ČÁST B) Podmínky vzniku nároku na kompenzační bonus u společníků společností s ručením omezeným

Kdo je subjektem kompenzačního bonusu

Subjektem kompenzačního bonusu je fyzická osoba - společník společnosti s ručením omezeným založené za účelem dosažení zisku, která má nejvýše 2 společníky fyzické osoby nebo může mít i více společníků, pokud jsou členy jedné rodiny. Přitom členy jedné rodiny se zde rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství. Podíly společníků nesmí být představovány kmenovým listem. Subjektem kompenzačního bonusu nemůže být jednatel s.r.o., pokud není současně jejím společníkem.

Společník musí být zároveň ke dni 5. října 2020 rezidentem České republiky nebo, jedná-li se o rezidenta členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, musí tento naplnit předpoklad, že za zdaňovací období 2021 úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky bude činit alespoň 90 % všech jeho příjmů (s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou).

Pokud je společnost s ručením omezeným v průběhu bonusového období v úpadku či v likvidaci, nevzniká na kompenzační bonus nárok. Naopak překážkou není skutečnost, že je v úpadku přímo samotný společník společnosti s ručením omezeným.

Jak v případě společnosti s ručením omezeným, tak v případě jejího společníka musí platit, že v bonusovém období se nejednalo o nespolehlivého plátce či nespolehlivou osobu podle zákona o dani z přidané hodnoty.

Vzniku nároku na kompenzační bonus nebrání, pokud je společník společnosti účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec.

Nárok na kompenzační bonus nevzniká společníkovi v případě, kdy společnost s ručením omezeným, které je společníkem, nepřekročila, co se týče obratu za žádné z 2 posledních skončených zdaňovacích období daně z příjmů, částku 180 000 Kč. V případě nově vzniklé společnosti, která dosud nemá skončené své první zdaňovací období, musí existovat alespoň předpoklad, že její obrat za toto první zdaňovací období překročí částku 120 000 Kč.

Pokud je fyzická osoba společníkem více společností s ručením omezeným, posuzuje se splnění výše uvedených podmínek ve vztahu ke každé společnosti samostatně.

Základním předpokladem možnosti čerpat kompenzační bonus je, že výkon činnosti společnosti s ručením omezeným byl významně dotčen (viz dále).

Co je předmětem kompenzačního bonusu

Předmětem kompenzačního bonusu je výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, a to v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost významně dotčena v důsledku ohrožení zdraví v souvislosti s epidemií koronaviru nebo v důsledku přijetí krizových opatření, a to konkrétně zejména z důvodu

1. nutnosti uzavření či omezení provozu provozovny subjektu kompenzačního bonusu nebo provozovny společnosti s ručením omezeným,
2. karantény nebo izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „karanténa nebo izolace“) subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance,
3. péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance,
4. omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným nebo
5. omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným.

Ukazatel významného dotčení činnosti společnosti s ručením omezeným

Splnění podmínky, že výkon činnosti společnosti s ručením omezeným je těmito skutečnostmi (případně dalšími skutečnostmi vzniklými v důsledku ohrožení zdraví či krizových opatření) významně dotčen, je posuzováno prostřednictvím testu poklesu příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z dané podnikatelské činnosti. Tento test se provádí porovnáním výše příjmů v tzv. srovnávacím a srovnávaném období, přičemž:

• srovnávaným obdobím je kalendářní měsíc bezprostředně předcházející bonusovému období
• srovnávacím obdobím je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v období od 1. listopadu 2018 do 31. prosince 2020, jejichž názvy se shodují s názvy 3 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících bonusovému období; lze-li takto určit více období, je srovnávacím obdobím to, které si subjekt kompenzačního bonusu zvolí
  (v případě, kdy společnost s ručením omezeným vznikla později než první den srovnávacího období, je srovnávacím obdobím kterékoliv období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 6 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu tato společnost existovala)

Činnost se považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 50 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období.

Příjmem se pro účely výpočtu rozumí příjmy podle zákona o daních z příjmů, které odpovídají tržbám z prodeje výrobků, zboží nebo služeb. „Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb“ jsou pojmem z účetnictví a vykazují se ve výkazu zisku a ztrát (viz vyhláška č. 500/2002 Sb.). Subjekt kompenzačního bonusu, který pro účely zjištění příjmů podle zákona o daních z příjmů účtuje v soustavě tzv. podvojného účetnictví, zohledňuje výnosy vykázané v položce „Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb“ účetnictví. K jiným výnosům vykazovaným ve výkazu zisku a ztrát, které mohou mít pravidelný i mimořádný charakter, tj. k ostatním provozním výnosům (zejména výnosy z prodeje dlouhodobého majetku), k finančním či mimořádným výnosům se nepřihlíží. V případě finančních výnosů se zejména jedná o výnosy získané z finančních investic, cenných papírů, vkladů jako jsou dividendy, úroky z vkladů, tržby z prodeje cenných papírů. Za mimořádné výnosy lze považovat výnosy vzniklé z neočekávaných událostí, například náhrady od pojišťovny. Subjekty, které v soustavě tzv. podvojného účetnictví neúčtují, musí posoudit, které příjmy by byly tržbami z prodeje výrobků, zboží a služeb, pokud by bylo vedeno. Zjednodušeně řečeno se jedná o peněžní prostředky, které daný subjekt získal z prodeje vlastních výrobků, zboží nebo za poskytnutí služby v rámci své provozní činnosti, tedy z předmětu svého podnikání, resp. z jeho činnosti, kterou lze považovat za podstatnou a která je tedy hlavním zdrojem jeho obživy.

V případě, kdy společnost s ručením omezeným vykonává více činností, může docházet k významnému dotčení jejich výkonu ze stejného či z různých důvodů. Ať již subjekt deklaruje významnost dotčení výkonu jedné či více činností, nárok na kompenzační bonus vzniká vždy pouze jednou.

POZOR: Pro účely vzniku nároku na kompenzační bonus společníka společnosti s ručením omezeným, který žádá o kompenzační bonus z důvodu nařízené karantény nebo izolace, se činnost společnosti s ručením omezeným považuje za významně dotčenou vždy v tom kalendářním dni, kdy trvá nařízená karanténa nebo izolace tohoto společníka, a to za podmínky, že tento společník je v dané dny účasten nemocenského pojištění. V tomto případě tedy není nutné provádět u společnosti s ručením omezeným výše popsaný srovnávací test poklesu příjmů.

Test majoritních příjmů z významně dotčených činností

Další podmínkou vzniku nároku na kompenzační bonus je splnění testu majoritních příjmů z významně dotčené činnosti (nebo činností). Subjekt si může zvolit, zda jej bude provádět za srovnávací období určené podle výše uvedených pravidel (viz § 8 odst. 3 nebo 5 ZoKB) nebo za rozhodné období, kterým je u kompenzačního bonusu pro společníky společností s ručením omezeným období od 1. června 2020 do 30. září 2020 (viz § 5 odst. 4 ZoKB).

Výše uvedená podmínka se považuje za splněnou, pokud příjmy pocházející z činností společnosti s ručením omezeným, jejichž výkon byl významně dotčen, byly v rámci srovnávacího, případně v rámci rozhodného období, u společnosti s ručením omezeným i u jejího společníka příjmy převažujícími (nadpolovičními). Při posuzování tohoto kritéria se zohledňují pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), tj. příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), ze samostatné výdělečné činnosti (podnikání) a nájmu.

POZOR: Vymezení příjmů pro účely provádění testu majoritních příjmů je tedy odlišné od vymezení příjmů pro účely deklarace významného dotčení činnosti pomocí testu poklesu příjmů porovnáním jejich výše ve srovnávacím a srovnávaném období.

S ohledem na to, že podnikatelská činnost je v tomto případě vykonávána prostřednictvím společnosti s ručením omezeným, je nutné test převažujících příjmů z dotčených činností aplikovat i k dané společnosti. V konečném důsledku tak jde o test ve dvou krocích: (i) nejprve je třeba posoudit, zda převažující příjmy z činnosti dané společnosti s ručením omezeným pocházejí z činnosti nebo činností významně dotčených. Pokud je tento test kladný, lze přistoupit k druhému kroku, kdy se testuje výše převažujících příjmů ve vztahu ke společníkovi (fyzické osobě), který může vykonávat i jinou činnost. Stejně jako u osob samostatně výdělečně činných jsou přitom brány v potaz pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů a dále příjmy společníka připadající mu dle jeho podílu ve společnosti. Pokud i z pohledu společníka je na něho připadající příjem z dotčené činnosti společnosti převažující, je splněna podmínka pro přiznání nároku na kompenzační bonus.

Pokud vzhledem ke specifikům situace (činnosti) nebude možné u společnosti s ručením omezeným předmět kompenzačního bonusu kvalifikovat prostřednictvím kritéria převažujícího příjmu, lze u společnosti s ručením omezeným i u jejího společníka prokázat převažující intenzitu zásahu do majoritní činnosti zohledněním převažující části přidané hodnoty pocházející z dotčené činnosti. Možnost využití tohoto alternativního kritéria lze uplatnit zejména u osob, u nichž část podnikání vykazuje značný obrat (a tedy i příjem), avšak v důsledku dopadů epidemie koronaviru došlo k disproporčnímu zásahu do té části jejich činnosti, která generuje většinu přidané hodnoty. Přidanou hodnotou je třeba rozumět peněžně vyjádřenou hodnotu tržeb po očištění od dodavatelsky pořízeného materiálu, surovin, subdodávek a služeb (např. za energie). Pro účely výpočtu tohoto kritéria se vychází ze základu daně podle § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů za rozhodné období zvýšeného o odpisy dlouhodobého majetku a osobní náklady (mzdy).

Příklad posouzení převažující části příjmů z významně dotčené činnosti

Společnost s.r.o. (dále jen „společnost“) provozuje restauraci a internetový obchod s alkoholem. Podmínku významně dotčené činnosti splňuje pouze provoz restaurace Společnost má dva společníky – fyzické osoby, kdy podíl společníka A ve společnosti činí 30 % a podíl společníka B ve společnosti činí 70 %. Pro zjednodušení předpokládáme, že společnost i společníci splňují všechny ostatní podmínky dané ZoKB. Tento příklad má za cíl ilustrovat pouze testování podmínky převažující části příjmů u společnosti a u jednotlivých společníků.

Veškeré příjmy společnosti ve srovnávacím období činily 589 000 Kč. Z toho příjmy plynoucí z provozu restaurace činily 500 000 Kč a příjmy z provozu e-shopu s alkoholem činily 89 000 Kč.

V prvním kroku bude testováno splnění podmínky převažující části příjmů u společnosti s ručením omezeným, kdy ve srovnávacím období podíl příjmů společnosti z činnosti významně dotčené (provoz restaurace) na celkových příjmech společnosti činí 84 % (500 000/589 000 = 0,8489). Podmínka převažující části příjmů je tak u společnosti splněna a lze tak přejít k druhému kroku, tj. testování u jednotlivých společníků.

U společníka A činí část příjmů významně dotčené činnosti (provozu restaurace) ve srovnávacím období připadajících na jeho podíl ve společnosti 150 000 Kč (30 % z 500 000 Kč). Přitom ve srovnávacím období pobíral společník A také příjmy dle § 6 zákona o daních z příjmů (dále též „ZDP“) v celkové výši 80 000 Kč, příjmy dle § 7 ZDP v celkové výši 50 000 Kč, dle § 9 ZDP v celkové výši 40 000 Kč a dle § 10 ZDP v celkové výši 10 000 Kč.

Pro účely porovnání jsou u společníka A dle ZoKB relevantní příjmy ze srovnávacího období dle § 6, 7 a 9 ZDP, tj. v tomto případě se jedná v souhrnu o částku 170 000 Kč. Tuto částku je třeba porovnat s příjmy významně dotčené činnosti (provozu restaurace) ve srovnávacím období připadajícími na jeho podíl ve společnosti, tj. s částkou 150 000 Kč. Protože v tomto případě z pohledu společníka A není na něho připadající příjem z dotčené činnosti společnosti převažující, není splněna podmínka převažujícího příjmu u společníka A.

U společníka B činí část příjmů významně dotčené činnosti (provozu restaurace) ve srovnávacím období připadajících na jeho podíl ve společnosti 350 000 Kč (70 % z 500 000 Kč). Přitom ve srovnávacím období pobíral společník B také příjmy dle § 6 ZDP v celkové výši 8 000 Kč, příjmy dle § 7 ZDP v celkové výši 20 000 Kč a dle § 9 ZDP v celkové výši 40 000 Kč.

Pro účely porovnání jsou u společníka B dle ZoKB relevantní příjmy ze srovnávacího období dle § 6, 7 a 9 ZDP, tj. v tomto případě se jedná v souhrnu o částku 68 000 Kč. Tuto částku je třeba porovnat s příjmy z významně dotčené činnosti (provozu restaurace) ve srovnávacím období připadajícími na jeho podíl ve společnosti, tj. s částkou 350 000 Kč. Protože v tomto případě z pohledu společníka B je na něho připadající příjem z dotčené činnosti společnosti převažující, je splněna podmínka převažujícího příjmu u společníka B.

Výše kompenzačního bonusu a bonusová období

Prvním bonusovým obdobím je období od 1. února 2021 do 28. února 2021.

Druhým bonusovým obdobím je období od 1. března 2021 do 31. března 2021.

Třetím bonusovým obdobím je období od 1. dubna 2021 do 30. dubna 2021.

Čtvrtým bonusovým obdobím je období od 1. května 2021 do 31. května 2021.

Vláda může nařízením stanovit další bonusové období do 31. prosince 2021, a to pro kalendářní měsíc, kdy lze předpokládat trvání krizových opatření.

Výše kompenzačního bonusu činí 1 000 Kč za každý kalendářní den bonusového období, za který vznikl subjektu nárok na kompenzační bonus.

Výsledná částka kompenzačního bonusu odpovídá součinu denní výše bonusu a počtu dní v rámci stanoveného období, za které může subjekt bonus žádat.

POZOR: Celková výše kompenzačního bonusu za bonusové období však nesmí překročit rozdíl průměrné měsíční výše příjmů společnosti s ručením omezeným podle § 8 odst. 1 ZoKB ze všech významně dotčených činností ve srovnávacím období a výše příjmů společnosti s ručením omezeným podle § 8 odst. 1 ZoKB ze všech významně dotčených činností ve srovnávaném období.

Pokud je kompenzační bonus subjektu kompenzačního bonusu poskytován pouze z důvodu fikce významného dotčení činnosti společnosti s ručením omezeným podle § 8 odst. 6 ZoKB (v důsledku karantény či izolace subjektu kompenzačního bonusu, který po dobu jejího nařízení je účasten nemocenského pojištění), výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, ve kterém byla tomuto subjektu karanténa či izolace nařízena.

Vyloučení z nároku na kompenzační bonus

Nárok na kompenzační bonus nevzniká za ty dny bonusového období, kdy žadatel obdržel podporu v nezaměstnanosti dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Nárok na kompenzační bonus subjektu nevzniká také za ty dny, za které již obdržel kompenzační bonus z jiného titulu (tj. jako OSVČ či jako osoba vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr).

Nárok na kompenzační bonus může vzniknout za kalendářní den pouze jednou bez ohledu na počet činností, které byly významně dotčeny a bez ohledu na počet společností s ručením omezeným, kterých je žadatel společníkem.

Subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok na kompenzační bonus za kalendářní den, za který společnost s ručením omezeným, které je společníkem, obdržela v České republice nebo v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru podporu související se zmírňováním následků výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2, s výjimkou podpory poskytované v rámci programu Antivirus a podpory, která slouží k úhradě nájemného. Nárok nevzniká také za kalendářní den, za který společnost z důvodu zaměstnání tohoto společníka obdržela podporu poskytovanou v rámci programu Antivirus nebo programu tento program nahrazujícího.

Souběh nároků na kompenzační bonus a jejich započtení

Vlivem částečného překryvu bonusových období tak, jak jsou vymezena podle původní a aktuální právní úpravy, může docházet k situaci, kdy v období od 1. do 15. února 2021 vznikne u jednoho a téhož subjektu souběh dvou nároků na kompenzační bonus.

V případě, že vznikl subjektu za stejný kalendářní den současně nárok na kompenzační bonus podle zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021 a na kompenzační bonus podle zákona č. 461/2020 Sb., provede se při jejich předepsání vzájemné započtení.

Vždy musí být zachováno pravidlo, že maximální částka, kterou lze v takovém případě za jeden kalendářní den čerpat, je 1 000 Kč.

Žádost o kompenzační bonus

Žádost o kompenzační bonus se podává na příslušný finanční úřad spravující daň z příjmů žadatele o kompenzační bonus v době podání žádosti o kompenzační bonus (typicky se bude jednat o finanční úřad nejbližší místu pobytu žadatele o kompenzační bonus v České republice; nemá-li žadatel o kompenzační bonus místo pobytu v České republice, je příslušným finančním úřadem zpravidla Finanční úřad pro hlavní město Prahu), a to nejpozději do 2 měsíců po skončení bonusového období, jinak nárok na kompenzační bonus zaniká.

Lhůta pro podání žádosti:

Za první bonusové období do 3. května 2021.

Za druhé bonusové období do 1. června 2021.

Za třetí bonusové období do 1. července 2021.

Za čtvrté bonusové období do 2. srpna 2021.

Žádost je možné podat následujícími způsoby:

Elektronicky prostřednictvím:

• aplikace Elektronická podání pro finanční správu (tzv. EPO) dostupné na adrese www.daneelektronicky.cz - v této aplikaci lze k formuláři „Obecná písemnost určená pro podání orgánům Finanční správy ČR“ (vyžadováno je vyplnění povinných údajů v tomto formuláři) jako přílohu v elektronické podobě připojit žádost o kompenzační bonus; zaslána může být např. elektronická kopie listinné podoby vyplněné žádosti opatřené vlastnoručním podpisem osoby oprávněné k podpisu žádosti (např. scan takto podepsané žádosti, či její fotografie pořízená např. mobilním telefonem),
• datové schránky,
• e-mailové zprávy, kdy zaslat lze např. elektronickou kopii listinné podoby vyplněné žádosti opatřené vlastnoručním podpisem osoby oprávněné k podpisu žádosti (např. scan takto podepsané žádosti, či její fotografii pořízenou např. mobilním telefonem), a to na zveřejněnou e-mailovou adresu podatelny územního pracoviště příslušného finančního úřadu (seznam e-mailových adres je zveřejněn na stránkách www.financnisprava.cz/koronavirus > Nový kompenzační bonus 2021 ),

v listinné podobě prostřednictvím:

• provozovatele poštovních služeb,
• podatelny územního pracoviště příslušného finančního úřadu (v rámci jeho úředních hodin) nebo prostřednictvím sběrného boxu umístěného na územním pracovišti.

Kromě obecných náležitostí podání (zejména identifikace daňového subjektu, který žádost podává, čeho se tato žádost týká a co daňový subjekt požaduje) musí žádost o kompenzační bonus obsahovat:

1. čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus,
2. účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen,
3. identifikaci společnosti s ručením omezeným, jejíž výkon činnosti je předmětem kompenzačního bonusu,
4. určení jedné nebo více činností společnosti s ručením omezeným, které byly v bonusovém období významně dotčeny v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření
5. průměrnou měsíční výši příjmů ve srovnávacím období a výši příjmů ve srovnávaném období (jedná se o příjmy podle § 8 odst. 1, tj. tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z významně dotčené činnosti)
6. údaj o době trvání nařízené karantény či izolace v případě, že má být kompenzační bonus poskytován z důvodu významného dotčení činnosti právě v důsledku nařízené karantény či izolace
7. podpis osoby oprávněné k podpisu, pokud k autorizaci podání nedošlo jiným zákonem připuštěným způsobem (např. podepsáním žádosti uznávaným elektronickým podpisem žadatele o kompenzační bonus).

POZOR: Kompenzační bonus není možné vyplácet v hotovosti ani prostřednictvím služeb České pošty.

Kontaktní údaje (telefonní číslo a/nebo e-mail, na kterém je žadatel k zastižení), jež v žádosti uvedete, slouží pro neformální komunikaci a upozornění na případné chyby či nejasnosti v žádosti. Mohou tak přispět k rychlejšímu procesnímu vyřízení žádosti.

Žádost je možné podávat i v zastoupení (např. prostřednictvím zástupce na základě plné moci). Čestné prohlášení však podepisuje vždy ten, komu má být kompenzační bonus přiznán.

Nepovinné formuláře žádostí rozlišené podle jednotlivých bonusových období včetně pokynů k jejich vyplnění jsou k dispozici na internetových stránkách Finanční správy (www.financnisprava.cz/koronavirus > Nový kompenzační bonus 2021). K dispozici je také webová aplikace, kterou lze využít pro podání žádosti o kompenzační bonus pro rok 2021. Žádost lze podat i jinak než na těchto formulářích, musí však splňovat veškeré výše uvedené náležitosti.

Pro získání dalších informací sledujte internetové stránky Finanční správy, mimo jiné též odpovědi na nejčastější dotazy k novému kompenzačnímu bonusu 2021.