NSS zamítl kasační stížnost správce daně a potvrdil závěry KS v Ostravě ve věci DPPO. Dle NSS správce daně při stanovení ceny obvyklé dle § 23 odst. 7 ZDP u reklamních plnění nezahrnul do referenčního vzorku též smlouvy, které byly sjednány v běžných obchodních vztazích mezi odběratelem reklamy a jejím zprostředkovatelem, příp. nezohlednily ani běžnou provizi zprostředkovatele. Dle NSS již samotné zprostředkování služeb je nutné považovat za jistou přidanou hodnotu. NSS dodal, že v daném případě se jednalo o běžný obchodní model (poskytovatel, zprostředkovatel, odběratel), při kterém nedocházelo k opakovanému přeprodeji reklamy.
