NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu ve věci týkající se vyloučení majetku z daňové exekuce. NSS naznal, že správce daně nepochybil, pokud po zastavení daňové exekuce vrátil finanční prostředky zabavené na pokladně daňového dlužníka v hotovosti bezhotovostně na bankovní účet daňového dlužníka. Peněžní prostředky na bankovním účtu pak nebylo možné ztotožnit s hotovostí, kterou správce daně zabavil v průběhu dříve vedené daňové exekuce, a to i s ohledem na skutečnost, že v době jejich postižení další daňovou exekucí uplynuly tři týdny od jejich připsání, přičemž na bankovním účtu mohly probíhat další platby. Předmětné prostředky představovaly pohledávku, kterou měl daňový dlužník vůči bance, a případnou pohledávku vůči daňovému dlužníkovi měl daňový subjekt uplatnit pořadem civilního práva. Správce daně proto nepochybil, pokud žádost daňového subjektu o vyloučení finančních prostředků z daňové exekuce za této situace zastavil pro bezpředmětnost podle § 106 odst. 1 písm. f) DŘ. NSS pak nepřisvědčil ani dalším námitkám daňového subjektu stran porušení jeho ústavních práv a nepřezkoumatelnosti kasační stížností napadeného rozsudku.