3) Daňový nerezident ČR / Податковий нерезидент ЧР

3.1 Slevy na dani u daňového nerezidenta
3.2 Daňové zvýhodnění u daňového nerezidenta
3.3 Nezdanitelná část základu daně u daňového nerezidenta
3.4 Příjmy daňových nerezidentů (rezidentů Ukrajiny) ze zdrojů na území ČR
3.5 Příjmy z podnikání v případě českých daňových nerezidentů - rezidentů Ukrajiny

U daňového nerezidenta se daň sníží za zdaňovací období o částky uvedené v § 35ba zákona o daních z příjmů. Slevy na dani podle písm. g) a písm. b) až e), pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 zákona o daních z příjmů činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6 zákona o daních z příjmů, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10 zákona o daních z příjmů, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

3.1 Slevy na dani u daňového nerezidenta

3.2 Daňové zvýhodnění u daňového nerezidenta

Daňový nerezident může daňové zvýhodnění (§ 35c zákona o daních z příjmů) stejně jako výše uvedené slevy na dani uplatnit, pouze pokud je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22 zákona o daních z příjmů) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6 zákona o daních z příjmů, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10 zákona o daních z příjmů, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

3.3 Nezdanitelná část základu daně u daňového nerezidenta

Daňový nerezident může uplatnit i nezdanitelnou část základu daně (§ 15 zákona o daních z příjmů), ale pouze v případě, že se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 zákona o daních z příjmů činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6 zákona o daních z příjmů, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10 zákona o daních z příjmů, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Za zdaňovací období roku 2022 lze podle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně. Podle ustanovení § 15 odst. 9 zákona o daních z příjmů se výše zmíněný odstavec 1 použije i v případě, jde-li o snížení základu daně o hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého v roce 2022 poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem Ukrajiny.

3.4 Příjmy daňových nerezidentů (rezidentů Ukrajiny) ze zdrojů na území ČR

Příjmy považované za příjmy ze zdrojů na území ČR, jak pro fyzické, tak i pro právnické osoby, jsou stanoveny v § 22 zákona o daních z příjmů. Povinnost zdanit konkrétní příjem na území ČR je nutné také posoudit dle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Smlouva o zamezení dvojího zdanění definuje příjmy a určí, kterému státu náleží právo zdanění.

Nejčastěji se konkrétní příjmy v souladu se smlouvou zdaňují v obou státech – ve státě rezidence z titulu neomezené daňové povinnosti a ve státě zdroje příjmů z titulu příjmů ze zdrojů na daném území, a pak platí, že stát rezidence přihlédne ke zdanění ve státě zdroje, tzn., že ve státě daňové rezidence poplatníka dojde k vyloučení dvojího zdanění v souladu s čl. 23 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o zamezení dvojího zdanění a vnitrostátní úpravou.

U konkrétního druhu příjmu může být smlouvou stanoveno, že se takový příjem zdaňuje pouze (výhradně) v jednom ze smluvních států. Pak druhý stát takový příjem vůbec nezdaňuje a ani se v tomto druhém státě tento příjem nezahrnuje do daňového přiznání poplatníka (a to ani v případě, že by dle vnitrostátní legislativy druhého státu šlo o zdanitelný příjem).

3.5 Příjmy z podnikání v případě českých daňových nerezidentů - rezidentů Ukrajiny

Příjmy z podnikání zahraničního daňového subjektu (daňového nerezidenta České republiky), daňového rezidenta Ukrajiny, lze v České republice zdaňovat v případě, že tomuto subjektu vznikne na území České republiky stálá provozovna ve smyslu § 22 odst. 2 zákona o daních z příjmů, případně čl. 5 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Takové stálé provozovně je pak třeba správně stanovit základ daně daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny, kdy se primárně vychází z účetnictví vedeného dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění p.p., případně lze v odůvodněných případech přistoupit k náhradnímu způsobu stanovení základu daně podle § 23 odst. 11 zákona o daních z příjmů s tím, že vždy musí být splněna podmínka uvedená v § 23 odst. 11 zákona o daních z příjmů, tedy že základ daně stálé provozovny nemůže být nižší a daňová ztráta vyšší, než jaké by ze stejné činnosti za stejných či obdobných podmínek dosáhl daňový rezident České republiky.

Pokud stálá provozovna nevznikne, jsou veškeré příjmy z podnikání zdanitelné v zemi daňové rezidence poplatníka.

V této souvislosti lze odkázat na Metodický pokyn k postupu při zdaňování příjmů daňových nerezidentů z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny, který je dostupný na odkazu: 2019 | Pokyny, sdělení | Mezinárodní zdaňování - Přímé daně | Mezinárodní spolupráce | Finanční správa (financnisprava.cz).