Neplatičům daní z řad uživatelů Uberu i Airbnb každý den nabíhají pokuty z prodlení, říká zástupce Finanční správy
Rozhovor s Jiřím Fojtíkem, ředitelem Sekce metodiky a výkonu daní GFŘ
Finanční správa v minulých dnech rozjela velký zátah proti řidičům Uberu a pronajímatelům Airbnb bytů, které začala hromadně obesílat s výzvami k doplacení daní. Pokud se takoví lidé finančním úřadům sami nepřihlásí, bývá na ně stát obvykle krátký. Velká řada z nich se proto placení daní vyhýbá.
Uber i Airbnb dlouhodobě odmítaly totožnost svých uživatelů státu sdělit. V případě alternativní taxislužby se tento problém vyřešil dohodou se společností, která Česku data o svých řidičích již předala. Airbnb ovšem podobné ujednání se státem stále odmítá. Finanční správa přesto hlásí, že se k datům dostala i bez pomoci služby na zprostředkovávání krátkodobých pronájmů.
Generální finanční ředitelství (GFŘ) zprvu odmítalo právě prováděnou kontrolní akci blíže komentovat. Ředitel Sekce metodiky a výkonu daní na GFŘ Jiří Fojtík teď ovšem na toto téma poskytl HN rozhovor. V něm vysvětluje, jaké daňové povinnosti musí uživatelé obou služeb vůči státu plnit a co všechno jim hrozí, když finančním úřadům příjmy z Uberu nebo Airbnb zamlčí.
"Naším úkolem je vyhledávat takové osoby, u kterých existuje podezření, že si své daňové povinnosti včas neplní. U lidí, kteří přes Uber nebo Airbnb podnikají, takové podezření je. Proto jsme kontroly zahájili," říká Fojtík.
*V případě Uberu už ministerstvo financí potvrdilo, že od firmy získalo data o identitě jejích pražských řidičů, ročních příjmech nebo poplatcích, které Uberu odvádějí. Jak je to s daty z Airbnb? Proč finanční správa odmítá sdělit, kde na údaje o totožnosti pronajímatelů a jejich příjmech přišla?
Nemůžeme v rámci probíhajícího řízení sdělovat, jak jsme k těm údajům přišli. V získávání podobných údajů si každopádně umíme poradit. V rámci naší taktiky a mlčenlivosti se k tomu ale nebudeme blíže vyjadřovat.
*Vylučujete variantu, podle níž by se s vámi o taková data podělilo přímo Airbnb? Například dánská finanční správa nedávno s firmou uzavřela dohodu, díky níž takové údaje získala. V Česku podobné ujednání mezi vámi a Airbnb není?
Mohu potvrdit, že sdílení údajů s Airbnb neprobíhá a zatím o podobné spolupráci nejednáme.
*Další ze zmiňovaných variant spočívá v tom, že by vám data o pronajímatelích Airbnb poskytla finanční správa v Irsku, kde má firma svou evropskou centrálu. Probíhá v této věci s Iry spolupráce?
Toto možné je.
*Oslovili jste tedy irskou finanční správu v této věci?
Komunikace mezi námi probíhá, obecně ale bývá mezinárodní výměna takových informací složitá. Trvá velmi dlouho, než se podaří předání dat vyjednat. Existují-li jiné cesty, tak se finanční správa vydává jimi.
*Jednou z těch cest by mohlo být získání dat o pronajímatelích přes banky, u kterých mají účty. Jaké pravomoci má v tomto směru finanční správa, když to zobecníme? Co všechno si můžete od bank vyžádat?
Zákon umožňuje, abychom žádali o údaje, které potřebujeme pro řádný výkon správy daní. Jsou to například informace o číslech účtů, stavech peněžních prostředků a o jejich pohybu nebo také o osobách, které peníze na účty vložily. Musím ale znovu zopakovat, že vzhledem k probíhajícímu řízení jsou informace o způsobu získání dat důvěrné.
*Každopádně ty údaje již máte. Sdílíte je s pražským magistrátem? Většina Airbnb pronájmů probíhá právě v hlavním městě, které podobně jako finanční správa dlouho řeší problém, že se k identitám většiny pronajímatelů nemůže dostat a takoví lidé mu pak neplatí předepsané místní poplatky.
S Prahou jednáme. Zmíněné informace městu poskytnout můžeme, zatím jsme je ale nesdíleli.
*Pojďme se posunout k otázce daňových kontrol, které jste nyní po získání dat zahájili. Co při nich zkoumáte?
Máme k dispozici informace o příjmech poplatníků, kteří podnikají skrze Uber i Airbnb. V případě, že se mezi těmito příjmy a částkami uvedenými v daňových přiznáních objevují rozdíly, pak tyto poplatníky obvykle oslovujeme písemnou výzvou k podání řádného nebo dodatečného přiznání. Podle zákona přitom můžeme posuzovat řádné zdanění příjmů za poslední tři roky.
*U Uberu se ví, že má v Praze zhruba dva tisíce řidičů. U Airbnb se jen v hlavním městě hovoří o tisících pronajímatelích. Můžete uvést, kolika lidí se nynější kontrolní akce týká?
Myslím, že mohu říci, že se jedná o tisíce osob.
*Jaký je podíl těch, u kterých jste objevili nějaké daňové nedoplatky?
Dat je relativně hodně, takže ještě nemáme zpětnou vazbu. Chystáme se vše v nějakém rozumném čase vyhodnotit, ale finanční správa má i jiné činnosti, takže si nemyslím, že to bude dříve než v roce 2019.
Víte, ono to není tak jednoduché. Údaje, které máme, jsme zaslali na příslušné finanční úřady, které s nimi nyní dále pracují. Porovnávají příjmy poplatníků s tím, co přiznali ve svých přiznáních. Sledují, zda takoví lidé vůbec přiznání podali a zda v nich jsou uvedené příjmy z podnikání nebo ze zaměstnání. Těch údajů se porovnává celá řada a až pak se lidem zasílají výzvy.
*Přeci jenom už ale musíte mít alespoň nějaké prvotní závěry, co z dat z Airbnb vyplývá...
Nedělali jsme odhad, kolik touto cestou uniká na daních, o tom je předčasné mluvit. Nějaké odhady jsem četl v tisku.
*Zřejmě myslíte odhad z loňské vládní studie, ve které se píše, že by stát od pronajímatelů mohl jen v Praze ročně vybrat přes 460 milionů korun a dalších 50 milionů by připadlo hlavnímu městu na místních poplatcích. Přijdou vám taková čísla realistická?
K tomu se zatím neumím vyjádřit.
*Pojďme se teď bavit o daňových povinnostech, které z pronajímání nemovitostí přes Airbnb plynou. Co všechno musí takový hostitel z hlediska finanční správy splnit?
Takový člověk by měl nejdříve zvážit, zda poskytuje ubytovací službu, nebo nájem. To, co je poskytováno prostřednictvím platformy Airbnb, je podle mého názoru vesměs ubytovací služba, která má krátkodobý charakter v řádech dnů, týdnů nebo měsíců a slouží k rekreačním účelům. Ubytovanému jsou při ní poskytovány služby jako úklid, výměna ložního prádla nebo poskytování snídaně. Drobné opravy za něj rovněž dělá pronajímatel na rozdíl od situace, kdy jde o nájem.
Člověk se pak musí zamyslet nad tím, zda takovou činnost dělá pravidelně a se ziskem, protože pak je ubytovací služba podnikáním. Kvůli tomu se musí občan zaregistrovat k dani na finančním úřadě, a to do 15 dnů ode dne, kdy začne pobírat příjmy z této ubytovací služby. Tady bych ještě dodal důležitou poznámku: poplatník musí zdanit příjmy včetně takzvaných servisních poplatků, které hradí Uberu či Airbnb. V praxi to znamená, že v přiznání nezmiňuje celkové částky, které mu některá z těchto platforem na účet zaslala. Musí je ještě navýšit o ten zmíněný servisní poplatek. Ten lze ovšem uplatnit jako daňově uznatelný výdaj.
Pak musí také posoudit, jaká je jeho pozice ve vztahu k DPH. Tam je to relativně složité. Jestliže se bavíme o těchto platformách, které nemají na území České republiky své sídlo, pak ten, kdo přes ně nabízí své služby obvykle platí Uberu nebo Airbnb zmíněný servisní poplatek. A z toho je povinen odvést DPH.
Kvůli platbě DPH se musí zaregistrovat jako takzvaná identifikovaná osoba do 15 dnů od uhrazení servisního poplatku. DPH pak odvádí každý měsíc, který následuje po uhrazení tohoto poplatku. Vedle toho si navíc musí kontrolovat svůj obrat. V případě, že by ze všech svých podnikatelských činností za posledních 12 kalendářních měsíců překročil v obratu milion korun, musel by se ještě registrovat jako plátce DPH.
*Co když takové povinnosti člověk nesplní a k platbě zmíněných daní se nepřihlásí? Co mu pak hrozí?
Sankcí je více. Správce daně může i uložit například pokutu za nesplnění registrační povinnosti. Když pronajímatel například pak i nepodá daňové přiznání, hrozí mu především sankce za pozdně podané daňové přiznání. Daň je splatná vždy v termínu podání daňového přiznání, pokud je řeč o dani z příjmů. Jestliže se jedná například o příjmy za rok 2016, tak byla povinnost je přiznat do 1. až 3. dubna 2017. Jestliže je ale takové přiznání podáno až teď včetně uhrazení daně, tak ještě hrozí úroky z prodlení. Výše takových úroků odpovídá roční výši repo sazby stanovené ČNB, která je zvýšená o 14 procent. To se počítá za každý den prodlení.
U DPH jsou úroky z prodlení shodné. Tam jsou ovšem jiná období pro podávání daňového přiznání. To je podáváno měsíčně, od čehož se pak odvíjí výše úroku z prodlení.
*Obecně ale platí, že každý další den, kdy poplatník nepodá dodatečné přiznání, tak mu nabíhají úroky...
Přesně tak. Na to všechno jsme ale letos na jaře upozorňovali v rámci každoroční informační kampaně k placení daní z příjmů. Uváděli jsme, že lidé mají povinnost takové příjmy zdanit. Nejdříve jsme se snažili subjekty upozornit na jejich daňové povinnosti i metodikou, kterou jsme vydali loni v říjnu a ve které je dopodrobna rozepsáno, jaké daňové povinnosti musí pronajímatelé Airbnb nebo řidiči Uberu splnit. Čili jsme se snažili lidi upozornit, aby své povinnosti splnili dříve, než od finančních úřadů případně dostanou výzvy k doplacení daní.
*Zmínil jste, že pronajímání nemovitostí přes Airbnb považujete vesměs za ubytovací službu, která slouží k rekreaci a je krátkodobá. Kdyby přitom šlo z hlediska zákona o nájem, tak by pronajímatel musel platit daň z příjmu, ale už ne DPH, což je docela podstatné. Jak ovšem ubytování od nájmu odlišit? Jak určit, zda někdo ubytovává turistu, který přijel na rekreaci, nebo nájemníka, který v bytě delší dobu pobývá?
To musíme ověřit důkazním řízením. Ono to je seznatelné z toho, jak jsou ubytovací služby přes Airbnb nabízeny. Jestli je to nabízeno skutečně pro rekreaci nebo k ubytování. Máme možnosti vyslechnout případně svědky. Je to věcí takzvaného dokazování.
Když jde o ubytovací službu, tak je důležité, jestli ji lze chápat jako podnikání, nebo jako příležitostnou činnost. Podnikání je podle zákona soustavná činnost za účelem zisku. Pro nás je soustavná činnost taková, která je konána opakovaně, několikanásobně, například sezónně. Jestli každou sezónu budu nabízet letní byt k ubytování a budu to dělat dva roky po sobě, tak to určitě má nějaký prvek soustavnosti. Jestli bude cena kalkulována ziskově, tak to určitě splňuje i podmínku pro to, aby se dalo říct, že to je podnikání.
*Ale co kdyby pronájem přes Airbnb proběhl pouze jednou?
Jestli se bavíme o platformě Airbnb, tak přes ni je nemovitost nabízena. Na webových stránkách služby má pronajímatel trvale vystavenou nabídku se svou nemovitostí, na níž se snaží nalákat klientelu. Účelem je tedy opakovaně a soustavně nabízet nevyužitý byt nebo dům k ubytování. To jsou určitě prvky, které podle mě charakter soustavnosti dělají. Je to stejné, jako když budete každou zimu prodávat kapry. V takovém případě nikdo nemůže pochybovat o tom, že jde o podnikání.
Na druhou stranu, jestli to je opravdu nahodilé, je to jednorázová činnost a příjmy z činnosti nepřesáhnou za rok 30 tisíc, tak je to osvobozeno od daně, tak potom není povinnost ani to v daňovém přiznání uvádět.