44/04.05.05

Předkládá:
Ing. Pavel Rochowanski, daňový poradce, číslo osvědčení 3283

 

1) Daňové odpisy matric, zápustek, forem, modelů a šablon

 

Popis problému:

 
V případě uplatňování daňových odpisů u matric, zápustek, forem, modelů a šablon v návaznosti na ustanovení § 30 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) se roční odpis stanoví jako tzv. časový odpis, tj. jako podíl vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti nebo stanoveného počtu vyrobených odlitků nebo výlisků. Zároveň však jsou však kódy SKP 28.62.50 i SKP 29.56 uvedeny v příloze zákona o daních z příjmů a umožňují zatřídění výše uvedeného hmotného majetku do odpisových skupin podle § 31 a 32 ZDP do 1. a 2. odpisové skupiny.

V praxi se často jedná při pořízení těchto druhů majetku o nové technologie, u nichž nelze především na počátku užívání určit technickou klasifikaci, životnost ani další parametry s požadovanou přesností. Z uvedených důvodů se často nabízí alternativní možnost a to uplatnění daňových odpisů podle § 31 resp. § 32 ZDP.

Tato problematika není ustanovení § 30 ZDP výslovně upravena. Oba postupy jsou v ZDP upraveny alternativně v různých ustanoveních. Domníváme se proto, že u matric, zápustek, forem, modelů a šablon může poplatník zvolit způsob odpisování jak podle § 30 odst. 7 tak i po zařazení do příslušné odpisové skupiny podle § 31 či § 32.

Stanovisko:

 
Dle našeho názoru může poplatník matrice, zápustky, formy, modely a šablony zatříděné do SKP 28.62.50 a SKP 29.56 daňově odepisovat podle § 30 odst. 7 ZDP nebo dle § 31 či § 32 ZDP. Zvolený způsob odepisování nesmí být následně měněn.

2) Technické zhodnocení majetku odepisovaného dle § 30 odst. 7 ZDP

 

Popis problému:

 
Samostatným problémem je posouzení problematiky výpočtu daňových odpisů podle § 30 odst. 7 ZDP v případě technického zhodnocení. Vzhledem k tomu, že zákon tuto problematiku jednoznačně neřeší a pouze stanoví, že roční odpis se stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti, existují například následující možnosti:

a. dodržení původní doby odepisování podle stanovené doby použitelnosti, tzn. rozvržení odpisu hodnoty technického zhodnocení na zbývající dobu odepisování

b. výpočet odpisů po provedení technického zhodnocení jako podíl vstupní ceny navýšené o technické zhodnocení a původně stanovené doby použitelnosti, čímž dojde k prodloužení původní doby odepisování

c. pokračování v odepisování v původní výši ročního odpisu (bez zohlednění technického zhodnocení)

 

Stanovisko:

 
Domníváme se, že v případě, kdy technickým zhodnocením nedojde k prodloužení doby použitelnosti nebo ke zvýšení stanoveného počtu výlisků nebo odlitků, měl by být roční odpis stanoven postupem uvedeným v písm. a)

V případě, že by technickým zhodnocením došlo k prodloužení doby použitelnosti nebo ke zvýšení stanoveného počtu výlisků nebo odlitků, domníváme se, že odpis by měl být stanoven jako podíl zůstatkové ceny majetku zvýšené o hodnotu technického zhodnocení a zbývající doby použitelnosti či zbývajícího stanoveného počtu výlisku nebo odlitků.

Pro úplnost upozorňujeme, že zákon výslovně nestanoví ani to zda je technické zhodnocení matric, zápustek, forem, modelů a šablon nutné zohlednit již v měsíci, ve kterém k němu dojde, nebo až v měsíci následujícím. Podle našeho názoru lze v tomto případě použít analogie s pravidlem pro zahájení jejich daňového odepisování uvedeným v § 30 odst. 9 ZDP, tzn. zohlednit odpis technického zhodnocení až v měsíci následujícím po jeho provedení.

3) Odpočet od základu daně dle § 34 odst. 3

 
Obecně je možné uplatnit odpočet dle § 34 odst. 3 i v případě pořízení matric, zápustek, forem, modelů a šablon a to s ohledem na jejich zatřídění do 1. respektive 2. odpisové skupiny. Problém nastane v případě uplatnění odpočtu dle § 34 odst. 3 v případech, kdy je část zařízení z provozních či jiných důvodů umístěna v zahraničí.

Při pořízení nového hmotného dlouhodobého majetku nelze odpočet podle § 34 odst. 3 uplatnit u hmotného majetku umístěného v zahraničí nebo používaného v zahraničí nepřetržitě více než 183 dnů v příslušném zdaňovacím období (podle § 34 odst. 5 ZDP). Pokud však dojde k pořízení nového majetku v období 183 dnů a méně před koncem zdaňovacího období a majetek je bezprostředně umístěn do zahraničí, kde je používán po celou dobu životnosti, nelze na tuto situaci výše zmíněné ustanovení ZDP aplikovat.

Stanovisko:

 
Pokud není majetek umístěn v zahraničí nepřetržitě více než 183 dnů v příslušném zdaňovacím období, kdy byl majetek pořízen, bylo možno v souladu s § 34 odst. 3 ve znění platném do 31.12.2004 uplatnit nárok na odpočet.

Pokud je nově pořízený majetek umístěný v České republice a do zahraničí je umístěn až v následujícím zdaňovacím období nevyplývá ze znění § 34 odst. 6 ve znění platném do 31.12.2004, že by případný nárok na odpočet zanikal.

4) Návrh řešení

 
Doporučujeme výše uvedená stanoviska vhodně publikovat.

Stanovisko MF :

Stanovisko k bodu 1:

Nesouhlas.
Znění § 30 odst.7 ZDP použití § 31 nebo 32 neumožňuje. Matrice, zápustky, formy, modely a šablony jsou jediným hmotným majetkem u něhož si dobu odpisování stanovuje sám poplatník. Jedná se o analogický postup jako u účetních odpisů. V případě změny doby používání či změny přepokládaného počtu odlitků či výlisků má poplatník možnost upravit si v souladu s vnitřní směrnicí odpisový plán tak, aby odpovídal skutečné době a způsobu používání tohoto hmotného majetku.

Stanovisko k bodu 2:

Nesouhlas.
ZDP výslovně neupravuje postup odpisování při dokončení technického zhodnocení majetku odpisovaného podle § 30 odst. 6 až 8. Obecně však stanoví, že v případě dokončení technického zhodnocení hmotného majetku je poplatník podle § 29 odst. 3 povinen zvýšit vstupní cenu a dále pokračovat v odpisování ze zvýšené vstupní ceny. V daném případě to znamená, že poplatník při technickém zhodnocení např. matrice zvýší její vstupní cenu a zároveň zvýší původně stanovené odpisy na zbývající počet měsíců odpisování, a to počínaje následujícím měsícem po dokončení technického zhodnocení (§ 30 odst. 9). Rozhodne-li se současně (či následně) k prodloužení (zkrácení) doby odpisování, upraví odpisy tak, aby dosud neodepsaná část vstupní ceny (zvýšené vstupní ceny) byla rovnoměrně rozpočítána na zbývající počet měsíců odpisování.

Stanovisko k bodu 3:

V zásadě souhlas.
Podle našeho názoru je v daném případě rozhodující důvod a právní podklad, na základě kterého je majetek v zahraničí užíván.

Pokud by zvolené formě používání majetku jiným subjektem mělo předcházet vyřazení majetku z užívání, ale poplatník tak neučinil z důvodu uplatnění odčitatelné položky, jednalo by se o porušení podmínek pro "reinvestování"; přitom v takovém případě by mohl správce daně postupovat s využitím § 2 odst. 7 ZSDP , tj., že skutečný stav je zastřen formálně právním.

Bude-li však majetek vlastníka využíván prokazatelně k dosažení, zajištění a udržení jeho příjmů, neměl by být ani důvod k postihu. Jedná se např. o použití modelů, šablon k výrobě komponentů dodávaných subjektem se sídlem v zahraničí.

Doplňující stanovisko MF ČR:

 
Stanovisko MF je vůči projednání 8.6.2005 neměnné.

V Praze dne 27.7.2005

 

Ing. Dana Trezziová
Náměstkyně ministra