu přidělí osobě povinné k dani speciální identifikační číslo, tzv. EX ID. Jeho součástí je i kód státu usazení a přípona „-EX“. V České republice správce daně přidělí osobě povinné k dani daňové evidenční číslo (DEČ SME) např. CZ12345678901-EX.  Toto daňové evidenční číslo je v České republice vytvořeno na odlišném principu než DIČ (neobsahuje rodné číslo ani IČO).

Rozsah registrace do přeshraničního režimu pro malé podniky se může v čase měnit. Osoba povinná k dani se může později rozhodnout, že v některém státě, pro který má platnou registraci, už nechce dál přeshraniční režim pro malé podniky využívat (chce se tam stát dobrovolně plátcem, přestane v něm uskutečňovat plnění apod.). Nebo se naopak může rozhodnout, že chce tento režim využívat ještě v dalším členském státě, pro který zatím registraci nemá. (V takových případech podá oznámení o změně registračních údajů v přeshraničním režimu pro malé podniky s požadavkem na rozšíření nebo zúžení registrace). Také se může stát, že v některém státě přestane podmínky osvobození splňovat, a bude jí tedy pro tento stát registrace do tohoto režimu zrušena (zatímco v jiném státě bude moci přeshraniční režim pro malé podniky dále využívat).

Praktická aplikace na příkladu České republiky

Zavedení přeshraničního režimu pro malé podniky v praxi znamená, že osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, bez ohledu na to, jestli je v tuzemsku plátcem nebo neplátcem, získává možnost při splnění podmínek využívat přeshraniční režim pro malé podniky ve zvoleném jiném členském státě nebo v několika z nich. A naopak, osoba povinná k dani se sídlem v jiném členském státě získává možnost být zaregistrovaná do tohoto režimu pro Českou republiku a využívat osvobození v režimu pro malé podniky v tuzemsku.

Vnitrostátní uplatňování režimu pro malé podniky v České republice (tj. status osoby povinné k dani, která není plátcem) zůstává u osob povinných k dani zde usazených zachováno bez nutnosti jakékoli registrace.

Měna, ve které se uvádí údaje o obratech

Ve všech formulářích podávaných v přeshraničním režimu pro malé podniky v České republice se údaje o obratech uvádí v EUR, a to s přesností na 2 desetinná místa a bez zaokrouhlení. Hodnoty plnění realizovaných v jiných měnách, včetně české koruny, je třeba na EUR přepočítat. Pro přepočet se použije směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou platný pro první den kalendářního roku (a pokud nebyl pro tento den zveřejněn, pak pro nejbližší následující den).