Jak platit daně?

*Předvyplněná daňová přiznání by lidem mohla chodit už v roce 2026. Alespoň to slibuje ministr financí Zbyněk Stanjura i ředitelka Finanční správy Simona Hornochová. A právě ředitelka Finanční správy Simona Hornochová je dalším hostem dnešních Otázek. Připomínám, že byla někdejší náměstkyni ministra financí pro daně. Vítejte, hezké nedělní odpoledne přeji.

Děkuji, vám taky hezkou neděli.

*Paní ředitelko, kdy budeme mít jednoduché předvyplněné daňové přiznání?

No, intenzivně na tom pracujeme, ale bohužel jsme zjistili, že skutečně technologicky Finanční správa není v úplně ideální kondici. Takže momentálně je v běhu zakázka na nový daňový informační systém, který to umožní.

*To by mělo být až někdy v roce 2025. Dříve to tady nebude, 25, 26?

Myslím si, že první výstup by měl vyjít spíše v roce 26. Protože je to skutečně gigantický projekt. Ta databáze je obrovská, počet daňových povinností a složitost toho celého systému a daňového procesu. Takže si myslím, že realisticky první výstupy můžeme vidět někdy v roce 26 a pochopitelně…

*Až tedy budu podávat elektronicky daňové přiznání za rok 2025, tedy v prvním čtvrtletí roku 2026, mám šanci, že budu mít předvyplněné daňové přiznání?

Daně z příjmu fyzických osob ještě ne. Začneme daní z nemovitostí a u fyzických osob závislou činností, to znamená data od zaměstnavatelů a zaměstnanců, abychom pomohli těm, kteří nemají tu rutinu v tom podávání daňových přiznání. Co jsou právě zaměstnanci, když jim daně v podstatě zúřaduje celé zaměstnavatel a oni potom musí podat přiznání kvůli nějakým odpočtům. Takže to by měla být první vlna, která bude spuštěna po tom, co se vybuduje ten základ celého toho informačního systému. A na který se pak budou nabalovat ty různé moduly, samozřejmě podle priorit, jestli další pak budou přiznání fyzických osob, která podávají daňová přiznání. To už bude rozhodnutí další.

*Takže v jakých fázích to tedy půjde? Když a není možné uspíšit to výběrové řízení, ono má končit, jestli se nemýlím, na konci dubna, když to zjednoduším na ten velký informační systém? Protože vy už jste při své poslední návštěvě tady v Otázkách zkonstatovala, že IT Finanční správy, respektive právě výběru daní je tím nejhorším IT ve státní správě a napravujete ty dluhy. Proto se ptám, v jakých fázích byste tedy chtěla předvyplňovat daňová přiznání, spustit u jakých daní a v jakých, v jakých letech?

No, my nemáme ten ambiciózní plán, že bychom to dokázali nalinkovat až do konce. Je to něco, co je naprosto bezprecedentní, tato zakázka. Díky tomu i volíme způsob tzv. jednacího řízení s uveřejněním. Což je něco, co potom vedeme dialog s těmi uchazeči o tu, o tu zakázku, aby se vůbec jako dodefinovalo, na nějaké platformě technologické by se to mělo vystavět tak, aby to bylo nadčasové, aby to bylo flexibilní, aby to nebylo komplikované, aby to nebylo předražené. Takže, takže ta zakázka skutečně, my děláme, co můžeme. Myslím si, že ten tým, který se teď vytvořil na Generálním finančním ředitelství, je skutečně exkluzivní. S tím, že my se snažíme, čas od času narážíme na nějaké opravné prostředky, protože pochopitelně tak asi všichni víme, jak funguje trh veřejných zakázek v oblasti informačních technologií. Takže samozřejmě pokud bude probíhat nějaké zdržování, tak určitě ne z naší strany.

*Vy jste zveřejnili v tom uplynulém týdnu na vašich sociálních sítích, že evidujete 1 827 330 podaných přiznání k dani z příjmů.

Ano.

*Dvoustránkový formulář využilo zhruba půl milionu fyzických osob. Zároveň jste rozesílali v lednu přes 30 tisíc e-mailů a SMS zpráv podnikatelům v souvislosti s těmi, že stále si nezajistili fungování své datové schránky, tedy jsou označováni za spící datovkáře. Kolik lidí zareagovalo na tu, na těch 30 tisíc e-mailů a SMS zpráv? Tedy stali se ze spících datovkářů probuzenými datovkáři?

To my v tuto chvíli ještě nevíme, protože ta elektronická podání mají lhůtu až 2. května, takže zatím, zatím si nejsme jistí, takže my tu skupinu nevyhodnocujeme. My jsme si tak nazvali tuto skupinku lidí, protože ono to není o tom, že by oni si nezprovoznili tu datovou schránku. Ona je bohužel ze zákona aktivní. A úřady a nejenom Finanční úřad, i klidně soud, policie, exekutor, kdokoliv má povinnost tam posílat korespondenci, pokud se dostanou ti lidé do situace, že se jich to nějakým způsobem týká. Takže my jsme si to odpracovali. Kolegové z našich analytických systémů vytáhli tu skupinu osob, která jsou aktivní podnikatelé, protože ty datové schránky mají i lidé, kteří mají třeba pozastavenou živnost, tak ty jsme samozřejmě neoslovovali. A uvidíme, nakolik se vlastně ta naše komunikace ujala, protože spousta lidí odpovídalo zpět, ať už na SMS nebo na tu e-mailovou komunikaci. A samozřejmě jsou…

*Takže měli jste výraznou zpětnou reakci na e-maily i ty SMS, které jste rozeslali?

Ano, většinou byla pozitivní v tom smyslu, že ocení, když jim pošleme otisky obrazovky s návodnými šipkami, na co kliknout, aby dokázali podat přiznání, ať už portálem Moje daně, nebo přes datovou schránku, jak se do ní vlastně dostat, jakými cestami, jak se, jak se ověřit. No, ale samozřejmě ne všichni jsou nakloněni tomu způsobu digitalizace státu, tak někteří nám samozřejmě sdělili, že děkuji za informaci, ale ten svůj postup zváží. No tak pochopitelně…

*No, vy pak zvážíte ty pokuty…

My pak zvážíme bohužel, ale jako nám zákon už nebude dávat moc jinou možnost.

*Vy jste totiž byli loni vstřícní vůči spícím datovkářům. Letos je se vstřícností konec, protože budou ti lidé hradit pokutu ve výši tisícikoruny?

Ano, my jsme byli i letos do určité míry vstřícní, protože jsme zjistili, že tam máme určitou skupinu osob samostatně výdělečně činných, různých živnostníků nad 70 let, kteří skutečně jedou v tom tradičním modelu. A tam při sebevětší snaze i pomoci Finančního úřadu a podobně, tak tam jsme tedy tu toleranci loňskou vlastně, když podá někdo listinné podání, že Finanční úřad ho prostě zavede do toho systému. A tím pádem to zpracuje elektronicky, protáhli ještě na osoby, které mají 70 let a víc. Takže ještě drobnou skupinku jsme nechali. A tam jsme…

*To je tolerance u této věkové skupiny jenom v letošním roce.

… u této věkové kategorie. To ještě nevíme, zase budeme sledovat ta data. Samozřejmě my ctíme digitalizační snahy státu, ale u této skupiny osob skutečně se to trošku míjí účinkem v tom, že i ta výzva a potom následný platební výměr na tu pokutu by šel do té datové schránky. Takže lidé by se vůbec nedozvěděli, že je Finanční úřad jakoby pokutuje za to, že podal listině místo elektronicky. A měli by se to dozvědět až z nějakých exekučních úkonů. A to nám přišlo, že skutečně to není cílem. Takže proto jsme tu naši toleranci a tu práci Finančního úřadu, který za tyto lidi ta listinná podání vlastně zelektronizuje tzv. z moci úřední, jsme ještě protáhli. A uvidíme, jak to bude probíhat v dalších letech.

*Schopnost nebo neschopnost vybrat daně opakovaně rezonuje v Poslanecké sněmovně. Kupříkladu když exministryně financí Alena Schillerová ve čtvrtek na mimořádné schůzi pronášela i tato slova:

„ODS nesnižuje daňovou kvótu snižováním daní, ale neschopností daně vybrat, tolerancí šedé ekonomiky a daňových úniků a podvodů.“

*Jak se vám, paní ředitelko, poslouchají tato slova?

Tak neposlouchají se mi úplně dobře už jenom z toho důvodu, že když se podíváme na reálná čísla, tak zjistíme, že skutečnost je úplně jiná. Takže ale tak já nejsem součástí politické reprezentace. A mě skutečně nepřísluší pouštět se do těchto politických debat. Ale myslím si, že to je jako extrémně nefér. A že by bylo dobré ty závěry aspoň něčím podložit.

*Neschopnost vybrat daně tedy stát nemá z vašeho pohledu či tolerování šedé ekonomiky a daňových úniků a podvodů?

No, jako všechna čísla vypadají, tak že ne, neschopní nejsme. Ale pochopitelně mohli bychom být schopnější, kdy předchozí vlády totálně nezanedbali ten technologický rozvoj Finanční správy. My současně s tím novým daňovým informačním systémem budujeme datový sklad, který je úplně zásadní pro tu analytickou práci, kterou dnes dělá spousta šikovných lidí v podstatě s obrovským podílem ruční práce. A kdybychom měli vybudovanou základnu, ve které ty datové zdroje budeme mít a budeme mít předdefinované všechny ty reporty, všechna ta hlášení, tak pochopitelně jaksi i ta rychlost a ta efektivita bude větší. Ale prostě technologický deficit, jsme prostě na hraně možností. A myslím si, že čísla ukazují, že kolegové jak tím kvalitním analytickým zaměřením, tak tím, tak tím zacílením do těch správných oblastí dokazují, že daně vybírat umí.

*Vy jste nám ta čísla na vyžádání poskytli. Když se tedy podíváme na ta čísla, tradiční obávané kontroly Finanční správy v čase, už to diváci vidí na svých obrazovkách. Zatímco po roce 2016 počty kontrol klesaly ze skoro 19 tisíc na něco přes 6000 v roce 2021, jak vidíme. Tak v posledních dvou letech je kontrol zase více. Loni přes 10 a půl tisíce. A jak vysoké jsou doměřené daně? Tady už vidíte další graf. V roce 2014 to bylo čtrnáct a půl miliardy korun. Poté objem doměřených daní klesal, ale vloni finanční úředníci doměřili daň více než 10 miliard korun. Počítáte s tím, že toto číslo ještě letos může, může růst?

Jako myslíte letos, v roce 2024?

*Množství, ano, množství těch kontrol, že ty kontroly a jejich nárůst, když jsme viděli ty grafy, jasně ukázaly vám jako Finanční správě, že v některých oblastech ty daně unikají výrazně více než v jiných oblastech? Že by bylo dobré se na to zaměřit a tím pádem zvýšit počet kontrol. Nebo těch 10 656 dodatečných kontrol a vyměřených 11 miliard je maximum?

Ne, ne, rozhodně to není maximum. Já si myslím, že spíš musíme, ale zase jako my narážíme na ty technologické bariéry. Ale musíme spíš jakoby rozšířit to spektrum těch způsobů, jakým vlastně vymáhat ty daně. A já si myslím, že tato čísla ukazují tu efektivitu, že rostoucí počet kontrol, ale současně rostoucí výše doměrků na ty jednotlivé kontroly. Takže efektivita toho zacílení a toho, že skutečně víme, kam, kde tu kontrolní aktivitu děláme, je z toho, je z toho zjevná.

*Můžete se dostat na těch 18 tisíc, protože vy jste šla na ministerstvo financí jako náměstkyně pro daně, tudíž i počet těch kontrol tady máte, lidově řečeno v malíku. V roce 2016 jich bylo skoro 18 tisíc. Na takový počet kontrol a doměřených čtrnáct a půl miliardy korun v roce 2016 bychom se mohli dostat?

Já si nejsem jistá, jestli se chceme dostávat zase na tak vysoké počty kontrol. Jestli skutečně nechceme spíš diverzifikovat tu cílenost jako pro jiné nástroje. Třeba teď se nám vrátil kolega Žežulka, který zastával funkci prezidenta slovenské finanční správy. A slovenská finanční správa má určitý nástroj, kterému říká jakoby listová, dopisová kampaň. Když vlastně Finanční úřad ze svých analytických nástrojů zjistí, že je nějaká chyba v daňovém přiznání, tak tomu subjektu prostě pošlou dopis a řeknou, zjistili jsme tuto chybu z našich analytických systémů. Dáváme na zvážení, jestli nechceš podat dodatečné přiznání. Není to ještě formální výzva, takže není uvozená takovým tím poměrně razantním poučením. Je to spíš takové přátelské upozornění, pochopitelně.

*A to zvažujete, že zavedete do české praxe?

Já se přiznám, že jsem z toho mývala už v době, kdy jsem byla na ministerstvu financí, trošku obavu, že to české prostředí si nejsem jistá, jestli je schopné absorbovat všechny ty nástroje, co fungují na Slovensku. Ale teď, když jsem viděla, že na Slovensku skutečně to má veliký efekt. Ty subjekty samy zváží, jestli chtějí nebo nechtějí a samozřejmě šetří penále v momentě, kdy přijde Finanční správa a zároveň to není takový šok, jako když dostanou tu formální výzvu, kde už prostě nastanou ty formální procesy. Já si myslím, že by to mohla být jedna z cest, protože ne každý se skutečně zapojuje do těch daňových podvodů. Můžou to být omyly, může to být nedomyšlení nějaké věci. A na těch velkých…

*Kolik to na Slovensku přineslo, přineslo navíc? Kolik by Česku tento krok mohl přinést větší výběr na daních?

Já se přiznám, že tu nedávno publikovali kolegové, že to bylo v milionech euro, ale jestli, neberte mě za slovo, někde na sociálních sítích nedávno, nedávno okomentovali, že to mělo velmi pozitivní efekt. A myslím si, že z hlediska i té míry jakoby invazivity toho nástroje vůči těm daňovým subjektům si myslím, že bychom to minimálně měli zkusit. Uvidíme, jak české prostředí zareaguje.

*Když se bavíme o kontrolní činnosti finančního ředitelství, tak velké nadnárodní korporace se poměrně často vyhýbají placení daní díky fíglům s tzv. převodními cenami. Snažil jsem se nastudovat, co to jsou převodní ceny. Laicky řečeno, svým českým firmám poskytují poradenství, licence za účelově přemrštěné ceny. Významně si tak snižují daňový základ. Finanční správa se na tyto nelegální praktiky zaměřuje stále víc, jak diváci vidí i počet kontrol v oblasti převodních cen. Vloni za ně Finanční správa doměřila daně ve výši zhruba tři čtvrtě miliardy korun, předloni za miliardu. Za posledních deset let musely firmy na základě kontrol převodních cen doplatit téměř sedm miliard. To odhalení těch prohřešků je procentuálně jak vysoké z vašeho odhadu?

To vůbec nedokážeme říct, kolik může být procentuální odhalení. Tam je potřeba hlavně, hlavně si vysvětlit možná ten přístup. Oni v podstatě existují dvě takové základní skupiny. Jedna, a to jsou většinou ty nadnárodní koncerny, které tady mají výrobní společnosti. A tam je to o malých částkách na velkém obratu, že česká firma něco vyrábí a prodává to své mateřské společnosti. A tam kolegové zapojují statistické modely na základě mezinárodních databází, kolik by měla být přiměřená ziskovost za takovouto práci. Teď se nám začínají množit situace, kdy jsou do zahraničí vyváděny, prodávány obchodní známky, ochranné známky, různé softwarové produkty jakoby nehmotná aktiva za nějakou cenu, která jsou přímo spojená s tím českým subjektem, že s tímto výrobou, s tou značkou a potom jsou licencována zpátky, jde o používání této značky, kterou /nesrozumitelné/. A pochopitelně je tam disproporce v tom, za kolik je to prodáno a kolik potom se platí v rámci té licence. To jsou ty spojené osoby. A my potom máme v zákoně ještě takovou jednu skupinu, která teda není jakoby formálně, majetkově nebo personálně propojená, ale my říkáme - ty se spojily, aby zkrátily daň. A my je po tuto část zahrnuje taky. A tam se nám samozřejmě množí a celá republika je v podstatě promořená daňovými podvody v oblasti reklamy, kdy nejenom DPH, ale na dani z příjmů, na začátku je nějaký banner na fotbalovém hřišti za tisíc korun. Na konci projde řetězcem klidně deseti, dvaceti firem a na konci to má hodnotu pět milionů.

*To je, to je i příklad pro nás laiky, Čapího hnízda, kde jste se přihlásili o škodu?

Ne, ne, v Čapím hnízdu byl jiný modus operandy. Ale toto skutečně jsou nespojené osoby. To jsou skutečně, že jenom někdo jakoby, tak jak občas někdo v minulosti, dneska se to děje bohužel taky, prodává falešné faktury, aby si někdo snižoval daň, protože potřebuje náklady, tak tady v podstatě jakoby prodává reklamní služby, které někde pořídí v reálném prostředí, ať už…

*A to je teď největší nešvar daňových úniků?

No, nevím, jestli úplně největší, ale je velmi rozšířený. A hlavně si myslím, že se nechal dojít do, do poměrně jako situace, kdy je to opravdu v podstatě jako rutinní záležitost. Hodně se tím zabývá i daňová Kobra, protože to jsou čisté daňové podvody. A tam je potřeba i zapojit orgány činné v trestním řízení v řadě případů. A skutečně celá republika je tímto zasažena.

*Mluvíte doslova o promoření.

Ne, skutečně, já to tak vidím.

*A to znamená, toto je teď vaše priorita.

Je to jeden z úkolů, které v tuto chvíli máme. Pokud možno toto nějakým způsobem zastavit, kdy v oblasti daní z příjmu je ta argumentační pozice /nesrozumitelné/ výrazně složitější než v oblasti DPH, který má zadefinováno, co je daňový podvod a ta pravidla, jak se u toho chovat. Takže teď momentálně ladíme pravidla pro tu daň z příjmů.

*To se chci zeptat, jestli by nestálo za to i u těch převodních cen to, co jsme probírali, jak ty zahraniční firmy mohou si snižovat daňový základ a šidit na daních. A to ty reklamní služby v řetězci, o nichž, o nichž mluvíte, jestli by nestálo za to změnit zákon, lépe to zpřesnit v zákoně?

Toto bohužel není o tom zákonu. To nedokážete nikdy napsat do zákona úplně všechno. Navíc on je trošku rozdíl, jakým způsobem rozhoduje soudní dvůr Evropské unie a jakým způsobem rozhoduje Nejvyšší správní soud. Teď nám prošlo Nejvyšším správním soudem, právě u těch reklam, sada rozsudků. Takže my si nějak definujeme ty mantinely, jakým způsobem by měl vést to prokazování správce daně tak, aby bylo…

*Aby se vešlo do toho zákona a do výkladu nejvyššího správního soudu.

Ano, ano jak Nejvyšší správní soud vlastně, vlastně uchopil tuto oblast. A vedle toho máme ty nadnárodní korporace. A ty samozřejmě vědí, jak funguje systém převodních cen, mají složité dokumentace o tom, jak mají být vztahy mezi těmito skupinami. Takže tam je to zase spíš o té statistice, o té rutině než tyto jako individuální případy.

*Když se podíváme na ty nedoplatky na daních, tedy doměřená daň, těch deseti, necelých jedenácti miliard v loňském roce, kolik se tady na té reklamě může šidit? Jen z vašeho, kdybyste udělali kobercový nálet na tento mor, na to promoření, jak to popisujete.

Já si vůbec netroufám si hádat, je to můj soukromý názor. Samozřejmě nemáme z analytických systémů, když to vidíme, tak to řešíme.

*A ten váš soukromý odhad, kolik může stát přicházet na daních?

Nevím, ale intenzivně se snažíme to zjistit právě tím, že na to cílíme naše kontrolní aktivity a pochopitelně 2024 budeme pokračovat.

*A to znamená, máte zkušenost z roku 2023, to znamená, jenom na tomto šizení a na této, na tomto promoření, kolik jste, kolik jste získali navíc?

Nedokážu vám říct, nám to spočítáno.

*Já se to z vás snažím dostat.

Já bych vám to řekla, kdybych si to spočítala. Já vám to dopošlu.

*Pošlete mi to příště…

Ano, já chápu, že je to zajímavá…

*Protože jestli, když šéfka Finanční správy mluví o promoření, tak a o takovém nešvaru, tak to je ta šedá, šedá ekonomika.

Částečně, to říkám jako daňový expert, který to tady sleduje mnoho a mnoho let. Není to jenom teď, že by se to tady takto vylouplo v posledních dvou letech, ale bohužel v minulosti se to skutečně nechalo dojít do situace, která teď už je poměrně v mém osobním vnímání fatální. Ale je to skutečně jedna dílčí oblast. Ty reklamy mají tu výhodu, že jsou v podstatě jako neuchopitelné a neocenitelné. Takže v momentě, kdy se zaměříte na to, jaká vlastně měla být hodnota té reklamní služby, tak jeden znalec vám řekne 50 tisíc, druhý znalec 5 milionů a třetí znalec 50 milionů. A tam jako to není úplně ta cesta. Ta cesta je skutečně spíš jaksi zmapovat, jak ta cena vzniká.

*Poslední otázka se týká daňových výjimek. Věc, která vás trápila jako náměstkyni ministryně financí pro daně. Teď, když se podíváme, že konsolidační balíček v loňském roce odstranil 22 daňových výjimek z 323 daňových výjimek v zákoně o dani z příjmu. Tedy to není moc velký úspěch.

No, ne, tak to hrozně záleží. Oni všichni vždycky plédují za to, aby se odstraňovaly daňové výjimky, ale v momentě, kdy to trefí zrovna tu, která je pro ně výhodná, tak říkají ne, ne, ne, to se musí odstranit nějaká jiná daňová výjimka. Potenciálně jako tlačí na to, aby se zase nějaká nová zavedla v rámci podpory nějakého druhu podnikání, nějakých činností, nějakých osob. Takže já si myslím, že ten problém až tak není v těch daňových výjimkách. Spíš je to v té srozumitelnosti, a proto se třeba za Finanční správu hodně snažíme komunikovat, vysvětlovat, jakým způsobem, co vykládáme, jak k čemu přistupujeme, aby se v tom ledě orientovali. Protože ne všech se samozřejmě týká celé to spektrum těch daňových výjimek. No ale pochopitelně od toho množství se pak odvíjí i komplikovanost těch daňových přiznání. Protože když bude jednoduchý zákon bez těch výjimek, tak bude jednoduché přiznání. Ale v tuto chvíli to prostě všechno jde ruku v ruce.

*Konstatuje generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová. Děkuji, že jste svůj nedělní čas věnovala České televizi a Otázkám.

Děkuji za pozvání.