V podcastu „Peníze a vliv“ byla hostem generální ředitelka finanční správy Simona Hornochová

Poté, co se letos definitivně zrušila pro restaurace, ubytování či obchody povinnost elektronicky evidovat tržby, Českem se rozlila vlna nápisů „Karty nebereme“. Podle opozice se tak vláda připravila o příjmy z daní, protože firmy nemusí všechny tržby přiznat.

Podle nové šéfky Finanční správy Simony Hornochové, která v minulosti EET z pozice náměstkyně ministra financí Andreje Babiše (ANO) zaváděla, ale jeho zrušení nebyla velká chyba. I když připouští, že to zhoršuje možnosti kontrol finančních úřadů.

„Samozřejmě přiznávám, že to, že nemáme EET, nám určitým způsobem limituje možnosti. Na druhou stranu v té podobě, ve které byla EET před zrušením, už byla problematická,“ uvedla v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv. Důvodem byl podle ní dřívější zásah Ústavního soudu, který řekl, že není potřeba evidovat platby kartou.

Finanční správa pod vedením Hornochové také nyní finišuje zakázku na nový daňový informační systém. Ten by měl v budoucnu umožnit, aby finanční úřady lidem posílaly už předvyplněná daňová přiznání.

*Do čela Finanční správy jste přišla s tím, že ji máte polidštit po éře bývalého premiéra Andreje Babiše, kdy se mluvilo o „zaklekávání na firmy“ a nadužívání zajišťovacích příkazů na DPH. Dají se ale daně vybírat dobře a současně vlídně, když přitom stát potřebuje každou korunu?
Rozhodně dají. Myslím, že většina poplatníků, pokud dělá nějaké chyby při výpočtech svých daňových povinností, tak jsou to skutečně chyby, případně nějaké v uvozovkách optimalizace, o kterých si myslí, že jsou sice někde mírně na hraně zákona, ale stále ještě legální. Věřím, že spousta poplatníků ocení otevřenou komunikaci, jak Finanční správa přistupuje k výběru daní, aby se mohli vměstnat do toho prostoru, který zákony opravdu dávají.

*Dá se říct, u jakých daní v poslední době nejvíc utíkají výběry? Kde po nástupu na finanční správu vidíte největší problém?
To je těžko říct, ale pořád si myslím, že to bude DPH. Jednak je to opravdu nejdůležitější daň, pro stát je to příjem už skoro kolem 500 miliard korun a ty částky jsou opravdu veliké, a jednak ta daň má v sobě systémový problém, který v podstatě sám o sobě způsobuje potenciál k daňovým podvodům. Tím, že jeden subjekt daň odvádí a druhý si ji nárokuje a že máme rozdílné režimy při přeshraničním a domácím poskytování zboží a služeb.

*Právě podvody s DPH, ty tzv. karuselové podvody, tak to byl opravdu velký problém před osmi, deseti lety. Nicméně říká se nebo aspoň to vláda říká, že se to podařilo zastavit třeba kontrolními hlášeními, které se zavedly za minulé vlády. Tak vidíte nějaký pokles v těch karuselových podvodech nebo v podvodech s DPH?
Za prvé je potřeba říct, že zastavit skutečně nejdou, protože druh toho podvodu vyplývá z povahy té daně a probíhajících transakcí. Nicméně je jednoznačně vidět z toho, jak Evropská komise vyčísluje tzv. daňovou mezeru na DPH, což je umělý dopočet z produkce ekonomiky, kolik by měl být odvod daně a kolik je ve skutečnosti, že je tam skok. Pokud se dobře pamatuji, tak v roce 2015 jsme měli tuto mezeru osmnáct procent a loni jedenáct procent. Ten skok je viditelný, když u nás od prvního ledna 2016 bylo zavedené kontrolní hlášení. To bylo kouzelné v tom, že opravdu jednoznačně od prvního dne vylikvidovalo takové ty nejjednodušší daňové podvody, kdy si firmy tiskly doma na tiskárně fiktivní daňové doklady a uplatňovaly si je jako nároky na odpočet v daňových přiznáních. Tím, že se to nespárovalo s kontrolním hlášením dodavatele, tak toto zmizelo. Samozřejmě ale karuselové, případně řetězové podvody jsou i o analytické práci našich kolegů, kteří detekují ty řetězce a postupně odřezávají umělé společnosti, které jsou pro to využívané.

Křivky ustřelily

*Ekonomika má být letos v mírné recesi, přesto se ale ukázalo jedno překvapení, a sice že výběr daní z příjmů firem je vyšší, než plánoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozpočtu do konce roku. Myslím, že očekává o dvacet procent více. Platí to stále, že výběr podnikových daní za celý rok může být skutečně až o pětinu vyšší?
Je to tak. Ten rok 2022 byl skutečně mimořádný. Je zajímavé dívat se na vývoj v jednotlivých sektorech, jak ty křivky v loňském roce neuvěřitelně ustřelily a teď se postupně zase vracejí do normálu. Upřímně, toto predikovat s přesností určitě nešlo, protože tam byla spousta vlivů. Viděli jsme i na sektoru energetiky, že ta překvapení komentovali i odborníci na tyto oblasti.

*Čili jsou to hlavně dozvuky mimořádného roku 2022.
Ano.

*Takže to jsou banky a energetika?
Za nás, co vidíme na finanční správě, tak je to autoprůmysl. Tam, myslím, je to tím, že spousta nedodělaných aut stála, protože byl problém s čipy. Tím se projevil časový posun, kdy automobilky realizovaly svoje zisky. Potom jsou to banky, energetika, případně chemický průmysl, to znamená pohonné hmoty.

*Dá se tedy čekat, že daně za rok 2023 ale už nebudou tak slavné a přijde propad?
Ano, až se budou platit daně z příjmů za rok 2023, tak záleží, jestli tomu chcete říkat propad nebo návrat do normálu. Protože v některých sektorech byl rok 2022 skutečně mimořádný.

*Právě proto také vláda zavedla wind fall tax nebo-li válečnou daň z neočekávaných zisků a to pro banky a energetické společnosti. Ony mají platit tu daň až za rok 2023, ale zálohy mají zaplatit podle roku 2022 a to letos do září. Máte jako finanční správa nějaký svůj odhad, jak velké zálohy letos budou? Očekávalo se sto miliard. Ministr financí později řekl, že čeká asi polovinu, tedy do padesáti miliard, v posledním odhadu ministerstvo financí píše o částce 64,5 miiardy korun. Máte už nějaké zálohy a tedy i svůj odhad?
Zatím to na těch hrubých číslech vypadá plus minus tak, jak jste říkala. Subjekty měly povinnost podat oznámení ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Takže až na některé, co mají odloženou lhůtu pro podání přiznání, vidíme tu zálohovou povinnost. Pochopitelně žádají o snížení záloh s ohledem na očekávaný vývoj v roce 2023, který nám nějakým způsobem dokládají. Nicméně všechny tyto subjekty jsou u Specializovaného finančního úřadu a i s ohledem na velké meziroční rozdíly se samozřejmě tento úřad na údaje i z předchozích let dívá, aby si udělal nějakou časovou řadu a vyhodnotil v uvozovkách důvěryhodnost těch úvah, které jsou v jednotlivých žádostech, a mohl rozhodnout o snížení záloh. Takže my dnes nevíme, jsme v procesu prověřování důvodů pro snížení zálohové povinnosti.

*Číslo do padesáti miliard korun na válečné dani je reálné?
To si teď netroufám vůbec říct.

*Vláda připravila konsolidační balíček a jeho součástí je, že od příštího roku se mají o dvě procenta zvednout daně z příjmů právnických osob. Také se má zrušit řada daňových výjimek. Chystáte nějaké zvýšené daňové kontroly, jestli nebudou podniky mít tendenci si to navýšení daně nějakým způsobem snížit?
My jsme si to vyhodnotili, že ty dva procentní body nejsou tak razantní zásah, aby podnikům stálo za to platit nějaké sofistikované daňové poradenství nebo kvůli tomu dělat nějaké komplikované reorganizace. Takže žádné specifické kontroly v tomto ohledu nechystáme. Samozřejmě je ale běžná praxe, že když se mění sazba nebo nějaké zatřídění, tak se správce daně dívá do minulosti i do budoucnosti, aby si srovnal v čase, jestli je chování těch subjektů standardní nebo nese znaky nějaké optimalizace. A potom se samozřejmě dívá, jestli je ta optimalizace v zákonných mezích.

*A pokud jde třeba o zrušení nějaké daňové výjimky, myslíte si, že to opravdu přinese nějaké zjednodušení výběru daní?
Každé odstranění jakékoliv komplikace v zákonu o dani z příjmů přinese zjednodušení. Druhá věc je, že se musí dělat s rozmyslem, protože přece jenom máme nějakou zažitou správní praxi, máme zažitou praxi těch subjektů a ne všechno je v tom zákoně zcela napsané. Takže se snažíme podložit zákon i výklady, jak se chovat v případě, že by z toho zákona zmizela osvobození u některých plnění.

‚Pamatujeme tabulku o pivu‘

*Měnit se mají také sazby daně z přidané hodnoty. Vláda chce nynější tři sazby zredukovat jenom na dvě a vysvětluje to hlavně tím, že to bude přehlednější a že se tím může nakonec vybrat více. Je to pro výběr daně opravdu tak zásadní, jestli má stát dvě nebo tři sazby DPH?
Pro výběr daní to tak zásadní není, ale je to poměrně důležitá věc pro komfort poplatníků. V poslední době jsme zaznamenali různé přesuny zboží a služeb mezi těmi třemi sazbami, které nedávaly úplně smysl. Takže se ztratil ten sociální aspekt snížených daní a naopak se objevil určitý lukrativní prvek v těch plnění, které jsou v té vysoké sazbě, tak se v tom však už po tom nikdo nevyznal. Všichni pamatujeme na tu tabulku o pivu. Tak toto se rozhodně zjednoduší.

*Vláda nedávno schválila návrh zákona o dorovnávací dani, který má státu zajistit minimálně patnáctiprocentní zdanění velkých korporací. Jak na to podle vás tyto nadnárodní korporace s obratem nad 750 milionů eur mohou zareagovat, protože ministr financí řekl, že z té dorovnávací daně očekává za příští rok až šest miliard navíc. Dá se to vybrat?
Česká republika bude myslím hodně dostávat tyto daně ze zahraničí, kde je budou vybírat státy, kde sídlí mateřské společnosti velkých nadnárodních korporací. Je to transpozice evropské směrnice, státy se na tom poměrně dlouho domlouvaly a ta pravidla jsou opravdu poměrně komplikovaná a sofistikovaná. Předpokládám ale, že se to nějakým způsobem usadí a zároveň to bude monitorovat Evropská komise a všechny státy v Evropě, takže potenciál odhalit nějaké zneužívání nebo obcházení daní je tam výrazně větší, než když se o to bude zajímat jenom jeden stát.

*Je nějaký odhad, na kolik firem se ta dorovnávací daň může vztahovat?
Kolegové na finanční správě říkají, že tady v Česku máme třináct mateřských společností nebo těch zastupujících osob, které odvádí pro celý svět. A že počítáme až se 4400 dceřinými společnostmi, kterých se to potenciálně bude dotýkat, které budou muset reportovat na té konsolidované bázi svoji efektivní daňovou sazbu. To ale zřejmě za ně budou reportovat mateřské společnosti v jejich jurisdikcích a posílat nám případný výtěžek do ČR.

*Když začalo léto a lidé vyrazili mimo velká města, tak překvapeně zjistili, kolik hospod, penzionů a obchodů odmítá brát karty. Dává se to hodně do souvislosti se zrušením elektronické evidence tržeb (EET) od ledna. Mimochodem, toto EET jste před lety vy jako bývalá náměstkyně ministra financí, tehdy Andreje Babiše, pomáhala zavést. Má podle vás ta vlna nápisů „cash only“ nebo-li „jenom hotovost“ souvislost s koncem EET?
Přiznám se, že i z vlastní zkušenosti se bráním dávat tam rovnítko. Řada těch podniků třeba umožňuje placení přes QR kód, takže je za tím elektronická stopa, jenom neberou karty. Pochopitelně nejsem natolik naivní, abych si myslela, že tam určitá souvislost být nemůže, ale určitě bych nevycházela z toho, že pokud někdo přestal brát karty, tak jednoznačně krátí daně. Takto asi k těm subjektům opravdu přistupovat nemůžeme.

EET? Menší částky

*Nicméně co to pro vás jako finanční správu znamená? Zaměříte se na ty firmy, které neberou karty nebo které okamžitě zrušily EET, nějakou kontrolou? Můžete jejich tržby porovnávat s nějakými dřívějšími daty?
V tuto chvíli spíš vyčkáváme, abychom měli nějakou číselnou řadu tržeb a mohli nasadit nějaké analytické nástroje na vyhodnocování. Protože ono je naprosto nesrovnatelné, jestli je to restaurace v centru Prahy nebo někde v turistických lokalitách nebo na vesnici. Samozřejmě přiznávám, že to, že nemáme EET, nám určitým způsobem limituje možnosti. Na druhou stranu v té podobě, ve které byla EET před zrušením, už byla taky problematická. Poté, co zasáhl Ústavní soud a řekl, že není potřeba evidovat platby kartou, tak jsme ztratili celkový přehled o obratu. Takže k tomu musíme analyticky přistupovat trošku jinak.

*Byla to tedy podle vás fatální chyba, že se zrušilo EET, nebo nebyla?
Bylo to politické rozhodnutí. Mluvila jste předtím o kontrolních hlášeních, tam samozřejmě je ten efekt výrazně vyšší. Tady jde řádově určitě o desítky miliard ročně, kdežto EET bylo spíš o menších částkách, spíš o atmosféře, kterou vnímají občané. Proto se tady zvedla vlna nevole, když vidíme všichni „cash only“ a my už jsme si odvykli nosit hotovost. Výtěžnost z toho nástroje byla v úplně jiných řádech, ale zase to srovnávalo podmínky v tom určitém segmentu trhu. Jakmile je totiž ten segment zasažen příliš, tak když se nepřizpůsobíte, tak už nemáte moc možnost v něm podnikat. A to byl spíš cíl EET.

*Vidíte v datech, že by nějak významně klesal výběr daní ze segmentu gastra a ubytování, tedy ze sektoru, který měl spolu s maloobchodem až do konce loňského roku povinné EET? I když už to bylo tedy přerušené kvůli COVIDu, ale přesto...
Bohužel je to teď ovlivněno také stoupající inflací. V podstatě je to zbytná služba, kterou si teď spousta domácností nedopřává. Takže pokles tam pochopitelně je, ale je to jiné ve velkých městech a jiné ve vzdálenějších regionech.

*Jak velký ten pokles je?
Nedokážu říct, jak velký. Ale myslím si, že teď je to větší vliv inflace. Mimochodem, ptala jsem se zástupců jedné z kartových společností, jestli oni na nějakých číslech při vypnutí EET viděli vyloženě nějaký zub v těch obratech, a říkali, že ne. I pro ně to byla chyba, kterou nedokážou z těch svých čísel detekovat. Takže nakonec asi v těch velkých číslech ta v uvozovkách ztráta pro státní rozpočet nebude tak velká. Opravdu si spíš myslím, že je to otázka nějakého sociálního smíru nebo spíš emocionální záležitost.

*Existuje nějaké opravdu relevantní číslo, jestli když EET fungovalo, tak opravdu pomohlo zvýšit výběr daní?
Tak já si docela stojím za těmi výpočty, které jsme dělali. Protože stály na statistických datech o výkonech jednotlivých segmentů ekonomiky. A dalo se to dovodit nepřímo z nějakých dalších čísel. Například z toho, že poměrně nestandardně narostla v tomto sektoru úroveň mezd…

*...Protože se v hospodách hodně zaměstnávalo na černo?
Ano, i když to rostlo všude jinde, tak prostě bylo potřeba ze strany těch subjektů to přiznávat.

*Takže reálný přínos EET byl podle vás kolik?
Nedokážu vůbec říct, protože do toho zasáhly změny v sazbách DPH, které šly proti tomu. A pak tady byl ten zásah Ústavního soudu a zároveň tehdy Finanční správa udělala určitou výjimku, že jídlo sebou nebylo evidováno a jídlo na místě bylo. Takže těch změn oproti těm původním předpokladům bylo tolik, že už by nebylo vůbec seriózní se pokoušet to nějak dopočítat. Byla by to čirá fabulace.

*Když jste mluvila o tom, že si stojíte za těmi původními výpočty, tak to mluvíte o jakém číslu?
My jsme tehdy dopočítali asi 14 miliard ročně, kombinovaně za jednotlivé daně a odvody sociálního a zdravotního pojištění. Když jsem se dívala na ty ukazatele, jak jsem předeslala před chvílí, viděla jsem tam určité efekty, které jsem si obtížně dokázala vysvětlit jiným způsobem (než EET). Ale neříkám, že nejsou vysvětlitelné.

Nový informační systém

*Velkým tématem pro vás je digitalizace finanční správy. Letos poprvé musely firmy, které mají ze zákona povinně datovou schránku, odevzdat daňové přiznání elektronicky. Kolika z nich se to nepovedlo?
Musím říct, že tady byl skutečně obrovský nápor na pracovníky finančních úřadů, kteří tomu čelili v první linii. Ono se to týkalo fyzických osob podnikajících, protože firmy už na to mají aparát, a ty už to umí a elektronicky už podávaly. Živnostníci s tím ale měli velký problém, takže jsme zavedli určitý tolerantní přístup. Neudělovali jsme pokuty a pracovníci finančních úřadů posílali SMS, obvolávali ty jedince, kteří buďto nebyli schopní podat elektronicky vůbec, anebo nám to poslali třeba e-mailem v PDF. Sice věděli, že to mají podat elektronicky, ale nedodrželi ten formát. Podle průzkumu na finančních úřadech odhadujeme, že pracovníci finančních úřadů obvolali větší desítky tisíc subjektů.

*Chystáte něco, co by placení daní více zjednodušilo? Třeba v některých zemích úřady lidem předvyplňují daňová přiznání. Tak něco v tomto smyslu?
Extrémně jsem kvitovala, že pan ministr se rozhodl, že podpoří tvorbu nového informačního systému finanční správy, na což nikdo neměl v minulosti odvahu. Protože to je podmínka nutná pro to, abychom to dokázali. Takže samozřejmě to chystáme.

*To je ten „endis“?
Ano, říkáme mu „endis“. Když ten starý je ADIS, tak teď ten nový bude nDIS.

*To je zkratka?
Nový daňový informační systém, s malým en. A ano, zjednodušení chystáme. Budeme na to muset samozřejmě připravit trh, protože abychom dokázali předvyplnit přiznání, tak budeme potřebovat spoustu souhlasů fyzických osob, protože řadu příjmů bude potřeba zjišťovat od jiných institucí. Ale minimálně to, co budeme mít, tak se bude dát předvyplnit a zaměstnavatelé nám budou muset poskytovat individuálně data. Dnes je poskytují jenom správě sociálního zabezpečení, kdy máme jen jedno agregované číslo za všechny zaměstnance. Takže to bude agenda, kterou musíme pečlivě promyslet a nastavit. Nicméně počítáme s tím a myslím si, že to bude pro lidi velmi komfortní.

*Potom by stačilo to jenom zkontrolovat a podepsat?
V zásadě ano. Pokud nebudete mít nějaké příjmy, které nejsou nikde vidět, typu nějaké bezhotovostní benefity nebo něco tohoto typu, co byste musela doplnit. A nebude to od vašeho zaměstnavatele, který by nám to deklaroval. Takže pokud bude mít někdo jednoduchou strukturu příjmů, tak ano.

*A kdy by to mohlo fungovat?
V tuto chvíli intenzivně pracujeme a finišujeme zadání veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že jsme v České republice, tak se dá očekávat možná nějaké napadání průběhu, takže já se chráním říkat nějaká data. Ale doufejme, že první funkční moduly by mohly být vidět v roce 2026.