Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Daň z přidané hodnoty 2025

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil závěry správce daně ohledně neuznání nároku na odpočet DPH. Předmětem sporu bylo, zda daňový subjekt přijal zdanitelné plnění (zprostředkování) od švagra svého jednatele. NSS rozhodoval v dané věci již podruhé, kdy v prvním kole rozhodnutí vyhověl kasační stížnosti daňového subjektu a uvedl, že správce daně i KS posuzovali přijaté plnění příliš formálně, a to pouze ve smyslu § 2445 OZ. Na základě závazného právního názoru NSS posléze správce daně doplnil svoji argumentaci a NSS ji shledal jako správnou a dostatečnou pro závěr, že ze zjištěných důkazů nelze dovodit, že skutečně došlo ke „zprostředkování“ mezi daňovým subjektem a jejím personálně spojeným dodavatelem.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil závěry správce daně ohledně neuznání nároku na odpočet z přijatých reklamních plnění, neboť nebylo prokázáno, zda a v jakém rozsahu se tato plnění uskutečnila. NSS uvedl, že smlouva o poskytnutí reklamy obsahovala popsané komplexní reklamní služby (prezentace loga na vozidlech, dresech závodníků, webových stránkách, v televizním vysílání, atp.), ale daňový subjekt neunesl svoje důkazní břemeno ohledně toho, zda tato plnění byla ve skutečnosti uskutečněna, proto nebylo možné uznat nárok na odpočet daně ani v částečném rozsahu, jak daňový subjekt požadoval.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil závěry správce daně ohledně neuznání nároku na odpočet DPH. NSS konstatoval, že správce daně vyslovil důvodné pochybnosti o faktickém přijetí sporných přijatých zdanitelných plnění (výroba palet) a daňový subjekt nedoložil vyjma zpochybněných formálních dokladů nic, co by vypovídalo o tom, že se zdanitelné plnění odehrálo tak, jak bylo deklarováno (dodavatel nekontaktní společnost bez zaměstnanců, platby výhradně v hotovosti, atp.).

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil závěry správce daně ohledně neuznání nároku na odpočet DPH u nákupu telefonních karet a sběratelských mincí. NSS uvedl, že daňový subjekt neunesl svoje důkazní břemeno a neprokázal použití tohoto zboží pro svoji ekonomickou činnost, a proto správce daně postupoval správně, pokud nárok na odpočet DPH z přijatých plnění neuznal. NSS nepřijal argumentaci daňového subjektu, že k prokázání nároku na vstupu postačí prokázat obecnou souvislost daně na vstupu s daní na výstupu.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil závěry správce daně ohledně neuznání nároku na odpočet DPH. Důvodem neuznání nároku na odpočet byla skutečnost, že v případě jednoho dodavatele obchodoval daňový subjekt s dřevěnými paletami v řetězci zatíženém podvodem. NSS k tomu uvedl, že objektivní skutečnosti zjištěné správcem daně byly natolik silné, že jednoznačně svědčily o tom, že daňový subjekt o své účasti na tomto podvodu vědět měl nebo mohl. V případě obchodování s druhým dodavatelem správce daně odepřel daňovému subjektu nárok na odpočet, neboť tento neprokázal, že se přijatá plnění uskutečnila v deklarovaném rozsahu. I v tomto přisvědčil NSS správci daně a uvedl, že daňový subjekt svoje důkazní břemeno neunesl.

NSS vyhověl kasační stížnosti daňového subjektu a zrušil rozsudek KS v Ostravě pro nepřezkoumatelnost. Předmětem doměřené daně byl neuznaný nárok na odpočet DPH z tonerů do laserových tiskáren, které daňový subjekt nakupoval v řetězci zatíženém podvodem. NSS rozhodoval v dané věci již podruhé, kdy v prvním kole rozhodnutí zamítl kasační stížnost správce daně, který následně řízení doplnil. Nepřezkoumatelnost rozsudku KS shledal NSS v tom, že se soud nezabýval námitkami daňového subjektu směřujícími proti vyhodnocení naplnění druhého a třetího stupně podvodového testu, pouze nekriticky převzal závěry správce, aniž by provedl jejich vyhodnocení.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil závěry správce daně ohledně odepření nároku na odpočet DPH z reklamních plnění z důvodu účasti na podvodu na DPH. NSS rozhodoval v dané věci již podruhé, kdy v prvním kole zrušil rozsudek KS v Ostravě. NSS konstatoval, že správce daně prokázal existenci podvodu i silné objektivní okolnosti, které svědčily o vědomosti daňového subjektu o něm.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil závěry správce daně ohledně odepření nároku na odpočet z nákupu mraženého kuřecího masa z důvodu účasti na podvodu na DPH. NSS konstatoval, že správce daně prokázal v daném případě existenci daňového podvodu v řetězci i objektivní okolnosti, které svědčily o vědomosti daňového subjektu o něm. Daňový subjekt jen obecně poukazoval, že šlo jen o standardní obchodování, aniž by napadl jednotlivé objektivní okolnosti již u MS. Námitky v kasační stížnosti tohoto druhu jsou nepřípustné podle § 104 odst. 4. s.ř.s.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil závěry správce daně ohledně neuznání nároku na odpočet z přijatých reklamních plnění. NSS konstatoval, že správce daně měl důvodné pochybnosti o rozsahu poskytnutých přijatých plnění, které daňový subjekt neodstranil a neunesl tak svoje důkazní břemeno stran prokázání splnění podmínek nároku na odpočet DPH.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil správnost postupu správce daně při stanovení poměrného nároku na odpočet DPH. Předmětem sporu byla otázka nároku na odpočet DPH u plnění, která daňový subjekt z části využívá pro svoji veřejnoprávní činnost (vysílání) a z části pro činnost ekonomickou (reklamy atp.). NSS konstatoval, že nemá důvod odchýlit se od konstantně judikovaných závěrů o správnosti stanoveného poměrného koeficientu správcem daně. NSS potvrdil, že daňový subjekt má právo stanovit metodu výpočtu koeficientu, správce daně má právo výpočet korigovat. "Korigovat" lze chápat tak, že jej může upravit nebo určit i jiné kritérium, tedy jinou metodu. NSS aproboval výnosovou metodu použitou správcem daně.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil správnost postupu správce daně. V projednávané věci se NSS zabýval tím, zda může daňový subjekt v řízení proti platebním výměrům na DPH uplatňovat námitky týkající se jeho registrace k DPH. NSS shodně se správcem daně konstatoval, že námitky týkající se registrace nejsou v tomto řízení relevantní, neboť správce daně vychází z pravomocného rozhodnutí o registraci plátce DPH (registraci ostatně potvrdil NSS i svým rozsudkem ze dne 16. 1. 2025, sp. zn. 10 Afs 34/2024).

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil závěry správce daně. Předmětem sporu bylo neuznání nároku na odpočet z přijatých plnění (zejména náhradní díly a plnění související s osvobozeným pronájmem nemovitostí) a nepřiznání DPH z přijatých úplat. Stěžejní kasační námitkou daňového subjektu bylo neprojednání zprávy o kontrole a její neukončení, kdy NSS konstatoval, že správce daně nepochybil, pokud zaslal zprávu o daňové kontrole daňovému subjektu poštou, neboť tento se zjevně ukončení daňové kontroly vyhýbal. Nedůvodnými shledal NSS i námitky týkající se nevydání výzvy k podání dodatečných daňových přiznání. 

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil správnost postupu správce daně ve věci aplikace zneužití práva na případ registrace plátce DPH. NSS konstatoval, že ze zjištěných skutečností jednoznačně vyplývá, že daňový subjekt uměle vytvořil korporátní strukturu, kdy rozkládal ekonomickou činnost mezi personálně propojené společnosti tak, aby se vyhnul naplnění podmínek pro vznik plátcovství DPH. Správce daně tedy postupoval správně, pokud daňovou povinnost přisoudil daňovému subjektu jako organizátorovi celého řetězce (daňový subjekt obchodoval s elektronickými cigaretami jako fyzická osoba, následně vytvořil korporátní strukturu v podobě řetězce společností, na niž vlastní ekonomickou činnost postupně převáděl tak, aby nepřekročil hranici obratu pro zákonnou registraci plátce DPH). NSS nepřisvědčil k dílčí námitce daňového subjektu přičtení daňové povinnosti právnické osoby osobě fyzické.

NSS zamítl kasační stížnost správce daně a potvrdil zrušující rozsudek MS v Praze. Předmětem sporu bylo uplatnění DPH při nákupu a prodeji osobních automobilů. NSS se neztotožnil s posouzením správce daně, že daňový subjekt neunesl svoje důkazní břemeno ohledně využití osvobození při dodání automobilu do jiného členského státu a nákupu jiného automobilu v tuzemsku. Co se týče použití zvláštního režimu při prodeji zboží, NSS korigoval názor MS a uvedl, že daňový subjekt sice důkazní břemeno neunesl, správce daně však měl zjišťovat skutkový stav důkladněji.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil správnost postupu správce daně při registraci daňového subjektu jako plátce DPH. V dané věci rozhodoval NSS již podruhé, kdy v prvním kole kasační stížnosti daňového subjektu vyhověl. Správce daně následně doplnil dokazování. NSS konstatoval, že ze zjištěných důkazů v souhrnu plyne majetkové a personální propojení s dalšími subjekty ve sdružení. Správce daně tedy postupoval správně, pokud daňový subjekt registroval jako plátce DPH na základě smlouvy o sdružení.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil správnost závěrů správce daně ohledně neuznání nároku na odpočet DPH z přijatých zdanitelných plnění. Daňový subjekt deklaroval, že přijal od dodavatele PAVI technické služby související s údržbou areálu, nebyl však schopen prokázat, že k poskytnutí těchto služeb fakticky došlo. Dále daňový subjekt deklaroval od stejného dodavatele přijetí reklamních služeb, u kterých správce daně zjistil, že byly zatíženy podvodem na DPH, o kterém daňový subjekt měl a mohl vědět. NSS se se závěry správce daně ztotožnil, stejně jako s důvody neprovedení dalšího - pokračujícího výslechu navrženého svědka.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil závěry správce daně ohledně neuznání nároku na odpočet DPH. Předmětem sporu byla přijatá plnění zatížená podvodem (proti těmto závěrům se daňový subjekt v kasační stížnosti neohrazoval) a dále neuznání nároku na odpočet z nákupu palet (předmět kasační stížnosti). NSS se ztotožnil se závěry správce daně a konstatoval, že daňový subjekt nevyvrátil pochybnosti správce daně ohledně faktického přijetí předmětného zboží na území tuzemska, a proto nebyly naplněny hmotněprávní podmínky nároku na odpočet DPH. NSS odmítl hlavní kasační důvod namítající nedostatečné zjištění skutkového stavu, když správce daně odmítl prověřovat původ palet na Slovensku. Tato skutečnost nebyla zásadní pro prokázání přijetí plnění v tuzemsku.