Rozhovor s Tatjanou Richterovou na Radiožurnálu

*Dnešním hostem 20 minut Radiožurnálu je generální ředitelka Finanční správy Taťána Richterová, dobrý den, vítejte v našem studiu.
Dobrý den, Vám i posluchačům.

*Vy jste v rozhovorech po svém nástupu do funkce říkala, že u Finanční správy se střídají období, kdy je Finanční správa pro klientská nebo naopak ne klientská. Teď na začátku května roku 2019, v jakém stadiu, jací jste?
Já se domnívám, že teď se snažíme být proklientští zejména, protože jsme vybrali daňová přiznání a vrátili jsme ve valné většině přeplatky z přiznaných daní, takže v této v tomto období je Finanční správa opravdu vstřícná.

*Jste nejdříve říkala, že se snažíte, tak jste teď už vstřícní?
Já si myslím, že jsme vstřícní. Vyjížděli jsme do obcí, opravdu udělali jsme velké množství výjezdů na obecní úřady tam, kde územní pracoviště nemají své působnosti, takže určitě si myslím, že v tomto období jsme byli vstřícnější a budeme se snažit i hledat další způsoby, abychom vstřícní byli.

*Takže chcete být ještě vstřícnější, v čem?
Například takovou mojí vizí je, že v případě různých celostátních akcí se budeme snažit širokou veřejnost, občanskou i podnikatelskou informovat o tom, jaké akce to budou. Upozornit na to, jak je potřeba zdanit tento příjem a pak teda po určité době, kdy dáme možnost přiznat někomu tuto daň, o které ani nevěděl, že je zdaňovaným příjmem, tak pak bychom teda nějakým způsobem tu akci zahájili a provedli.

*To zaměření, jestli je Finanční správa pro klientská nebo ne klientská, jak jste říkala, když použiju vaše slova, to vychází ze zadání politiků, nebo to vychází z osoby a od osoby generálního ředitele?
Já to neumím takhle přesně posoudit, jestli to podle osoby politika. Samozřejmě, že to vnímám, že někdy jsme měli za určitého období více být vstřícnější, více podávat informace, ale za to období 20 let se to už nějakým způsobem vytříbilo. Hledáme vždycky nějakou tu střední cestu, kdy bychom byli vstřícní, kdy méně vstřícní a opravdu souvisí to vždycky s jednotlivými typy, podle toho, co se řeší. V případě, že daňový subjekt je bezproblémový, není nějakým způsobem nutnost ho kontaktovat a ani on nemá tu potřebu, tak není nutné ho obtěžovat. Samozřejmě, že ty subjekty, který s námi nekomunikují, tak ty obtěžovat musíme.

*Máte nějaké zadání od politiků, řekla vám třeba ministryně financí, když jste nastupovala do téhle té funkce nebo pan premiér Andrej Babiš, co od vás očekává?
Já jsem žádné zadání nedostala. Samozřejmě, že ode mě očekávali, aby se nějakým způsobem situace v rámci Finanční správy zklidnila. Já pocházím z Finanční správy, takže ona opravdu ta situace neklidná trochu byla, protože opravdu v médiích zaznívala spíš jenom kritika vůči Finanční správě. Takhle konkrétně mi to nebylo řečeno, ale já jsem si dovodila, že asi to je ten cíl, kterého bych tady měla nějakým způsobem dosáhnout nebo minimálně ho nastavit.

*Vy říkáte, že zaznívala kritika. Byla podle vás zasloužená?
No já jsem to ze své pozice ředitele Finančního úřadu až tak nevnímala, protože zase každý ten Finanční úřad si nastavuje nějak, ty nechci říct, ty pravidla samostatně, ale ten ředitel Finančního úřadu opravdu zase směřuje nějakým způsobem ten Finanční úřad. A já, jak jsem byla v Ústí nad Labem, tak v Praze, jsem se snažila být samozřejmě vstřícná. Vstřícná vůči veřejnosti, vůči odborným komorám. Domnívám se, že Finanční správa asi vstřícná byla. Faktem bylo, že ty zajišťovací příkazy jako takové byly pojaty docela nestandardně. Domnívám se, že to bylo opravdu vzhledem k tomu, že jsme měli opravdu ten propad DPH a ty daňové podvody dosahovaly už docela vysoké úrovně, a faktem je, že právě s tím nástupem kontrolních hlášení se nám krásně rozkryly ty daňové podvody v plné výši. Takže to byla asi ta otázka toho, že se chtělo nějakým způsobem zachránit, co nejvíce prostředků do rozpočtu.

*Zpětně si myslíte, že to byla chyba?
Nevím, jestli to byla chyba. Dneska se to ukazuje jako chyba v tom smyslu, že opravdu ty nálezy nebo ty rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nebo i soudů Krajských nám vyčítají to, že jsme měli možnost postoupit i jinými kroky. Z mého pohledu možná v některých případech ta praxe byla až moc přísná, tak bych to definovala.

*Takže to byla chyba.
Nemůžu to vyloučit, částečně to byla chyba.

*Vy jste změnili metodiku zajišťovacích příkazů. V jakých situacích teď k těm zajišťovacím k těm k tomuto institutu přistupujete, na rozdíl od minulosti?
No samozřejmě, že zajišťovací příkazy nám klesají. Na to máme svoje statistiky a řekla bych, že je tam více těch faktorů, proč klesá ten počet zajišťovacích příkazů.

*To není jenom změnou té metodiky?
Ne, není to jenom změnou metodiky, opravdu my ty analytické výstupy vzhledem ke kontrolním hlášením už máme velice přesné a umíme opravdu zacílit na ten daňový podvod a umíme i jinými nástroji. Nějakým způsobem reagovat na to páchání podvodu.

*A to jste třeba předloni neuměli a nemohli umět?
Nebylo to ještě tak rozpracované. V každém případě samozřejmě teď v současné době už máme ta rozhodnutí, jak Ústavního soudu, tak těch Správních soudů, těch Krajských soudů a už nějak máme vyjudikováno, co je ještě přijatelné pro ten soud, jak dalece můžeme a kdy můžeme použít ten zajišťovací příkaz.

*A kdy je tedy ta hranice, kdy ho použijete?
Ta hranice je, že máme opravdu prokazatelně identifikovaný podvod, dále, že máme opravdu prokazatelnou obavu o to, že ta daň bude obtížně vybíratelná, až v momentě, když ji vyměříme. To jsou ty základní atributy.

*Jak se tohleto pozná dopředu?
Je to prostě z toho pohledu, že my opravdu detailně prověříme daňový subjekt po všech stránkách majetkové, podle toho, jak vykonává svoji činnost, jestli ta činnost je opravdová nebo je prostě jenom skrytá pro určitou formu podvodů nebo něco takového dalšího. Ale opravdu se snažíme teď ty zajišťovací příkazy řádně zdůvodnit a mít opravdu prověřeno, že ho lze vydat, že neexistuje jiná možnost, například zástavní právo.

*Můžete říci, o kolik méně teď těch zajišťovacích příkazů je?
Jo, takže já myslím, že ta statistika.

*Řádově, to nemusí být úplně přesně na případ...
Myslím, že o třetinu možná je jich míň, tak jednu třetinu, 2/3 pořád dáváme.

*Ve zprávě Ministerstva financí o plnění státního rozpočtu za první kvartál letošního roku, je u DPH zmíněno, že byl nižší objem zadržovaných nadměrných odpočtů, proti stejnému období minulého roku a také, že došlo k jednorázové vyšší výplatě nadměrných odpočtů v únoru. To předpokládám, že souvisí s vaším nástupem do funkce.
Ne. Ten velký propad nebo to velké vrácení nadměrného odpočtu jednoho daňového subjektu souvisí s jedním daňovým subjektem, u kterého se tento nadměrný odpočet prověřoval. A je jenom shoda náhod, že se prověřil začátkem roku a vlastně nějakým způsobem se uvolnil, teda ten nadměrný odpočet v lednu nebo v únoru, teď přesně nevím.

*Takže to není výsledek nějaké prověrky a toho, že byste zjistili, že zadržujete příliš peněz?
Není. Ale obecně zadržované nadměrné odpočty, ta statistika zadržovaných nadměrných odpočtů, já tady přesně tu tabulku nemám, ale pamatuji si, že někdy v roce 2014 to bylo zadržovaných kolem 16 miliard, pak jsme se teda dostali na nějakou částku 10 miliard. V období roku 2015, 2016 to bylo 6 miliard, 4 miliardy a od od půlky nebo od srpna roku 2018 se pohybujeme v částkách 1 až 2 miliardy. A řekla bych, že je to opravdu dané tím, že my aktivně teď pracujeme s kontrolními hlášeními. V případě, že identifikujeme a zjistíme, protože kontrolní hlášení mezi sebou porovnáváme, že opravdu tam je nějaká nesrovnalost mezi fakturami u dodavatele a odběratele, tak aktivně iniciujeme, abychom vyzvali ten daňový subjekt písemně. Tak svým způsobem telefonem nebo mailem to iniciujeme a ve většině případů, z čeho je to znatelné, se nám vrací odpověď, formou dodatečného přiznání, kdy opravují neprodleně daňové subjekty tu formální chybu. Je to jenom formální chyba, že si nějaké plnění započítali do jiného zdanitelného plnění. A tím pádem se nám vyřeší dost velké množství zadržovaných nadměrných odpočtů. Takže já tomu dneska říkám nebo říkáme tomu, že zreálňujeme ty nadměrné vyplácení těch nadměrných odpočtů.

*Paní ředitelko, vy mluvíte o tom, že byste chtěla, aby Finanční správa byla vstřícnější, aby ji veřejnost lépe vnímala, jak s tím dohromady to, že nechcete respektovat nález Ústavního soudu. Já připomenu našim posluchačům, že narážím na zprávu serveru irozhlas.cz. Jde o takzvaný nadměrný odpočet DPH v situaci, kdy vy máte pochybnosti o části toho nadměrného odpočtu. Přesto ho zadržujete celý. To znamená i tu nespornou část, na kterou i podle vás má ten poplatník nárok. Podle únorového nálezu Ústavního soudu je to špatně. Je to v rozporu s ústavním právem. Vy jste ale reagovala interním pokynem, podle kterého mají vaši podřízení dál postupovat stejně, proč nerespektujete Ústavní soud?
Tak v každém případě bych chtěla napravit tu myšlenku, že bych si netroufla říci, že nebudeme respektovat nález Ústavního soudu.

*Ale ten interní pokyn je, že máte postupovat, tak jak to kritizoval.
Je to pouze informace v tom smyslu, že do doby vydání metodiky pro to řešení této situace prozatím budou Finanční úřady postupovat ve smyslu dosavadní praxe.

*To znamená, že pracujete na změně, kdy bude?
Samozřejmě, že pracujeme legislativně na té změně, pracuje Ministerstvo financí už asi rok a připravuje se novela zákona daně z přidané hodnoty, u které se předpokládá, že by to mohlo platit někdy v polovině příštího roku. A tam se předpokládá, že by se nadměrný odpočet vyplácel zálohově. Což by neodporovalo ani současnému znění zákona o dani z přidané hodnoty, ani směrnici Evropské unie, která nadměrný odpočet zná jako celek. My opravdu v právním předpise neznáme ten nadměrný odpočet na nesporný, sporný, neumíme ho dělit.

*To znamená, že vy jste přesvědčeni, že bez změny zákona nemůžete tomu nálezu Ústavního soudu vyhovět?
Chtěla bych říci, že opravdu se snažíme a komunikujeme tuto záležitost, zejména s odborníky, jednak z akademické obce, s kterými jsme měli v minulém týdnu velké jednání. I společně s komorou daňových poradců, teď jsme požádali Ministerstvo financí o svolání expertní skupiny, což je skupina, kde zasedají soudci, komora daňových poradců, ještě další expertní skupiny, ministerstvo financí a naši pracovníci, abychom nějakým způsobem našli schůdnou cestu, která by byla v souladu s právem, protože my opravdu dneska už máme nějaké možnosti, ale žádná z těch možností není ideální.

*Kdy to budete mít, to řešení?
No já doufám, že v co nejkratší době. Záležitost od Ministerstva financí, které nám svým způsobem tu metodiku musí nějak posvětit, musí nám dát signál proto, že to lze takhle uplatnit, protože za 4 roky bychom se mohli potkat s tím, že bychom se zase soudili s nějakým daňovým subjektem, který by zase obráceně tvrdil, že jsme použili něco, co nebylo povoleno ze zákona, tím jsme mu uškodili.

*Ale tady, když vezmeme tu situaci, ten spor se táhne už několik let, ta původní žaloba k soudu byla podána před třemi lety. Vy zadržujete nebo zadržovali jste tomu subjektu, té firmě peníze, na které i vy jste tvrdili, že má nárok, aby je dostal, nemělo se to řešit dřív, není 3 roky vlastně od začátku toho sporu dlouhá doba na to, že teď říkáte, že bude zasedat expertní komise, a tak dále, a tak dál.
Mám informaci od ředitele Finančního úřadu, že danému daňovému subjektu, který byl jmenován právě v tom nálezu Ústavního soudu, byly ty prostředky neprodleně vráceny. Tam nám nic jiného nezbývalo.

*To znamená, tam došlo a u jiných případů stejných, to nejde.
Tam jsme svým způsobem měli vyjádření a nález Ústavního soudu, že ty prostředky vrátit musíme, takže tam to šlo. U těch ostatních znovu říkám, že musíme vážit to, že v některých případech by nemuselo dojít k tomu, že bychom nepoškodili jak inkaso daně, anebo na druhé straně daňový subjekt, ale pracujeme na těch možnostech.

*Finanční správu čeká zřejmě od ledna propouštění. Už jste se dohodli s ministryní financí Alenou Schillerovou, kolik lidí u vás skončí?
Ano, měli jsme někdy v půlce února jednání na Ministerstvu financí, kde jsme byli přizváni jako všechny ostatní resortní organizace Ministerstva financí, a dohodli jsme se s paní ministryní prozatím na tom, že začneme připravovat zrušení systemizovaných míst, v počtu cirka 500. Ještě to upřesnění bude dáno po schválení státního rozpočtu.

*A promiňte, že do toho skáču, bavíme se o místech, anebo o obsazených místech?
Bavíme se obecně o místech.

*Vy máte, jestli se nepletu, kolem 500 nasazených míst, to znamená, že je možné, tak jak zatím jednáte, že se to vlastně živých zaměstnanců, abych tak řekl vůbec nedotkne, že zrušíte jenom ta tabulková místa.
Ono to vypadá takhle, že by to šlo udělat, ale udělat to takhle nelze. Neobsazená místa máme zejména v Praze, ve Středočeském kraji a ve velkých městech, takže když bychom zrušili tyto místa, tak bychom nějakým způsobem ohrozili činnost těchto úřadů. Takže my svým způsobem opravdu musíme to šetření míst nebo to rušení systemizovaných míst rozprostřít rv rámci celé republiky.

*Kde jich budete rušit nejvíc, tušíte už?
Tak rušíme jich nejvíc, teď bych opravdu...

*Zkrátka mimo Prahu Střední Čechy, to je jasné.
Jasně, ale rušíme je napříč republikou. My svým způsobem děláme určité optimalizace počtu pracovníků průběžně. Nechci říct každý rok, ale v nějakých obměnách let, a narovnáváme podle určitých kritérií ty počty pracovníků. Teď je obrovská výhoda v tom, že my máme celostátními místní příslušnost ke kontrole, takže kontrolu může vykonávat kterýkoliv pracovník v rámci České republiky, takže o to líp se nám rozhoduje, kde budeme jak šetřit.

*Někteří starostové se obávají, jestli kvůli úsporám nebudete škrtat pobočky v menších městech. Můžete garantovat, že k tomu nepřistoupíte?
Ano, na 100 % můžu tady prohlásit, že nedojde k zrušení žádného územního pracovat pracoviště, které je dáno vyhláškou Ministerstva financí.

*Vláda debatuje o zavedení nových daní, například digitální daní nebo zdanění bank nebo mobilních operátorů. V Poslanecké sněmovně ve třetím čtení je návrh na rozšíření EET na další skupiny podnikatelů, budete s tím menším počtem lidí zvládat i tohle?
Tak u těch digitálních daní u paušální daně jsme opravdu na začátku legislativního procesu, takže ve své podstatě ještě ani nevíme, jak by se to do toho výkonu Finanční správy zcela jednoznačně a kdy by se to projevilo, a jaké činnosti by nám z toho vyplývaly. Samozřejmě, že cítíme, že určitě nějakou kontrolní činnost tam budeme mít, ale ono jsou kontrolní činnosti, které můžeme vykonávat běžně při ostatních kontrolách, a jsou činnosti které, jako je EET, je specializovaná, tu musíme činit mimo. U toho EET samozřejmě, že se zamýšlíme o tom způsobu, jak budeme dál vykonávat tady ty činnosti, ale zas na druhou stranu víme, že se začíná zcela vážně mluvit o paušální dani, která zejména bude náležet těm skupinám, na které asi i vy cílíte, to znamená řemeslníci a tady ty skupiny. Takže já bych počkala, kdy bude tato daň schválena a kdy bude na to nějaká příprava a pak samozřejmě, znovu říkám, Finanční správa se musí průběžně k tomu připravovat.

*Vy se připravujete na to, jak budete kontrolovat, protože i při projednávání v Poslanecké sněmovně někteří poslanci se ptali, jakým způsobem budete kontrolovat třeba malíře pokojů, jestli si necháte vymalovat pokoj, abyste potom zjistili, jestli ten ten malíř vystavil účtenku. Máte vymyšleno, jak byste tohle to řešili?
Já myslím, že kolegové možná v odborných útvarech už něco namyšlené mají, ale já jsem ještě k tomu žádné jednání nesvolala, protože vlastně ještě nebyla schválena další vlna EET. A já se domnívám, že budeme mít čas dost času, z našeho pohledu, na vytvoření těch metodik, přesně podle toho, jak bude schválený zákon EET. Neobávám se toho, že bychom nenašli ani tento způsob samozřejmě, že nezakrývám to, že to bude velmi obtížné.

*Mimochodem, jak moc vás zaměstnává EET v rámci kontrol?
Tak zaměstnává nás určitě určitým procentem. Já teď přesně ty procenta nevím, ale ty kontroly se provádí samozřejmě, že vzhledem k tomu, že budeme optimalizovat počty pracovníků, tak určitě dojde i k omezení tady té činnosti. Ale opravdu za to období těch dvou let, co kontrolujeme EET, jsme zjistili, že ono spíš se to opakuje, ty nedostatky. Takže myslím si, že samozřejmě cílíme, máme prověřené obecně ty kontroly, máme prověřeno velké množství subjektů, takže teď už se snažíme jít opravdu na ty kontroly cíleně.

*Mimochodem, když se vrátíme před to, kdy jste nastoupila do čela, tak se řešil 1 případ, a sice to, kdy Finanční úřad oslovil svatebčany a chtěl detaily o svatební hostině a ubytování hostů. Tenhle ten postup už jste změnili, už se něco takového nemůže opakovat?
Tak já bych chtěla tady říct, že nechci tím říct, že se zcela ztotožňuji s tím postupem, jak provedli kolegové z Finančního úřadu. Ale je nutné říci, že byl zákonný, jenom ta forma toho provedení, nebyla zcela objektivní, ve vztahu k těm daňovým subjektům.

*To znamená žádost, jestli tomu dobře rozumím, měla přijít, ale měla být jinak formulovaná.
Ano, měla být jinak formulována nebo nemusela být ani v takovém rozsahu, protože některé ty činnosti si správce daně mohl získat vlastním šetřením nebo nějakou vlastní činností.

*To znamená, že podobné žádosti budou chodit, ale budou jinak naformulované?
Tak, přesně.

*Pokud ten svatebčan odmítne odpovědět, hrozí mu postih.
Já se domnívám, že v žádném případě mu postih nehrozí, protože je to třetí osoba. Já se domnívám, že i ten Finanční úřad to určitě takhle svým způsobem nemyslel, protože samozřejmě, že nikdo nemůže požadovat od nikoho, že si po třech letech bude pamatovat nějaké konkrétní souvislosti. A je právem každého člověka říct, že si to nepamatuje.

*Má to tedy smysl posílat ty výzvy?
No určitě to má v rámci důkazního řízení.

*Máte zkušenost, že lidé dobrovolně, když to lidově řeknu, prásknou toho, kdo jim tu svatbu zajišťoval?
V tom jsem chtěla právě pokračovat, že zejména v tomto případě, tam to byl vlastně případ šetření zejména na udání těch občanů, který asi ty svatby tam teda měli a nedostali účtenky a vlastně to byl ten základní podnět toho šetření.

*Říká dnešní host 20 minut Radiožurnálu, generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová. Díky za vaše odpovědi, že jste byla v našem studiu, zase někdy na viděnou, na slyšenou.
Děkuji, příjemný večer všem.

*Od mikrofonu se loučí Tomáš Pancíř.