4) Informace pro zaměstnance / Інформація для працівників
Obecně platí, že zdanění příjmů ze závislé činnosti vykonávané v České republice ukrajinským daňovým rezidentem, se řídí jednak výše zmíněnou Smlouvou, konkrétně ustanoveními čl. 15 Smlouvy, a jednak také příslušnými ustanoveními vnitrostátní právní úpravy, tedy zákona o daních z příjmů.
Primární právo na zdanění má až na níže uvedenou výjimku stát zdroje příjmů, tedy stát, kde je zaměstnání vykonáváno. Ve státě daňové rezidence příjemce příjmů ze závislé činnosti (na Ukrajině) si poplatník (zaměstnanec) následně daně zaplacené ve státě zdroje (v České republice) zohlední příslušnou metodou vyloučení dvojího zdanění dle čl. 23 Smlouvy.
Příklad:
Takto bude postupovat tedy např. poplatník, daňový rezident Ukrajiny, který vykonává závislou činnost pro zaměstnavatele, který je českým daňovým rezidentem.
Pouze při splnění tří podmínek uvedených v odstavci 2 článku 15 Smlouvy, náleží právo na zdanění příjmů ze závislé činnosti výhradně státu daňové rezidence zaměstnance. Všechny tyto podmínky musí však být splněny zároveň:
- příjemce je zaměstnán ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období, a
- odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu, a
- odměny nejdou k tíži stálé provozovny nebo stálé základny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě.
Příklad:
Pokud tedy ukrajinský daňový rezident pracuje pro ukrajinského zaměstnavatele na území České republiky, například v rámci home office, a doba zaměstnání nepřesáhne 183 dní ve dvanácti měsíčním období a z titulu výkonu činnosti zaměstnance tu jeho zaměstnavateli nevznikne stálá provozovna, zdanění příjmů ze závislé činnosti bude náležet pouze Ukrajině.
Naopak, pokud by za jinak stejných podmínek jako výše zaměstnání, resp. výkon činnosti na území České republiky přesáhl 183 dní, zdaní se příjmy ze závislé činnosti od prvního dne výkonu této činnosti v České republice a následně si poplatník vyloučí na Ukrajině dvojí zdanění.
To samé by platilo, pokud by vznikla stálá provozovna ukrajinskému zaměstnavateli, neboť by byla porušena 3. výše uvedená podmínka pro výjimku ze zdanění v zemi zdroje příjmů.
4.2 Závislá činnost (zaměstnání) vykonávaná na území ČR občany Ukrajiny
Zaměstnavatel může uzavřít se zaměstnancem podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. V případě dohody o pracovní činnosti je rozsah práce omezen polovinou pracovní doby pracovního týdne, v případě dohody o provedení práce maximálně 300 hodinami u jednoho zaměstnavatele za kalendářní rok.
Každý poplatník (zaměstnanec), tedy i cizí státní příslušník, má ze zákona o daních příjmů právo předložit plátci daně (zaměstnavateli) učiněné prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „prohlášení“) do třiceti dnů po nástupu do zaměstnání a každoročně do 15. února pro běžné zdaňovací období. Prohlášení poplatník předkládá, jak je výše uvedeno, zaměstnavateli a není při tom rozhodné, zda zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, případně jejich kombinaci. Předložení učiněného prohlášení má jedinou podmínku, na jedno období, může být předloženo pouze u jednoho zaměstnavatele, nemůže být platné u více zaměstnavatelů současně.
Prohlášení lze učinit v listinné podobě nebo elektronicky. Je-li prohlášení učiněno elektronicky, musí být učiněno takovým způsobem, aby byla zajištěna jednoznačná identifikace konkrétního zaměstnance.
4.3 Informace pro zaměstnance – daňový rezident ČR
Pro způsob zdanění je rozhodující, zda poplatník (zaměstnanec) učinil u plátce daně (zaměstnavatele) prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Daňový rezident ČR, který učinil „Prohlášení k dani“ si může uplatnit měsíčně jednou dvanáctinou všech slev na dani dle § 35ba zákona o daních z příjmů, na které prokáže nárok, s výjimkou slevy na manžela a slevy za zastavenou exekuci, které lze uplatnit až po skončení zdaňovacího období. Daňový rezident ČR může také uplatnit měsíčně daňové zvýhodnění na děti.
Slevy na dani vymezuje zákon o daních z příjmů v § 35ba odst. 1, § 35bb, § 35c, § 35d a § 35 odst.4 :
- slevu základní 30 840 Kč – měsíčně 2 570 Kč
- slevu na manžela – 24 840 Kč
- základní slevu na invaliditu 2 520 Kč – měsíčně 210 Kč
- rozšířenou slevu na invaliditu 5 040 Kč – měsíčně 420 Kč
- slevu na držitele průkazu ZTP/P 16 140 Kč – měsíčně 1 345 Kč
- slevu za zastavenou exekuci.
Daňové zvýhodnění na děti vymezuje zákon o daních z příjmů v § 35c a § 35d:
- na jedno dítě 15 204 Kč – měsíčně 1 267 Kč
- na druhé dítě 22 320 Kč – měsíčně 1 860 Kč
- na třetí a další dítě 27 840 Kč – měsíčně 2 320 Kč.
Pro správnou aplikaci a posouzení nároku u poplatníka, který daňové zvýhodnění uplatňuje, musí být splněna základní podmínka, že vyživované dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti na území ČR, resp. Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
Daňové zvýhodnění lze uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu, nebo kombinací slevy na dani a daňového bonusu.
Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň po slevě, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.
Daňový bonus může u plátce daně uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem ze závislé činnosti alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (pro rok 2024 činí 6násobek minimální mzdy 113 400 Kč, pro rok 2025 činí 6násobek minimální mzdy 124 800 Kč).
Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč za podmínky, že úhrn příjmů ze závislé činnosti vyplacený nebo zúčtovaný plátcem daně za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy (pro rok 2024 činí polovina minimální mzdy 9 450 Kč, pro rok 2025 činí polovina minimální mzdy 10 400 Kč). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Podle § 38ch odst. 1 zákona o daních z příjmů má poplatník (zaměstnanec) právo požádat písemně o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění svého posledního zaměstnavatele ve zdaňovacím období 2024 jen za podmínky, že za toto zdaňovací období nemá povinnost podat daňové přiznání a za předpokladu, že v roce 2024 pobíral příjmy ze závislé činnosti:
- pouze od jednoho zaměstnavatele (plátce daně),
- od více zaměstnavatelů postupně za sebou,
- případně ještě příjmy, které byly zúčtovány výše zmíněnými zaměstnavateli dodatečně v době, kdy pro ně již v roce 2024 závislou činnost nebo funkci nevykonával (tzv. „doplatky mzdy z běžného zdaňovacího období podle § 38ch zákona o daních z příjmů“).
Podmínkou ovšem je, že u všech těchto plátců poplatník učinil na zdaňovací období 2024 v zákonné lhůtě „Prohlášení k dani“ anebo je učinil podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů dodatečně se žádostí o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tak může učinit ovšem jen u posledního zaměstnavatele v tomto roce, a to nejpozději do 17. února 2025).
Zákonná lhůta pro podání žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2024 je stanovena do 17. února 2025.
O roční zúčtování záloh a daňové zvýhodnění poplatník (zaměstnanec) žádá obecně do 15. února následujícího roku. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Do tohoto termínu je také nutné doložit plátci daně (zaměstnavateli) Potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozích plátců daně a předepsané doklady podle § 38l zákona o daních z příjmů, pro uplatnění nároku na příslušné slevy a odpočet nezdanitelných částí základu daně.
Plátce daně (zaměstnavatel) nemá důvod k odmítnutí provedení ročního zúčtování záloh, pokud jsou splněny podmínky v § 38ch odst. 2 zákona o daních z příjmů a podmínky v § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů. V případě, že plátci daně poplatník (zaměstnanec) nepředloží doklady dle ustanovení § 38ch odst. 3 nebo plátci daně vzniknou pochybnosti o požadovaných nárocích zaměstnance, může provedení ročního zúčtování záloh odmítnout. Poplatník (zaměstnanec) si může v těchto případech podat daňové přiznání, kdy oprávněnost nároku prověří příslušný správce daně.
Zaměstnanci, kterým nevznikla zákonná povinnost podat daňové přiznání a nepožádají do 17. února 2025 o provedení ročního zúčtování záloh svého plátce daně (zaměstnavatele), mohou podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob dobrovolně a prakticky jen za účelem vrácení přeplatku na dani či doplatku na daňovém bonusu. Tuto možnost využije v praxi např. zaměstnanec, který z určitých důvodů „nestihne“ zaměstnavatele požádat o roční zúčtování záloh v zákoně stanovené lhůtě, případně pokud v žádosti o roční zúčtování neuplatnil některou slevu nebo nezdanitelnou část základu daně, byť má na ni nárok.
Od základu daně lze odečíst nezdanitelné části základu daně (§ 15 zákona o daních z příjmů), mezi které patří:
- Bezúplatná plnění (§ 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů) je možné uplatnit, pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění přesáhne 2 % základu daně nebo alespoň 1 000 Kč. Celkově je možné odečíst až 30 % ze základu daně na vymezené účely.
Dále je možné odečíst bezúplatné plnění na zdravotnické účely s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů:
- odběr krve a jejích složek např. plasmy, krevních destiček a jiných složek (3000 Kč),
- darování orgánů (20 000 Kč),
- darování krvetvorných buněk (20 000 Kč).
Od základu daně lze hodnotu bezúplatných plnění (darů) odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byla prokazatelně poskytnuta.
Poskytnuté bezúplatné plnění prokáže poskytovatel dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem daru, jeho hodnota, předmět, účel a datum poskytnutí – tzn. potvrzením příjemce daru.
- Úroky zaplacené z hypotéky nebo z úvěrů ze stavebního spoření (§ 15 odst. 3 a 4 zákona o daních z příjmů), pokud byly tyto úvěry využity na bytové potřeby. Maximálně je možné odečíst 300 000 Kč, jestliže bytová potřeba byla obstarána do konce roku 2020. U bytové potřeby obstarané od 1. 1. 2021 činí tato částka 150 000 Kč.
- Produkt spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče (§ 15a a § 15c zákona o daních z příjmů)
Daňová podpora je poskytována pro následující typy produktů:- penzijní připojištění se státním příspěvkem,
- doplňkové penzijní spoření,
- penzijní pojištění,
- soukromé životní pojištění,
- dlouhodobý investiční produkt,
- pojištění dlouhodobé péče.
Celkový limit na všechny tyto daňově podporované produkty spoření na stáří je 48 000 Kč ročně na poplatníka.
Nezdanitelné části základu daně, které poplatník (zaměstnanec) nárokuje musí být vždy doloženy předepsanými doklady, které definuje § 38 l zákona o daních z příjmů.
4.4 Informace pro zaměstnance – daňový nerezident ČR (občan Ukrajiny)
Pro způsob zdanění je rozhodující, zda poplatník (zaměstnanec) učinil u plátce daně (zaměstnavatele) prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
Daňový nerezident ČR (občan Ukrajiny), který učinil „Prohlášení k dani“ si může uplatnit v průběhu roku u svého zaměstnavatele pouze základní slevu na poplatníka v měsíční výši 2 570 Kč.
Pokud daňový nerezident ČR (občan Ukrajiny) neučiní „Prohlášení k dani“, plátce daně (zaměstnavatel) srazí z jeho příjmů dle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně ve výši 15 %. U dohod o provedení práce do konce roku 2024 tento příjem nesměl přesáhnout 10 000 Kč měsíčně. Pro rok 2025 činí tato částka 11 499 Kč měsíčně. U dohod o pracovní činnosti do konce roku 2024 tento příjem nesměl přesáhnout 4 000 Kč měsíčně. Pro rok 2025 činí tato částka 4 499 Kč měsíčně. Přesáhnou-li příjmy limity uvedené v § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, srazí zaměstnavatel z těchto příjmů zálohu na daň (bez daňových úlev, neboť poplatník neučinil Prohlášení k dani).
Takový poplatník má povinnost podat daňové přiznání dle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů, za předpokladu, že neučinil u svého posledního zaměstnavatele „Prohlášení k dani“ zpětně.
V případě občanů Ukrajiny – nerezidentů ČR nelze příjmy sražené daní vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, zahrnout do daňového přiznání.
Po skončení zdaňovacího období může daňový nerezident ČR (občan Ukrajiny) za předpokladu, že učinil Prohlášení k dani, žádat plátce o provedení ročního zúčtování záloh dle § 38ch odst. 1 zákona o daních z příjmů. Plátce daně posuzuje při ročním zúčtování pouze příjmy ze zdrojů v České republice. Daňový rezident Ukrajiny může v rámci ročního zúčtování záloh uplatnit u svého zaměstnavatele základní slevu na poplatníka v plné výši 30 840 Kč (tato sleva se nekrátí) a hodnotu daru, který daňový rezident Ukrajiny poskytl prostřednictvím zastupitelského úřadu Ukrajiny. Jiné odpočty (např. odpočet úroků z úvěrů na bydlení, dary nebo soukromé životní pojištění nemůže daňový nerezident ČR – občan Ukrajiny prostřednictvím ročního zúčtování uplatnit.
Zákonná lhůta pro podání žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období roku 2024 je stanovena do 17. února 2025.