Optimalizace finančních úřadů povede ke snížení nákladů a zvýšení efektivity Finanční správy

Finanční správa, stejně jako ostatní orgány státní správy, plánuje od roku 2020 snižování počtu pracovníků a provozních nákladů. V souvislosti s tímto úkolem musí hledat úspory jak v personální, tak v provozní oblasti. Finanční správa proto analyzovala i oblast řízených územních pracovišť a potencionální úspory, které by plynuly z jejich efektivnějšího fungování. Na základě této analýzy byla navržena transformace některých územních pracovišť na optimalizovaný režim 2+2. Základním požadavkem však zůstalo zachování dosahu i rozsahu služeb, které územní pracoviště doposud zajišťují.

Tzv. režim 2+2 znamená zajištění činnosti územních pracovišť pro veřejnost v úředních dnech minimálně dvěma pracovníky, v případě potřeby i v rozšířené kapacitě jak personální, tak časové (např. v obdobích kampaní podávání daňových přiznání k dani z nemovitých věcí nebo k daním z příjmů), a to vše při plnohodnotném připojení do informační sítě Finanční správy.

„Jsem si vědoma toho, že tato optimalizace může v místě územního pracoviště vyvolat řadu otázek, zejména ze strany starostů dotčených měst a obcí. Proto v průběhu nadcházejících týdnů proběhnou jednání se starosty všech měst a obcí, kde mají sídla územní pracoviště, kterých by se měla nadcházející optimalizace týkat. Jsme připraveni vyslechnout případné návrhy či stanoviska ze strany zástupců územních samospráv a až po ukončení těchto jednání budeme moci s plnou odpovědností rozhodnout, která pracoviště budou převedena do optimalizovaného režimu,“ uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

První vlna optimalizace finančních úřadů proběhla již v roce 2016 a v režimu 2+2 již 3 roky úspěšně pracuje 23 územních pracovišť. Optimalizací těchto pracovišť došlo ke zvýšení efektivity činnosti Finanční správy a nedošlo ke snížení dostupnosti a rozsahu poskytovaných služeb.

V současnosti má Finanční správa celkem 201 územních pracovišť. Česká republika má v porovnání se sousedními zeměmi jednoznačně nejhustší síť územních pracovišť, a to 20,5 na 1 milion obyvatel. Slovensko má na 1 milion obyvatel 14,8 kontaktních míst, Polsko 10,8, Rakousko a Bavorsko 8 a z ostatních států má například Dánsko pouze 5,5 pracovišť na milion obyvatel.

Předběžný návrh transformace územních pracovišť na optimalizovaný režim