Daň z hazardních her 2024

NSS zamítl kasační stížnost správce daně proti rozsudku MS v Praze ve věci uložení povinnosti uhradit výnos za provozování loterie nebo jiné podobné hry bez povolení Ministerstva financí ČR. Meritem sporu byl výpočet zisku z provozování SMS soutěže provedený správcem daně. NSS shledal, že otázka výše výnosu a jeho případného odvodu je relevantní pouze tehdy, pokud skutečně došlo k provozování nelegální loterie, k čemuž musí být prokázáno naplnění znaků loterie. V předmětném případě však nebylo postaveno najisto naplnění znaku provozování soutěže za účelem zisku, neboť v rámci výpočtu celkového zisku správce daně nezohlednil DPH odvedenou mobilními operátory a náklady na zpětné SMS, které musel daňový subjekt vynaložit, čímž nerespektoval dřívější závazný právní názor NSS.

NSS vyhověl kasační stížnosti daňového subjektu a zrušil rozhodnutí správce daně ve věci, v níž byl stanoven odvod dle loterijního zákona i za technická zařízení, k nimž bylo příslušné povolení vystaveno omylem. NSS usoudil, že v případě, kdy jsou vydána povolení na technická zařízení, jež fakticky neexistují, není na místě stanovit odvod dle loterijního zákona, neboť k takovému neexistujícímu zařízení nelze dané povolení ani zákonně vydat, a dále nelze zdanit předmět daně, jež vůbec neexistuje.

NSS vyhověl kasační stížnosti daňového subjektu a zrušil rozhodnutí správce daně ve věci, v níž byl stanoven odvod dle loterijního zákona i za technická zařízení, k nimž bylo příslušné povolení vystaveno omylem. NSS usoudil, že v případě, kdy jsou vydána povolení na technická zařízení, jež fakticky neexistují, není na místě stanovit odvod dle loterijního zákona, neboť k takovému neexistujícímu zařízení nelze dané povolení ani zákonně vydat, a dále nelze zdanit předmět daně, jež vůbec neexistuje. Správce daně přitom odvod k daným zařízením stanovil na základě vydaných povolení a otázkou jejich existence či neexistence se dále nezabýval.