23.02.05

Předkládá:
Ing. Marie Konečná, CSc., daňová poradkyně, číslo osvědčení 294
Ing. Lubomír Moučka, MBA, daňový poradce, číslo osvědčení 2669

1.Popis problému

Cílem tohoto příspěvku je vyjasnit daňový režim oceňovacích rozdílů zejména z vyjmenovaných cenných papírů uvedených v druhé větě § 23 odst. 4 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění novely č. 438/2003 Sb. (dále jen "ZDP") a oceňovacích rozdílů z derivátů, u kterých poplatník prokáže, že je sjednal za účelem zajištění.
Podle ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bod 4 ZDP lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí majetku, není-li v ZDP dále stanoveno jinak.
Obdobně ustanovení § 25 odst. 1 písm. zh) ZDP neuznává za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí, pokud je podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zaúčtován jako výdaj (náklad), pokud není v ZDP stanoveno jinak.
Oceňovací rozdíly jsou tedy obecně ze základu daně vylučovány.
Za speciální úpravu oceňovacích rozdílů (resp. změn reálných hodnot) by mohlo být považováno v případě cenných papírů a podílů v obchodních společnostech ustanovení v § 23 odst. 4 písm. i) ZDP , v případě derivátů ustanovení v § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP a v případě pohledávek nabytých a určených k obchodování v § 23 odst. 4 písm. k) ZDP.
Je otázkou, zda pojmy oceňovací rozdíly v ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bod 4 ZDP a § 25 odst. 1 písm. zh) ZDP v sobě zahrnují změny reálné hodnoty cenných papírů, derivátů a jiných aktiv a závazků, které jsou za oceňovací rozdíly považovány účetními předpisy.
Pokud by tomu tak bylo, je další otázkou, zda speciální úprava ZDP stanoví zdanění oceňovacích rozdílů u některých cenných papírů a derivátů jinak.

2. Interpretační problémy

2.1. Definice oceňovacího rozdílu

V ZDP je termín oceňovací rozdíl uveden v § 23 odst. 4 písm. i) ve vazbě na změnu reálné hodnoty cenného papíru. V souvislosti s deriváty není termín oceňovací rozdíl v ZDP používán, v § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP se hovoří pouze o změně reálné hodnoty. Účetní předpisy však pro změnu reálné hodnoty u cenných papírů i u derivátů termín oceňovací rozdíl používají. Nelze tedy jednoznačně vyloučit shodný význam termínů oceňovací rozdíl a změna reálné hodnoty pro účely ZDP. Účetní předpisy (§ 7 odst. 10 vyhlášky 500/2000 Sb.) však pojem oceňovací rozdíl používají též při ocenění majetku a závazků v rámci podnikových kombinací, kdy jde o kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo jeho části nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností, s výjimkou změny právní formy, a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví prodávající, vkládající nebo zanikající účetní jednotky sníženým o převzaté závazky.
Z textu důvodové zprávy k zákonu č. 438/2003Sb., který definoval současné znění uváděných ustanovení, lze k § 23 odst. 3 písm. c) bod 4 a k § 25 odst. 1 písm. zh) dovodit, že ustanovení mají upravovat daňový režim tehdy používané opravné položky k nabytému majetku. Vazba na změnu reálné hodnoty cenných papírů nebo derivátů zde není uváděna. Z toho by bylo možné dovodit, že termín oceňovací rozdíl použitý v obecných ustanoveních ZDP nemusí obsahovat změny reálné hodnoty. Oceňovací rozdíly z vyjmenovaných cenných papírů a oceňovací rozdíly z derivátů, u kterých poplatník prokáže, že je sjednal za účelem zajištění, by byly zahrnovány do základu daně.
Pokud by nešel učinit závěr, že termín oceňovací rozdíl použitý v § 23 odst. 3 písm. c) bod 4 a v § 25 odst. 1 písm. zh) neobsahuje změny reálné hodnoty, bylo by nutné se dále zabývat vlivem speciální úpravy ZDP. ZDP obsahuje speciální úpravu pouze u tří druhů výše uvedených druhů aktiv (cenné papíry, deriváty a pohledávky nabyté a určené k obchodování).

2.2. Speciální úprava pro cenné papíry

Do základu daně se podle § 23 odst. 4 písm. i) ZDP nezahrnuje změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) cenného papíru nebo podílu v obchodní společnosti nebo v družstvu a změna ocenění podílu ekvivalencí (protihodnotou), o které je účtováno jako o nákladu nebo výnosu podle zákona o účetnictví. Toto se nevztahuje na změnu reálné hodnoty cenného papíru, který je obchodovatelný na veřejném trhu, a to i zahraničním, nachází-li se tento zahraniční trh v členském státě OECD nebo bylo-li obchodování prostřednictvím zahraničního trhu schváleno Komisí pro cenné papíry a na změnu reálné hodnoty dluhopisu, podílového listu a cenného papíru představujícího účast na základním kapitálu investičního fondu.
Naskýtá se otázka, jak interpretovat předchozí větu, tj. druhou větu § 23 odst. 4 písm. i) ZDP. Ta by mohla být chápána ve smyslu, že "Toto se nevztahuje" na návětí § 23 odst. 4 ZDP ("Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují") a z toho důvodu by se změny reálných hodnot vyjmenovaných cenných papírů měly zahrnovat do základu daně.
Druhou větu § 23 odst. 4 písm. i) ZDP lze ovšem vykládat i tak, že na cenné papíry vyjmenované v této větě se nepohlíží jako na cenné papíry, jejichž změna reálných hodnot je upravena speciálním ustanovením (tj. první větou § 23 odst. 4 písm. i) ZDP) a z toho důvodu by se v jejich případě použila obecná ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bod 4. ZDP a § 25 odst. 1 písm. zh) ZDP. V takovém případě by změny reálných hodnot cenných papírů vyjmenovaných v druhé větě § 23 odst. 4 písm. i) ZDP byly nezdanitelné v případě výnosového přecenění nebo daňově neuznatelné v případě přecenění do nákladů.
Obdobně je možno vykládat i bod 12 přechodného ustanovení zákona č. 438/2003 Sb. Podle tohoto ustanovení se mimořádné náklady a výnosy vzniklé k prvnímu dni zdaňovacího období započatého v roce 2004 z důvodu změny metody účtování o změně reálné hodnoty (oceňovacím rozdílu) cenného papíru a změny ocenění ekvivalencí (protihodnotou) nezahrnují do základu daně. Toto se nevztahuje na změnu reálné hodnoty dluhopisu, podílového listu a cenného papíru představujícího účast na základním kapitálu investičního fondu.
V souladu s výše uvedenou argumentací by i mimořádné náklady či mimořádné výnosy z titulu změny metody účtování o změně reálné hodnoty dluhopisu, podílového listu a cenného papíru představujícího účast na základním kapitálu investičního fondu neměly být zahrnovány do základu daně.

2.3. Speciální úprava derivátů

Obdobný interpretační problém způsobuje i ustanovení § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP, které omezuje daňovou uznatelnost nákladů na derivátové operace. Nákladem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů je podle tohoto ustanovení úhrn nákladů na deriváty pouze do výše úhrnu výnosů z derivátů za dané zdaňovací období.
Do úhrnu výdajů (nákladů) na deriváty a úhrnu příjmů (výnosů) z derivátů se zahrnuje i změna reálné hodnoty, o které nebylo účtováno při dílčím nebo konečném vypořádání. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP se nevztahuje na deriváty, které poplatník prokazatelně sjednal za účelem zajištění.
To by obdobně jako u cenných papírů mohlo být chápáno ve smyslu, že "Toto se nevztahuje" na návětí § 23 odst. 4 ZDP ("Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují") a z toho důvodu by se změny reálných hodnot derivátů prokazatelně sjednaných za účelem zajištění měly zahrnovat do základu daně.
Rovněž by to však mohlo znamenat, že pokud poplatník prokáže, že sjednal derivátový kontrakt za účelem zajištění, změna reálné hodnoty z takového derivátu se bude posuzovat podle obecných ustanovení ZDP. Změna reálné hodnoty takového derivátu účtovaná do výnosů by pak měla být nezdanitelná (§ 23 odst. 3 písm. c) bod 4. ZDP) a přecenění takového derivátu do nákladů by nebylo považováno za náklad na dosažení, zajištění a udržení příjmů (§ 25 odst. 1 písm. zh) ZDP).

2.4. Speciální úprava pro pohledávky

Podle § 23 odst. 4 písm. k ZDP se do základu daně nezahrnuje změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) u pohledávek, které poplatník nabyl a určil k obchodování, o kterých je účtováno jako o nákladu nebo výnosu podle účetních předpisů.
Ostatní případy změn ocenění reálnou hodnotou nejsou v ZDP (jako například přecenění cizoměnového úvěru jehož jistina je zajištěna forwardovým obchodem) speciálně upraveny. V takovém případě by se mělo při určení vlivu na základ daně vycházet ze způsobu promítnutí do výsledku hospodaření.

3. Závěr

Domníváme se, že uvedené oceňovací rozdíly (změny reálných hodnot) u vyjmenovaných cenných papírů, a derivátů by mělo být možno považovat za zahrnované do základu daně z příjmů v rozsahu upraveném zákon o daních z příjmů. Naopak u pohledávek, které poplatník nabyl a určil k obchodování, budou dopady spojené se změnou reálných hodnot vylučovány ze základu daně.
U ostatních případů ocenění reálnou hodnotou, které nejsou specificky ustanoveními zákona o daních z příjmů upraveny, se pro daňové účely bude vycházet ze způsobu promítnutí do účetního výsledku hospodaření.
Omezení daňové uznatelnosti pro oceňovací rozdíly v § 23 odst. 3 písm. c) bod 4 ZDP a v § 25 odst. 1 písm. zh) ZDP se použije pouze pro oceňovací rozdíly u majetku a závazků v rámci podnikových kombinací (kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo jeho části nabytého vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností dle definice uvedené v § 7 odst. 10 vyhlášky 500/2002 Sb.) a nepoužije se na výsledkově účtované změny reálných hodnot.

Návrh opatření

Vhodným způsobem publikovat výše uvedené závěry.

Stanovisko MF ČR:

Podle § 23 odst. 3 písm. c) bod 4 a § 25 odst. 1 písm. zh) se nezdaňují, resp, nelze uplatnit jako daňový výdaj všechny oceňovací rozdíly vzniklé jinak než koupí, tj. včetně ocenění reálnou hodnotou, pokud zákon nestanoví jinak.

I. Režim pro cenné papíry

Odchylný režim je upraven v § 23 odst. 4 písm. i) ve znění zákona účinného do konce zdaňovacího období, které započalo v roce 2004, podle kterého se výsledek hospodaření, resp. základ daně neupravuje o změny reálné hodnoty "veřejně obchodovatelných cenných papírů"a jejich správné zaúčtování je rozhodující i pro zjištění základ daně z příjmů. K režimu zdanění operací s cennými papíry je vhodné uvést vývoj úpravy od roku 2002:

Stav do konce roku 2003

Na základě novely zákona o daních z příjmů (ZDP) provedené zákonem č. 260/2002 Sb., s účinností pro celé zdaňovací období, které započalo v roce 2002 byl pro daňový režim operací s cennými papíry, které podle účetních předpisů jsou oceňovány reálnou hodnotu (RH), a to bez ohledu na způsob účtování RH (výsledkově nebo rozvahově) rozhodující správný postup jejich zaúčtování. Z toho vyplývá, že jak byl ovlivněn výsledek hospodaření, tak byl zjištěn základ daně z příjmů (§23 odst. 2 ZDP).

Tento poměrně liberální přístup je odůvodnitelný u obchodovatelných cenných papírů, u kterých existuje objektivní kritérium ceny, kterou odráží aktuální kurs na burze, případně jiném veřejném trhu. To bohužel nelze tvrdit o poměrně velké množině cenných papírů, které spadají do skupiny realizovatelných cenných papírů, a které nejsou z mnoha důvodů veřejně obchodovatelné.

Proto bylo ve vládou schválené novele ZDP (červen 2003) navrženo zpřesnit režim platný od roku tak, aby byly bez jakéhokoliv omezování posuzovány nadále pouze operace s veřejně obchodovatelnými cennými papíry, avšak s výjimkou cenných papírů představujících majetkovou účast. Obdobně měly být posuzovány i operace s dlužnými cennými papíry, u kterých by tak byl pouze potvrzen v té době platný režim. Prodeje ostatních cenných papírů, tj. cenných papírů realizovatelných a cenných papírů představujících majetkovou účast bez ohledu na to, zda jsou veřejně obchodovatelné či nikoliv a dále prodeje účastí na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti a družstvu bylo navrženo posuzovat v samostatném režimu, který však umožní vzájemné kompenzace zisků a ztrát z jejich prodejů za zdaňovací období s možností umořovat případně vykázané ztráty v následující třech zdaňovacích obdobích, a to na vrub zisku vykázaného z celkových prodejů ostatních cenných papírů a majetkových účastí (návrh na doplnění § 24 odst. 2 písm. r) a w).
Tento návrh tak nepochybně obsahoval i žádoucí podporu rizikového kapitálu, která byla vyjádřena právě možností kompenzací zisků a ztrát z prodejů majetkových účastí. Nezbytným předpokladem pro uplatnění navrženého zpřesnění bylo vyloučení oceňovacích rozdílů ze základu daně u portfolia majetkových cenných papírů, které nejsou veřejně obchodovatelné - doplnění § 23 odst. 4 písm. i) Pouze tak bylo možné zajistit, aby základ daně z příjmů byl ovlivňován skutečně vynaloženými náklady, tj. pořizovací cenou cenného papíru a příjmem z jeho prodeje při omezení uznatelnosti ztráty z této operace.
Na základě pozměňovacích návrhů nebyly při projednávání novely v Parlamentu ČR úpravy v § 24 odst. 2 písm. r) a w) schváleny, avšak bez provázanosti na navrženou úpravu § 23 odst. 4 písm. i), která naopak schválena byla.

Stav do konce roku 2004

V důsledku přijetí pozměňovacích návrhů tak byl i nadále zachován režim stanovený zákonem č. 260/2002 Sb., který při zjištění základu daně nekoriguje výsledek hospodaření u cenných papírů, které jsou oceňovány reálnou hodnotou, a to bez ohledu na to, zda její změny jsou účtovány výsledkově nebo rozvahově, avšak s výjimkou úpravy obsažené v § 23 odst. 4 písm.i), podle které se do základu daně nezahrnují oceňovací rozdíly u cenných papírů zařazených do portfolia realizovatelných, které však nejsou veřejně obchodovatelné U této skupiny cenných papírů nebude tak zdaňován zisk ani nebude uznatelná ztráta vyplývající z ocenění na reálnou hodnotu.
Logicky nebyl také přijat původní návrh obsažený ve vládní předloze novely, který umožňoval mj. vzájemné kompenzace zisků a ztrát z prodejů obchodních podílů na s.r.o. a družstvech s tím, že případné ztráty z těchto operací by bylo možné odečítat v následujících třech letech od zisku z těchto operací. Tato úprava byla v celém přípravném období návrhu novely zákona pozitivně vnímána, zejména z důvodu, že mohla výrazně přispět k podpoře fondů rizikového kapitálu, které sledují kapitálovou podporu podnikatelských subjektů.
 
Nedůsledná úprava pro zdanění operací s cennými papíry je zřejmá z tohoto příkladu:
Poplatník koupil v říjnu 2004 cenné papíry v pořizovací ceně 65, které nejsou veřejně obchodovatelné a u nichž reálná hodnota je účtována výsledkově. K rozvahovému dni, tj. k 31.12.2004 činí oceňovací rozdíl:
a) + 20
b) - 15
V obou případech prodá cenné papíry již 5. ledna 2005 a jejich prodejní cena odpovídá výši jejich ocenění k rozvahovému dni, tj. u varianty a) 85, u varianty b) 50. Podle § 23 odst. 4 písm. i) budou oceňovací rozdíly (+ 20, resp. - 15) vyloučeny z hospodářského výsledku, čímž nebude zdaněna částka +20, ale ani uznána ztráta -15. Při prodeji bude uplatněn režim § 24 odst. 2 písm.r) a jako náklad bude uplatněna hodnota cenných papírů zachycených v účetnictví, tj. ve variantě a) 85, ve variantě b) 50.
Tato úprava umožňovala, aby nebyl zdaněn zisk z prodeje dotčených cenných papírů, na druhé straně neuznává ztrátu z jejich prodeje, což nebyla výjimečná situace ( např. prodej pozemků, prodej majetkových účastí se ztrátou ).

Je nutno uvést, že při přijetí původního vládního návrhu, nebylo nutné provádět další zpřesnění zdanění operací s cennými papíry.

Stav od roku 2005

Novela ZDP, schválená zákonem č. 669/2004 Sb., sledovala u zdaňování operací s cennými papíry odstranění nedůsledností úpravy schválené zákonem č. 438/2003 Sb. Vypuštěním textu v § 23 odst. 4 písm. i) ohledně oceňovacích rozdílů u registrovaných cenných papírů, který potvrzoval, že oceňovací rozdíly u těchto cenných papírů vstupují do základu daně z příjmů (výjimka z obecné úpravy, že oceňovací rozdíly se do základu daně nezahrnují - § 23 odst. 3 písm. c) bod 4 a § 25 odst. 1 písm. zh), bylo sledováno pouze odstranění určité asymetrie založené pozměňovacími návrhy k předchozí novele. Cílem této úpravy v žádném případě nebylo vyloučení oceňovacích rozdílů u CP ze základu daně z příjmů.
Při důsledném uplatnění platného znění ZDP od 1.1.2005 je nutné konstatovat, že oceňovací rozdíly (RH) u CP nejsou zahrnovány do základu daně z příjmů.

Závěr:
Úprava obsažená v § 23 odst. 4 písm. i) ZDP ve znění platném do konce zdaňovacího období, které započalo v roce 2004 představuje pro množinu "registrovaných cenných papírů" výjimku z obecné úpravy § 23 odst. 3 písm.c) bod 4 a § 25 odst.1 písm. zh), která znamená, že u těchto CP jsou oceňovací rozdíly (RH) pro účely zjištění základu daně z příjmů relevantní.
Při důsledném uplatnění platného znění ZDP od 1.1.2005 je nutné konstatovat, že oceňovací rozdíly (RH) u CP nejsou zahrnovány do základu daně z příjmů.

II. Pro deriváty

Ustanovení § 24 odst. 2 písm. zg) stanoví pouze parametr pro výši uznatelnosti daňových výdajů u derivátů určených k obchodování. Tato úprava nemá vazbu na § 23 odst. 3 písm. c) bod 4, tj. poplatník má nadále možnost snížit výsledek hospodaření o oceňovací rozdíly účtované do výnosů.
U ostatních derivátů, tj. sjednaných prokazatelně za účelem zajištění, neobsahuje ZDP žádné omezení. Výdaje (náklady) související s těmito deriváty zaúčtované do výsledku hospodaření, s výjimkou oceňovacích rozdílů, jsou uznatelné bez korekcí. Pro oceňovací rozdíly u těchto derivátů neobsahuje ZDP žádnou speciální úpravu, a proto je nutné uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. c) bod 4 a § 25 odst.1 písm. zh).

III. Pohledávky

Pro účely zdanění je v § 2 odst. 2 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (ve znění pozdějších předpisů) u pohledávek definována rozvahová hodnota pohledávky, kterou se rozumí její jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena zaúčtovaná na rozvahových účtech poplatníka bez vlivu změny reálné hodnoty nebo vedená v evidenci poplatníka. K oceňovacímu rozdílu se tedy v případě pohledávek z daňového hlediska nepřihlíží.
V rámci projednávání příspěvku k daňovému režimu oceňovacích rozdílů byl uplatněn požadavek na sdělení názoru MF k problematice oceňovacího rozdílu k majetku nabytému vkladem (dříve opravná položka - účet 097).
 

Stanovisko MF :

Oceňovací rozdíl zaúčtovaný podle předpisů do výsledku hospodaření je pro účely zákona rozlišován na :
1. oceňovací rozdíl vzniklý při koupi podniku nebo části podniku (dle obchodního zákoníku), který se uplatňuje v základu daně jako náklad nebo zdanitelný příjem rovnoměrně po dobu 180 měsíců /obdobně se uplatňuje i goodwill při koupi podniku nebo části podniku/ - upravuje § 23 odst. 15,

2. oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí majetku je univerzálně vyloučen z daňových výdajů podle § 25 odst. 1 písm. zh) , pokud by zákon speciálně nepotvrdil jeho uplatnění.
Jeho uznatelnost je v současně platném znění potvrzena pouze v § 24 odst. 2 písm. zg) při uplatnění výdaje (nákladu) na deriváty k obchodování.
V ostatních případech nelze oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí podniku nebo části podniku uplatnit jako výdaj (náklad), a to ani v podobě účetních odpisů, protože tento oceňovací rozdíl, který je účetně dlouhodobým hmotným majetkem je již prvotně vyloučen podle § 25 odst. 1 písm. zh). Účetní odpisy jsou za těchto okolností irelevantní.

3. oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí majetku, který je podle účetních předpisů výnosem je položkou snižující výsledek hospodaření podle § 23 odst. 3 písm. c).Obdobně se posuzuje i goodwill při nabytí podniku nebo části podniku jinak než koupí.

V Praze dne 23.února 2005

Ing. Yvona L e g i e r s k á
náměstkyně ministra financí