Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období 2025 a pro zdaňovací období 2026

• Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2025
• Tiskopisy a EPO
• Slevy na dani
• Nezdanitelné části základu daně
• Daňové zvýhodnění
• Roční zúčtování
• Příspěvek na stravování
• Finanční příspěvek na pomoc při povodních
• Ostatní

POTVRZENÍ O ZDANITELNÝCH PŘÍJMECH ZA ROK 2025

Jaký vzor tiskopisu Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění lze za rok 2025 použít?

Plátce daně za rok 2025 použije tiskopis Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění vzor č. 33, který je uveden v databázi daňových tiskopisů pro rok 2026 na webu finanční správy.

Jaké údaje je třeba uvádět do Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění (vzor č. 33) do řádku 10 „Příspěvek zaměstnavatele na daňově podporované produkty na stáří“?

Do Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění (vzor č. 33) se do řádku 10 uvádějí příspěvky zaměstnavatele na produkty spoření na stáří s výjimkou příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem, které jsou:

• připsané na účet příslušné instituce v roce 2025,
• osvobozené od daně z příjmů do celkové výše 50 000 Kč,
• poskytnuté na smlouvy uzavřené poplatníkem od 1. 1. 2024 (výjimkou jsou smlouvy o životním pojištění),
• na smlouvy o soukromém životním pojištění se uvádějí příspěvky zaměstnavatele bez ohledu na skutečnost, kdy byla smlouva uzavřena (uvádí se příspěvek zaměstnavatele i na smlouvy uzavřené před 1. 1. 2024).

Jak postupovat, pokud zaměstnavatel zvýšil během roku příspěvek na produkty spoření na stáří? Je třeba toto zvýšení uvádět do Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění?

Pokud plátce daně přispíval poplatníkům na smlouvy na produkty spoření na stáří uzavřené před 1. 1. 2024 (s výjimkou životního pojištění) a v průběhu roku 2025 tyto příspěvky zvýšil, nebude změna výše příspěvku hrazeného zaměstnavatelem v Potvrzení uvedena. U smluv na produkty spoření na stáří uzavřených od 1. 1. 2024 a u smluv na životní pojištění (bez ohledu na datum uzavření smlouvy) je třeba do Potvrzení uvést celkovou výši osvobozeného příspěvku, kterou zaměstnavatel v roce 2025 poskytl.

Jaké údaje týkající se daňově podporovaných produktů spoření na stáří je třeba uvádět do řádku 13 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění (u vzoru č. 33)?

Do řádku 13 se uvádí všechny částky uhrazené poplatníkem na daňově podporované produkty spoření na stáří (mimo pojištění dlouhodobé péče, které není produktem spoření na stáří), o které byl v rámci ročního zúčtování snížen základ daně, a to bez ohledu na skutečnost, kdy byla smlouva na daný produkt uzavřena. Pokud roční zúčtování zaměstnanci provedeno nebylo řádek 13 se nevyplňuje.

Z jakého důvodu se do Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění neuvádí pojištění dlouhodobé péče?

Do Potvrzení o zdanitelných příjmech se neuvádí příspěvky zaměstnavatele ani poplatníkem zaplacené pojistné, protože se nejedná o produkt spoření na stáří. Do Potvrzení o zdanitelných příjmech se uvádějí pouze údaje související s produkty spoření na stáří.

Jak se posuzuje limit pro účely případného dodanění příspěvků zaměstnavatele, které přesáhly roční limit 50 000 Kč pro osvobození od daně? Posuzuje se tento limit na příspěvky za měsíce 1–12/2025, nebo se jedná o příspěvky skutečně zaplacené v roce 2025?

Do řádku 10 Potvrzení uvádí zaměstnavatel pouze příspěvky, které byly od daně z příjmů osvobozeny a byly poplatníkovi poskytnuty v uvedeném zdaňovacím období. Pokud bude příspěvek poukázán zaměstnavatelem na účet zaměstnance u příslušné instituce v lednu 2026, započítá se do úhrnu příspěvků zaměstnavatele za zdaňovací období 2026. Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel zahrne příspěvek poukázaný na účet u příslušné instituce v lednu 2026 do zúčtování mezd za kalendářní měsíc leden 2026 (které provádí obvykle v únoru), nikoliv do zúčtování mezd za kalendářní měsíc prosinec 2025.

TISKOPISY A EPO

Jaké jsou formuláře a lhůty pro podání vyúčtování za zdaňovací období 2025?

Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti se podává podle § 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o daních z příjmů"), do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku, pokud plátce daně podává vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března.

Lhůta pro podání „Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti – tiskopis MFin 5459 vzor č. 25“ za rok 2025:

• 2. března 2026 (papírová forma)
• 20. března 2026 (elektronická forma).

Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně se podává podle § 137 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb. daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku.

Lhůta pro podání „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně – tiskopis MFin 5466 vzor č. 19“ za rok 2025:

• 1. dubna 2025 (papírová i elektronická forma).

Co se uvádí do řádku 05 „Počet zaměstnanců“ Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a do Přílohy č. 1 „Počet zaměstnanců ke dni 1. 12. 2025“?

Do řádku 05 „Počet zaměstnanců“ Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti se uvádí počet zaměstnanců podle mzdových listů, kterým zaměstnavatel za daný měsíc zúčtoval nějaký příjem ze závislé činnosti, bez ohledu na skutečnost, zda byl tento příjem zdaněn zálohou na daň či daní vybíranou srážkou nebo zda nějaká daňová povinnost zaměstnanci vůbec vznikla.

Do Přílohy č. 1 se uvádí počet zaměstnanců podle mzdových listů, kterým k 1. 12. vykazovaného období plynuly příjmy ze závislé činnosti včetně příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně.

V případě více pracovně-právních vztahů u jednoho zaměstnavatele se zaměstnanec uvádí do příslušného měsíce pouze jednou.

Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnanci na rodičovské dovolené nebo např. čerpající neplacené volno po celý kalendářní měsíc nebudou v příslušných měsících řádku 05 Vyúčtování a ani v Příloze č. 1 uvedeni, neboť jim neplynuly v příslušných kalendářních měsících příjmy ze závislé činnosti.

V praxi může nastat situace, kdy se údaje z řádku 05 Vyúčtování a Přílohy č. 1 budou rozcházet. Tento nesoulad vznikne, pokud zaměstnavatel v průběhu měsíce prosince (po 1. 12.) přijal nové zaměstnance. Přestože těmto zaměstnancům bude zúčtována mzda za měsíc prosinec, nelze je uvést do Přílohy č. 1, neboť jim neplynuly příjmy k 1. 12. vykazovaného období.

SLEVY NA DANI

Jaká je výše slev na dani pro rok 2026?

• 30 840 Kč základní sleva na poplatníka (tuto slevu mohou uplatnit také daňoví nerezidenti ČR). Sleva se nekrátí, tzn. že v rámci provedeného ročního zúčtování záloh nebo v případě podání daňového přiznání, je vždy uplatněna celková výše této slevy (30 840 Kč), bez ohledu na skutečnost, za které měsíce poplatník slevu uplatnil.
• 24 840 Kč sleva na manžela tato sleva se týká i partnera podle zákona upravujícího registrované partnerství. V případě, že byl manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, je částka slevy ve dvojnásobné výši, tj. 49 680 Kč. Jedná se o slevu roční, tzn. nelze ji uplatnit měsíčně v průběhu kalendářního roku, ale pouze v rámci provedeného ročního zúčtování záloh nebo v případě podání daňového přiznání.
• 2 520 Kč základní sleva na invaliditu (invalidní důchod I. a II. stupně),
• 5 040 Kč rozšířená sleva na invaliditu (invalidní důchod III. stupně),
• 16 140 Kč pro držitele průkazu ZTP/P, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P.
• sleva za zastavenou exekuci max. 450 Kč za jednu zastavenou exekuci. Jedná se o slevu roční, tzn. že slevu lze uplatnit pouze v rámci ročního zúčtování záloh nebo prostřednictvím daňového přiznání.

Jaké jsou podmínky pro uplatnění slevy na manžela za rok 2025?

Pro uplatnění slevy na manžela ve výši 24 840 Kč musí být splněny současně tyto podmínky:

• poplatník, který slevu uplatňuje, musí žít ve společně hospodařící domácnosti s manželem a současně s vyživovaným dítětem,
• vyživované dítě poplatníka nesmí dovršit věku tří let,
• příjmy manžela nesmí ve zdaňovacím období přesáhnout roční limit 68 000 Kč.

Za jaké období lze uplatnit slevu na manžela v případě narození dítěte 15. 3. 2025?

Za předpokladu, že je splněna podmínka společně hospodařící domácnosti poplatníka, manžela poplatníka a vyživovaného dítěte a výše příjmů manžela nepřesáhla 68 000 Kč, lze slevu na manžela uplatnit za měsíc duben až prosinec 2025, neboť na začátku měsíce března nebyla splněna podmínka společně hospodařící domácnosti poplatníka, manžela poplatníka a vyživovaného dítěte.

Za jaké období lze uplatnit slevu na manžela v případě, že dítě je narozeno 1. 9. 2022?

Za předpokladu, že je splněna podmínka společně hospodařící domácnosti poplatníka, manžela poplatníka a vyživovaného dítěte a výše příjmů manžela nepřesáhla 68 000 Kč, lze slevu na manžela uplatnit za měsíce leden až srpen 2025, neboť ke dni 1. 9. 2025 vyživované dítě dovršilo věku 3 let.

Za jaké období lze uplatnit slevu na manžela v případě, že dítě dovršilo 3 let 21. 6. 2025?

Za předpokladu, že je splněna podmínka společně hospodařící domácnosti poplatníka, manžela poplatníka a vyživovaného dítěte a výše příjmů manžela nepřesáhla 68 000 Kč, lze slevu na manžela uplatnit za měsíc leden až červen 2025, neboť na začátku měsíce června dítě ještě nedovršilo věku 3 let.

Za jaké období lze uplatnit slevu na manžela, když manželství bylo uzavřeno dne 4. 8. 2025 a společné dítě se narodilo dne 21. 3. 2025?

Za předpokladu, že je splněna podmínka společně hospodařící domácnosti poplatníka, manžela poplatníka a vyživovaného dítěte a výše příjmů manžela nepřesáhla 68 000 Kč, lze slevu na manžela uplatnit od září do prosince 2025, neboť podmínku žití ve společně hospodařící domácnosti s vyživovaným dítětem do 3 let věku byla splněna až na začátku měsíce září 2025.

NEZDANITELNÉ ČÁSTI ZÁKLADU DANĚ

Jaké nezdanitelné části základu daně a v jaké výši lze odečíst za zdaňovací období 2025?

Za zdaňovací období 2025 lze uplatnit tyto nezdanitelné části základu daně:

• hodnotu bezúplatného plnění (daru). Minimální výše, kterou lze uplatnit, musí činit 2 % ze základu daně nebo alespoň 1 000 Kč. Maximální částka, kterou lze uplatnit, nesmí překročit 30 % ze základu daně.
• úroky z úvěru na bydlení. V případě, že bytová potřeba byla obstarána do konce roku 2020 činí tato částka až 300 000 Kč. U bytové potřeby obstarané od 1. 1. 2021 činí tato částka až 150 000 Kč.
• daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče v maximální výši 48 000 Kč.

Z jakých daňově podporovaných produktů si může poplatník odečíst své příspěvky od základu daně?

• penzijní připojištění se státním příspěvkem,
• doplňkové penzijní spoření,
• penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
• soukromé životní pojištění,
• dlouhodobý investiční produkt (DIP),
• pojištění dlouhodobé péče.

Jak započítat dobu trvání daňově podporovaného produktu spoření na stáří při převodu prostředků na jiný daňově podporovaný produkt?

Při převodu prostředků mezi jednotlivými daňově podporovanými produkty spoření na stáří stejného druhu nebo při převodu prostředků z penzijního připojištění se státním příspěvkem na daňově podporované doplňkové penzijní spoření (tzn. při převodu prostředků z transformovaných fondů do fondů účastnických) se doba trvání zaniklého produktu započítává do doby trvání nového daňového produktu spoření na stáří.

Jaké jsou podmínky daňové podpory u produktů spoření na stáří, které byly uzavřeny v roce 2025?

Z produktů spoření na stáří, které poplatník sjednal v roce 2025 a letech následujících, nesmí být vyplaceny naspořené prostředky před uplynutím 120 kalendářních měsíců od jejich vzniku a současně před kalendářním rokem, ve kterém poplatník dosáhl 60let věku.

Co je to dlouhodobý investiční produkt?

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) je označení investičních nebo spořících produktů, které jsou daňově podporovány a jejichž prostřednictvím je poplatník zabezpečen na stáří. Jelikož DIP byl do zákona o daních z příjmů zařazen až na základě novely účinné od 1. 1. 2024, lze uplatnit odpočet od základu daně u smluv na investování a spoření, které byly uzavřeny v roce 2024 a letech následujících. Smlouvy o investování a spoření uzavřené do konce roku 2023 nelze považovat za DIP.

Jakou výši příspěvku lze uplatnit u produktů spoření na stáří se státní podporou za zdaňovací období 2025?

Účastníci ve III. penzijním pilíři, kterým nebyl přiznán starobní důchod, mohou od základu daně odečíst pouze částky přesahující částku spojenou s výplatou maximálního státního příspěvku (částky převyšující 1 700 Kč.) Nejvýše však do výše 48 000 Kč v úhrnu za všechny produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče.

Jakou výši příspěvku si může uplatnit starobní důchodce, který využívá produkty spoření na stáří se státní podporou?

Od  1. 7. 2024 bylo ve III. penzijním pilíři ukončeno poskytování státního příspěvku účastníkům, kterým byl přiznán starobní nebo předčasný starobní důchod (bez ohledu na skutečnost, zda je důchod poplatníkovi vyplácen či nikoliv). Z tohoto důvodu se omezení uvedené v § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů na starobní důchodce nevztahuje. Starobní důchodci tedy mohou za kalendářní rok 2025 odečíst celou částku svých vlastních vkladů, a to do zákonného limitu 48 000 Kč v úhrnu za všechny produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče.

DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ

Zvyšuje se daňové zvýhodnění na děti v roce 2026?

Ne, daňové zvýhodnění na děti zůstává beze změn.

Za jakých podmínek mohu uplatnit měsíční daňový bonus v roce 2026?

Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud úhrn příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň poloviny minimální mzdy (tj. pro rok 2026 částka ve výši 11 200 Kč). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Minimální částka pro výplatu měsíčního daňového bonusu musí činit alespoň 50 Kč.

Mzdová účetní po mě každý rok požaduje předložení nového Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění. Je to správný postup?

Záleží na konkrétních okolnostech. Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků je platné do doby, dokud nedojde ke změně skutečností rozhodných pro poskytnutí daňového zvýhodnění. Nedojde-li tedy ke změně skutečností rozhodných pro poskytnutí daňového zvýhodnění, nové Potvrzení není třeba předkládat.

S přítelem ve společně hospodařící domácnosti vychovávám (a vyživuji) jeho dítě z předchozího vztahu, mohu uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě?

Za vyživované dítě poplatníka se, pro účely zákona o daních z příjmů, považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Dítě druha v taxativním výčtu dětí uvedeno není.

Za vyživované dítě poplatníka se dle zákona o daních příjmů nepovažuje dítě druha/družky, byť žije s dítětem ve společně hospodařící domácnosti. Daňové zvýhodnění na dítě druha („nesezdané soužití“) uplatnit nelze.

Dcera ve věku 17 let ukončila studium na střední škole a je zaevidovaná na Úřadě práce, mám nárok na daňové zvýhodnění?

Za vyživovaní dítě se podle zákona o daních z příjmů považuje nezletilé dítě. V daném případě se jedná o nezletilé dítě, u něhož zákon o daních z příjmů nestanoví žádné další podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění. Podstatné je, že dítě je vyživováno a žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Skutečnost, že je dítě registrováno na úřadu práce nebo že ukončilo studium, sama o sobě nárok na daňové zvýhodnění nevylučuje.

ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ

Jaká je lhůta pro podání žádosti o roční zúčtování záloha a daňového zvýhodnění u zaměstnavatele?

Poplatník může požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2025 nejpozději do 16. února 2026. Ve stejném termínu je poplatník povinen předložit doklady potřebné pro provedení ročního zúčtování. Pokud měl ve zdaňovacím období postupně příjmy od více plátců daně, je třeba předložit poslednímu plátci daně Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti od předchozích plátců.

V roce 2025 jsem pracoval po celý rok u jednoho zaměstnavatele, kde jsem učinil (podepsal) „Prohlášení k dani“. V dubnu 2025 jsem s jiným zaměstnavatelem uzavřel dohodu o provedení práce s odměnou 5 000 Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?

Můžete, příjmy od druhého zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce, pokud nepřesáhly v kalendářním měsíci 11 499 Kč (limit 11 499 Kč platí do 31. 12. 2025), jsou zdaněny daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Uvedené příjmy nebrání poplatníkovi požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

Pro účely provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, resp. pro prokázání nezdanitelné části základu daně, po mě zaměstnavatel požaduje předložení smlouvy o soukromém životním pojištění. Tato smlouva obsahuje citlivé údaje, které nechci svému zaměstnavateli sdělovat, co mám dělat?

Nárok na nezdanitelnou část základu daně prokazuje poplatník plátci daně smlouvou o soukromém životním pojištění nebo uzavřenou pojistkou a každoročně potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období.

Údaje nepotřebné k posouzení, zda smlouva splňuje podmínky soukromého životního pojištění v souladu s ustanovením § 15a odst. 3 zákona o daních z příjmů, lze na smlouvě zakrýt (anonymizovat).

Za rok 2025 jsem obdržel příjmy ze závislé činnosti s učiněným (podepsaným) „Prohlášením poplatníka k dani ze závislé činnosti“, které přesáhly hranici 36násobku průměrné mzdy. Mohu požádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2025?

Ano, poplatníci s příjmy nad 36násobek průměrné mzdy nemají povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, pokud splňují podmínky pro provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

PŘÍSPĚVEK NA STRAVOVÁNÍ

Je povinností zaměstnavatele poskytnout zaměstnancům příspěvek na stravování?

Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Zákoník práce však neupravuje, že stravování musí být poskytnuto ani jakým způsobem by mělo být poskytnuto. Poskytuje-li zaměstnavatel stravování, musí být způsob jeho poskytování obsažen v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise zaměstnavatele.

Za jakých podmínek je příspěvek na stravování v roce 2026 u zaměstnance osvobozen od daně?

• zaměstnanec musí v rámci směny odpracovat alespoň 3 hodiny,
• během této směny mu nevznikl nárok na stravné, v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, 
• výše příspěvku nesmí přesáhnout 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin,
• horní hranice stravného byla stanovena vyhláškou č. 573/2025 Sb. na částku 185 Kč,
• u zaměstnance je proto příspěvek na stravování pro rok 2026 osvobozen od daně do výše 129,50 Kč.

Lze poskytnout zaměstnanci současně stravné při pracovní cestě a příspěvek na stravování v jednom kalendářním dni?

Pokud zaměstnanec bude vyslán na pracovní cestu v průběhu směny a nárok na stravné při pracovní cestě mu vznikne ještě během této směny, nelze příspěvek na stravování osvobodit. V případě, že zaměstnavatel příspěvek na stravování poskytl, musí být zdaněn v úhrnu se mzdou.

Příklad: Směna stanovena od 6:00 do 14:30 hod. Pracovní cesta započala v 9:00 hod. (podmínka 3 odpracovaných hodin za směnu byla splněna). Nárok na stravné při pracovní cestě vzniká ve 14:00 hod. (po pěti hodinách). Vzhledem k tomu, že směna končí ve 14:30 hodin není poskytnutý příspěvek na stravování osvobozeným příjmem.

Pokud zaměstnanec bude vyslán na pracovní cestu v průběhu směny a nárok na stravné vznikne zaměstnanci až po skončení směny (mimo směnu), lze zaměstnanci poskytnout stravné při pracovní cestě a současně příspěvek na stravování, který bude od daně z příjmů osvobozen.

Příklad: Směna stanovena od 6:00 do 14:30 hod. Pracovní cesta započala v 10:00 hod. (podmínka 3 odpracovaných hodin za směnu byla splněna). Nárok na stravné při pracovní cestě vzniká v 15:00 hod. (po pěti hodinách). Vzhledem k tomu, že směna končí ve 14:30 hodin, tj. mimo směnu, je poskytnutý příspěvek na stravování osvobozeným příjmem.

Lze poskytnout příspěvek na stravování za nařízenou práci přesčas?

Příspěvek na stravování za nařízenou práci přesčas nelze poskytnout, neboť směnou se rozumí směnná část týdenní pracovní doby bez práce přesčas.

FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK NA POMOC PŘI POVODNÍCH

Je finanční příspěvek, který poskytne zaměstnavatel svému zaměstnanci ze sociálního nebo humanitárního fondu v souvislosti s postižením povodněmi, osvobozen od daně z příjmů fyzických osob?

Pokud se jedná o bezúplatný příjem (dar peněžní i nepeněžní) na humanitární nebo charitativní účel, který zaměstnavatel poskytl svému zaměstnanci (postiženému povodní), je tento příjem u zaměstnance příjmem od daně osvobozeným dle § 4a písm. k) zákona o daních z příjmů.

Jakým způsobem má poplatník poskytnuté dary prokázat, aby mohl snížit svůj základ daně?

Standardně se dary prokazují dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem daru, jaká je hodnota daru, předmět daru, účel, na který byl dar poskytnut a datum jeho poskytnutí. Finanční správa pro zjednodušení prokazování poskytnutí darů v souvislosti s živelní pohromou (povodně podzim 2024) uveřejnila seznam vybraných účtů, u kterých není třeba standardní prokazování, ale postačuje pouze výpis z bankovního účtu nebo ústřižek složenky nebo vytištěná informace o příjemci daru a účelu daru.

OSTATNÍ

Nastává nějaká změna u dohod o provedení práce pro rok 2026

Pro rok 2026 není již u dohod o provedení práce (DPP) stanovena hranice 11 500 Kč, ale je stanovena podmínka, že výše příjmů, které plynou z DPP nesmí u téhož zaměstnavatele dosáhnout za kalendářní měsíc částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě DPP na nemocenském pojištění. Rozhodná částka byla pro rok 2026 stanovena na 12 000 Kč. Daň vybíraná srážkou bude u DPP uplatňována na příjmy, které nepřevýší částku 11 999 Kč.

Nastává pro rok 2026 nějaká změna u prací malého rozsahu?

Pro rok 2026 pro práci malého rozsahu nesmí příjmy (bez DPP) u téhož plátce daně dosáhnout za kalendářní měsíc částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Rozhodná částka zůstává i pro rok 2026 ve výši 4 500 Kč. Daň bude vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů do částky 4 499 Kč.

Zaměstnanec má příjmy plynoucí souběžně z hlavního pracovního poměru a z dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Jakým způsobem se zdaňují tyto příjmy a je zaměstnanec povinen podat daňové přiznání?

Záleží na konkrétní situaci. Za předpokladu, že poplatník u plátce daně učiní (podepíše) „Prohlášení k dani“ na určité zdaňovací období, pak se i příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce za kalendářní měsíc zdaňují zálohovou daní spolu s příjmy z hlavního pracovního poměru. Pro účely stanovení základu pro výpočet zálohy na daň se tyto příjmy sčítají. Poplatníkovi lze případně provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, pokud splňuje další podmínky definované zákonem o daních z příjmů.

Za předpokladu, že poplatník nemá u plátce daně učiněné (podepsané) „Prohlášení k dani“ a jsou splněny podmínky § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, pak z příjmů na základě dohody o provedení práce od 1. 1. 2026 je limit stanoven na 11 999 Kč) bude sražena daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně. Z příjmů z pracovního poměru bude sražena záloha na daň. Po skončení roku není možné poplatníkovi provést roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění (za předpokladu že nevyužije možnost dle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů – dodatečně učiněné Prohlášení k dani). Poplatník má povinnost podat daňové přiznání.

Bývalý zaměstnavatel se mnou nekomunikuje a já potřebuji vystavit Potvrzení o zdanitelných příjmech pro potřeby podání daňového přiznání. Co mám dělat?

Plátce daně (zaměstnavatel) je povinen na žádost poplatníka (zaměstnance) za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani a daňového zvýhodnění, tj. Potvrzení o zdanitelných příjmech.

Je nutné disponovat věrohodným „důkazem“, že jste bývalého zaměstnavatele o vystavení Potvrzení o zdanitelných příjmech požádal – např. kopie této žádosti a podací lístek s datem, kdy byla žádost odeslána. Pokud i tak není předmětné Potvrzení vydáno, je možné po dohodě se správcem daně prokázat zdanitelné příjmy a sražené zálohy na daň jinak, např. pomocí výplatních lístků.

V případě, že by zaměstnavatel Potvrzení o zdanitelných příjmech odmítl vydat, je možné postupovat podle ustanovení § 237 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a podat stížnost na postup plátce daně správci daně, který je tomuto plátci daně místně příslušný.

Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům parkovací místa, která nejsou přidělena konkrétním osobám, ale může na nich parkovat kterýkoliv zaměstnance. Tato místa jsou určena výhradně pro zaměstnance nikoliv návštěvy či zákazníky. Lze tuto možnost považovat za plnění na vytváření a dodržování pracovních podmínek podle § 6 odst. 7 písm. e) zákona o daních z příjmů?

V daném případě se jedná o zdanitelný příjem na straně zaměstnance ve výši ceny obvyklé v dané lokalitě. Pokud zaměstnavatel poskytuje parkovací místo na vlastní ploše, je nutné vycházet z tržních podmínek, například z cen účtovaných na okolích placených parkovištích nebo v parkovacích zónách. Tento příjem se zahrnuje do základu daně ze závislé činnosti a podléhá záloze na daň, stejně jak odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Nepeněžní příjem zaměstnance vzniká v okamžiku, kdy je zaměstnanci umožněno užívání parkovacího místa, typicky pravidelně za kalendářní měsíc, kdy je benefit k dispozici.

Na tento příjem nelze nahlížet jako na plnění jako na plnění přispívající k vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) zákona o daních z příjmů, protože cílem tohoto ustanovení je výslovně vyloučit z předmětu daně taková plnění, kterými zaměstnavatel vytváří vyhovující pracovní prostředí vhodné pro výkon práce podle typu práce a konceptu pracoviště apod. Zároveň se nejedná ani o nepeněžní příjem zaměstnance, který lze osvobodit dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, neboť nesplňuje základní podmínku pro osvobození, a to obsahovou náplň plnění (viz § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 a 2 zákona o daních z příjmů).

Zaměstnavatel na základě kolektivní smlouvy poskytuje svým zaměstnancům nepeněžní formou tzv. „plavenky“ v rámci své společnosti. Jedná se v daném případě o benefit, který spadá do zákonného limitu podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 zákona o daních z příjmů?

Ano, jedná se o nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci, které lze z titulu použití sportovního zařízení osvobodit podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 zákona o daních z příjmů. Osvobození lez uplatnit od zákonného limitu, který činní maximálně polovinu průměrné mzdy za dané zdaňovací období. Pro rok 2026 je limit stanoven na 24 483,50 Kč. Pokud souhrnná hodnota nepeněžních plnění v daném roce přesáhne zákonný limit, částka přesahující tento limit je zdanitelným příjem zaměstnance podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů. Nepeněžní příjem zaměstnance musí být oceněn podle § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů, např. cenou obvyklou podle zákona o oceňování majetku.

Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům roční bonus, jehož výše závisí na výsledcích firmy a který není pevnou součástí sjednané mzdy zaměstnanců. Lze tento roční bonus po změně zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2026 považovat za benefit nad rámec vyplacené mzdy a osvobodit ho podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů.

Od 1. 1. 2026 se osvobození od daně z příjmů fyzických osob v § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů vztahuje pouze na nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem nad rámec běžné mzdy, platu či odměny, která nejsou náhradou za ušlý příjem a nemají přímou vazbu na pracovní výkon zaměstnance. Nová úprava má jednoznačně odlišit skutečné zaměstnanecké benefity od naturální mzdy či jiných forem odměny podléhající zdanění.

Pokud je roční bonus koncipován jako dobrovolné plnění zaměstnavatele, poskytované nad rámec sjednané mzdy a nevzniká na něj zaměstnanci automatický nárok ze zákona, lze jej kvalifikovat jako zaměstnanecký benefit. Nejedná se o obligatorní složku mzdy, nýbrž o nástroj motivační či retenční povahy. Tento typ bonusu zpravidla není nárokový ani automatický a nebývá přímo vázán na individuální výkon či dosažení konkrétních pracovních výsledků zaměstnance, i když jeho poskytnutí může záviset na interních kritériích, například naplněním strategických cílů nebo hospodářským výsledkem společnosti. Zaměstnavatel si zachovává pravomoc rozhodnout o poskytnutí bonusu, jeho výši a podmínkách.

Aby mohl být roční bonus považován za osvobozený benefit, musí být splněny určité podmínky. Především je nutné, aby byl poskytován výhradně v nepeněžní formě (např. prostřednictvím poukázek, dárkových karet, služeb nebo využití sportovních, rekreačních či kulturních zařízení). Peněžní plnění nebo proplácení nákladů zaměstnance tuto podmínku nesplňuje. Dále musí být benefit dobrovolný a nezávislý na konkrétním pracovním výkonu zaměstnance. Jakákoliv vazba na individuální výkon zaměstnance by znamenala, že jde o odměnu za práci, která podléhá zdanění. Současně musí být poskytován nad rámec běžného odměňovacího systému, tedy nesmí nahrazovat mzdu, plat ani jiné složky odměny.

Pokud zaměstnavatel nastaví roční bonus jako dobrovolný nepeněžní benefit a dodrží uvedené podmínky, bude tento benefit osvobozen od daně z příjmů fyzických osob podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Zaměstnavatel jej může hradit například z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový náklad.

Vztahuje se prodloužení maximální doby pro zdanění příjmů ze zaměstnaneckých akciových a opčních plánů z 10 na 15 let, zavedené novelou zákona o daních z příjmů účinnou od 1. ledna 2026, pouze na plány sjednané po účinnosti této novely, nebo se tato delší lhůta uplatní i na již existující plány vzniklé před tímto datem?

Patnáctiletá doba se vztahuje na všechny zaměstnanecké akciové a opční plány, na které se vztahuje § 6 odst. 14 zákona o daních z příjmů, tedy i na plány sjednané před účinností novely.

Zákon č. 360/2025 Sb. prodloužil maximální dobu odkladu zdanění příjmů z těchto plánů z 10 let na 15 let. Současně však neobsahuje přechodné ustanovení, které by určovalo, jak se nová úprava použije na dříve vzniklé právní vztahy.

Daňová povinnost u zaměstnaneckých akciových a opčních plánů vzniká až v měsíci nebo zdaňovacím období, kdy uplyne stanovená doba od nabytí podílu nebo opce. Proto nelze použít obecné přechodné ustanovení zákona. Navíc desetiletá doba nemohla uplynout před účinností zákona č. 360/2025 Sb., protože tato úprava existuje teprve od roku 2024.

Z toho vyplývá, že pro všechny dotčené plány platí nová patnáctiletá lhůta, a uplatní se tedy i na plány sjednané před účinností zákona č. 360/2025 Sb.

Zaměstnavatel mi na základě mého oznámení poskytuje povinný příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 324/2025 Sb. Započítává se tento příspěvek do ročního limitu 50 000 Kč osvobozených příjmů podle § 6 odst. 9 písm. m) zákona o daních z příjmů?

Ano, povinný příspěvek zaměstnavatele podle zákona č. 324/2025 Sb. se započítává do ročního limitu 50 000 Kč osvobozených příjmů podle § 6 odst. 9 písm. m) zákona o daních z příjmů. Tento příspěvek je příspěvkem zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří (penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření).

Limitní částka 50 000 Kč pro osvobození příspěvku od daně z příjmů ze závislé činnosti se sleduje u zaměstnavatele souhrnně za všechny druhy produktů spoření na stáří. Pokud příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří převyšuje v souhrnu v kalendářním roce u zaměstnance částku 50 000 Kč, bude v příslušném měsíci, kdy dojde k překročení tohoto limitu, připočtena nadlimitní výše příspěvku ke zdanitelné mzdě zaměstnance pro výpočet měsíční zálohy na daň z příjmů. Příspěvek, který není osvobozen od daně z příjmů a podléhá u zaměstnance zdanění, vstupuje rovněž do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Lze prostředky uhrazené poplatníkem v rámci dlouhodobého investičního produktu v cizí měně – ať už jde o vlastní příspěvky fyzické osoby, nebo příspěvky poskytované zaměstnavatelem v cizí měně – uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně?

Poskytovatel dlouhodobého investičního produktu není omezen tím, v jaké měně přijme od majitele tohoto produktu příspěvek. Ve své evidenci však musí zajistit to, aby mohl majiteli produktu vystavit za zdaňovací období potvrzení o tom, o jakou částku si při splnění dalších podmínek může snížit daňový základ o tuto nezdanitelnou částku základu daně. V roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění se nezdanitelné části základu daně uvádějí v české měně. Pokud tedy majitel vloží příspěvek v cizí měně, je nutné při uplatnění nezdanitelné části základu daně uvést příspěvek přepočtený na českou měnu.