NSS zamítl kasační stížnost daňového subjektu ve věci daně z nabytí nemovitých věcí. Předmětem sporu byl způsob výpočtu daně z nabytí nemovitých věcí prostřednictvím srovnávací daňové hodnoty a směrné hodnoty v situaci, kdy dva pozemky tvoří funkční celek, přičemž u jednoho z nich byla cena stanovena v cenové mapě a u druhého nikoliv. NSS s ohledem na výklad systematický, účelový, historický i princip rozumného normotvůrce potvrdil, že na daný případ dopadá právní fikce uvedená v § 5 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 419/2013 Sb. k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí, jejíž podmínkou je, že pozemky nejsou v cenové mapě oceněny stejnou cenou.
