Projekt EET by se měl dotáhnout do konce

Rozhovor s Martinem Janečkem, generálním ředitelem Finanční správy

*Ke konci roku končíte z vlastního rozhodnutí v čele Finanční správy. Proč?
Jak už jsem uvedl dříve, důvodů je více, rozhodl jsem se však z nějakých svých důvodů a nechci to více konkretizovat ani dál rozvádět.

*S oznámením, že končíte, jste přišel pár dnů poté, co média začala propírat kontroly svatebních hostin v Olomouckém kraji. Ministryně financí Alena Schillerová poté mluvila o personálních změnách. Neuspíšilo to vaše rozhodnutí skončit?
To bych si dovolil dementovat, protože jsem byl vnitřně rozhodnutý už před otevřením této kauzy. K ní samotné mohu pouze dodat, že za postupem kolegů v Olomouckém kraji si stojím. Možná to bylo trochu zkratkovitě podáno v mediálním prostoru, ale rozhodně to nebyl postup, který by byl nějakým způsobem vadný nebo nezákonný. To potvrdila i následná dohlídka, kterou jsem nařídil. Trochu se to svezlo na svatebčany, na hosty, nicméně to řízení, které se tam vede, se vede vůči někomu, kdo organizuje svatební hostiny a nepřiznává tržby. Restauratér se dostal do vážných problémů, protože tuto činnost patrně dělal systémově a způsobil státu škodu, kdy je nejspíš i v trestní odpovědnosti, protože se díky tomuto jednání asi vyhnul placení daní daleko za hranicí 50 tisíc korun. To je podstata celé věci. Připouštím ale, že pro příště bychom měli být v komunikaci s někým, jako jsou svatebčané či jiní lidé, proti kterým není vedeno primárně žádné řízení, obezřetnější, aby nedocházelo zbytečně k nějakým zbytečným emocím, které potom narušují samotné řízení.

*Finanční správa pod vaším vedením čelila i kritice, že nadměrně a často necitlivě používá tzv. zajišťovací příkazy. Prohráli jste kvůli tomu i řadu soudů, museli jste vracet firmám desítky milionů a podle některých zdrojů jste uspěli jen asi v 55 procentech případů.
To procento úspěšnosti je vyšší, jsou to zhruba dvě třetiny, a to z případů, které jsou žalovány. Tento údaj o pouhé úspěšnosti 55 % je kouzlení s čísly a jejich účelové zkreslování naší protistranou, což jsou daňoví poradci, kteří se to snaží démonizovat a tyto subjekty v řízeních zastupují. Domnívám se, že tam počítají všechny jakoby prohrané spory v různých soudních instancích, byť se jedná o ten samý případ. My tu statistiku vedeme tak, že kauza je vyhraná nebo prohraná v poslední instanci, která se tím zabývala.

*Pojďme však k meritu celé věci. Zajišťovací příkazy mají být používány jako mimořádný prostředek, který finanční správa může uplatnit tehdy, když má závažné důvody se domnívat, že subjekt, kterému byla vyměřena daň, ji nezaplatí a nelze přitom využít jiný mírnější donucovací prostředek.
To je sice pravda, musíme si ale uvědomit, že některé firmy jsou s placením daně vzhledem k době její splatnosti zpožděné i několik let a ta daň je pak nedobytná nebo se její dobytnost výrazně snižuje.
A pokud narážíte na to, zda by nešlo volit někdy mírnější formu řešení, než je exekuce, pak i dalším formám musí předcházet existence platebního titulu, a tím je před splatností daně právě zajišťovací příkaz. Takže i když budete chtít problém řešit například uplatněním zástavního práva na nějaký majetek, bez zajišťovacího příkazu se neobejdete.

*Co se ale tak zásadního změnilo, že od vašeho nástupu do funkce počet užití tohoto institutu stoupl asi třikrát?
To musím odmítnout. V roce 2013 byla nominální hodnota, na kterou byly zajišťováky vydány, téměř ve výši 6,2 miliardy korun a v roce 2014 to bylo téměř 4,2 miliardy korun. Mě se týká až rok 2015, kdy tato hodnota byla ve výši 3,6 miliardy korun, protože jsem byl jmenován na konci roku 2014. Navíc vnímejte fakt, že z této řady čísel vidíte, že zde byl nějaký trend před mým jmenováním. A letos je ta hodnota 960 milionů korun ke konci srpna. A celkově je třeba vnímat, co se v prostředí daňové kriminality dělo a děje. Větší počet případů souvisel v minulosti s náběhem celého systému a nárůstem počtu menších kauz. Poté, co se začaly řešit karuselové podvody, podvodníci zareagovali tak, že řetězce rozdrobili. Karuselový podvod je praní špinavých peněz, a zatímco dříve se v tom schématu obvykle používali dva tzv. bílí koně, tak dnes jich tam máte třeba dvacet. Četnost roste tím, že dřív převáděli přes ten systém, přes bílé koně, třeba deset, dvacet, dokonce i třicet milionů korun a propírali peníze i přes zahraničí. Dnes si nedovolí prohnat víc než dvě stě nebo tři sta tisíc, takže se to brutálně rozdrobilo. My se to snažíme rozkrývat, k čemuž nám významně pomáhá i kontrolní hlášení. Je velice laciné mi to dávat k tíži. Možná by se měl někdo spíš podívat na to, jak to celé vzniklo, protože rychlé zajišťováky se začaly používat kvůli daňovým podvodům na pohonných hmotách, které tady běžely v letech 2010 až 2012.

*Dobře, ale Nejvyšší správní soud se teď některých firem zastal a zajišťovací příkaz zrušil.
Ano, ale neřekl, že firma je bezproblémová. Uvedl jen to, že zajišťovací příkaz nevidí jako dostatečně odůvodněný. V podstatě jenom říká, že není přesvědčený o tom, že máme důvod, podklad pro to, abychom takto postupovali, protože se dá věřit tomu, že by firma mohla daň zaplatit.
K tomu mohu jen říct, že za poslední čtyři roky jsme odepsali kvůli nedobytným daním 216 miliard korun. Vyletěly komínem. Každý si tuto částku může dát do kontextu, s čím uzná za vhodné. Například s výší státního dluhu, vyrovnaností rozpočtu České republiky, a také s nominální výší zajišťováků, která je za ty čtyři roky přibližně 1,7 miliardy korun, takže asi tři čtvrtiny procenta z částky, která byla odepsána.
A když Finanční správa odepisuje pro nedobytnost 216 miliard, myslím si, že jsou na místě obavy, že někdo daně nezaplatí. Zajišťovací příkazy dnes představují zhruba jednu miliardu korun. Jde jen o pyramidu toho ledovce, kdy míříme na nejproblematičtější případy. Nezpochybňuji, že je tady mnoho legitimních insolvencí nebo bankrotů firem, nicméně k tomuto fenoménu, že řada firem podvádí a daně principiálně platit nechce, tady bohužel stále dochází.
Snižuje se počet podvodů s daněmi? Jsem o tom přesvědčený, sledujeme to však přes vývoj inkasa. Výběr daní trvale roste, mezi roky 2014 a 2018 stoupl o třetinu na 849 miliard korun. Na základě našich analýz vyčíslujeme, že nad rámec hospodářského růstu jsme jenom na DPH vybrali v tomto období navíc zhruba 30 miliard.

*Jak se v tomto směru osvědčilo kontrolní hlášení a evidence tržeb?
Čísla a analýzy, které máme, dokládají, že kontrolní hlášení je důležitý systém, který kvůli lepší evidenci a výběru DPH bylo nutné zavést a strašně předtím chyběl. Jsem velmi rád, že se oba projekty podařilo uvést v život. Kontrolní hlášení významně převyšuje naše očekávání z hlediska cílů, které jsme si dali. Evidence tržeb je spíše poněkud pozvolnější záležitost, ale také tento systém funguje velice dobře. Útoky proti EET jsou vedeny víceméně už ne v odborné rovině, ale spíše jen politické.

*Jak je podle vás potřebné, aby byla spuštěna třetí a čtvrtá fáze EET, které Ústavní soud pozastavil?
Jsem přesvědčený o tom, že by bylo dobře to celé dotáhnout do konce, že by ten projekt měl být dotažený tak, jak byl plánován. Nedává smysl, aby povinnost evidence tržeb se na někoho vztahovala a na někoho ne. Samozřejmě u rychloobrátkových prodejů je ten nástroj řekněme efektivnější než u ostatních, ale u všech hotovostních příjmů dává evidenční smysl a možnost lepší kontroly pro Finanční správu.

*Část ekonomiky se stále pohybuje v šedé zóně. Lidé si například od mnoha řemeslníků žádné účtenky neberou a ti je ani lidem nijak nevnucují. Myslíte, že EET může Čechy naučit, že platit daně je normální?
Je to otázka spíše pro politické elity a je v ní zapotřebí dosáhnout určitého společenského konsenzu. Společnost se musí rozhodnout, jestli v těchto věcech chce mít jasná pravidla, chce, aby se daně vybíraly nebo ne. Slovy klasika: daně jsou nervy státu. Chceme tady mít stát, který má pevné nervy a všechny věci fungují, jak mají? Já věřím, že naprostá většina občanů chce, aby ty věci fungovaly.

*Když jsme se bavili před rokem, tak jste říkal, že byste do dvou let chtěl zprovoznit portál Moje daně, vlastně takový online finanční úřad. V jaké je to fázi?
Vypsání výběrového řízení na dodavatele systému se předpokládá nejpozději v první polovině ledna, intenzivně se na tom pracuje. Je tam ještě spousta práce, protože máme celou řadu požadavků na to, co by to mělo umět k roku 2020, kdy je spuštění toho systému plánováno. Samozřejmě to nebude hned v celém rozsahu funkční, je to nastavené tak, aby se postupně vytvořilo klientské prostředí pro veřejnost pro komunikaci s Finanční správou a přiblížilo se to formám komunikace, na které jste zvyklí třeba u elektronického bankovnictví.

*Jak bude tento portál v praxi fungovat?
Dnes, když podáváte daňové přiznání, tak buď na tištěném formuláři, nebo elektronicky, kde stejně vše musíte vypsat, podepsat elektronickým podpisem, a navíc je třeba k tomu mít datovou schránku. Nový systém má fungovat tak, že se přihlásíte do aplikace, do prostředí Finanční správy, kde se budete pohybovat jako v elektronickém bankovnictví. To znamená, budete si tam třeba moci jednoduše změnit mobilní číslo pro komunikaci, žádný šestistránkový formulář na změnu registračních údajů, a provedete si tam jakýkoliv potřebný úkon ve svém účtu, ve svém prostředí. Systém nabídne předvyplněné údaje, dále se budete moci kdykoliv podívat na stav vašeho daňového účtu, tzn. bude tam svítit krásně zelená nula, že nemáte žádné nedoplatky… Když budete chtít potvrzení o bezdlužnosti, tak si zde kliknete a bude vám elektronicky vygenerováno. V čase se samozřejmě předpokládá, že se tam propojí i celá řada věcí, které se dnes dokládají a musí se různě skenovat atp. Dnes máte od banky potvrzení na hypotéku, předpoklad je, že si tato data od bank stáhne Finanční správa a přednabídne vám tuto položku v přiznání. V rámci svého účtu budete moci sledovat všechny daně, které se vás týkají, třeba i daň z nemovitých věcí.

*Když premiér Andrej Babiš nedávno hodnotil vaši práci, hodně vás chválil a jednou z věcí, kterou zmiňoval, bylo, že se vám podařilo zlikvidovat daňový ráj v Praze. Co měl na mysli?
Dříve to fungovalo tak, že ve chvíli, kdy došlo k vyměření daně u někoho v regionech, tak ten dost často na truc změnil sídlo do Prahy. V hlavním městě je přitom už tak mnoho firem, a když se to sem z celé republiky hrnulo, pražský finanční úřad prostě nebyl objektivně schopen všechny firmy kontrolovat. Podařilo se mi prosadit zrušení místní příslušnosti pro kontrolní činnost, a tím se zrušil vlastní motiv, že tím, kam si napíšete IČO, si víceméně určujete, kam vás přijdou zkontrolovat. Předtím bylo velmi obtížné rozplést řetězový podvod, který byl roztažen třeba od Plzně přes Budějovice, Brno do Ostravy.
Potřeboval jste zjistit, jak přeprodeje fungovaly, jaké tam jsou důkazy, úřady si psaly mezi sebou. Zrušili jsme místní příslušnost a zavedli systém jedné hlavy. To znamená, že za řetězec je zodpovědný jediný úřad, jeden úředník nebo jeden tým. Jako daňový poplatník jasně musíte vědět, kdo je vaším správcem daně, komu podáváte daňové přiznání, kde se máte ujistit, jestli máte třeba nedoplatek atd. Ale není moc logické, abyste si, jak to fungovalo dřív, mohl de facto vybírat, kdo vás má kontrolovat.

*Zatímco premiér vás chválí, opozice na vás už roky nasazuje. Je podle vás v pořádku, že Finanční správa se stala nástrojem politického boje?
V pořádku to určitě není. Patrné to bylo zejména v době kauzy korunových dluhopisů. Prostě jsme byli vtaženi do politického boje. Prostor pro jakékoliv vysvětlování byl přitom strašně malý, protože jsme byli vázáni mlčenlivostí. V té době navíc skoro nikdo ani nechtěl slyšet o tom, že legislativa daňovou optimalizaci korunovými dluhopisy umožnila. Myslím, že ti, kteří nás kvůli dluhopisům často nesmyslně kritizovali, by se spíš měli zamyslet nad tím, jak to mohlo vzniknout a jak zamezit tomu, aby se to už příště neopakovalo.

*Jaké máte další plány?
To je jedna z věcí, které zatím nechci komentovat.

*Zůstanete ve státních službách, kde už dlouho působíte?
Řekněme, že to je jedna z těch cest, které se nabízejí.

*Jak se vám pracovalo s ministry financí?
Dobře. Za zmínku určitě stojí doba pana ministra Babiše. Jeho éra znamenala velký impulz pro Finanční správu, spuštění řady projektů a opatření směřujících k lepšímu výběru daní. To znamenalo mnoho úkolů a práce, současně ale i smysluplné výsledky, což se pozitivně projevilo na inkasu daní.

Jakub Svoboda. Končící šéf Finanční správy Martin Janeček pro Právo: Projekt EET by se měl dotáhnout do konce. Právo. 29.11.2018, str. 7