Reakce Finanční správy ČR na text "S pokladnami líp nebude"

Zásadně odmítáme nasazování psí hlavy Finanční správě za to, že připravuje soubor opatření ke zlepšení výběru daní, jako je elektronická evidence tržeb nebo kontrolní hlášení. Naopak se domníváme, že bychom si tuto psí hlavu zasloužili, kdybychom nadále se založenýma rukama každoročně přihlíželi 160 miliardám nevykázaných příjmů a desítkám miliard ukradených organizovanými zločinci v rámci stále sofistikovanějších karuselových podvodů. Nerozumíme argumentu, že pokud podíl šedé ekonomiky není u nás ve srovnání se zahraničím výrazně nadprůměrný, nejsou systémová opatření na místě. Postoj, že krást se může, protože je díky tomu levnější pivo, snad ani nemůže být míněn střízlivě a vážně.

V článku autor uvádí, že: „A zjevně se nebojí ani velkého bratra, který s on-line šmírováním hospodských a obchodníků prostě přichází.“

Reakce Finanční správy: Pojmy „velký bratr“ a „on-line šmírování“ nevystihují podstatu navrhovaného zákona. Finanční správa stále opakuje, že v rámci elektronické evidence tržeb se nebudou odesílat informace o jednotlivých položkách v nákupu, dokonce ani informace o jejich počtu. Finanční správa tedy žádná nová data od podnikatelů nevyžaduje, pouze je získá v reálném čase. Abychom jednou provždy vyvrátili argument o velkém bratru, nabízíme čtenářům krátký příklad.

Vezměme si daňový subjekt, který má v předmětu činnosti nákup – prodej a provozuje večerku. Tento subjekt odesílá Finanční správě tyto údaje: DIČ, označení prodejny a pokladny, datum a čas platby, celkovou částku k úhradě a DPH. Ze zaslaných údajů se Finanční správa dozví, že tento konkrétní prodejce měl za den ve své večerce 5 tržeb ve výši 1500 korun, 750 korun, 750 korun, 1000 korun, 1000 korun a celková denní tržba tudíž činila 5000 korun. Nyní si zadejme matematickou úlohu: Zjistěte, co bylo ten den ve večerce prodáno a s jakou marží. Finanční správa, to zjistit neumí. Vy ano?

V článku autor uvádí, že: „V této souvislosti lze jistě opozici kritizovat, že stejně vehementně nebojovala před rokem proti elektronickým kontrolním hlášením. Z nich stát získá veškeré informace o tom, co jakákoli firma od koho, v jakém množství a za kolik nakoupila.“

Reakce Finanční správy: Kontrolní hlášení nebude obsahovat detailní údaje o MNOŽSTVÍ dodávané komodity, dokonce ani (s výjimkou položek, které spadají do režimu přenesení daňové povinnosti, kde je to už nyní) nepracuje s informacemi o tom, CO je dodáváno. Zavedením kontrolního hlášení bude docházet k párování faktur – analýze, která v reálném čase umožní Finanční správě identifikovat organizovaná spojení plátců neoprávněně odčerpávajících finanční prostředky v rámci karuselových podvodů. Opět si uveďme příklad.

Máme plátce DPH, jehož předmětem činnosti je nákup – prodej a provozuje večerku. Tento subjekt během tří měsíců vždy 1x nakoupil zboží od svých 4 dodavatelů. Finanční správě odeslal údaje o tom, že od dodavatelů nakoupil za 15 000 korun, 25 000 korun, 20 000 korun 15 000 korun, celkem tedy za 75 000 korun. Co nakoupil, nevíme. V jakém množství, nevíme. Zadání: Zjistěte, jaká je obchodní strategie daného subjektu a jaká je jeho marže. Dokážete to? Pokud ano, neváhejte nás informovat.

V článku autor uvádí, že: „Mimochodem právě cenový efekt může zapůsobit na ty, kteří slyší na ono „daně musí platit všichni“. Ony služby, jídlo v hospodě a nakonec i to pivo prostě podraží. A to ani bojovníkům proti těm údajným hospodským lumpům vonět nebude. Daňový únik jde z podstatné části ve prospěch zákazníků a ti o tento prospěch jako první přijdou. Jasně že disciplína „musí bejt“, jak pravil svého času Josef Švejk. Jenže to něco stojí.“

Reakce Finanční správy: Autor spekuluje o zdražování v restauracích. Návrh zákona však v tomto případě počítá s aplikací snížené sazby DPH (tedy z 21 % na 15 %). Co ale Finanční správa rozhodně odmítá, jsou polemiky o tom, zda je v pořádku krást a provádět daňové úniky.

V článku autor uvádí, že: „A v tomto případě to bude stát dost jak erár, tak i živnostníky a jejich zákazníky. A celkové náklady dost převýší výnosy.“

Reakce Finanční správy: Autor neuvádí údaje, ze kterých jeho tvrzení vychází. Proto níže nabízíme alespoň základní přehled o nákladech a výnosech projektu, ze kterého plyne, že výnosy projektu (řádově v miliardách korun) převýší jeho náklady (řádově v desítkách milionů). Více informací je uvedeno v důvodové zprávě k návrhu Zákona o evidenci tržeb.

Vzhledem k tomu, že elektronická evidence tržeb nenařizuje žádné stanovené zařízení a umožňuje využívat širokou paletu zařízení od stávajících pokladen přes tablety až po chytré mobilní telefony, předpokládáme minimální náklady pro podnikatele. U nejmenších podnikatelů půjde maximálně o několik tisíc korun jednorázově nebo stokoruny měsíčně, u větších často jen o úpravu software. A pro skupinu drobných podnikatelů fyzických osob, kteří zaplatí daně, nemusí pořízení zařízení stát nic. Náklady na pořízení základního vybavení si v daném roce, ve kterém poprvé poplatník zaevidoval tržbu, může odečíst slevou na dani ve výši 5000 Kč od daně z příjmů, a to nejvýše do částky kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka.

Také části větších podnikatelů náklady vůbec nevzniknou, protože jejich stávající pokladní zařízení bude po upgradu pro evidenci tržeb použitelné a náklady na upgrade budou součástí již uzavřených servisních smluv. V Chorvatsku to byl případ největšího maloobchodního řetězce, který své celkové náklady na zavedení elektronické evidence tržeb vyčíslil na 5 EUR za pořízení certifikátu. A certifikáty budou u nás poskytovány Finanční správou zdarma.

Náklady na straně veřejných rozpočtů jsou potom vyčísleny například v důvodové zprávě k návrhu Zákona o evidenci tržeb (vstupní náklady 370 mil. korun, provozní náklady po spuštění IT systému 170 mil. korun ročně, ostatní náklady na provoz 70 mil. korun ročně, počáteční náklady na zavedení systému evidence tržeb 60 mil. korun ročně).

Na druhé straně stojí očekávané dopady na příjmy veřejných rozpočtů. Ty jsou v důvodové zprávě vyčísleny na 12,5 mld. korun ročně. V prvních letech bude tento efekt pravděpodobně nižší, ale odborné odhady vždy pracují s částkou vyšší než 1 mld. korun.