Daň z hazardních her 2025

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil postup správce daně při doměření minimální dílčí daně z technických her za celé zdaňovací období 4. čtvrtletí 2019, nikoli jen za jeho část. Dále NSS vyhověl kasační stížnosti správce daně a zrušil část rozsudku KS v Brně ve věci zdaňovacího období 3. čtvrtletí 2019. V tomto rozsahu vrátil věc KS k dalšímu řízení, když se neztotožnil se závěrem KS, že se správce daně při stanovení daně podle pomůcek nedostatečně vypořádal s evidencemi daňového subjektu. Dle NSS byla nemožnost přihlédnout k evidencím daňového subjektu správcem daně řádně odůvodněna.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu ve věci daně z hazardních her. NSS nepřisvědčil námitce ve věci uplynutí lhůty pro stanovení daně, námitce nepříslušnosti správce daně, námitkám ve věci stanovení daně podle pomůcek, přičemž se ani neztotožnil s tvrzením, že daňový subjekt neprovozoval hazardní hry a byl pouhým pronajímatelem prostor, v nichž byla technická zařízení umístěna.
 

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu proti zamítavému rozsudku ve věci daně z hazardních her. NSS označil napadený rozsudek KS v Českých Budějovicích za přezkoumatelný, část námitek daňového subjektu pro opožděnost odmítl. NSS shledal jednání daňového subjektu podřaditelné pod pojem provozování hazardní hry, přičemž s odkazem na veřejnost seznamu legálních provozovatelů hazardních her nepřisvědčil ani námitce daňového subjektu, že byl v dobré víře ve smyslu legálnosti provozovaných hazardních her.

NSS vyhověl kasační stížnosti daňového subjektu ve věci doměření daně z hazardních her ve výši minimální dílčí daně z technických her za zdaňovací období 1. kvartálu 2021. NSS se v posouzení zde řešené věci zcela ztotožnil se svým rozsudkem ze dne 20. 12. 2024, č. j. 10 Afs 126/2024 – 66, v němž konstatoval, že v případě 1. kvartálu 2021 nelze daň z hazardních her na základě minimální dílčí daně z technických zařízení stanovit, neboť dané provozovny byly po celou dobu daného zdaňovacího období mimořádnými opatřeními vlády z důvodu výskytu koronaviru označeného jako SARS-CoV-2 uzavřeny, k provozu daných zařízení z důvodu zákonné překážky nedocházelo a nebyl zde tedy předmět zdanění.

NSS vyhověl kasační stížnosti daňového subjektu a zrušil rozsudek KS v Brně i rozhodnutí odvolacího orgánu ve věci doměření daně z hazardních her ve výši minimální dílčí daně z technických her za zdaňovací období 1. kvartál 2021. NSS se v posouzení zde řešené věci zcela ztotožnil se svým rozsudkem ze dne 20. 12. 2024, č. j. 10 Afs 126/2024–66, v němž konstatoval, že v případě 1. Q 2021 nelze daň z hazardních her na základě minimální dílčí daně z technických zařízení stanovit, neboť dané provozovny byly po celou dobu daného zdaňovacího období mimořádnými opatřeními vlády z důvodu výskytu koronaviru označeného jako SARS-CoV-2 uzavřeny. K provozu daných zařízení z důvodu zákonné překážky nedocházelo a nebyl zde tedy předmět zdanění.
 

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu ve věci doměření daně z hazardních her na základě nepovoleného provozování technických zařízení. NSS označil napadený rozsudek KS v Brně za přezkoumatelný, část námitek daňového subjektu pro opožděnost odmítl. NSS shledal jednání daňového subjektu podřaditelné pod pojem provozování hazardní hry, přičemž rovněž konstatoval, že daň byla stanovena včas a v řádně vedeném daňovém řízení.

NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu proti zamítavému rozsudku KS v Brně ve věci daně z hazardních her provozovaných bez k tomu potřebného povolení. NSS shledal jednání daňového subjektu podřaditelné pod pojem provozování hazardní hry. NSS shledal nedůvodné námitky týkající se dvojího zdanění téhož příjmu v souvislosti s DPH, neboť tyto nejsou pro výsledek řízení o provozování hazardních her rozhodné.