40/23.03.05

Předkládají:

Ing. Jiří Prokop, daňový poradce, číslo osvědčení 2832

Ing. Stanislav Kryl, daňový poradce, číslo osvědčení 3353

Cílem tohoto materiálu je navázat na příspěvek „Uplatňování DPH při nákupu rizikových pohledávek“, který byl diskutovaný na jednání Koordinačního výboru dne 17. prosince 2003, a výše uvedenou problematikou se zabýval v kontextu tehdy platné legislativy. Tímto příspěvkem bychom rádi přispěli ke sjednocení výkladu v případě uplatňování DPH po 1. květnu 2004 při systematickém odkupu úvěrových pohledávek po splatnosti.

1. Popis problému

V tomto příspěvku se věnujeme otázce uplatňování DPH po 1. květnu 2004 při systematickém odkupu pohledávek po splatnosti s cílem takto nabyté pohledávky pro sebe dále spravovat (zejména vymáhat, případně dále prodat). Jde o situaci, kdy na základě rámcové smlouvy dochází k pravidelnému odkupu (postoupení) pohledávek po splatnosti od jiného subjektu ve smyslu ustanovení § 524 a následujících zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Může se jednat o úvěrové pohledávky i obchodní pohledávky. V praxi se obvykle jedná o úvěrové pohledávky vzniklé bankám. Pohledávky bývají obvykle odkupovány ve stanovených termínech jako skupiny pohledávek, přičemž odkupy jsou uskutečněny s vyšším diskontem zohledňujícím sníženou dobytnost pohledávek. V této souvislosti považujeme za důležité zdůraznit, že diskont v těchto případech neodráží službu financování, neboť vždy se jedná o pohledávky po splatnosti.

Při nákupech pohledávek na kupující společnost obvykle přecházejí nejenom práva spojená s postoupenými pohledávkami, ale i veškerá s nimi spojená ekonomická rizika. Jedná se zejména o riziko nesplacení jistiny a úroku, které bývá významné, neboť pohledávky obvykle bývají postupovány teprve poté, kdy jejich vymáhání prodávající společností bylo neúspěšné. Za odkoupení pohledávek kupující společnost neúčtuje žádný samostatný poplatek. Kupující společnost investuje do koupě pohledávek s vidinou vyšší úspěšnosti při jejich vymožení např. v důsledku svého propracovaného systému a know-how v této oblasti.

Dle našeho názoru mohou v praxi nastat nejasnosti, zda bezregresní nákup pohledávek po splatnosti představuje pro kupující společnost poskytnutí služby prodávající společnosti, tj. zda bezregresní nákup pohledávek po splatnosti je zdanitelným plněním pro účely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále „ZDPH“). Cílem tohoto příspěvku je zajistit k této problematice jednotný výklad.

2. Rozbor problematiky

2.1. Prodávající

Ve smyslu ustanovení § 14 odst. 5 písm. d) ZDPH se za poskytnutí služby nepovažuje postoupení vlastní pohledávky vzniklé plátci.

Jelikož postoupení vlastní pohledávky není ve smyslu výše uvedeného ustanovení považováno za poskytnutí služby, prodávající společnost při postoupení pohledávek na kupující společnost neuplatní DPH. Domníváme se, že v této věci by nemělo být sporu.

2.2. Kupující

Ustanovení § 54 odst. 1 písm. u) ZDPH mimo jiné stanoví, že finanční činností není (a tudíž není osvobozeno od daně) poskytování služeb jejichž předmětem je vymáhání dluhů a faktoring.

Domníváme se, že na danou situaci nelze aplikovat výše uvedené ustanovení, neboť kupující společnost neposkytuje prodávající společnosti ani službu vymáhání dluhů ani faktoring. Svůj názor opíráme o následující argumenty:

• Kupující společnost neúčtuje prodávající společnosti fixní poplatek za službu, ale odkupuje od prodávající společnosti pohledávky po splatnosti s vyšším diskontem a plně přebírá kreditní riziko s pohledávkou spojené.
• Kupující společnost neposkytuje prodávající společnosti službu financování. Pohledávky jsou odkupovány s diskontem, který odráží především sníženou dobytnost pohledávky, nikoli časovou hodnotu peněz do data splatnosti. Služba financování je přitom obecně obvyklou součástí standardní faktoringové služby.
• Kupující společnost neposkytuje prodávající společnosti službu vymáhání. Kupující společnost plně přebírá riziko nedobytnosti odkoupených pohledávek a snaží se dosáhnout zisku dalším vymáháním nebo odprodejem předmětných pohledávek.
• Dle nám dostupných informací se v některých zemích Evropské unie staví v praxi k této problematice obecně tak, že jedná-li se o nákup pohledávky, u níž je v okamžiku nákupu zřejmé, že je pochybná, není tento nákup zdanitelným plnění pro účely DPH. Např. v Německu se pohledávka považuje za pochybnou, jestliže je stanovenou dobu po splatnosti. Obdobný přístup byl obecně přijat i na jednání Koordinačního výboru konaného dne 17. prosince 2003 (viz příspěvek Uplatnění DPH při nákupu rizikových pohledávek).
• Pokud by se v dané situaci jednalo o zdanitelné plnění poskytované kupující společností prodávající společnosti, bylo by nutné se vypořádat s praktickým problémem stanovení základu daně. Diskont, který odráží kreditní riziko dané pohledávky není dle našeho názoru možné považovat za základ daně vzhledem k tomu, že diskont nepředstavuje příjem kupující společnosti z této transakce, jak je tomu obvykle v případě faktoringu pohledávek před splatností. Jelikož se jedná o pohledávky po splatnosti, u nichž prvotní vymáhání prodávající společností nebylo úspěšné, kupující společnost nese značné riziko, že se jí nepodaří od všech dlužníků inkasovat celou nominální hodnotu jednotlivých pohledávek.
• Některé společnosti se v rámci svých obchodních aktivit orientují na nákup pohledávek po splatnosti, především od státních institucí (Česká konsolidační agentura, Konpo apod.). Přestože se nejedná o pravidelné odkupy zastřešené rámcovou smlouvou, jde obvykle o převážnou či jedinou činnost těchto společností (pohledávky tvoří většinu aktiv, mezi výnosy převažují výnosy z inkasa těchto pohledávek). Pokud by měl být systematický odkup těchto rizikových pohledávek po splatnosti zdanitelným plněním, lze předpokládat negativní dopad na jejich prodej.

3. Závěr

Na základě výše uvedeného se domníváme, že bezregresní nákup pohledávek po splatnosti nepředstavuje pro kupující společnost poskytnutí služby prodávající společnosti. Navrhujeme potvrdit, že výše uvedený bezregresní nákup pohledávek po splatnosti není pro účely ZDPH pro kupující společnost zdanitelným plněním.

4. Návrh řešení

Doporučujeme přijmout sjednocující závěr k výše uvedené problematice a po projednání v rámci Koordinačního výboru přijatý závěr vhodným způsobem publikovat.

Stanovisko MF:

Souhlas s návrhem řešení předkladatele příspěvku.