Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Vymáhání 2026

NSS zamítl kasační stížnost poddlužníka ve věci exekučního příkazu na přikázání jiné pohledávky. K otázce doručování NSS potvrdil, že plná moc formulovaná k zastupování „ve věci nalézacího daňového řízení, jakož i v případném navazujícím daňovém či soudním řízení“ se vztahuje i na navazující řízení platební, tedy i řízení exekuční. NSS dále zkonstatoval, že není dán procesní prostor k tomu, aby správce daně vypořádával v rámci exekučního příkazu výhrady poddlužníka, že vůči němu dlužník žádnou pohledávku nemá. Stejně tak otázku případné existence pohledávky nemají řešit správní soudy ale soudy civilní v rámci poddlužnické žaloby správce daně. Případná neexistence přikázané pohledávky tak nezpůsobuje nezákonnost exekučního příkazu, nelze ji řešit námitkami proti exekučnímu příkazu a může být toliko důvodem pro případné pozdější (i částečné) zastavení daňové exekuce podle § 181 odst. 2 písm. i) DŘ.

NSS zamítl kasační stížnost poddlužníka ve věci exekučního příkazu na přikázání jiné peněžité pohledávky. NSS zkonstatoval, že není dán procesní prostor k tomu, aby správce daně vypořádával v rámci exekučního příkazu výhrady poddlužníka, že vůči němu dlužník žádnou pohledávku nemá. Stejně tak otázku případné existence pohledávky nemají řešit správní soudy ale soudy civilní v rámci poddlužnické žaloby správce daně. Případná neexistence přikázané pohledávky tak nezpůsobuje nezákonnost exekučního příkazu, nelze ji řešit námitkami proti exekučnímu příkazu a může být toliko důvodem pro případné pozdější (i částečné) zastavení daňové exekuce podle § 181 odst. 2 písm. i) DŘ.

NSS zrušil usnesení MS v Praze, kterým byla pro nedostatek aktivní legitimace odmítuta žaloba proti exekučnímu příkazu na prodej nemovité věci, ačkoli žalobce byl v katastru nemovitostí veden jako její vlastník. NSS se neztotožnil s úvahou, že práva zapsaného vlastníka nemohla být zasažena, případně je měl řešit návrhem na vyloučení věci z exekuce. Zapsaný vlastník se stal vlastníkem v důsledku porušení inhibitoria daňovým dlužníkem. Správce daně tak musel učinit předběžnou právní úvahu, že je takový převod dle § 220 DŘ neplatný a nemovitá věc je tak stále ve vlastnictví dlužníka. Přezkoumání právě tohoto posouzení měl správní soud umožnit. Na uvedeném ničeho nemění, že zapsaný vlastník nebyl účastníkem exekučního řízení, nadto mu byl exekuční příkaz, byť jen informativně, doručován.

NSS zamítl kasační stížnost třetí osoby ve věci vyloučení majetku z daňové exekuce, jejímž předmětem byl prodej vrtulníku. Vyšel přitom ze skutečnosti, že daňový dlužník byl jako vlastník předmětného vrtulníku evidován v leteckém rejstříku. Letecký rejstřík je totiž založen na principu materiální publicity, kdy se vlastnictví k věcem v nich zapsaným nabývá až na základě zápisu vlastnického práva do tohoto rejstříku. S ohledem na stav zápisu proto nemohl být pro účely daňové exekuce za vlastníka vrtulníku považován stěžovatel. Na výše uvedeném nic nemění ani to, že slovenský soud rozhodl, že stěžovatel byl vlastníkem předmětného vrtulníku. Takové rozhodnutí totiž může mít účinky pouze obligační (závazné mezi spornými stranami), a nikoli věcněprávní (závazné pro všechny). NSS přitom odkázal na své dřívější rozhodnutí č. j. 1 Afs 90/2025-64, ve kterém dospěl k totožnému závěru.