„Frčí“ úniky z firemních daní. Počítáme, jak velké, říká šéf finančních detektivů

Na Generálním finančním ředitelství šéfuje Jiří Žežulka daňovým detektivům. Jeho lidé mají odhalovat rizikové firmy, podvodné řetězce, a hlavně pak daňové úniky.

Mají kvůli tomu přístup do rozsáhlých databází, jenže k analýze klíčových čísel se často ani nedostanou.

„Polovinu času ztratí dolováním dat z našeho systému, jen půlku času věnují jejich analýze. Na rozvoji IT systémů se v české daňové správě v minulosti šetřilo,“ říká ředitel sekce výkonu daní, který má čerstvé zkušenosti i z vedení slovenské finanční a celní správy.

*V práci vám má do budoucna výrazně pomoct takzvaný datový sklad, který na jednom místě soustřeďuje veškerá data využitelná pro vaše analýzy. Stát má 460 milionů korun. Zabráníte díky němu opravdu více únikům?

Bude sloužit k tomu, abychom dokázali lépe vybírat daně, lépe řídit organizaci a méně jsme zatěžovali poplatníky. Za necelý rok by mohly být hotovy první výstupy. Začneme aplikací pro řízení kontrolních kapacit. Uvidíme, kde jaká řízení běží, v jakém jsou stadiu a v jaké kvalitě a po jakou dobu řízení probíhá. Chtěli bychom garantovat jednotnou kvalitu kontrolní činnosti napříč republikou.

*Takže už finanční úřady nebudou někde shovívavější a jinde naopak a zvýší rychlost práce?

Dnes z centra vybíráme rizikové subjekty a posíláme je dolů k územním pracovištím k ověření. Ale už nevíme, jak dobře s tím naloží a do jaké míry je ten který finanční úřad vytížen. Konkrétní kontrolor bude mít díky skladu na jednom místě k dispozici všechny informace ke kontrolovanému subjektu. Nyní si je v informačních systémech a různých databázích pracně dohledává. Podobně budeme schopni řídit lepší využití našich kapacit pro vymáhání a jeho efektivitu.

*Podklady pro vaše kontrolory dodávají finanční analytici, přezdívaní detektivové. Máte jich dost?

Můj tým zahrnuje zhruba 120 lidí, což je na české poměry optimální. Rád bych ale lépe využíval jejich kapacitu, aby ji zbytečně neztráceli dolováním dat z našeho informačního systému a mohli se zaměřit jen na analytickou práci. S tím nám hodně pomůže datový sklad. V Česku sběr dat zabere 11 až 14 dní, to je polovina jejich pracovního času. Na Slovensku díky datovému skladu tráví analytici přípravou dat nanejvýš tři dny v měsíci, zbytek pracovního času analyzují.

*Proč jsou v tomto směru na Slovensku napřed?

Výhodou tamní finanční správy je rozpočet, mají a v historii vždy měli prostředky na rozvoj IT systémů. Historicky se tam nikdy nemuselo šetřit tak úporně, jako se šetří tady. Pořízení skladu ani jeho provoz ale nebyly na Slovensku vůbec levné.

V Česku jsem o jeho potřebě poprvé mluvil už v rámci svého dřívějšího působení na finanční správě v roce 2012. Od té doby jsme se ale výrazně neposunuli. V minulosti byly peníze na rozvoj datového skladu přislíbeny, ale pak byly odčerpány na něco úplně jiného, například na portál Moje daně. Dnes jsme poprvé v situaci, kdy díky podpoře ministra máme peníze na skutečný rozvoj našich IT systémů a datový sklad můžeme vybudovat.

*Váš útvar má na starosti boj proti daňovým únikům. U DPH, největší daně co do výběru, vám vydatně pomáhá kontrolní hlášení, povinné pro firmy. Teď se na evropské úrovni začíná hovořit o tom, že ho nahradí povinné online sdílení faktur s finančním úřadem, tedy takzvaná e‑faktura. Proč?

Už samo zavedení kontrolního hlášení mělo neskutečný preventivní efekt. Je to vidět na poklesu daňových úniků v roce 2016, kdy už bylo kontrolní hlášení účinné, a přitom kontrolní nástroje ještě nebyly nastaveny. Na druhou stranu zastarává. Podává se s určitým zpožděním, o případné rizikové transakci se dozvíme až 55 dní po fakturaci, u čtvrtletních plátců DPH dokonce 115 dní. Je to hra o čas a otázka našich schopností ty informace rychle a kvalitně analyzovat.

*Jak to vyřeší e‑faktura? Celoevropsky má být zavedena na přeshraniční transakce, vnitrostátně bude dobrovolná.

Uvedu příklad. V Německu koupí podnikatel auto bez DPH a v Česku je povinen přiznat a odvést českou DPH. Když to neudělá, náš systém to odhalí, ale až za dlouhou dobu. Mezitím se může stát cokoliv. Historie ukazuje, že ty informace potřebujeme rychleji. Elektronické faktury nad určitou částku by musely jít v určitém časovém horizontu přes finanční správu, viděli bychom je online. Rychleji bychom dostali data, která můžeme analyzovat dříve než kontrolní hlášení.

*Jsou to právě úniky na DPH, které trápí finanční správu nejvíc?

DPH je pořád problém, ale část podvodů se přesouvá k dani z příjmů právnických osob. Příkladem jsou poslední velké korupční kauzy Krajská zdravotní či Dozimetr, které se týkaly tendrů a stíhala je Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Organizátoři zmanipulovali zakázku, cena byla nadhodnocená. DPH se v celém řetězci plátců odvedla v pořádku, ale už se neodvedla správná výše korporátní daně. Dodavatel si upravil ceny vstupů tak, že od svého spřáteleného subdodavatele nakoupil draho. Sám tedy nevykázal velký zisk, ale subjekt před ním ano, ovšem daň ze zisku neodvedl. Přestal být pro finanční správu kontaktní nebo si daň zoptimalizoval podobným způsobem přes další článek.

*Jak tomu můžete zabránit?

Mimo jiné pracujeme s centrálním registrem smluv, kde jsou data o všech státních zakázkách. Porovnáváme je s tím, co máme k dispozici my. Podobně propojujeme naše databáze s databázemi dotací, protože často se jedná i o dotační příběhy. Samozřejmě se zabýváme zakázkami až od určité výše.

*Od roku 2023 se zvýšil limit pro povinnou registraci k plátcovství DPH z jednoho milionu na dva. Podle datově analytické společnosti Dun & Bradstreet klesl počet plátců DPH. Co to znamená pro výběr daní?

Nic. Jde o nižší desítky tisíc plátců, kteří zanikli, ale nedochází k masivním propadu počtu plátců, jsme na čísle 610 tisíc. Bezmála polovina firem je i přes dobrovolnou registraci k DPH pod hranicí povinného obratu. Fungují totiž v řetězci plátců a nemohou si dovolit nebýt plátci, protože by si na své vstupy nemohli nárokovat odpočet na DPH a prodražily by se jim náklady.

*Takzvaná daňová mezera u DPH, tedy nevybraná daň, je spočítaná na zhruba 30 miliard korun. Víte, kolik peněz uniká na dani z příjmů firem?

Dnes to nikdo nedokáže říct. Navázali jsme proto spolupráci s výzkumníky z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a mapujeme způsoby odlivu zisků z právnických osob. Pokud se ukáže, že mezera na korporátní dani je třeba 10 procent, tak víme, že máme problém. Navíc uvidíme, z čeho se tato daňová mezera skládá, a lépe zacílíme naši kontrolní činnost.

*Už moc nebývá slyšet o takzvané Daňové Kobře, tedy útvaru propojujícím policii, daňové detektivy a celníky. Ještě funguje?

Spolupráce běží úspěšně, ale už to tolik nemedializujeme. Skupina pracuje víc na regionální úrovni. Dnes pro příslušnost případu k celorepublikovému útvaru NCOZ musí škoda na dani dosáhnout alespoň 150 milionů, pokud si NCOZ případ nevybere sama na základě jiných důvodů. A takových příběhů se 150milionovým únikem na daních je dnes minimum.

*Ve věci lepší kontroly daně z příjmů fyzických osob má v budoucnu sloužit jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, mohlo by začít fungovat od roku 2026. Finanční správa mimo jiné na rozdíl od dneška uvidí, jaké si kdo uplatnil daňové úlevy. Jak s těmito daty budete pracovat?

Využijeme je k tomu, abychom daňovým subjektům nabídli komfort předvyplnění daňového přiznání. A na druhé straně budeme schopni eliminovat duplicitně uplatněné slevy na děti a zkontrolovat správné uplatnění dalších úlev. Do doby zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele máme v plánu tuto problematiku řešit formou „přátelského“ varování tam, kde máme data, a na nepřiznanou daň přijdeme. Nejsou to totiž v jednotlivých případech rozsáhlé daňové úniky, i když celková částka už významná je. Rád bych, kdybychom ze slovenské praxe převzali přístup upozorňování namísto sankcí.

Jiří Žežulka (43)

• Na „finančáku“ začal pracovat po absolvování České zemědělské univerzity v roce 2002, dlouhodobě se specializoval na daňové úniky.
• V roce 2011 se stal ředitelem sekce řízení rizik při správě daní na Generálním finančním ředitelství. Po rezignaci svého šéfa Jana Knížka úřad v roce 2014 půl roku dočasně řídil.
• Následně působil na Vrchním státním zastupitelství v Praze jako analytik odboru závažné hospodářské kriminality a v roce 2016 odešel do poradenské společnosti Apogeo.
• V letech 2020 až 2023 šéfoval slovenské finanční a celní správě.