Daňové přiznání

Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí. V daňovém přiznání uvádí uživatel celkovou hodnotu všech plnění bez DPH (základ daně dle § 36 zákona o DPH), typ plnění (zboží nebo služby), platnou sazbu daně daného členského státu spotřeby a příslušnou výši DPH z uskutečněných plnění rozdělených podle jednotlivých členských států spotřeby. V daňovém přiznání v režimu EU se neuvádí ostatní plnění, na která nelze režim EU použít, ani nárok na odpočet daně na vstupu z přijatých zdanitelných plnění (více viz Nárok na odpočet daně).

Lhůta pro podání daňového přiznání

Daňové přiznání musí být podáno nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení příslušného zdaňovacího období, tj. kalendářního čtvrtletí.

Prvním zdaňovacím obdobím, pro které lze režim EU v OSS použít, je třetí čtvrtletí 2021, tzn. období od 1. 7. 2021 do 30. 9. 2021. Daňové přiznání za třetí čtvrtletí roku 2021 musí být podáno do 31. 10. 2021.

Nulové daňové přiznání

Zaregistruje-li se osoba do režimu EU, podává také tzv. nulové daňové přiznání, pokud neuskuteční ve zdaňovacím období žádné plnění, které spadá do režimu EU.

Jak podat:

Daňové přiznání se podává výhradně v autentizované části daňového portálu ve zvláštní aplikaci pro OSS - režim EU.

Jak vyplnit daňové přiznání v režimu EU:

Návod na vyplnění daňového přiznání v režimu EU je dostupný v Dokumentech ke stažení.

Opravy

Opravy před lhůtou pro podání daňového přiznání

Pro provedení opravy lze do konce kalendářního měsíce následujícího po konci zdaňovacího období (tzn. ve lhůtě pro podání daňového přiznání) podat více daňových přiznání za předchozí zdaňovací období. Později podané daňové přiznání zcela nahradí předchozí daňové přiznání. Do jiného členského státu se posílají údaje z posledního podaného daňového přiznání, které je podáno ve lhůtě, tzn. do konce měsíce následujícího po konci zdaňovacího období.

Příklad:

Osoba podá daňové přiznání za 3. kalendářní čtvrtletí dne 5. října. Dne 12. října zjistí chybu v daňovém přiznání a podá nové daňové přiznání, které zcela nahrazuje daňové přiznání podané 5. října. Dne 25. října zjistí další chybu a podá nové daňové přiznání, které zcela nahrazuje daňové přiznání podané 12. října. Pokud do 31. října není podáno další daňové přiznání, za platné se považuje daňové přiznání podané 25. října, které se pošle do jiných členských států.

Po 31. říjnu je možná oprava daňového přiznání za 3. kalendářní čtvrtletí až v daňovém přiznání za 4. kalendářní čtvrtletí – které lze podat v období mezi 1. a 31. lednem.

Opravy po lhůtě pro podání daňového přiznání

Po konci lhůty pro podání daňového přiznání za příslušné čtvrtletí (tj. po konci kalendářního měsíce následujícího po čtvrtletí) lze provést opravu daně za ukončené čtvrtletí (rozdílem plus nebo mínus) až v daňovém přiznání za probíhající zdaňovací období. Toto daňové přiznání lze podat až po skončení probíhajícího zdaňovacího období. V daňovém přiznání se uvádí údaje o opravě a zdaňovací období, které se týká opravy. Zvýšení i snížení daňové povinnosti za předcházející zdaňovací období se uvádí rozdílem, tzn. zvýšení nebo snížením daňové povinnosti. Snížení daňové povinnosti lze započíst vůči aktuální daňové povinnosti.

To znamená, že opravy nejsou prováděny v rámci samostatného přiznání za období, ke kterému se vztahují, ale jsou vždy zahrnuty v rámci aktuálně probíhajícího zdaňovacího období, kdy byla chyba zjištěna.

Příklad: Pokud tedy osoba objeví dne 1. 11. 2021 chybu v daňovém přiznání za 3. kalendářní čtvrtletí 2021, může ji opravit nejdříve v daňovém přiznání za 4. kalendářní čtvrtletí, tzn. nejdříve 1. 1. 2022. Pokud osoba zjistí, že daň za 3. kalendářní čtvrtletí 2021 do Německa měla být o 100 EUR vyšší, zahrne tuto daň do daně za 4. kalendářní čtvrtletí a odvede DPH za 4. kalendářní čtvrtletí společně s touto daní za 3. kalendářní čtvrtletí, tzn., zaplatí o těchto 100 EUR vyšší daň. Pokud osoba zjistí, že daň má být nižší ve 3. kalendářním čtvrtletí, postupuje obdobným způsobem s tím rozdílem, že sníží daň v daňovém přiznání za 4. kalendářní čtvrtletí.

Co lze uvést do daňového přiznání

a) Prodej zboží na dálku

Do daňového přiznání v režimu EU se prodej zboží uvádí pouze v případě prodeje zboží na dálku (přeshraničně) koncovému spotřebiteli. Zboží musí být odesláno nebo přepraveno z členského státu identifikace (ČR) nebo z provozovny v jiných členských státech než v členském státě identifikace. Státem ukončení přepravy může být jakýkoliv členský stát, a to včetně ČR, nebo členský stát, kde je umístěna provozovna, pokud je dodržena podmínka, že zboží je dodáno přeshraničně.

Příklad:

Český e-shop se sklady v ČR a na Slovensku může do daňového přiznání v režimu EU uvést dodání z obou skladů do jakéhokoliv členského státu EU, pokud je splněna podmínka, že k dodání zboží dochází přeshraničně. Lze tedy uvést i dodání zboží ze skladu v ČR spotřebiteli na Slovensko a ze skladu na Slovensku spotřebiteli v ČR.

Dodání zboží z českého skladu spotřebiteli v ČR a ze slovenského skladu spotřebiteli na Slovensku se uvádí do standardního českého, respektive slovenského přiznání k DPH.

b) Poskytnutí služby osobě nepovinné k dani

Do daňového přiznání v režimu EU se uvádí přeshraniční poskytnutí služeb konečnému spotřebiteli. Služby musí být poskytnuty pouze z členského státu identifikace (ČR) nebo ze stálých provozoven, které se nachází v jiných členských státech než v členském státě identifikace. Současně služby musí být poskytnuty pouze do členských států odlišných od členského státu identifikace a členského státu, kde je umístěna provozovna. Poskytnutí služeb do těchto států se uvádí do tuzemského daňového přiznání.

Služby může uvést pouze osoba usazená v EU (neusazená používá režim mimo EU).

Příklad č. 1:

Česká softwarová společnost má sídlo v ČR a provozovnu v Estonsku. Do daňového přiznání v režimu EU může uvést prodej softwaru spotřebitelům v jakémkoliv členském státě, kromě ČR a Estonska. Prodej softwaru spotřebitelům v ČR nebo Estonsku se uvede do standardního českého, respektive estonského přiznání k DPH.

Příklad č. 2:

Český řemeslník se sídlem v ČR poskytne službu vztahující se k nemovité věci u zákazníka v Německu. DPH z poskytnutí této služby uvede do daňového přiznání OSS v režimu EU.

Měna v daňovém přiznání

• Daň se vyčíslí v eurech a platí se na zvláštní účet Finanční správy vedený v eurech.

• Pro přepočet u plnění v jiné měně než euro se použije směnný kurz Evropské centrální banky zveřejněný pro:

  • poslední den zdaňovacího období, nebo

  • nejbližší následující den, pokud pro poslední den zdaňovacího období není kurz zveřejněn.

• Pro vyčíslení daně u oprav se použije směnný kurz použitý u původního plnění.

• Kurzy ECB.

Nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění

Zvláštní režim OSS včetně režimu EU slouží pouze pro odvod DPH u vybraných plnění, nikoliv k uplatnění souvisejícího nároku na odpočet daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku (§ 72 zákona o DPH). Nárok na odpočet daně na vstupu provádí plátce v rámci standardního daňového přiznání, případně prostřednictvím institutu vrácení daně (§ 82 zákona o DPH – týká se přijatých zdanitelných plnění s místem plnění v jiném členském státě). Identifikované osoby nemají nárok na odpočet daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění.

Pro plnění, ze kterých nelze v režimu EU v rámci OSS odvést DPH, podává plátce nebo identifikovaná osoba standardní měsíční nebo čtvrtletní daňové přiznání k DPH. Obecně jde o plnění mezi podnikateli (B2B plnění), dodání zboží do JČS, pořízení zboží z JČS, dovoz a vývoz zboží, pořízení nových dopravních prostředků a další.

zpět: Registrace – pokračovat dále: Platba a splatnost daně