Obecné informace

  ↵

• Příjmy ze závislé činnosti pro rok 2026
• Základ daně (dílčí základ daně) pro zdaňovací období 2026
• Zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti
• Slevy na dani z příjmů fyzických osob pro zdaňovací období 2026
• Daňové zvýhodnění na děti
• Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2025
• Nezdanitelné části základu daně za rok 2025 (§ 15 zákona o daních z příjmů)
• Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně v roce 2026
• Informace k daňovým tiskopisům
• Archiv

---

Příjmy ze závislé činnosti pro rok 2026

Rozdělení příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů)

1. plnění v podobě
   • příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,
   • funkčního požitku,
2. příjmy za práci
   • člena družstva,
   • společníka společnosti s ručením omezeným,
   • komanditisty komanditní společnosti,
3. odměny
   • člena orgánu právnické osoby,
   • likvidátora,
4. příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává, nejde-li o úrok z prodlení.
   
   Do 31. 12. 2025 se úrok z prodlení vyplacený zaměstnavatelem zaměstnanci z dlužné mzdy považoval za příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů. Od 1. 1. 2026 již tento úrok nespadá mezi příjmy ze závislé činnosti. Nově je zdaňován jako příjem podle § 8 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů.

Funkčními požitky jsou

• funkční platy a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce, jejichž výše se stanoví podle zákona upravujícího platy a další náležitosti spojené s výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců a zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce,
• odměny za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce v orgánech obcí a jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, spolcích a zájmových sdruženích, odborových organizacích, komorách, jiných orgánech a institucích.

Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů.

Pozor: Jedná se o příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch.

Příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle odstavce 9 písm. e) a g), plnění ve formě podle odstavce 9 písm. d) a jiné plnění na sociální podmínky nebo péči o zdraví vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní nebo jiné smlouvy poskytnutá zaměstnavatelem pro  rodinného příslušníka zaměstnance.

Příjmem ze závislé činnosti se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je

1. cena určená podle zákona upravujícího oceňování majetku nebo cena, kterou účtuje jiným osobám,
2. stanovená podle odstavce 6 v případě poskytnutí motorového vozidla k používání pro služební a soukromé účely,
3. stanovená podle odstavce 18 v případě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona

Za příjmy ze závislé činnosti se považují také naturální požitky. Jestliže například zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci byt k bezúplatnému dočasnému užívání (výjimka přechodné ubytování ve smyslu § 6 odst. 9 písm. i) zákona o daních z příjmů), musí být do daňového základu zahrnuto „obvyklé nájemné“ z tohoto bytu. Jestliže zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci byt za cenu nižší než obvyklou, potom se do základu daně zaměstnance zahrne rozdíl mezi nájemným, které platí zaměstnanec a nájemným, které by u stejného bytu hradil jiný uživatel.

Do zdanitelných příjmů zaměstnance se také zahrnuje částka ve výši určeného procenta vstupní ceny vozidla (vč. DPH), které zaměstnavatel zaměstnanci poskytl bezplatně pro služební 
i soukromé účely (za každý i započatý kalendářní měsíc), a to:

• 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo,
• 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo,
• 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem.

Nízkoemisním vozidlem (§ 21b odst. 6 zákona o daních z příjmů) se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1, které nepřesahuje emisní limit CO2 ve výši 50 g/km a není bezemisním vozidlem. Bezemisním vozidlem (§ 21b odst. 7 zákona o daních z příjmů) se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo, které používá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, nebo jiné silniční motorové vozidlo, jehož provoz nemá žádné emise CO2.

Pokud je tato částka nižší než 1 000 Kč za měsíc, považuje se za příjem zaměstnance částka 1 000 Kč.

Omezení definované v § 30e odst. 2 zákona o daních z příjmů (2 000 000 Kč) se pro účely tohoto ustanovení nepoužije.

Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance úhrn částek odpovídajících výši určeného procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla.

Příklad:
Zaměstnanec má poskytnuta současně za kalendářní měsíc 2 vozidla s konvenčním pohonem se vstupní cenou 500 000 Kč a 350 000 Kč, 2 hybridní vozidla se vstupní cenou 1 000 000 Kč a 700 000 Kč a 2 bezemisní vozidla se vstupní cenou 1 250 000 Kč a 1 500 000 Kč. Příjem zaměstnance bude ve výši součtu 1 % z částky 500 000 Kč a z částky 350 000 Kč, součtu 0,5 % z částky 1 000 000 Kč a z částky 700 000 Kč a součtu 0,25 % z částky 1 250 000 Kč a z částky 1 500 000 Kč, tj. 8 500 Kč + 8 500 Kč + 6 875 Kč = 23 875 Kč.

Jde-li o najaté vozidlo nebo vozidlo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla.

Za příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 7 zákona o daních z příjmů se nepovažují a předmětem daně nejsou

1. náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem například část sedmá hlava třetí zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“); vyhláška č. 489/2025 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2026; vyhláška č. 573/2025 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2026 (dále jen „vyhláška č. 573/2025 Sb.“) pro zaměstnance odměňovaného platem, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách; jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní právní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1,
2. hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,
3. částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,
4. náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce,,
5. plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce, je-li plnění poskytováno v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele, nepovažuje se za příjem a není předmětem daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem.

Náhrady nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa („home office“)

Dle zákona č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále též „zákoník práce“), má zaměstnavatel možnost proplácet zaměstnanci náklady, které mu vznikají v souvislosti s výkonem práce na dálku.

Varianty proplácení náhrad nákladů spojených s výkonem práce na dálku:

• náhrady v prokázané výši,
• náhrady paušální částkou,
• bez náhrad.

Výkon práce na dálku je možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v § 317 odst. 3 zákoníku práce stanoveno jinak. S výkonem práce na dálku jsou zaměstnancům přiznávány náhrady nákladů (§ 190a zákoníku práce). Náhrady nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele podle § 317 zákoníku práce tvoří:

1. náhrady nákladů, které zaměstnanci vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku, jež zaměstnanec zaměstnavateli prokázal, nebo
2. paušální částka náhrady nákladů. Bylo-li to písemně sjednáno nebo vnitřním předpisem stanoveno, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každou započatou hodinu práce na dálku paušální částku. Paušální částka se stanoví podle údajů zveřejněného Českým statistickým úřadem o spotřebě domácností upraveného pro model práce na dálku, a to za jednu dospělou osobu v průměrné domácnosti v České republice za 1 hodinu.

Paušální částka se poskytuje za započatou hodinu práce a její výši stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí. Výše náhrady je stanovena vyhláškou č. 572/2025 Sb., o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2026. Paušální částka náhrady nákladů podle zákoníku práce činí na 4,70 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku.

Částka převyšující stanovený limit bude zdaňována jako příjem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů.

Zaměstnavatel se zaměstnancem si mohou předem písemně sjednat, že náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší (§ 190a odst. 3 zákoníku práce).

Zaměstnanci, který pro zaměstnavatele koná práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, je možné poskytovat náhrady nákladů při výkonu práce na dálku, jestliže s ním zaměstnavatel toto právo sjednal. Paušální částka se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru (§ 190a odst. 4 zákoníku práce).

Příjmy osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů:

a) nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost; toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům,

b) příspěvky zaměstnavatele na stravování zaměstnanců

Zákon o daních z příjmů nijak nereguluje vznik nároku na příspěvek (peněžitý nebo nepeněžní) na stravování zaměstnanců, ani otázku, zda lze takový příspěvek zaměstnanci poskytnout. Stravování zaměstnanců je upraveno v ustanovení § 236 zákoníku práce, přičemž zákon o daních z příjmů reguluje až skutečnost, jaký má případně poskytnutý příspěvek na stravování zaměstnancům daňový režim.

§ 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů – podmínky pro příjem od daně osvobozený:

• stejné podmínky pro nepeněžní plnění i peněžitý příspěvek,
• příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu,
• v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin,
• v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin.

Pro případy, kdy není stanovena směna (např. jednatelé s.r.o., zastupitelé)

V případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny, je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejného kalendářního dne, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin.

Příspěvkem na stravování se pro účely daní z příjmů rozumí:

1. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele („závodní jídelny“, stravenky, stravenkové karty),
2. peněžitý příspěvek na stravování.

Horní hranice stravného pro rok 2026 byla stanovena Vyhláškou č. 573/2025 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2026.

Na základě této vyhlášky činí horní hranice stravného pro pracovní cestu v délce 5 až 12 hodin 185 Kč. Z toho vyplývá, že příspěvek na stravování poskytovaný zaměstnavatelem je v roce 2026 osvobozen od daně do výše 129,50  Kč. Pro zaměstnavatele daňově uznatelné výdaje (náklady) § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních z příjmů:

Daňově uznatelnými budou veškeré výdaje vynaložené na naplnění práv zaměstnanců týkajících se jejich pracovních a sociálních podmínek (tedy i stravování), která vyplývají z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo smlouvy uzavřené se zaměstnancem.

Příspěvek na stravování nebude osvobozen, pokud byl poskytnut zaměstnanci, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního předpisu (§ 176 zákoníku práce).

V obecné rovině to znamená, že na straně zaměstnavatele se bude vždy jednat o daňově uznatelný náklad. Ovšem na straně zaměstnance se bude jednat o příjem osvobozený pouze do stanoveného limitu (za splnění výše stanovených podmínek). V případě poskytnutí příspěvku nad limit se bude jednat o zdanitelný příjem na straně zaměstnance (včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění), na straně zaměstnavatele půjde stále o daňově uznatelný náklad.

c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,

d) nepeněžní plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě:

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období,
   Samostatný limit pro rok 2026 = 48 967 Kč
   Poznámka: Hranice do výše průměrné mzdy pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti pro nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu a ze zisku po zdanění se u benefitů v oblasti zdraví použije pro zdaňovací období 2026. Výši průměrné mzdy pro rok 2026 upravuje nařízení vlády č. 365/2025 Sb., a činí 48 967 Kč. Osvobození se tedy týká částky 48 967 Kč.
2. použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých je reklama přesahuje 50 % plochy; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období
   Samostatný limit pro rok 2026 = 24 483,50 Kč
   Poznámka: Hranice poloviny průměrné mzdy pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti pro nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu a ze zisku po zdanění se u benefitů uvedených v bodě 2 použije i pro zdaňovací období 2026. Výši průměrné mzdy pro rok 2026 upravuje nařízení vlády č. 365/2025 Sb., a činí 48 967 Kč. Osvobození se tedy týká částky 24 483,50 Kč. 

Z pohledu zaměstnavatele:
Za výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uznat (§ 25 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně, a to ve formě:

• příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce, společenské akce, včetně těch s kulturním nebo sportovním prvkem, a tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,
• možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3 zákona o daních z příjmů.

U benefitních karet závisí okamžik vzniku nepeněžního příjmu zaměstnance především na podmínkách, které jsou stanoveny ve smlouvě mezi zaměstnavatelem a společností zajišťující provoz benefitních karet. Rozhodující tedy bude právní nastavení vztahu mezi všemi zúčastněnými subjekty

Více informací ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům naleznete v metodické informaci na adrese: 2023 | Informace, stanoviska, sdělení | Zaměstnanci - zaměstnavatelé | Daň z příjmů | Daně | Daně | Finanční správa (financnisprava.cz)

e) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek,

f) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích, a to s výjimkou příjmů z osobně a veřejně vykonávané činnosti umělce, sportovce, artisty nebo spoluúčinkující osoby a činnosti vykonávané ve stálé provozovně,

g) nepeněžní příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na společenské akci, včetně té s kulturním nebo sportovním prvkem, pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené,

Osvobození na rozdíl od § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů nemá definován limit.

h) peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti, poskytované příslušníkům ozbrojených sil a naturální náležitosti poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů, zvláštní požitky poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu a náhrada majetkové újmy podle zvláštního právního předpisu,

Mezi zvláštní požitky u příslušníků bezpečnostních sborů patří také náborové příspěvky, které se podle výše uvedeného písmene h) považují u příslušníků bezpečnostních sborů za příjem od daně osvobozený. U ostatních poplatníků jsou náborové příspěvky zdanitelným příjmem plynoucím v souvislosti se současným nebo budoucím výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) až c) zákona o daních z příjmů.

ch) náhrady za ztrátu na služebním příjmu poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle právních předpisů,

i) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně,

j) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,

k) příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy,

l) zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí,

m) příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně,

Zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří stanoví od 1. 1. 2026 povinnost zaměstnavatele hradit příspěvek na produkty spoření na stáří. Tento příspěvek se započítává do ročního limitu osvobozených příjmů 50 000 Kč. Další informace o tomto povinném příspěvku na produkty spoření na stáří naleznete na adrese: https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/zamestnanci-zamestnavatele/informace-stanoviska-sdeleni/2026/informace-k-povinnemu-prispevku-na-produkty-na-stari.

Produktem spoření na stáří (§ 15a zákona o daních z příjmů) se pro účely daní z příjmů rozumí:

1. penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,
2. doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
3. penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
4. soukromé životní pojištění,
5. dlouhodobý investiční produkt.

Na straně zaměstnance bude tedy i nadále od daně na straně poplatníka s příjmy ze závislé činnosti osvobozen příspěvek zaměstnavatele poskytnutý na zaměstnancův produkt spoření na stáří, a to do výše limitu 50 000 Kč, který se vztahuje na úhrn příspěvků zaměstnavatele na všechny zaměstnancovy daňově podporované produkty spoření na stáří.

Od daně z příjmů bude na straně zaměstnance osvobozen i příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem (tedy tím, kdo sjednal pojistnou smlouvu a je zavázán platit pojistné) je jeho zaměstnanec.

Limit 50 000 Kč platí pro všechny tyto příspěvky dohromady, tedy pro jeho posouzení se sečtou příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem na všechny daňově podporované produkty spoření na stáří daného poplatníka (vyjmenované v § 15a odst. 1 zákona o daních z příjmů) a příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je tento jeho zaměstnanec.

n) naturální plnění poskytované podle zvláštních právních předpisů představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům a bývalému prezidentu republiky podle zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce,

o) náhrada prokázaných výdajů poskytovaná podle zvláštních právních předpisů představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům, jde-li o:

• výdaje na leteckou dopravu při tuzemských cestách spojených s výkonem funkce,
• výdaje na dopravu při zahraničních cestách spojených s výkonem funkce,
• výdaje na stravování při tuzemských cestách,
• výdaje na stravování a některé další výdaje při zahraničních cestách,
• výdaje na ubytování při tuzemských cestách,
• výdaje na ubytování při zahraničních cestách,
• výdaje na přechodné ubytování v místě sídla orgánu, v němž vykonává funkci,
• výdaje na odborné a administrativní práce,
• výdaje na činnost průvodce nebo osobního asistenta,
• výdaje na dopravu veřejnými hromadnými dopravními prostředky soudci při tuzemských cestách,

p) příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních předpisů, do výše minimálního nároku určeného zvláštním právním předpisem upravujícím pracovně právní vztahy,

q) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci,

r) příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček; majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle odstavce 3 a zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec,

s) zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise.

t) příjem zaměstnance ve formě stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele poskytnutého zaměstnavatelem, u kterého tento zaměstnanec do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vykonával činnost, ze které plynul příjem ze závislé činnosti, a to v úhrnu za kalendářní den do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, snížené o výši příjmu poskytnutého tímto zaměstnavatelem osvobozeného podle písmene b).

Horní hranice stravného pro rok 2026 byla stanovena Vyhláškou č. 573/2025 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2026.

Na základě této vyhlášky činí horní hranice stravného pro pracovní cestu v délce 5 až 12 hodin 185 Kč. Z toho vyplývá, že příspěvek na stravování poskytovaný zaměstnavatelem je v roce 2026 osvobozen od daně do výše 129,50 Kč.

Více informací k osvobození příjmů z titulu stravování bývalých zaměstnanců ve starobním nebo invalidním důchodu naleznete na adrese: Informace GFŘ k osvobození příjmů z titulu stravování bývalých zaměstnanců ve starobním nebo invalidním důchodu | 2024 | Informace, stanoviska, sdělení | Zaměstnanci - zaměstnavatelé | Daň z příjmů | Daně | Daně | Finanční správa (gov.cz)

Základ daně (dílčí základ daně) pro zdaňovací období 2026

Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti dle § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů.

§ 6 odst. 14 zákona o daních z příjmů uvádí, že příjem zaměstnance v případě nabytí podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c), nebo nabytí podílu v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo opce na nabytí tohoto podílu se považuje za zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci nebo za příjem ve zdaňovacím období, ve kterých nastane první z okamžiků, kterými jsou

1. okamžik, ke kterému zaměstnanec přestane vykonávat činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c) u tohoto zaměstnavatele, jeho mateřské nebo dceřiné společnosti nebo kapitálově spojené osoby nebo u jeho právního nástupce,
2. okamžik vstupu tohoto zaměstnavatele do likvidace
3. okamžik převodu nebo přechodu tohoto podílu nebo této opce,
4. okamžik uplatnění opce,
5. okamžik výměny podílu, při které se mění celková jmenovitá hodnota podílu zaměstnance
6. okamžik uplynutí 15 let ode dne nabytí podílu nebo opce.

Příjem podle odstavce 14 lze snížit o kladný rozdíl mezi hodnotou podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož poplatník vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy podle odstavce 1 písm. a) až c), podílu v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo hodnotou opce na nabytí tohoto podílu určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku v okamžiku nabytí tohoto podílu nebo opce a hodnou tohoto podílu nebo opce určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku k prvnímu z okamžiků podle odstavce 14 písm. a) až f) zvýšenou o úhrn příjmů z podílu na zisku, vypořádacího podílu, vrácení emisního ážia, vrácení příplatku mimo základní kapitál a z plnění obdobných těmto plněním vyplacených na základě tohoto podílu snížených o daň z těchto příjmů.

Poplatník oznámí plátci daně okamžik podle odstavce 14 písm. c) do posledního dne kalendářního měsíce, ve kterém tento okamžik nastal.

§ 6 odst. 17 zákona o daních z příjmů

Zaměstnavatel, který poskytuje zaměstnanci benefit v podobě nabytí podílu v něm, v jeho dceřiné nebo mateřské společnosti nebo kapitálově spojené osobě nebo opce k nabytí takového podílu, bude mít možnost si zvolit, zda se na tento příjem použije režim, kdy je zdanění takového příjmu zaměstnance odloženo do okamžiku uvedeného v § 6 odst. 14 zákona o daních z příjmů, nebo zda má být zdaněno v okamžiku nabytí podílu nebo opce zaměstnancem.

Oznámení místně příslušnému správci daně bude muset být učiněno zaměstnavatelem pro každý jednotlivý příjem zaměstnance v podobě nabytí podílu nebo opce k nabytí takového podílu zaměstnancem.

Uplynutím 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci nabytí podílu nebo opce ztrácí zaměstnavatel právo si zvolit režim zdanění příjmu zaměstnance v podobě nabytí podílu nebo opce k nabytí takového podílu a takový příjem bude zdaněn k okamžiku nabytí podílu nebo opce k nabytí takového podílu zaměstnancem.

GFŘ na stránkách finanční správy uveřejnilo vzor oznámení o odložení zdanění příjmů zaměstnance v podobě nabytí podílu v obchodní korporaci nebo opce na nabytí takového podílu v rámci zaměstnaneckých akciových a opčních plánů (ESOP), která je dostupná na adrese: https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/zamestnanci-zamestnavatele/informace-stanoviska-sdeleni/2025/vzor-oznameni-o-odlozeni-zdaneni-prijmu.

Použití zařízení péče o děti předškolního věku

• § 6 odst. 18 zákona o daních z příjmů uvádí, že nepeněžní příjem zaměstnance ve formě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona rodinným příslušníkem tohoto zaměstnance se ocení cenou v místě a čase obvyklou za použití mateřské školy zřízené státem, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, nebo
• ve výši nejvyšší měsíční úplaty za používání takového zařízení podle vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (tj. výše měsíční úplaty nesmí přesáhnout 8 % základní sazby minimální mzdy za měsíc – částka 1 792 Kč.

V daném případě je pouze na zaměstnavateli si vybrat mezi dvěma uvedenými způsoby ocenění.

Ocenění používání předškolního zařízení podle vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání 8 % z částky 22 400 Kč = 1 792 Kč.

Zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti

Základ pro výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je definován v § 38h odst. 1 zákona o daních z příjmů jako úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období s výjimkou příjmu

• který není předmětem daně,
• který je od daně osvobozen,
• nebo z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Výpočet záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti (§ 38h zákona o daních z příjmů) závisí na tom, zda poplatník u daného zaměstnavatele učinil (podepsal) Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Každý poplatník si může zvolit pouze jednoho (hlavního) zaměstnavatele (za stejné období kalendářního roku), u kterého „Prohlášení k dani“ učiní. Učiněné „Prohlášení k dani“ je jednou z podmínek, aby poplatník mohl již v průběhu vykazovaného zdaňovacího období uplatnit měsíční slevy na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů (kromě slevy na manžela) a příslušnou částku měsíčního daňového zvýhodnění na děti. Daňový nerezident ČR může měsíčně u zaměstnavatele uplatňovat pouze základní slevu na poplatníka.

Plátce daně vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „záloha“) ze základu pro výpočet zálohy. Tato záloha se spravuje jako daň podle daňového řádu.

Základ pro výpočet zálohy do 100 Kč se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.

Sazby zálohy na daň dle § 38h odst. 2 zákona o daních z příjmů činí pro rok 2026:

• 15 % pro část základu pro výpočet zálohy, která nepřesahuje 3násobek průměrné mzdy ( 146 901 Kč),
• 23 % pro část základu pro výpočet zálohy, která přesahuje 3násobek průměrné mzdy.

Za průměrnou mzdu se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu s tím, že vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Pro rok 2026 podle nařízení vlády č. 365/2025 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2026 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2026 a o zvýšení důchodů v roce 2026, činí:

Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024	46 278 Kč
Přepočítací koeficient	1,0581
Průměrná mzda	48 967 Kč  (46 278 x 1,0581)
36násobek průměrné mzdy (limit pro část základu daně, z něhož se počítá daň)	1 762 812 Kč  (36 x 48 967)
3násobek průměrné mzdy (limit pro část základu daně, z něhož se počítá záloha na daň)	146 901 Kč  (3 x 48 967)

 

Postup výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti:

• základ pro výpočet zálohy >100 Kč nejprve zaokrouhlit na celé stokoruny nahoru,
• v případě, že základ pro výpočet zálohy nepřevyšuje 3násobek průměrné mzdy, tj. částku 146 901 Kč, použije se sazba 15 %,
• v případě, že základ pro výpočet zálohy převyšuje 3násobek průměrné mzdy, tj. částku 146 901 Kč, se základ pro výpočet zálohy rozdělí na část základu ve výši limitu a část základu, která převyšuje limit 146 901 Kč,
• pro část základu ve výši limitu se použije sazba 15 %,
• pro část základu, která převyšuje limit, se použije sazba 23 %,
• dílčí částky vypočtených záloh se sečtou a záloha na daň se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

Příklad výpočtu měsíční zálohy na daň, pokud základ pro výpočet zálohy nepřesáhne 3násobek průměrné měsíční mzdy, tj. 146 901 Kč

Zdanitelný příjem (Hrubá mzda)	45 810 Kč
Základ pro výpočet zálohy (zaokrouhlený na stokoruny nahoru)	45 900 Kč
Záloha na daň sazbou 15 % (45 900 x 0,15)	6 885 Kč
Záloha na daň celkem (zaokrouhlená na celé koruny nahoru)	6 885 Kč

 

Příklad výpočtu měsíční zálohy na daň, pokud základ pro výpočet zálohy přesáhne 3násobek průměrné měsíční mzdy, tj. 146 901 Kč   

Zdanitelný příjem (Hrubá mzda)	165 615 Kč
Základ pro výpočet zálohy (zaokrouhlený na stokoruny nahoru)	165 700 Kč
Záloha na daň sazbou 15 % (146 901 x 0,15)	22 035,15 Kč
Záloha na daň sazbou 23 % [(165 700 – 146  901) x 0,23]	4 323,77 Kč
Záloha na daň celkem (22 035,15 + 4 323,77)	26 358,92 Kč
Záloha na daň celkem (zaokrouhlená na celé koruny nahoru)	26 359  Kč

Slevy na dani z příjmů fyzických osob pro zdaňovací období 2026

Slevy na dani podle ustanovení § 35ba zákona o daních z příjmů

• základní sleva na poplatníka ve výši 30 840 Kč ročně (2 570 Kč měsíčně),

• sleva na manžela/manželku, resp. partnera podle zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „manžel“) ve výši 24 840 Kč ročně, je definována v § 35bb zákona o daních z příjmů. Slevu na druhého z manželů je možné uplatnit pouze za splnění dvou následujících podmínek, a to:

  1. poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let (tj. do okamžiku dovršení věku 3 let), a
  2. manžel poplatníka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.

  Je-li manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P (dále jen "průkaz ZTP/P“), zvyšuje se částka slevy 24v840 Kč na dvojnásobek (49 680 Kč).

  Pro účely slevy na manžela se za vyživované dítě poplatníka nepovažuje vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, není-li v péči těchto osob, která nahrazuje péči rodičů.

  Do vlastního příjmu druhého z manželů se NEZAHRNUJÍ:

  • dávka státní sociální pomoci, mimořádná okamžitá pomoc, dávky osobám se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
  • příspěvky na péči a na sociální služby,
  • státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření,
  • stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
  • příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně osvobozen,
  • příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně, a příjmy, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů.

  Upozornění: Náhradní výživné není příjmem druhého z manželů, ale je určeno nezaopatřenému dítěti, tudíž se ani nezahrnuje do příjmů druhého z manželů. Jedná se o sociální dávku, určenou k podpoře nezaopatřených dětí v případech, kdy rodič neplatí výživné, které mu bylo stanoveno rozhodnutím soudu [zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

  Do vlastního příjmu manžela se zahrnují veškeré peněžní i nepeněžní příjmy s výjimkou příjmů shora uvedených (§ 35bb odst. 4 zákona o daních z příjmů).

• základní sleva na invaliditu ve výši 2 520 Kč ročně (210 Kč měsíčně), je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu (souběh invalidního a starobního důchodu se prokazuje potvrzením správce daně),
• rozšířená sleva na invaliditu ve výši 5 040 Kč ročně (420 Kč měsíčně), je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni (souběh invalidního a starobního důchodu se prokazuje potvrzením správce daně),
• sleva na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč ročně (1 345 Kč měsíčně), je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P (podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením),

  Slevu na manžela lze uplatnit pouze jednorázově, a to po uplynutí zdaňovacího období. Ostatní slevy mohou zaměstnanci s příjmy ze závislé činnosti čerpat měsíčně v průběhu zdaňovacího období ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku jsou podmínky pro jejich uplatnění splněny.

  U poplatníka – daňového nerezidenta, uvedeného v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů, se daň sníží za zdaňovací období o:

  • slevu na manžela,
  • základní slevu na invaliditu,
  • rozšířenou slevu na invaliditu,
  • slevu na držitele průkazu ZTP/P

  pouze pokud:

  • se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,
  • a zároveň úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
  • invalidní důchod nebo průkaz ZTP/P byl přiznán na základě českých právních předpisů.

  Upozornění: Daňový nerezident může u zaměstnavatele měsíčně uplatňovat pouze základní slevu na poplatníka. Ostatní slevy může uplatňovat až po skončení zdaňovacího období pouze v rámci daňového přiznání, za splnění ostatních zákonných podmínek.

  Sleva na dani za zastavenou exekuci podle § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů

  Slevu lze uplatnit až po uplynutí zdaňovacího období v rámci daňového přiznání, resp. v rámci žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnavatele.

  Daň poplatníka (oprávněného) se snižuje o slevu za zastavenou exekuci ve výši náhrady přiznané exekutorem při zastavení exekuce. Sleva se týká pohledávek do maximální výše 1 500 Kč. Výše náhrady činí 30 % z vymáhané částky.  Výše slevy na dani za jednu exekuci činí maximálně 450 Kč.

  Uvedenou slevu na dani si mohou, v souladu s § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů, uplatnit jak fyzické, tak právnické osoby (oprávnění). Zaměstnanci do žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění uvedou výši přiznané náhrady za zastavenou exekuci a doloží usnesení (příp. více usnesení) o zastavení exekuce.

Daňové zvýhodnění na děti

Výše daňového zvýhodnění na děti pro zdaňovací období 2026 činí:

• 15 204 Kč ročně (1 267 Kč měsíčně) na jedno dítě,
• 22 320 Kč ročně (1 860 Kč měsíčně) na druhé dítě,
• a 27 840 Kč ročně (2 320 Kč měsíčně) na třetí a každé další dítě.

V případě dětí, kterým byl podle tuzemských právních předpisů přiznán nárok na průkaz ZTP/P, se výše daňového zvýhodnění zdvojnásobuje:

• 30 408 Kč ročně (2 534 Kč měsíčně) na jedno dítě,
• 44 640 Kč ročně (3 720 Kč měsíčně) na druhé dítě,
• a 55 680 Kč ročně (4 640 Kč měsíčně) na třetí a každé další dítě.

Pro správnou aplikaci a posouzení nároku u poplatníka, který daňové zvýhodnění uplatňuje, musí být splněna základní podmínka, že vyživované dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Daňové zvýhodnění lze uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu, nebo kombinací slevy na dani a daňového bonusu.

Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň po slevě, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.

Daňový bonus může u plátce daně uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem ze závislé činnosti alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (pro rok 2025 činí 6násobek minimální mzdy 124 800 Kč, pro rok 2026 činí 6násobek minimální mzdy 134 400 Kč).

Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč za podmínky, že úhrn příjmů ze závislé činnosti vyplacený nebo zúčtovaný plátcem daně za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy (pro rok 2026 činí polovina minimální mzdy 11 200 Kč. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2025

Podle § 38ch odst. 1 zákona o daních z příjmů má zaměstnanec právo požádat písemně o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění svého posledního zaměstnavatele ve zdaňovacím období (2025) jen za podmínky, že za toto zdaňovací období nemá povinnost podat daňové přiznání a za předpokladu, že v roce 2025 pobíral příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky

• pouze od jednoho zaměstnavatele,
• od více zaměstnavatelů postupně za sebou,
• případně ještě příjmy, které byly zúčtovány výše zmíněnými zaměstnavateli dodatečně v době, kdy pro ně již v roce 2025 závislou činnost nebo funkci nevykonával (tzv. „doplatky mzdy z běžného zdaňovacího období podle § 38ch zákona o daních z příjmů“).

Podmínkou ovšem je, že u všech těchto plátců poplatník učinil na zdaňovací období 2025 v zákonné lhůtě „Prohlášení k dani“ anebo je učinil podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů dodatečně se žádostí o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tak může učinit ovšem jen u posledního zaměstnavatele v tomto roce, a to do 15. února následujícího roku).

Pozor: V případech, kdy poplatník učinil „Prohlášení k dani“ podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů dodatečně, plátce daně neprovádí změny (opravy) na dani ve Vyúčtováních daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (tak jak bylo sraženo původně, bylo sraženo správně – plátce daně srážel v souladu se zákonem o daních z příjmů), tzn., v této souvislosti nevzniká plátci daně přeplatek na dani srážkové a nedoplatek na dani zálohové. Pouze částka, k níž se váže dodatečné učinění „Prohlášení k dani“ podle § 38k zákona o daních z příjmů, se uvede do sloupce 6 Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (do měsíce, ve kterém bylo sraženo, pokud se jednalo o příjmy, z nichž byla srážena daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně) a použije se pro účely výpočtu daně v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

Zákonná lhůta pro podání žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2025 je stanovena do 15. 2. 2026.

Výhody ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, prostřednictvím kterého zaměstnavatel vypořádá celoroční daňovou povinnost u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, má pro samotného zaměstnance nesporné výhody. 

Například:

• odpovědnost za správné vypořádání daňové povinnosti je přenesena na zaměstnavatele (plátce daně) a zaměstnanec kromě toho, že předloží předepsané doklady, není nijak zatěžován,
• provádí se výlučně na žádost zaměstnance, tzn., že ten má právo, nikoliv však povinnost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění požádat,
• daň se vypočte u zaměstnance z celoročního dílčího základu daně, sníženého o prokázané nezdanitelné části základu daně a vypočtená daň se sníží o prokázané částky slevy na dani podle § 35ba nebo § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů a daňové zvýhodnění ve formě slevy na dani podle § 35c zákona o daních z příjmů a případně se ještě zaměstnanci doplatí daňový bonus, a to všechno bez ohledu na dobu, po kterou zaměstnanec pobíral mzdu,
• provádí se jen ve prospěch poplatníka a případný nedoplatek vzniklý ze zúčtování se nevybírá (na rozdíl od zaměstnance, který bude podávat daňové přiznání),
• zaměstnanec, jehož úhrnný příjem nedosáhne šestinásobku minimální mzdy, neztrácí nárok na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, kdy u něj zdanitelný příjem dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy,

V rámci ročního zúčtování je také možno napravit některá opomenutí, jestliže např. zaměstnanec včas neučinil u svého zaměstnavatele „Prohlášení k dani“, nebo pokud v průběhu zdaňovacího období včas neprokázal zaměstnavateli některé rozhodné skutečnosti pro uplatnění příslušných slev na dani nebo na daňové zvýhodnění atp. Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce dodatečně přihlédne k uvedeným skutečnostem, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani nebo na daňové zvýhodnění nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a učiní-li prokazatelně v této lhůtě „Prohlášení k dani“.

Pozor: Někdy zaměstnanec sice povinnost podat daňové přiznání nemá, přesto o roční zúčtování záloh u zaměstnavatele nepožádá, ale využije svého práva podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. To znamená, že podá daňové přiznání dobrovolně (aniž mu tuto povinnost zákon ukládá) a prakticky jen za účelem vrácení přeplatku na dani či doplacení daňového bonusu. Tuto možnost využije v praxi např. zaměstnanec, který z určitých důvodů „nestihne“ zaměstnavatele požádat o roční zúčtování záloh ve stanovené lhůtě do 15. 2., případně pokud v žádosti o roční zúčtování neuplatnil některou slevu, byť má na ni nárok.

Postup výpočtu daně po uplynutí zdaňovacího období 2025

• základ daně se sníží o nezdanitelné části a odčitatelné položky,
• snížený základ daně se se zaokrouhlí na celé stokoruny dolů,
• je-li základ daně nižší než 36násobek průměrné mzdy (2025: 1 762 812 Kč) použije se sazba daně 15 %,
• je-li základ daně vyšší než 36násobek průměrné mzdy (2025: 1 762 812 Kč) použije se sazba daně 23 %,
• pro část základu daně do 36násobku průměrné mzdy se použije sazba daně 15 % a pro část základu daně nad 36násobek průměrné mzdy se použije sazba daně 23 %. Daň se vypočte jako součet těchto částek a zaokrouhlí se na celé koruny nahoru.

Nezdanitelné části základu daně za rok 2025 (§ 15 zákona o daních z příjmů)

1. Od základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám, politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost,

   dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení,

   dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2  % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. Obdobně se postupuje u bezúplatných plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně; to neplatí pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021, za která lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně. 

   Změna zákona o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace (§ 1 odst. 1 zákona č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů). Maximální limit 30 % ze základu daně platí  pro roky 2022 až 2026.

   Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 3 000 Kč, hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20 000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem. Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.

   Poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1, je povinen dle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů podat daňové přiznání.

   Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů se použijí i na bezúplatné plnění poskytnuté v roce 2025 (lze použít pouze pro zdaňovací období, ve kterém bylo bezúplatné plnění poskytnuto):

   • za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění splňuje podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění, nebo
   • Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění (§ 1 odst. 3 a 5 zákona č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů).
     Poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti nemá za zdaňovací období  let 2022–2026 povinnost podat daňové přiznání, pokud by mu tato povinnost vznikla jen z důvodu snížení základu daně o hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého v  letech 2022 2026 Ukrajině prostřednictvím zastupitelského úřadu Ukrajiny na území České republiky.
2. Bezúplatné plnění poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzuje jako bezúplatné plnění poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5 zákona o daních z příjmů.
3. Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého bankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů, jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu ani o změnu stavby bytového domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, prováděnou v rámci činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo pro účely nájmu. Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba nebo její část k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.
4. V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) a e) zákona o daních z příjmů, může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a) až c) zákona o daních z příjmů vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. a), c) a e) zákona o daních z příjmů užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb.  Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, u něhož nebude splněna podmínka zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplacených úroků z úvěrů základ daně snížen. V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v § 4b odst. 1 písm. d), f), g) zákona o daních z příjmů, může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt v nájmu nebo v užívání, jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle § 4b odst. 1 písm. d), f), g) zákona o daních z příjmů užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 3 ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 150 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

Za jiné úvěry poskytnuté stavební spořitelnou podle § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření se považují např. tzv. překlenovací úvěry (meziúvěry).

Za jiné úvěry podle § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů poskytnuté v souvislosti s hypotečním úvěrem lze považovat takové úvěry, které jsou poskytnuty na bytové potřeby, a to bez ohledu, zda jsou poskytnuty před poskytnutím hypotečního úvěru (tzv. předhypoteční úvěr) nebo současně, příp. následně s hypotečním úvěrem (tzv. doplňkové úvěry k hypotečním úvěrům). Vždy však musí být z uzavřených smluv zřejmá souvislost s hypotečním úvěrem a s předmětnou bytovou potřebou.

Spotřebitelský úvěr na bydlení poskytnutý bankou, který je zajištěný nemovitou věcí se posuzuje jako úvěr hypoteční.

Spotřebitelské úvěry na bydlení poskytnuté „jinou“ finanční institucí (například spořitelní a úvěrní družstvo) než bankou nebo stavební spořitelnou, nemohou být daňově zvýhodněny, nelze z nich úroky uplatnit.

Upozornění: Pokud k obstarání bytové potřeby financované z úvěru došlo v době před 1. 1. 2021, je možno uplatnit úroky v úhrnné výši 300 000 Kč. Pokud k obstarání bytové potřeby financované z úvěru došlo v době od 1. 1. 2021, je možno uplatnit úroky v úhrnné výši 150 000 Kč.

Rozhodné již není datum uzavření úvěrové smlouvy, ale obstarání bytové potřeby.

5. Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem. Příspěvkem na produkt spoření na stáří se rozumí také pojistné na soukromé životní pojištění a majetek připsaný ve prospěch dlouhodobého investičního produktu. Příspěvkem na pojištění dlouhodobé péče se rozumí pojistné na toto pojištění.

6. V případě příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření lze odečíst od základu daně podle odstavce 5 pouze část měsíčního příspěvku, která převyšuje částku, od které náleží nejvyšší státní příspěvek podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření. V případě zaplacení jednorázového pojistného na soukromé životní pojištění se pro účely odstavce 5 za příspěvek zaplacený ve zdaňovacím období trvání pojištění považuje poměrná část jednorázového pojistného připadající na toto zdaňovací období určená s přesností na dny.

7. U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně podle odstavců 1 až 6 sníží za zdaňovací období, pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6 zákona o daních z příjmů, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10 zákona o daních z příjmů, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Produkt spoření na stáří (§ 15a zákona o daních z příjmů)

Produktem spoření na stáří se pro účely daní z příjmů rozumí

1. penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,
2. doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,
3. penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
4. soukromé životní pojištění,
5. dlouhodobý investiční produkt.

Celkový limit na všechny tyto daňově podporované produkty je 48 000 Kč ročně na poplatníka a 50 000 Kč ročně na příspěvky poskytované zaměstnavatelem na uvedené produkty (§ 6 odst. 9 písm. m) zákona o daních z příjmů).

U všech daňově podporovaných produktů uzavřených po 1. 1. 2024 se minimální doba spoření prodloužila z původních 5 let na 10 let. Až po uplynutí této lhůty bude možné prostředky vybrat bez sankce (pokud budou splněny i ostatní podmínky). Podmínka dosažení věku 60 let zůstala zachována.

Institucí penzijního pojištění se pro účely daní z příjmů rozumí poskytovatel finančních služeb oprávněný k provozování penzijního pojištění, který je

• provozován na principu fondového hospodaření,
• zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění a vykonává činnost z toho vyplývající a
• povolen a provozuje penzijní pojištění v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor a podléhá dohledu příslušného orgánu v tomto státě.

Soukromým životním pojištěním se pro účely daní z příjmů rozumí pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a pojištění důchodu, na který vznikne nárok nejdříve v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, sjednaná s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterých pojistná částka pro případ dožití, pokud je sjednána, činí nejméně

• 40 000 Kč, pokud pojistná doba činí nejméně 10 a nejvýše 20 let, nebo
• 70 000 Kč, pokud pojistná doba činí více než 20 let.

Za pojistnou částku pro případ dožití u pojištění důchodu se pro účely daní z příjmů považuje částka odpovídající jednorázovému plnění při dožití.

Dlouhodobým investičním produktem se pro účely daní z příjmů rozumí dlouhodobý investiční produkt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobný produkt poskytovaný zahraniční osobou oprávněnou poskytovat takový produkt v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor.

Daňová podpora produktu spoření na stáří (§ 15b zákona o daních z příjmů)

K 1. 1. 2024 byla zavedena nová koncepce investic na stáří. Zákon č. 462/2023 Sb., kterým se mění vybrané právní předpisy v souvislosti s rozvojem finančního trhu a podporou zajištění na stáří, v přechodných ustanoveních stanoví, že:

• smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené podle zákona č. 42/1994 Sb.,
• smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené podle zákona č. 427/2011 Sb.,
• dále penzijní pojištění a soukromé životní pojištění, které vznikly před nabytím účinnosti zákona č. 462/2023 Sb.,

se pro účely uplatňování daňových výhod i nadále posuzují podle zákona o daních z příjmů ve znění účinném před účinností zákona č. 462/2023 Sb. Všechny tyto dříve uzavřené smlouvy se nadále řídí původními právními předpisy a sjednanými smluvními podmínkami, neboť reforma provedená zákonem č. 462/2023 Sb. nemá zpětnou účinnost a nemění právní režim smluv vzniklých před jeho účinností.

Nově zavedená úprava v § 15b zákona o daních z příjmů se aplikuje výhradně na smlouvy uzavřené od 1. 1. 2024 včetně. Pro smluvní vztahy vzniklé před tímto datem se tedy tato nová právní úprava nepoužije.

Produkt spoření na stáří je daňově podporovaný, pokud je sjednáno nebo jinak určeno, že výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu jsou ve prospěch

1. poplatníka, který produkt sjednal, a to pouze
   • po 120 kalendářních měsících od vzniku produktu, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, a v případě plnění z doplňkového penzijního spoření, na které podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření vzniká nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění, nejdříve v okamžiku dosažení věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění,
   • při jeho invaliditě třetího stupně, nebo
   • v souvislosti se zánikem produktu spoření na stáří, nebo
2. jiného poplatníka, a to pouze v případě
   • smrti poplatníka, který produkt sjednal,
   • úplaty poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související,
   • odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku, nebo
   • plnění povinnosti stanovené jiným právním předpisem.

Pro účely osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na zaměstnancův produkt spoření na stáří není tento produkt daňově podporovaným tehdy, je-li sjednáno nebo jinak určeno, že v případě smrti zaměstnance jsou výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu ve prospěch tohoto zaměstnavatele.

Zaměstnanec oznámí svému zaměstnavateli, že jeho produkt spoření na stáří přestal být daňově podporovaný nebo že došlo ke skutečnosti, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, do konce kalendářního měsíce, ve kterém k tomu došlo.

K navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří dochází, pokud před uplynutím 120 kalendářních měsíců od jeho vzniku nebo před kalendářním rokem, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku,

1. došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu ve prospěch poplatníka, který produkt sjednal, nejedná-li se o a to pouze
   • výplatu, plnění nebo odepsání při poplatníkově invaliditě třetího stupně,
   • výplatu, plnění nebo odepsání z důvodu zániku poskytovatele tohoto produktu nebo odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli, pokud jsou obdržené naspořené peněžní prostředky a majetek do 1 měsíce od jejich přijetí vloženy na poplatníkův daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu nebo v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem na jeho daňově podporované doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo
   • plnění z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, na které vznikl nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je poplatníkův důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění
2. došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu poplatníka ve prospěch jiného poplatníka, než který produkt sjednal, nejedná-li se o
   • výplatu, plnění nebo odepsání po smrti poplatníka, který produkt sjednal,
   • úplatu poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související, nebo
   • odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku,
   • plnění povinnosti stanovené jiným právním předpisem.
3. tento produkt zanikne, aniž by došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z něho nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu poplatníka, nejedná-li se o zánik produktu
   • z důvodu smrti poplatníka,
   • z důvodu zániku poskytovatele tohoto produktu nebo odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli, nebo
   • se současným odepsáním všech naspořených peněžních prostředků a majetku na poplatníkův daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu nebo v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem na jeho daňově podporované doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo
4. došlo k vyplacení výnosů z majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu mimo tento produkt.

Navrácením daňové podpory produktu spoření na stáří se rozumí:

1. vznik příjmu podle § 10 zákona o daních z příjmů ve výši úhrnu příspěvků poplatníka, které byly odečteny od základu daně za bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích období, zaplacených na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu, ze kterého byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt, a
2. vznik příjmu podle § 6 zákona o daních z příjmů ve výši úhrnu příspěvků hrazených zaměstnavatelem na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu, ze kterého byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt, které byly ve zdaňovacím období, ve kterém nastala skutečnost, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, a v bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích obdobích osvobozeny od daně; tento příjem se nepovažuje za vyplácený plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti.

Pokud nastane skutečnost, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří,

1. přestane být tento produkt daňově podporovaným od
   • zdaňovacího období, ve kterém došlo k této skutečnosti, pro účely odečtení nezdanitelných částí základu daně a
   • kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k této skutečnosti, pro účely osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na jeho daňově podporovaný produkt spoření na stáří a
2. plnění z tohoto produktu se nesnižuje o příspěvky hrazené zaměstnavatelem na tento produkt pro účely určení základu daně s výjimkou
   • příspěvků, v jejichž výši vznikl příjem podle odstavce 5 písm. b) zákona o daních z příjmů,
   • příspěvků neosvobozených od daně z příjmů fyzických osob,
   • příspěvků hrazených zaměstnavatelem před 1. lednem 2000 na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a
   • příspěvků hrazených zaměstnavatelem před 1. lednem 2001 na soukromé životní pojištění.

Pojištění dlouhodobé péče (§ 15c zákona o daních z příjmů)

Pojištěním dlouhodobé péče se pro účely daní z příjmů rozumí pojištění, jehož pojistnou událostí je závislost pojistníka nebo jeho osoby blízké na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, sjednané s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

Pojištění dlouhodobé péče je daňově podporované v rozsahu, ve kterém

1. právo na pojistné plnění v důsledku pojistné události vzniká pojištěnému,
2. se vztahuje na závislost odpovídající stupni závislosti III nebo IV podle zákona upravujícího sociální služby a
3. jde o
   1. obnosové pojištění se sjednaným opakovaným měsíčním pojistným plněním poskytovaným po celou dobu závislosti pojištěného odpovídající stupni závislosti III nebo IV podle zákona upravujícího sociální služby nebo
   2. škodové pojištění se sjednaným pojistným plněním ve formě poskytnutí péče o pojištěného po celou dobu závislosti pojištěného odpovídající stupni závislosti III nebo IV podle zákona upravujícího sociální služby nebo náhrady nákladů na takovou péči.

Pojištění dlouhodobé péče není daňově podporované, pokud pojistitel

1. může pojistnou smlouvu vypovědět později než 2 měsíce ode dne jejího uzavření nebo ji může vypovědět na základě oznámení vzniku pojistné události nebo
2. má právo měnit výši pojistného v závislosti na věku nebo zdravotním stavu pojištěného.

Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně v roce 2026

Od roku 2026 se postupně ruší institut daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně u příjmů ze závislé činnosti. 

Od 1. ledna 2026 dochází ke změně způsobu zdanění odměn členů orgánů právnických osob (např. člen dozorčí rady, člen představenstva), kteří mají status daňových nerezidentů České republiky. Na základě zákona č. 360/2025 Sb. se u těchto příjmů ruší srážková daň. Nově se od 1. 1. 2026 z těchto odměn uplatňuje zálohová daň podle § 38h zákona o daních z příjmů (ZDP), a to:

• 15 % z příjmů do výše 36násobku průměrné mzdy,
• 23 % z příjmů přesahujících tuto hranici.

Daňoví poplatníci budou moci u plátce daně standardně podepsat Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a již v průběhu zdaňovacího období uplatnit slevu na poplatníka dle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP ve výši 2 570 Kč měsíčně.

V případě, že souhrn těchto příjmů za zdaňovací období překročí limit 36násobku průměrné mzdy, tedy v roce 2026 částku 1 762 812 Kč, vzniká poplatníkovi povinnost podat v České republice daňové přiznání podle § 38g odst. 6 ZDP.

Pro zdaňovací období roku 2026 zůstává zachován institut daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně u příjmů podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů. 

Podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, jsou příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle § 6 odst. 1 zákona o daních z příjmů

a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění,

Dle ustanovení § 7a zákona o nemocenském pojištění, zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) tohoto zákona a byl jim zúčtován započitatelný příjem ve výši aspoň 25 % průměrné mzdy podle § 23 odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů; výši této částky vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.

V roce 2026 hranice příjmů pro účast na nemocenském pojištění u dohod o provedení práce činí 12 000 Kč.

nebo

b) v úhrnné výši nedosahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Dle ustanovení § 6 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění, rozhodný příjem pro rok 2026 činí 4 500vKč. Průměrná mzda podle nařízení vlády č. 282/2024 Sb. pro rok 2025 činí 46 557 Kč (1/10 průměrné mzdy zaokrouhlené na pětisetkorunu dolů činí 4 500 Kč).

Informace k daňovým tiskopisům

Všechny aktuální vzory tiskopisů jsou k dispozici na webových stránkách Finanční správy v části Daňové tiskopisy – databáze daňových tiskopisů po označení údaje. Jsou k dispozici v elektronické podobě, ve formě pdf formulářů nebo webových aplikací.

• Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – Mfin 5457 vzor č. 27.
• Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění – Tiskopis MFin 5457/B – vzor č. 4,
• Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění za zdaňovací období  Tiskopis MFin 5460 vzor  č. 33. Starší vzory tiskopisů Potvrzení nelze pro zdaňovací období 2025 a 2026 použít. Tiskopis vzor č. 33 (tzv. univerzální) lze použít i pro starší zdaňovací období např. pro rok 2024, a to přesto, že na stránkách finanční správy je uveřejněn tiskopis vzor č. 32.
• Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů –  Tiskopis MFin  5460/A vzor č. 12. V tiskopisu bylo odstraněno konkrétní zdaňovací období. U rodného čísla byl odstraněn text datum narození. Bližší specifikace je uvedena v Pokynech. Odstranění konkrétního zdaňovacího období vyvolalo nezbytnou úpravu řádku 2 a Pokynů. Starší vzory tiskopisů nelze pro zdaňovací období 2025 a 2026 použít. Tiskopis vzor č. 12 (tzv. univerzální) lze použít i pro starší zdaňovací období např. pro rok 2024, a to přesto, že na stránkách finanční správy je uveřejněn tiskopis vzor č. 11. 
• Výpočet daně a daňového zvýhodnění u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů za zdaňovací období – Tiskopis MFin  5460/1 vzor č. 29. V tiskopisu bylo odstraněno konkrétní zdaňovací období. Další úprava se týká nezdanitelných částí základu daně, které mimo jiné byly rozšířeny o daňově podporované produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče. Dále byla provedena aktualizace slev na dani v souladu s platným a účinným zněním zákona o daních z příjmů. Tyto úpravy si vyžádaly přečíslování řádků a návodů na výpočet dalších řádků. Byla upřesněna také část týkající se podpisu plátce daně. Uvedená aktualizace si vyžádala rovněž úpravu Pokynů. Starší vzory tiskopisu Výpočet daně nedoporučuje Generální finanční ředitelství používat.
• Oznámení plátce daně podle § 38i zákona o daních z příjmů o nevybrání dlužné částky na dani nebo neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu –  Tiskopis MFin 5554 vzor č. 3. V tiskopisu byla odstraněna možnost podat Oznámení jménem plátcovy pokladny. Starší vzory tiskopisu nedoporučuje Generální finanční ředitelství používat.
• Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti včetně pokynů a příloh
  Uveřejněný tiskopis Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (MFin 5459 vzor č. 25), pokyny k jeho vyplnění MFin  5459/1 vzor č.  30 se použije pro podání vyúčtování za zdaňovací období 2025. Povinnou přílohou tohoto tiskopisu je pro plátce daně podle § 38j zákona o daních z příjmů Příloha č. 1 - Počet zaměstnanců ke dni 1. 12. 2025  MFin 5490/1 vzor 25 a pro plátce daně, kteří zaměstnávali poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů Příloha č. 2 - Přehled souhrnných údajů zaznamenaných na mzdových listech poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (MFin  5530 vzor č. 16). Dále je povinnou přílohou pro plátce daně provádějící opravy podle § 38i zákona o daních z příjmů Příloha č. 3 a 4 k Vyúčtování (MFin 5490 vzor č.  18 a MFin 5531 vzor č. 13). 
• Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob včetně pokynů a přílohy
  Uveřejněný tiskopis Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob (MFin 5466 vzor č.  19), pokyny k jeho vyplnění (MFin 5466/1 vzor č. 20)  se použije pro podání vyúčtování za zdaňovací období 2025. Povinnou přílohou je pro plátce daně provádějící opravy podle § 38d zákona o daních z příjmů Příloha k vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob (MFin 5466/A vzor č.  15).
• Pro účely prokázání daňového zvýhodnění
  • Potvrzení od zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění – tiskopis MFin 5556 vzor č. 3. Starší vzory potvrzení mají neomezenou platnost. Pokud však dojde na straně poplatníka ke změně v uváděných skutečnostech, doporučuje Generální finanční ředitelství vydat Potvrzení na novém vzoru tiskopisu.
  • Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění pro účely podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob – MFin 5558 vzor č. 3 pro účely doložení v rámci daňového přiznání. V tiskopisu byla odstraněna možnost vydat Potvrzení jménem plátcovy pokladny. Starší vzory tiskopisů nedoporučuje Generální finanční ředitelství používat.
• Pro účely poukázání chybějících částek na daňových bonusech
  • Žádost podle § 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech – Tiskopis - MFin 5241 vzor č. 14,
  • o Žádost podle § 35d odst. 9 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění Tiskopis MFin 5246 vzor č. 14.

Více informací k novým vzorům tiskopisů za zdaňovací období 2026 a pro zdaňovací období 2025 naleznete na adrese:
https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/danove-tiskopisy/upozorneni-k-tiskopisum/dan-z-prijmu-fyzickych-osob-ze-zavisle/informace-pro-platce-dane-z-prijmu-ze