Archiv - Obecné informace 2023

• Příjmy ze závislé činnosti pro rok 2023
• Základ daně (dílčí základ daně) pro zdaňovací období 2023
• Zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti
• Slevy na dani z příjmů fyzických osob pro zdaňovací období 2023
• Daňové zvýhodnění na děti
• Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2022
• Nezdanitelné části základu daně za rok 2022 (§ 15 zákona o daních z příjmů)
• Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně
• Informace k daňovým tiskopisům
• Peněžitý příspěvek na stravování zaměstnanců
• Archiv

Příjmy ze závislé činnosti pro rok 2023

Rozdělení příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů)

1. plnění v podobě
   • příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,
   • funkčního požitku,
2. příjmy za práci
   • člena družstva,
   • společníka společnosti s ručením omezeným,
   • komanditisty komanditní společnosti,
3. odměny
   • člena orgánu právnické osoby,
   • likvidátora,
4. příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

Funkčními požitky jsou

• funkční platy a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce, jejichž výše se stanoví podle zákona upravujícího platy a další náležitosti spojené s výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců, s výjimkou platu náležejícího prezidentu republiky a náhrad spojených s výkonem jeho funkce,
• odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, spolcích a zájmových sdruženích, odborových organizacích, komorách, jiných orgánech a institucích.

Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů.

Pozor: Jedná se o příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch.

Příjmem ze závislé činnosti se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění (kromě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bytu nebo rodinného domu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí) nižší, než je cena určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám.

Za příjmy ze závislé činnosti se považují také naturální požitky. Jestliže například zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci byt k bezúplatnému dočasnému užívání, musí být do daňového základu zahrnuto „obvyklé nájemné“ z tohoto bytu. Jestliže zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci byt za cenu nižší než obvyklou, potom se do základu daně zaměstnance zahrne rozdíl mezi nájemným, které platí zaměstnanec a nájemným, které by u stejného bytu hradil jiný uživatel.

Do zdanitelných příjmů zaměstnance se také zahrnuje 1 % (za každý i započatý kalendářní měsíc) vstupní ceny motorového vozidla (vč. DPH), resp. 0,5 % vstupní ceny nízkoemisního motorového vozidla podle zákona č. 360/2022 Sb., o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, ve znění pozdějších předpisů, které mu zaměstnavatel bezplatně poskytuje pro služební i soukromé účely. Pokud je tato částka nižší než 1 000 Kč za měsíc, považuje se za příjem zaměstnance částka 1 000 Kč.

Více informací k nízkoemisním vozidlům, v souvislostech zákona o daních z příjmů, je k dispozici v samostatných článcích zveřejněných na webových stránkách Finanční správy ČR:

• Informace pro plátce daně z příjmů ze závislé činnosti ze dne 30. 6. 2022
• Informace k „identifikaci“ nízkoemisního vozidla pro účely § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů ze dne 25. 8. 2022

Jde-li o najaté vozidlo nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla.

Za příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 7 zákona o daních z příjmů se nepovažují a předmětem daně nejsou

1. náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem [například část sedmá hlava třetí zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“); vyhláška č. 401/2022, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2023; vyhláška č. 467/2022, o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen „vyhláška č. 467/2022“)] pro zaměstnance odměňovaného platem, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1,
   S účinností od 1.4.2023 je vyhláška č. 467/2022 novelizována vyhláškou č. 85/2023 ze dne 28. 3. 2023, která mění výši průměrné ceny pohonné hmoty za používání silničních motorových vozidel u elektřiny.
   S účinnosti od 1.7.2023 je vyhláška č. 467/2022 novelizována vyhláškou č. 191/2023 ze dne 13. 6. 2023, která mění výši průměrné ceny pohonné hmoty za používání silničních motorových vozidel u motorové nafty.
2. hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,
3. částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,
4. náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce,
5. povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovená právním předpisem.

Příjmy osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů:

a) nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost; toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům,

b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin,

Na základě vyhlášky č. 467/2022 Sb. může být pro rok 2023 osvobozen od daně peněžitý příspěvek na stravování – tzv. stravenkový paušál – maximálně do výše 107,10 Kč za jednu směnu podle zákoníku práce.

c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,

d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období,
2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,

e) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,

f) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích, a to s výjimkou příjmů z osobně a veřejně vykonávané činnosti umělce, sportovce, artisty nebo spoluúčinkující osoby a činnosti vykonávané ve stálé provozovně,

g) hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu, u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance,

h) peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a naturální náležitosti poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů, zvláštní požitky poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu a náhrada majetkové újmy podle zvláštního právního předpisu,
Mezi zvláštní požitky u příslušníků bezpečnostních sborů patří také náborové příspěvky, které se podle výše uvedeného písmene h) považují u příslušníků bezpečnostních sborů za příjem od daně osvobozený. U ostatních poplatníků jsou náborové příspěvky zdanitelným příjmem plynoucím v souvislosti se současným nebo budoucím výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) až c) zákona o daních z příjmů.

ch) náhrady za ztrátu na služebním příjmu poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2005,

i) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně,

j) mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních předpisů ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění,

k) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,

l) příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy,

m) zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí,

n) odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prostředí,

o) příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav, za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,

p) platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše 50 000 Kč ročně jako

• příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti,
• příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti,
• příspěvek na penzijní pojištění poukázaný ve prospěch jeho zaměstnance na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, na základě smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a institucí penzijního pojištění, nebo na základě jinak sjednané účasti zaměstnance na penzijním pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, a dále za podmínky, že právo na plnění z penzijního pojištění má zaměstnanec, a v případě smrti zaměstnance jiná osoba, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na penzijní pojištění,
• příspěvek na pojistné, který hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití, nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod, nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen „soukromé životní pojištění“), za podmínky, že výplata pojistného plnění je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěný věku 60 let, že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, a že je pojistná smlouva uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a dále za podmínky, že právo na plnění z pojistných smluv soukromého životního pojištění má pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoba určená podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na pojistné; dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let, k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, osvobození zaniká a příjmem podle § 6, ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny; toto se neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele; tento příjem není příjmem vypláceným plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti; zaměstnanec je povinen oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem za jeho soukromé životní pojištění zanikl,

r) naturální plnění poskytované podle zvláštních právních předpisů představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům,

s) náhrada prokázaných výdajů poskytovaná podle zvláštních právních předpisů představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům, jde-li o

• výdaje na leteckou dopravu při tuzemských cestách spojených s výkonem funkce,
• výdaje na dopravu při zahraničních cestách spojených s výkonem funkce,
• výdaje na stravování při tuzemských cestách,
• výdaje na stravování a některé další výdaje při zahraničních cestách,
• výdaje na ubytování při tuzemských cestách,
• výdaje na ubytování při zahraničních cestách,
• výdaje na přechodné ubytování v místě sídla orgánu, v němž vykonává funkci,
• výdaje na odborné a administrativní práce,
• výdaje na činnost průvodce nebo osobního asistenta,
• výdaje na dopravu veřejnými hromadnými dopravními prostředky soudci při tuzemských cestách,

t) příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních předpisů, do výše minimálního nároku určeného zvláštním právním předpisem upravujícím pracovně právní vztahy,

u) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci,

v) příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček; majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle odstavce 3 a zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec,

w) zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise.

Základ daně (dílčí základ daně) pro zdaňovací období 2023

Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti dle § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů.

Zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti

Základ pro výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je definován v § 38h odst. 1 zákona o daních z příjmů jako úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období s výjimkou příjmu

• který není předmětem daně,
• který je od daně osvobozen,
• nebo z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Výpočet záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (§ 38h zákona o daních z příjmů) závisí na tom, zda poplatník u daného zaměstnavatele učinil (podepsal) Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Každý poplatník si může zvolit pouze jednoho (hlavního) zaměstnavatele (za stejné období kalendářního roku), u kterého „Prohlášení k dani“ učiní. Učiněné „Prohlášení k dani“ je jednou z podmínek, aby poplatník mohl již v průběhu vykazovaného zdaňovacího období uplatnit měsíční slevy na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů (kromě slevy na manžela/manželku a slevy za umístění dítěte) a příslušnou částku měsíčního daňového zvýhodnění na děti. Daňový nerezident ČR může měsíčně u zaměstnavatele uplatňovat pouze základní slevu na poplatníka a slevu na studenta.

Plátce daně vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen "záloha") ze základu pro výpočet zálohy. Tato záloha se spravuje jako daň podle daňového řádu.

Základ pro výpočet zálohy do 100 Kč se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.

Sazby zálohy na daň dle § 38h odst. 2 zákona o daních z příjmů činí pro rok 2023:

• 15 % pro část základu pro výpočet zálohy, která nepřesahuje 4násobek průměrné mzdy (161 296 Kč),
• 23 % pro část základu pro výpočet zálohy, která přesahuje 4násobek průměrné mzdy.

Za průměrnou mzdu se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu s tím, že vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Pro rok 2023 podle nařízení vlády č. 290/2022 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023, činí:

Postup výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti:

• základ pro výpočet zálohy > 100 Kč nejprve zaokrouhlit na celé stokoruny nahoru,
• v případě, že základ pro výpočet zálohy nepřevyšuje 4násobek průměrné mzdy, tj. částku 161 296 Kč, použije se sazba 15 %,
• v případě, že základ pro výpočet zálohy převyšuje 4násobek průměrné mzdy, tj. částku 161 296 Kč, se základ pro výpočet zálohy rozdělí na část základu ve výši limitu a část základu, která převyšuje limit 161 296 Kč,
• pro část základu ve výši limitu se použije sazba 15 %,
• pro část základu, která převyšuje limit, se použije sazba 23 %,
• dílčí částky vypočtených záloh se sečtou a záloha na daň se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.
   

Příklad výpočtu měsíční zálohy na daň, pokud základ pro výpočet zálohy nepřesáhne 4násobek průměrné měsíční mzdy, tj. 161 296 Kč

Příklad výpočtu měsíční zálohy na daň, pokud základ pro výpočet zálohy přesáhne 4násobek průměrné měsíční mzdy, tj. 161 296 Kč  

Slevy na dani z příjmů fyzických osob pro zdaňovací období 2023

Slevy na dani podle ustanovení § 35ba zákona o daních z příjmů

• základní sleva na poplatníka ve výši 30 840 Kč ročně (2 570 Kč měsíčně),

• sleva na manžela/manželku, resp. partnera podle zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „manžel“) ve výši 24 840 Kč ročně, tj. sleva na druhého z manželů, žijícího s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P (dále jen "průkaz ZTP/P“), zvyšuje se částka slevy 24 840 Kč na dvojnásobek (49 680 Kč),

  Do vlastního příjmu druhého z manželů se NEZAHRNUJÍ:

  • dávky státní sociální podpory,
  • dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
  • dávky osobám se zdravotním postižením,
  • dávky pomoci v hmotné nouzi,
  • příspěvek na péči, sociální služby,
  • státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
  • státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
  • státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření,
  • stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání
  • a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4.

  Podle zákona č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, se do vlastního příjmu druhého z manželů nezahrnuje příspěvek pro solidární domácnost podle zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů.

  Upozornění: Náhradní výživné není příjmem druhého z manželů, ale je určeno nezaopatřenému dítěti, tudíž se ani nezahrnuje do příjmů druhého z manželů. Jedná se o sociální dávku, určenou k podpoře nezaopatřených dětí v případech, kdy rodič neplatí výživné, které mu bylo stanoveno rozhodnutím soudu [zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

  Do vlastního příjmu manžela se zahrnují veškeré peněžní i nepeněžní příjmy s výjimkou příjmů shora uvedených (§ 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů).

  Nad rámec uvedeného upozorňujeme, že do příjmů druhého z manželů se rovněž zahrnují tyto příjmy: Kompenzační bonusy pro OSVČ, společníky s.r.o. a osoby pracující na základě dohod o práci konaných mimo pracovní poměr, OŠETŘOVNÉ pro OSVČ, Dotace v souvislosti s COVID -19 (např. COVID-BUS, COVID-NÁJEMNÉ, COVID-GASTRO, a jiné) a Dotace z programu Antivirus poskytnuté OSVČ se zaměstnanci.

• základní sleva na invaliditu ve výši 2 520 Kč ročně (210 Kč měsíčně), je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu (souběh invalidního a starobního důchodu se prokazuje potvrzením správce daně),
• rozšířená sleva na invaliditu ve výši 5 040 Kč ročně (420 Kč měsíčně), je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni (souběh invalidního a starobního důchodu se prokazuje potvrzením správce daně),
• sleva na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč ročně (1 345 Kč měsíčně), je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P (podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením),
• sleva na studenta ve výši 4 020 Kč ročně (335 Kč měsíčně) u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory,

• sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení,

  Slevu za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku lze uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může slevu za umístění dítěte uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich. Slevu lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná o vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů. Za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy (pro rok 2023 do výše 17 300 Kč ročně). Slevu lze za obdobných podmínek uplatnit i na děti, které byly umístěny v „zahraničních“ mateřských školkách, příp. zařízeních služby péče o dítě v dětské skupině.

Slevu na manžela a slevu za umístění dítěte lze uplatnit pouze jednorázově, a to po uplynutí zdaňovacího období. Ostatní slevy mohou zaměstnanci s příjmy ze závislé činnosti čerpat měsíčně v průběhu zdaňovacího období ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, kdy jsou podmínky pro jejich uplatnění splněny.

U poplatníka – daňového nerezidenta, uvedeného v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů, se daň sníží za zdaňovací období o:

• slevu na manžela / registrovaného partnera,
• základní slevu na invaliditu,
• rozšířenou slevu na invaliditu,
• slevu na držitele průkazu ZTP/P,
• nebo slevu za umístění dítěte,

pouze pokud:

• se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,
• a zároveň úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
• invalidní důchod nebo průkaz ZTP/P byl přiznán na základě českých právních předpisů.

Upozornění: Daňový nerezident může u zaměstnavatele měsíčně uplatňovat pouze základní slevu na poplatníka a slevu na studenta. Ostatní slevy může uplatňovat až po skončení zdaňovacího období pouze v rámci daňového přiznání, za splnění ostatních zákonných podmínek.

Sleva na dani za zastavenou exekuci podle ustanovení § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů

Slevu lze uplatnit až po uplynutí zdaňovacího období 2022 v rámci daňového přiznání, resp. v rámci žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnavatele. ;

Daň poplatníka (oprávněného) se snižuje o slevu za zastavenou exekuci ve výši náhrady přiznané exekutorem při zastavení exekuce. Sleva se týká pohledávek do maximální výše 1 500 Kč. Výše náhrady činí 30 % z vymáhané částky. Výše slevy na dani za jednu exekuci činí maximálně 450 Kč.

Uvedenou slevu na dani si mohou, v souladu s § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů, uplatnit jak fyzické, tak právnické osoby (oprávnění). Zaměstnanci do žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění uvedou výši přiznané náhrady za zastavenou exekuci a doloží usnesení (příp. více usnesení) o zastavení exekuce.

Daňové zvýhodnění na děti

Výše daňového zvýhodnění na děti pro zdaňovací období 2023 činí:

• 15 204 Kč ročně (1 267 Kč měsíčně) na jedno dítě,
• 22 320 Kč ročně (1 860 Kč měsíčně) na druhé dítě,
• a 27 840 Kč ročně (2 320 Kč měsíčně) na třetí a každé další dítě.

V případě dětí, kterým byl podle tuzemských právních předpisů přiznán nárok na průkaz ZTP/P, se výše daňového zvýhodnění zdvojnásobuje:

• 30 408 Kč ročně (2 534 Kč měsíčně) na jedno dítě,
• 44 640 Kč ročně (3 720 Kč měsíčně) na druhé dítě,
• a 55 680 Kč ročně (4 640 Kč měsíčně) na třetí a každé další dítě.

Pro správnou aplikaci a posouzení nároku u poplatníka, který daňové zvýhodnění uplatňuje, musí být splněna základní podmínka, že vyživované dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Daňové zvýhodnění lze uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu, nebo kombinací slevy na dani a daňového bonusu.

Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň po slevě, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.

Daňový bonus může u plátce daně uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem ze závislé činnosti alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (pro rok 2023 činí 6násobek minimální mzdy 103 800 Kč).

Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč za podmínky, že úhrn příjmů ze závislé činnosti vyplacený nebo zúčtovaný plátcem daně za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy (pro rok 2023 činí polovina minimální mzdy 8 650 Kč). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2022

Podle § 38ch odst. 1 zákona o daních z příjmů má zaměstnanec právo požádat písemně o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění svého posledního zaměstnavatele ve zdaňovacím období (2022) jen za podmínky, že za toto zdaňovací období nemá povinnost podat daňové přiznání a za předpokladu, že v roce 2022 pobíral příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky

• pouze od jednoho zaměstnavatele,
• od více zaměstnavatelů postupně za sebou,
• případně ještě příjmy, které byly zúčtovány výše zmíněnými zaměstnavateli dodatečně v době, kdy pro ně již v roce 2022 závislou činnost nebo funkci nevykonával (tzv. „doplatky mzdy z běžného zdaňovacího období podle § 38ch zákona o daních z příjmů“).

Podmínkou ovšem je, že u všech těchto plátců poplatník učinil na zdaňovací období 2022 v zákonné lhůtě „Prohlášení k dani“ anebo je učinil podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů dodatečně se žádostí o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tak může učinit ovšem jen u posledního zaměstnavatele v tomto roce, a to do 15. února následujícího roku).

Pozor: V případech, kdy poplatník učinil „Prohlášení k dani“ podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů dodatečně, plátce daně neprovádí změny (opravy) na dani ve Vyúčtováních daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (tak jak bylo sraženo původně, bylo sraženo správně – plátce daně srážel v souladu se zákonem o daních z příjmů), tzn., v této souvislosti nevzniká plátci daně přeplatek na dani srážkové a nedoplatek na dani zálohové. Pouze částka, k níž se váže dodatečné učinění „Prohlášení k dani“ podle § 38k zákona o daních z příjmů, se uvede do sloupce 6 Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (do měsíce, ve kterém bylo sraženo, pokud se jednalo o příjmy, z nichž byla srážena daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně) a použije se pro účely výpočtu daně v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

Zákonná lhůta pro podání žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2022 je stanovena do 15. 2. 2023.

Výhody ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, prostřednictvím kterého zaměstnavatel vypořádá celoroční daňovou povinnost u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, má pro samotného zaměstnance nesporné výhody. Například:

• odpovědnost za správné vypořádání daňové povinnosti je přenesena na zaměstnavatele (plátce daně) a zaměstnanec kromě toho, že předloží předepsané doklady, není nijak zatěžován,
• provádí se výlučně na žádost zaměstnance, tzn., že ten má právo, nikoliv však povinnost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění požádat,
• daň se vypočte u zaměstnance z celoročního dílčího základu daně, sníženého o prokázané nezdanitelné části základu daně a vypočtená daň se sníží o prokázané částky slevy na dani podle § 35ba nebo § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů a daňové zvýhodnění ve formě slevy na dani podle § 35c zákona o daních z příjmů a případně se ještě zaměstnanci doplatí daňový bonus, a to všechno bez ohledu na dobu, po kterou zaměstnanec pobíral mzdu,
• provádí se jen ve prospěch poplatníka a případný nedoplatek vzniklý ze zúčtování se nevybírá (na rozdíl od zaměstnance, který bude podávat daňové přiznání),
• zaměstnanec, jehož úhrnný příjem nedosáhne šestinásobku minimální mzdy, neztrácí nárok na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, kdy u něj zdanitelný příjem dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy,
   

V rámci ročního zúčtování je také možno napravit některá opomenutí, jestliže např. zaměstnanec včas neučinil u svého zaměstnavatele „Prohlášení k dani“, nebo pokud v průběhu zdaňovacího období včas neprokázal zaměstnavateli některé rozhodné skutečnosti pro uplatnění příslušných slev na dani nebo na daňové zvýhodnění atp. Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce dodatečně přihlédne k uvedeným skutečnostem, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani nebo na daňové zvýhodnění nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a učiní-li prokazatelně v této lhůtě „Prohlášení k dani“.

Pozor: Někdy zaměstnanec sice povinnost podat daňové přiznání nemá, přesto o roční zúčtování záloh u zaměstnavatele nepožádá, ale využije svého práva podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. To znamená, že podá daňové přiznání dobrovolně (aniž mu tuto povinnost zákon ukládá) a prakticky jen za účelem vrácení přeplatku na dani či doplacení daňového bonusu. Tuto možnost využije v praxi např. zaměstnanec, který z určitých důvodů „nestihne“ zaměstnavatele požádat o roční zúčtování záloh ve stanovené lhůtě do 15. 2., případně pokud v žádosti o roční zúčtování neuplatnil některou slevu, byť má na ni nárok.

Postup výpočtu daně po uplynutí zdaňovacího období 2022

• základ daně se sníží o nezdanitelné části a odčitatelné položky,
• snížený základ daně se se zaokrouhlí na celé stokoruny dolů,
• je-li základ daně nižší než 48násobek průměrné mzdy (2022: 1 867 728 Kč) použije se sazba daně 15 %,
• je-li základ daně vyšší než 48násobek průměrné mzdy (2022: 1 867 728 Kč) použije se sazba daně 23 %,
• pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy se použije sazba daně 15 % a pro část základu daně nad 48násobek průměrné mzdy se použije sazba daně 23 %. Daň se vypočte jako součet těchto částek a zaokrouhlí se na celé koruny nahoru.
   

Nezdanitelné části základu daně za rok 2022 (§ 15 zákona o daních z příjmů)

1. Od základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám, politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost,

   dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení,

   dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč.

   Obdobně se postupuje u bezúplatných plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně; to neplatí pro zdaňovací období roku 2022, za které lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně. (§ 1 odst. 1 zákona č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů).

   Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 3 000 Kč, hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20 000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.

   Poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1, je povinen dle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů podat daňové přiznání.

   Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů se použijí i na bezúplatné plnění poskytnuté v roce 2022 (lze použít pouze pro zdaňovací období, ve kterém bylo bezúplatné plnění poskytnuto):

   • za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění splňuje podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění, nebo
   • Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění. (§ 1 odst. 3 a 5 zákona č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů).

   Poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti nemá za zdaňovací období roku 2022 povinnost podat daňové přiznání, pokud by mu tato povinnost vznikla jen z důvodu snížení základu daně o hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého v roce 2022 na zveřejněný bankovní účet č. 304452700/0300 Velvyslanectví Ukrajiny v České republice.

   Více informací je k dispozici v samostatném článku zveřejněném na webových stránkách Finanční správy ČR:
   Informace k prokazování poskytnutí daru na účet Velvyslanectví Ukrajiny v České republice ze dne 13. 5. 2022 

2. Bezúplatné plnění poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzuje jako bezúplatné plnění poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5 zákona o daních z příjmů.
3. Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého bankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů, jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu ani o změnu stavby bytového domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, prováděnou v rámci činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo pro účely nájmu. Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba nebo její část k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.

4. V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. b), u něhož nebude splněna podmínka zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplacených úroků z úvěrů základ daně snížen. V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. d), f), g), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt v nájmu nebo v užívání, jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle § 4b odst. 1 písm. d), f), g) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 3 ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 150 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

   Za jiné úvěry poskytnuté stavební spořitelnou podle § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření se považují např. tzv. překlenovací úvěry (meziúvěry).

   Za jiné úvěry podle § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů poskytnuté v souvislosti s hypotečním úvěrem lze považovat takové úvěry, které jsou poskytnuty na bytové potřeby, a to bez ohledu, zda jsou poskytnuty před poskytnutím hypotečního úvěru (tzv. předhypoteční úvěr) nebo současně, příp. následně s hypotečním úvěrem (tzv. doplňkové úvěry k hypotečním úvěrům). Vždy však musí být z uzavřených smluv zřejmá souvislost s hypotečním úvěrem a s předmětnou bytovou potřebou.

   Spotřebitelský úvěr na bydlení poskytnutý bankou, který je zajištěný nemovitou věcí se posuzuje jako úvěr hypoteční.

   Spotřebitelské úvěry na bydlení poskytnuté „jinou“ finanční institucí (například spořitelní a úvěrní družstvo) než bankou nebo stavební spořitelnou, nemohou být daňově zvýhodněny, nelze z nich úroky uplatnit.

   Upozornění: Pokud k obstarání bytové potřeby financované z úvěru dojde v době před 1. 1. 2021, bude možno uplatnit úroky v úhrnné výši 300 000 Kč. Pokud k obstarání bytové potřeby financované z úvěru dojde v době od 1. 1. 2021, bude možno uplatnit úroky v úhrnné výši 150 000 Kč.

   Rozhodné již není datum uzavření úvěrové smlouvy, ale obstarání bytové potřeby.

5. Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho

   1. penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek,
   2. penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období,
   3. doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek; v případě převodu prostředků účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů lze odečíst částku, která se rovná součtu částí měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na část zdaňovacího období a částí měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na navazující část zdaňovacího období, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek.

   Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaniklo bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k tomuto zániku došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých deseti letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření základ daně snížen.

6. Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let a že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 24 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen; toto se neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.
7. Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem. Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů podle § 6 uvedeného zákona zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.
8. Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 poplatníkem s příjmy podle § 7, nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

9. 9. U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně podle odstavců 1 až 8 sníží za zdaňovací období, pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

   UPOZORNĚNÍ: Ustanovení § 15 odst. 9 se použije i v případě, jde-li o snížení základu daně o hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého v roce 2022 poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem Ukrajiny. Lze použít pouze pro zdaňovací období, ve kterém bylo bezúplatné plnění poskytnuto (§ 1 odst. 4 a 5 zákona č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace).

Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně

Podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, jsou příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle § 6 odst. 1 zákona o daních z příjmů

1. plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo
2. v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Rozhodná částka pro účast na nemocenském pojištění pro rok 2023 činí 4 000 Kč. Po skončení zdaňovacího období lze příslušné příjmy a z nich sraženou daň zahrnout do daňového přiznání.

Daňový nerezident pak může zahrnout tyto příjmy do daňového přiznání pouze za předpokladu, že je rezidentem členského státu EU nebo dalších států, které tvoří EHP.

Dále se srážková daň vždy srazí z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů u daňových nerezidentů (odměny člena orgánu právnické osoby včetně příjmů jednatele).

Informace k daňovým tiskopisům

• Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti - Tiskopis MFin 5457 – vzor č. 26. Starší vzory prohlášení (vzor č. 24 a 25) není doporučeno pro zdaňovací období 2023 používat, neboť součástí těchto prohlášení je žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (dále též „žádost o RZZ“), která je pro podání žádosti o RZZ nevyhovující. Pokud poplatník učiní Prohlášení na vzoru č. 25, musí podat ještě žádost o RZZ v samostatné příloze.
• Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění – Tiskopis MFin 5457/B – vzor č. 3, který je určen pro roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2022. Za zdaňovací období 2022 lze použít i starší vzory tiskopisu MFin 25 5457/B – vzor č. 2 nebo 1 pro poplatníky, kteří nebudou uplatňovat slevu za zastavenou exekuci a v případě použití vzoru č. 1 nebudou uplatňovat ani úroky z úvěru na financování bytových potřeb.
• Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění za období 2022 - Tiskopis MFin 5460 vzor č. 30.
• Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění za období 2023 - Tiskopis MFin 5460 vzor č. 31.
• Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů za kalendářní měsíce 2022 – Tiskopis MFin 5460/A vzor č. 9.
• Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů za kalendářní měsíce 2023 – Tiskopis MFin 5460/A vzor č. 10.
• Výpočet daně a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2022 - Tiskopis MFin 5460/1 vzor č. 27.
• Oznámení plátce daně podle § 38i zákona o daních z příjmů o nevybrání dlužné částky na dani nebo neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu - Tiskopis MFin 5554 – vzor č.  2.

• Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti včetně pokynů a příloh

  Uveřejněný tiskopis Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (MFin 5459 vzor č. 24), pokyny k jeho vyplnění (MFin 5459/1 vzor č. 27) se použije pro podání vyúčtování za zdaňovací období 2022. Povinnou přílohou tohoto tiskopisu je pro plátce daně podle § 38j zákona o daních z příjmů Příloha č. 1 - Počet zaměstnanců ke dni 1. 12. 2022 (MFin 5490/1 vzor č. 22)  a pro plátce daně, kteří zaměstnávali poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů Příloha č. 2 - Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (MFin 5530 vzor č. 15). Dále je povinnou přílohou pro plátce daně provádějící opravy podle § 38i zákona o daních z příjmů Příloha č. 3 a 4 k Vyúčtování (MFin 5490 vzor č. 17 a MFin 5531 vzor č. 12).

• Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob včetně pokynů a přílohy

  Uveřejněný tiskopis Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob (MFin 5466 vzor č. 18), pokyny k jeho vyplnění (MFin 5466/1 vzor č. 18) se použije pro podání vyúčtování za zdaňovací období 2022. Povinnou přílohou je pro plátce daně provádějící opravy podle § 38d zákona o daních z příjmů Příloha k vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob (MFin 5466/A vzor č. 14).

• Pro účely prokázání daňového zvýhodnění

  • Potvrzení od zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění – tiskopis MFin 5556 vzor č. 2 – předložená potvrzení na vzoru č. 1 zůstávají v platnosti, není nutné měnit za nový vzor č. 2 - nejedná se o povinný tiskopis. V případě, že druhý poplatník daňové zvýhodnění neuplatňuje, stačí i tzv. „zkrácené potvrzení“. Potvrzení mají neomezenou platnost – pokud nedojde ke změně v uváděných skutečnostech.
  • Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění pro účely podání daňového přiznání – MFin 5558 vzor č. 2 – pro účely doložení v rámci daňového přiznání.

• Pro účely poukázání chybějících částek na daňových bonusech

  • Žádost podle § 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech - Tiskopis - MFin 5241 vzor č. 12,
  • Žádost podle § 35d odst. 9 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění - Tiskopis MFin 5246 vzor č. 12.

Peněžitý příspěvek na stravování zaměstnanců

Za zvýhodněných daňových podmínek mohou zaměstnavatelé poskytovat zaměstnancům jako další formu příspěvku na stravování (tj. jako alternativu ke stravenkám nebo stravenkovým kartám – nepeněžnímu příspěvku) peněžitý příspěvek na stravování – tzv. stravenkový paušál.
Zákon o daních z příjmů nijak nereguluje vznik nároku na příspěvek (peněžitý nebo nepeněžní) na stravování zaměstnanců, ani otázku, zda lze takový příspěvek zaměstnanci poskytnout. Stravování zaměstnanců je upraveno v ustanovení § 236 zákoníku práce, přičemž zákon o daních z příjmů reguluje až skutečnost, jaký má případně poskytnutý příspěvek na stravování zaměstnancům daňový režim.

Problematika peněžitého příspěvku na stravování, který se posuzuje jako příjem ze závislé činnosti od daně osvobozený, je upravena v ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů. Podle předmětného ustanovení zákona o daních z příjmů, je příjmem od daně osvobozeným hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů nebo peněžitý příspěvek (tzv. stravenkový paušál) poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Uvedené ustanovení zákona o daních z příjmů definuje jako příjem od daně osvobozený na straně zaměstnance hodnotu stravování formou nepeněžního plnění bez stanoveného maximálního limitu. Na základě vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, může být pro rok 2023 peněžitý příspěvek na stravování (tzv. stravenkový paušál) osvobozen od daně maximálně do výše 107,10 Kč za jednu směnu podle zákoníku práce.

Výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. zákona o daních z příjmů jsou výdaje (náklady) na provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, nebo na peněžitý příspěvek na stravování. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu, bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu. Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů.