Popis systému

Přímé daně

Daň z příjmu fyzických osob

Od zdaňovacího období 2021 byla zavedena pro daň z příjmů fyzických osob další sazba daně. Základní sazba daně činí 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy (od zdaňovacího období 2023 byl 48násobek nahrazen 36násobkem).

Sazba pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob plynoucích ze zdrojů na území České republiky je stanovena u této daně ve výši 15 %.

Od zdaňovacího období 2021 může poplatník u vybraných příjmů ze zahraničí využít pro zdanění těchto příjmů samostatný základ daně. Sazba daně pro samostatný základ daně je 15 %.

Poplatník může v rámci zdanění uplatnit nezdanitelné části daně a slevy na dani (více viz Obecné informace | Fyzické osoby | Daň z příjmů | Daně | Daně | Finanční správa). Od zdaňovacího období 2022 je základní sleva na poplatníka ve výši 30 840 Kč. Tuto slevu odečítá od daně každý poplatník daně z příjmů fyzických osob. Při splnění podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů může poplatník daně z příjmů fyzických osob snížit vypočtenou daň o další slevy, např. slevu na manžela, na invaliditu apod. Rovněž může uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě (děti) žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti.

Od zdaňovacího období roku 2021 může poplatník s příjmy ze samostatné činnosti, při splnění podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů vstoupit do paušálního režimu a využít zdanění příjmů formou paušální daně. Více viz Paušální daň | Daň z příjmů | Daně | Daně | Finanční správa.

Daň z příjmů právnických osob

Základní sazba daně z příjmů právnických osob je od zdaňovacího období 2024 stanovena ve výši 21 %. Základní investiční fond je zdaňován sazbou daně ve výši 5 %. U fondu penzijní společnosti nebo u instituce penzijního připojištění je sazba daně stanovena ve výši 0 %.

Sazba pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů právnických osob plynoucích ze zdrojů na území České republiky činí 15 %. Úroky z účtů a vkladů u veřejně prospěšných poplatníků nebo u společenství vlastníků jednotek podléhají zvláštní sazbě daně ve výši 21 %.

Některé příjmy (např. z podílů na zisku, vypořádacích podílů nebo podílů na likvidačním zůstatku), plynoucí českým právnickým osobám ze zahraničí se zahrnují do samostatného základu daně. Tento samostatný základ daně se zdaňuje sazbou daně ve výši 15 %.

Právnické osoby platí zálohy na daň z příjmů právnických osob, které následně vyúčtují v daňovém přiznání podaném po skončení zdaňovacího období. Při splnění podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů mohou v rámci zdanění uplatnit položky snižující základ daně (např. dary), položky odčitatelné od základu daně (daňová ztráta, odpočet na podporu výzkumu a vývoje, odpočet na podporu odborného vzdělávání) a také slevy na dani (např. za zaměstnance se zdravotním postižením nebo za příslib investiční pobídky), viz Obecné informace | Právnické osoby | Daň z příjmů | Daně | Daně | Finanční správa. Daňovou ztrátu lze jako položku odčitatelnou od základu daně uplatnit ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících období, za které se daňová ztráta stanoví, nebo v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po tomto zdaňovacím období. Investiční pobídku formou slevy na dani lze uplatňovat po dobu deseti po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích.

Každý poplatník daně z příjmů právnických osob si může vybrat mezi rovnoměrným a zrychleným odpisováním hmotného majetku, přičemž doba odpisování se v závislosti na odpisové skupině pohybuje mezi třemi a padesáti lety. Od zdaňovacího období 2024 lze při splnění podmínek daných zákonem o daních z příjmů u hmotného majetku, který je bezemisním vozidlem a byl pořízen v období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2028, uplatňovat mimořádné odpisy s dobou odpisování 24 měsíců.

Daň z nemovitých věcí

Daň z nemovitých věcí je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o každoročně se opakující přímou majetkovou daň, vázanou zpravidla na vlastnictví nemovité věci. Stanoví se pro zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň stanovována. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daň z nemovitých věcí je celá příjem obce, takže představuje významný zdroj příjmů obcí, na jejichž území se nemovité věci nacházejí.

Daňové přiznání je poplatník povinen podat do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se podává na zdaňovací období následující po roce, kdy nastaly změny rozhodné pro stanovení daně. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v předchozím zdaňovacím období nebo daň byla stanovena z moci úřední.

Daň z nemovitých věcí se skládá ze dvou samostatných daní: daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek. Každá z nich má vlastní předmět, základ, sazby i osvobození, přičemž některá osvobození od daně z pozemků jsou navázána na osvobození od daně ze staveb a jednotek. Toto rozdělení odpovídá struktuře zákona o dani z nemovitých věcí i daňového přiznání, kde se jednotlivé daně uvádějí odděleně a ve IV. oddílu se sčítají.

Pro účely sazby daně jsou pozemky rozděleny do skupin v závislosti na druhu pozemku nebo způsobu využití pozemku případně skutečným užíváním, přičemž pro jednotlivé skupiny pozemků jsou sazby daně stanoveny rozdílně. V některých případech je stanovena jako procentní sazba ze základu daně (tzv. sazba poměrná lineární), v některých případech je potom daná částkou za m² (tzv. pevná sazba).

U daně ze staveb a jednotek jsou jednotlivé nemovité věci podle svého způsobu využití dle katastru nemovitostí nebo skutečného užívání, zařazeny do příslušných skupin staveb a jednotek. Sazba daně je stanovena pevnou částkou za m² zastavěné plochy nebo podlahové plochy a její výše se liší v závislosti na konkrétní skupině staveb či jednotek. Výsledná daň je dále ovlivněna koeficientem přiřazeným obci podle počtu jejích obyvatel podle vyhlášky k provedení zákona o rozpočtovém určení daní. Konečná výše daně může být navíc zvýšena místním koeficientem stanoveným obecně závaznou vyhláškou obce, případně také inflačním koeficientem.

Poplatníkům je k dispozici služba předvyplnění daňového přiznání, která automaticky doplní údaje evidované finančním úřadem a katastrem nemovitostí. Služba je dostupná na odkazu www.mojedane.cz v sekci Elektronická podání pro Finanční správu – Elektronické formuláře – Daň z nemovitých věcí po stisknutí tlačítka PŘEDVYPLNIT PŘIZNÁNÍ a přihlášení se do daňové informační schránky Plus (DIS+). Více informací lze nalézt na tomto odkazu:
Předvyplnění daňového přiznání k dani z nemovitých věcí | 2026 | Informace, metodika, stanoviska | Daň z nemovitých věcí | Daně | Daně | Finanční správa.

Informace o možnostech přihlášení do online finančního úřadu prostřednictvím Identity občana je v tomto dokumentu: Využijte online finančního úřadu a podejte daňové přiznání k dani z nemovitých věcí elektronicky z pohodlí domova.

Daň silniční

Daň silniční je upravena zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o opakující přímou daň, která je vázána na vlastnictví vozidla evidovaného v Registru silničních vozidel. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok a výnos této daně je příjmem státního rozpočtu.

Od roku 2022 jsou předmětem daně motorová a přípojná vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny. Do daňového přiznání se uvádějí pouze vozidla nad 12 tun, u ostatních vozidel je výše daně nulová. Výše daně je stanovená jako pevná roční částka, která u motorových vozidel závisí na druhu karoserie vozidla, počtu náprav a největší povolené hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy. U vozidel přípojných je pro všechna vozidla výše daně stejná. Od roku 2025 je možné u motorových vozidel použít nižší výši daně za předpokladu, že je vozidlo vybaveno vzduchovým odpružením hnací nápravy.

Daňové přiznání je poplatník povinen podat do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.

Poplatníkům je k dispozici služba předvyplnění daňového přiznání údaji z předchozích vyměřených daňových přiznání. Služba je dostupná na odkazu www.mojedane.cz v sekci Elektronická podání pro Finanční správu – Elektronické formuláře – Daň silniční a po přihlášení se do daňové informační schránky Plus (DIS+). Více informací je v tomto dokumentu: Služba k předvyplnění daňového přiznání pro poplatníky daně silniční s DISplus.

Daň z hazardních her

Jsou povinni hradit všichni provozovatelé hazardních her, ať již tuto činnost provozují v kamenných provozovnách nebo prostřednictvím internetu. Určitou zvláštností této daně je skutečnost, že dopadá i na subjekty, které provozují hazardní hru nelegálně bez patřičného povolení. Hazardní hry jsou členěny do devíti základních druhů, dle kterých jsou aplikovány jednotlivé sazby daně v aktuální výši 30 nebo 35 % ze základu daně, který tvoří rozdíl mezi vsazenými vklady a vyplacenými výhrami. Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí. Výnos daně z hazardních her je v zákonem stanoveném poměru rozdělován mezi státní rozpočet a rozpočty jednotlivých obcí.

Odvody za porušení rozpočtové kázně

Jsou zákonem stanovenou povinností odvést do příslušného veřejného rozpočtu prostředky, které byly použity nebo zadrženy v rozporu s právními předpisy nebo s podmínkami, za kterých byly poskytnuty. Tato povinnost se vztahuje na prostředky poskytnuté mj. ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv.

Povinnost odvodu se v případech, kdy dojde k porušení rozpočtové kázně, netýká pouze příjemců dotací či návratných finančních výpomocí z řad veřejnosti, ale vztahuje se i na organizační složky státu a další subjekty hospodařící s prostředky veřejných rozpočtů. Odvod se provádí ve výši odpovídající rozsahu porušení, které určuje správce daně při daňové kontrole (max. však do výše poskytnutých prostředků). Účelem takovéhoto odvodu je, aby neoprávněně použité nebo zadržené prostředky byly navráceny zpět do veřejného rozpočtu z kterého byly poskytnuty a mohly být dále použity v souladu s jejich původním účelem, nejde tedy o postih dotčeného subjektu.

Nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty

Je harmonizována s příslušnými předpisy Evropské unie. Této dani podléhá naprostá většina zdanitelných plnění realizovaných v tuzemsku, včetně zboží z dovozu. Základní sazba daně je stanovena ve výši 21 %. Snížená sazba je stanovena ve výši 12 %. Většina zboží a služeb podléhá základní sazbě daně. Do snížené sazby jsou zařazeny vybrané komodity a služby se sociálním či ekonomickým významem. Jedná se například o potraviny, pitnou vodu, vybrané nealkoholické nápoje, léky a vybrané zdravotnické prostředky, kulturní činnosti, pohřební služby, hromadnou dopravu osob, ubytovací a stravovací služby, dodávky tepla, vodné a stočné, stavební práce pro účely bydlení apod. Osvobozeno od daně, s nárokem na odpočet daně na vstupu, je dodání tištěných i elektronických knih.

Osvobozeny od daně, zpravidla bez nároku na odpočet daně na vstupu, jsou zdravotnické služby, vzdělávání a výchova, rozhlasové a televizní vysílání, finanční a pojišťovací služby, poštovní služby apod. Vývoz zboží do třetích zemí je od daně osvobozen s nárokem na odpočet daně na vstupu u vývozce.

Povinnost registrace k dani vzniká osobě, jejíž obrat v rámci kalendářního roku přesáhl částku 2 000 000 Kč. Pokud se tato osoba sama nerozhodne pro registraci ke dni následujícímu po dni překročení uvedené částky, stává se plátcem od prvního dne následujícího kalendářního roku. Pokud však v rámci daného kalendářního roku přesáhne její obrat částku 2 536 500 Kč, stává se plátcem dnem následujícím po dni, kdy její obrat tuto částku překročil. Obratem se rozumí souhrn úplat bez daně za uskutečněná zdanitelná plnění (dodání zboží, poskytnutí služeb apod.).

Základním zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Při splnění stanovených podmínek se plátce může rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí. Daňové přiznání se podává a daň je splatná do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období.

Rovněž spotřební a energetické daně jsou harmonizovány s příslušnými směrnicemi. Spotřebním daním podléhají minerální oleje, líh, pivo, víno a tabákové výrobky, energetickými daněmi jsou daň z elektřiny, zemního plynu a některých dalších plynů a daň z pevných paliv. Daně jsou stanoveny pevnými sazbami (s výjimkou cigaret, kde jsou tvořeny kombinací pevné sazby a procentuální částky z konečné maloobchodní ceny). Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc, u vratek spotřební daně může být zdaňovací období čtvrtletní, pololetní nebo roční dle výše nároku na vratku. Lhůta pro podání daňového přiznání je 25 dnů po skončení zdaňovacího období. . Spotřební daň je splatná do 40. dne po skončení příslušného zdaňovacího období, u lihu je splatnost 55 dnů. Spotřební daň z tabákových výrobků je placena prostřednictvím tabákových nálepek. Daň je splatná do 60 dnů po nákupu tabákových nálepek.

Cla

Jsou regulována celním kodexem EU, sazby jsou stanoveny společným celním sazebníkem. Celní správa ČR vyměřuje a vybírá clo ze zboží, které je dováženo ze zemí, které nejsou v EU. Při celním řízení rozhoduje, zda bude zboží propuštěno na celní území EU, případně do jakého režimu. Obdobně Celní správa ČR rozhoduje, zda může být zboží vyváženo z EU, případně prováženo přes území EU. Při té příležitosti kontroluje, zda jsou dodržovány všechny zákazy a omezení. Clo je vybíráno na základě celních prohlášení. 75 % vybraného cla je zasíláno do rozpočtu EU, jako takzvaný „tradiční vlastní zdroj" a 25 % jde do rozpočtu České republiky.

Sazba daně z převodu nemovitostí je stanovena ve výši 3 %. Daňovým základem je buď cena nemovitosti zjištěná na základě posudku nebo skutečná prodejní cena a to ta vyšší z těchto dvou cen. Daň platí převodce (prodávající).

Ostatní nepřímé daně zahrnují například poplatky za znečištění vzduchu či vody a poplatky za odpad.

Uvedené informace odpovídají právnímu stavu k 1. lednu 2026.