NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu a potvrdil správnost závěrů správce daně, který neuznal daňovému subjektu nárok na osvobození dle § 7 odst. 1 písm. c) a odst. 2 ZOS u bytové jednotky. Spornou otázkou bylo posouzení, zda bytová jednotka byla ke dni vzniku daňové povinnosti užívána, a výklad tohoto pojmu. NSS dospěl k závěru, že pojmy dokončená a užívaná použité v § 7 odst. 1 ZOS mají jednoznačnou vazbu na stavební předpisy. Na rozdíl od správce daně došel k užšímu výkladu pojmu užívání, když uvedl, že právní úprava tohoto osvobození nepředpokládá, že by podmínka užívání stavby nebo jednotky mohla být naplněna jejím faktickým užíváním, ale užívání je dle NSS podmíněno vydáním rozhodnutí o předběžném užívání nebo o zkušebním provozu. Nicméně vzhledem k praxi daňových orgánů, které tento pojem posuzovaly z hlediska faktického užívání, přistoupil i na toto posouzení a dospěl k závěru, že fakticky užívaná jednotka může být jen taková, která naplňuje hmotněprávní požadavky, za nichž by bylo možné jednotku předčasně užívat.
