Finanční správa reaguje na článek „Berňák i přes prohrané soudy chyby nepřizná“
- autor: Martin Ťopek | zdroj: Hospodářské noviny | datum: 19. 9. 2019
Dne 18. 9. 2019 podala generální ředitelka Finanční správy ČR na jednání rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny informace o vývoji v oblasti zajišťovacích příkazů.
V návaznosti na toto jednání byly v médiích publikovány články, které obsahovaly nepřesnosti, na něž Finanční správa ČR reaguje tímto prohlášením.
Jednou z těchto nepřesností byla informace týkající se úspěšnosti Finanční správy v soudním přezkumu zajišťovacích příkazů. Martin Ťopek ve svém článku v Hospodářských novinách mylně uvádí, že z celkového počtu 169 skončených soudních řízení uspěly dvě třetiny majitelů firem. Dle statistik Finanční správy, které byly rovněž prezentovány na jednání rozpočtového výboru, byla úspěšná jedna třetina daňových subjektů.
Podstatné však je, že i když soud zruší zajišťovací příkaz pro nezákonnost, neznamená to automaticky, že daňová povinnost nebude stanovena. Zajišťovací řízení, v rámci něhož jsou vydávány zajišťovací příkazy, je pouze dílčí fází složitého daňového řízení. Zajišťovací řízení má předstižný charakter a daňové řízení pokračuje až do vydání platebního výměru na daň.
Pokud je zajišťovací příkaz zrušen a pokud na jeho základě došlo k úhradě očekávané výše daně, přiznává správce daně úrok z neoprávněného jednání správce daně, který představuje paušalizovanou náhradu škody. Smyslem tohoto úroku je předejít komplikovaným soudním řízením o náhradu škody, a poskytnout daňovým subjektům v co nejkratší době peněžní náhradu za způsobenou majetkovou újmu. Na úrocích Finanční správa vyplatila od roku 2014 167 milionů Kč.
Přiznání tohoto úroku však nevylučuje, aby daňový subjekt požadoval i náhradu škody. K náhradě škody však Finanční správa nebyla dosud odsouzena ani v jednom případě.
Martin Ťopek ve svém článku v souvislosti s vyplacenými 167 mil. Kč na úrocích uvádí, že Finanční správa nevyvozuje odpovědnost vůči konkrétním úředníkům.
Regresní nárok vůči konkrétnímu úředníkovi lze uplatnit pouze za situace, že stát škodu nahradil a tato škoda byla způsobena zaviněným porušením právní povinnosti. Je zde ale rozhodná podmínka pro požadování regresní úhrady po osobách, které se podílely na vydání nezákonného rozhodnutí. Musí být totiž prokázáno, že škoda vznikla zaviněným porušením jejich právních povinností. Za takové zaviněné porušení je možné považovat excesivní případy, kdy úředník postupuje svévolně, v rozporu se zákonem a metodikou nadřízeného orgánu. Samotná judikatura nemůže mít v této otázce zpětné dopady.
Jelikož dosud nebyla soudně nikomu přiznána náhrada škody v souvislosti se zajišťovacími příkazy, nebylo v rámci platného práva možno ani prověřovat eventuální regresní náhrady vůči zaměstnancům Finanční správy.