Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období 2024 a pro zdaňovací období 2025

• Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024
• Tiskopisy a EPO
• Slevy na dani
• Nezdanitelné části základu daně
• Daňové zvýhodnění
• Roční zúčtování
• Příspěvek na stravování
• Finanční příspěvek na pomoc při povodních
• Ostatní

POTVRZENÍ O ZDANITELNÝCH PŘÍJMECH ZA ROK 2024

V Potvrzení vzor č. 33 je na rozdíl od Potvrzení vzor č. 32 odstraněno konkrétní zdaňovací období a z tohoto důvodu je možno použít vzor č. 33 i pro zdaňovací období 2024.

Jaký vzor tiskopisu Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění lze za rok 2024 použít?

Plátce daně za rok 2024 může použít tiskopis Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění vzor č. 33 (uvedený v databázi daňových tiskopisů pro rok 2025), může také použít tiskopis Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění vzor č. 32 (uvedený v databázi daňových tiskopisů pro rok 2024) na webu finanční správy.

Jaké údaje je třeba uvádět do Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění (vzor č. 33) do řádku 10 „Příspěvek zaměstnavatele na daňově podporované produkty na stáří“?

Do Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění (vzor č. 33) se do řádku 10 uvádějí příspěvky zaměstnavatele na produkty spoření na stáří, které jsou:

• připsané na účet příslušné instituce v roce 2024,
• osvobozené od daně z příjmů do celkové výše 50 000 Kč,
• poskytnuté na smlouvy uzavřené poplatníkem v roce 2024 (výjimkou jsou smlouvy o životním pojištění),
• na smlouvy o soukromém životním pojištění se uvádějí příspěvky zaměstnavatele bez ohledu na skutečnost, kdy byla smlouva uzavřena (uvádí se příspěvek zaměstnavatele i na smlouvy uzavřené před 1. 1. 2024).

Jaký údaj má být vyplněn v řádku 10 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění v tiskopise vzor č. 32, který se váže k penzijnímu připojištění?

Řádek 10 část „podle § 15a odst. 1 písm. a) zákona (penzijní připojištění)“ plátce daně v případě poskytnutí příspěvku na tento daňově podporovaný produkt nevyplňuje, neboť smlouvy na penzijní připojištění se státním příspěvkem bylo možné uzavřít pouze do roku 2012.

Jak postupovat, pokud zaměstnavatel zvýšil během roku příspěvek na produkty spoření na stáří? Je třeba toto zvýšení uvádět do Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění?

Pokud plátce daně přispíval poplatníkům na smlouvy na produkty spoření na stáří uzavřené před 1. 1. 2024 (s výjimkou životního pojištění) a v průběhu roku 2024 tyto příspěvky zvýšil, nebude změna výše příspěvku hrazeného zaměstnavatelem v Potvrzení uvedena. U smluv na produkty spoření na stáří uzavřených v roce 2024 a u smluv na životní pojištění (bez ohledu na datum uzavření smlouvy) je třeba do Potvrzení uvést celkovou výši osvobozeného příspěvku, kterou zaměstnavatel v roce 2024 poskytl.

Jaké údaje týkající se daňově podporovaných produktů spoření na stáří je třeba uvádět do řádku 13 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění (u vzoru č. 32 i č. 33)?

Do řádku 13 se uvádí všechny částky uhrazené poplatníkem na daňově podporované produkty spoření na stáří (mimo pojištění dlouhodobé péče, které není produktem spoření na stáří), o které byl v rámci ročního zúčtování snížen základ daně, a to bez ohledu na skutečnost, kdy byla smlouva na daný produkt uzavřena.

Z jakého důvodu se do Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění neuvádí pojištění dlouhodobé péče?

Do Potvrzení o zdanitelných příjmech se neuvádí příspěvky zaměstnavatele ani poplatníkem zaplacené pojistné, protože se nejedná o produkt spoření na stáří. Do Potvrzení o zdanitelných příjmech se uvádějí pouze údaje související s produkty spoření na stáří.

Uvádí se do Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024 příspěvky zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření, které poplatník uzavřel v roce 2023, ale účinnost smlouvy nastala až v roce 2024?

Dle přechodných ustanovení novely zákona o daních z příjmů, účinné od 1. 1. 2024, se postupuje u smluv na doplňkové penzijní spoření uzavřených v roce 2023 dle znění zákona účinného v roce 2023. Pro smlouvy uzavřené v roce 2023 a starší platí, že se příspěvky zaměstnavatele na tento produkt spoření na stáří do Potvrzení neuvádí. Nová pravidla platí až pro smlouvy uzavřené od 1. 1. 2024.

Jak se posuzuje limit pro účely případného dodanění příspěvků zaměstnavatele, které přesáhly roční limit 50 000 Kč pro osvobození od daně? Posuzuje se tento limit na příspěvky za měsíce 1–12/2024, nebo se jedná o příspěvky skutečně zaplacené v roce 2024?

Do řádku 10 Potvrzení uvádí zaměstnavatel pouze příspěvky, které byly od daně z příjmů osvobozeny a byly poplatníkovi poskytnuty v uvedeném zdaňovacím období. Pokud bude příspěvek poukázán zaměstnavatelem na účet zaměstnance u příslušné instituce v lednu 2025, započítá se do úhrnu příspěvků zaměstnavatele za zdaňovací období 2025. Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel zahrne příspěvek poukázaný na účet u příslušné instituce v lednu 2025 do zúčtování mezd za kalendářní měsíc leden 2025 (které provádí obvykle v únoru), nikoliv do zúčtování mezd za kalendářní měsíc prosinec 2024.

TISKOPISY A EPO

Jaké jsou formuláře a lhůty pro podání vyúčtování za zdaňovací období 2024?

Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti se podává podle § 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o daních z příjmů"), do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku, pokud plátce daně podává vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března.

Lhůta pro podání „Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti – tiskopis MFin 5459 vzor č. 25“ za rok 2024:

• 3. března 2025 (papírová forma)
• 20. března 2025 (elektronická forma).

Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně se podává podle § 137 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb. daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku.

Lhůta pro podání „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně – tiskopis MFin 5466 vzor č. 19“ za rok 2024:

• 1. dubna 2024 (papírová i elektronická forma).

Co se uvádí do řádku 05 „Počet zaměstnanců“ Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a do Přílohy č. 1 „Počet zaměstnanců ke dni 1. 12. 2024“?

Do řádku 05 „Počet zaměstnanců“ Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti se uvádí počet zaměstnanců podle mzdových listů, kterým zaměstnavatel za daný měsíc zúčtoval nějaký příjem ze závislé činnosti, bez ohledu na skutečnost, zda byl tento příjem zdaněn zálohou na daň či daní vybíranou srážkou nebo zda nějaká daňová povinnost zaměstnanci vůbec vznikla.

Do Přílohy č. 1 se uvádí počet zaměstnanců podle mzdových listů, kterým k 1. 12. vykazovaného období plynuly příjmy ze závislé činnosti včetně příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně.

V případě více pracovně-právních vztahů u jednoho zaměstnavatele se zaměstnanec uvádí do příslušného měsíce pouze jednou.

Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnanci na rodičovské dovolené nebo např. čerpající neplacené volno po celý kalendářní měsíc nebudou v příslušných měsících řádku 05 Vyúčtování a ani v Příloze č. 1 uvedeni, neboť jim neplynuly v příslušných kalendářních měsících příjmy ze závislé činnosti.

V praxi může nastat situace, kdy se údaje z řádku 05 Vyúčtování a Přílohy č. 1 budou rozcházet. Tento nesoulad vznikne, pokud zaměstnavatel v průběhu měsíce prosince (po 1. 12.) přijal nové zaměstnance. Přestože těmto zaměstnancům bude zúčtována mzda za měsíc prosinec, nelze je   uvést do Přílohy č. 1, neboť jim neplynuly příjmy k 1. 12. vykazovaného období.

SLEVY NA DANI

Jaká je výše slev na dani pro rok 2025?

• 30 840 Kč základní sleva na poplatníka (tuto slevu mohou uplatnit také daňoví nerezidenti ČR). Sleva se nekrátí, tzn. že v rámci provedeného ročního zúčtování záloh nebo v případě podání daňového přiznání, je vždy uplatněna celková výše této slevy (30 840 Kč), bez ohledu na skutečnost, za které měsíce poplatník slevu uplatnil.
• 24 840 Kč sleva na manželatato sleva se týká i partnera podle zákona upravujícího registrované partnerství. V případě, že byl manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, je částka slevy ve dvojnásobné výši, tj. 49 680 Kč. Jedná se o slevu roční, tzn. nelze ji uplatnit měsíčně v průběhu kalendářního roku, ale pouze v rámci provedeného ročního zúčtování záloh nebo v případě podání daňového přiznání.
• 2 520 Kč základní sleva na invaliditu (invalidní důchod I. a II. stupně),
• 5 040 Kč rozšířená sleva na invaliditu (invalidní důchod III. stupně),
• 16 140 Kč pro držitele průkazu ZTP/P, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P.
• sleva za zastavenou exekucimax. 450 Kč za jednu zastavenou exekuci. Jedná se o slevu roční, tzn. že slevu lze uplatnit pouze v rámci ročního zúčtování záloh nebo prostřednictvím daňového přiznání.

Novelou zákona o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2024 byla zrušena sleva na studenta a sleva za umístění dítěte (tzv. školkovné).

Jaké jsou podmínky pro uplatnění slevy na manžela za rok 2024?

Pro uplatnění slevy na manžela ve výši 24 840 Kč musí být splněny současně tyto podmínky:

• poplatník, který slevu uplatňuje, musí žít ve společně hospodařící domácnosti s manželem a současně s vyživovaným dítětem,
• vyživované dítě poplatníka nesmí dovršit věku tří let,
• příjmy manžela nesmí ve zdaňovacím období přesáhnout roční limit 68 000 Kč. 

Za jaké období lze uplatnit slevu na manžela v případě narození dítěte 15. 3. 2024?

Za předpokladu, že je splněna podmínka společně hospodařící domácnosti poplatníka, manžela poplatníka a vyživovaného dítěte a výše příjmů manžela nepřesáhla 68 000 Kč, lze slevu na manžela uplatnit za měsíc duben až prosinec 2024, neboť na začátku měsíce března nebyla splněna podmínka společně hospodařící domácnosti poplatníka, manžela poplatníka a vyživovaného dítěte.

Za jaké období lze uplatnit slevu na manžela v případě, že dítě je narozeno 1. 9. 2021?

Za předpokladu, že je splněna podmínka společně hospodařící domácnosti poplatníka, manžela poplatníka a vyživovaného dítěte a výše příjmů manžela nepřesáhla 68 000 Kč, lze slevu na manžela uplatnit za měsíce leden až srpen 2024, neboť ke dni 1. 9. 2024 vyživované dítě dovršilo věku 3 let.

Za jaké období lze uplatnit slevu na manžela v případě, že dítě dovršilo 3 let 21. 6. 2024?

Za předpokladu, že je splněna podmínka společně hospodařící domácnosti poplatníka, manžela poplatníka a vyživovaného dítěte a výše příjmů manžela nepřesáhla 68 000 Kč, lze slevu na manžela uplatnit za měsíc leden až červen 2024, neboť na začátku měsíce června dítě ještě nedovršilo věku 3 let.

NEZDANITELNÉ ČÁSTI ZÁKLADU DANĚ

Jaké nezdanitelné části základu daně a v jaké výši lze odečíst za zdaňovací období 2024?

Za zdaňovací období 2024 lze uplatnit tyto nezdanitelné části základu daně:

• hodnotu bezúplatného plnění (daru). Minimální výše, kterou lze uplatnit, musí činit 2 % ze základu daně nebo alespoň 1 000 Kč. Maximální částka, kterou lze uplatnit, nesmí překročit 30 % ze základu daně.
• úroky z úvěru na bydlení. V případě, že bytová potřeba byla obstarána do konce roku 2020 činí tato částka 300 000 Kč. U bytové potřeby obstarané od 1. 1. 2021 činí tato částka 150 000 Kč.
• daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče v maximální výši 48 000 Kč.

Novelou zákona o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2024 již jako nezdanitelné části základu daně nelze uplatnit členské příspěvky odborové organizaci a úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Z jakých daňově podporovaných produktů si může poplatník odečíst své příspěvky od základu daně?

• penzijní připojištění se státním příspěvkem,
• doplňkové penzijní spoření,
• penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,
• soukromé životní pojištění,
• dlouhodobý investiční produkt (DIP),
• pojištění dlouhodobé péče.

Jak započítat dobu trvání daňově podporovaného produktu spoření na stáří při převodu prostředků na jiný daňově podporovaný produkt?

Při převodu prostředků mezi jednotlivými daňově podporovanými produkty spoření na stáří stejného druhu nebo při převodu prostředků z penzijního připojištění se státním příspěvkem na daňově podporované doplňkové penzijní spoření (tzn. při převodu prostředků z transformovaných fondů do fondů účastnických) se doba trvání zaniklého produktu započítává do doby trvání nového daňového produktu spoření na stáří.

Jaké jsou podmínky daňové podpory u produktů spoření na stáří, které byly uzavřeny v roce 2024?

Produkty spoření na stáří, které poplatník sjednal v roce 2024 a letech následujících, nesmí být vyplaceny před uplynutím 120 kalendářních měsíců od jejich vzniku a současně před kalendářním rokem, ve kterém poplatník dosáhl 60let věku.

Co je to dlouhodobý investiční produkt?

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) je označení investičních nebo spořících produktů, které jsou daňově podporovány a jejichž prostřednictvím je poplatník zabezpečen na stáří. Jelikož DIP byl do zákona o daních z příjmů zařazen až na základě novely účinné od 1. 1. 2024, lze uplatnit odpočet od základu daně u smluv na investování a spoření, které byly uzavřeny v roce 2024 a letech následujících. Smlouvy o investování a spoření uzavřené do konce roku 2023 nelze považovat za DIP.

Jakou výši příspěvku lze uplatnit u produktů spoření na stáří se státní podporou za zdaňovací období 2024?

Účastníci ve III. penzijním pilíři, kterým nebyl přiznán starobní důchod, mohou od základu daně odečíst pouze částky přesahující částku spojenou s výplatou státního příspěvku (od 1. 1. – 30. 6. 2024 částky převyšující 1 000 Kč měsíčně, od 1. 7. 2024 částky převyšující 1 700 Kč.) Nejvýše však do výše 48 000 Kč v úhrnu za všechny produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče.

Jakou výši příspěvku si může uplatnit starobní důchodce, který využívá produkty spoření na stáří se státní podporou?

Vzhledem k tomu, že k 1. 7. 2024 bylo ve III. penzijní pilíři ukončeno vyplácení státního příspěvku účastníkům, kterým byl přiznán starobní nebo předčasný starobní důchod (bez ohledu na skutečnost, zda je důchod poplatníkovi vyplácen či nikoliv), lze u těchto poplatníků odečíst od základu daně veškeré příspěvky, které po 1. 7. 2024 na příslušný produkt vynaložili. Za období od 1. 1. do 30. 6. 2024, kdy byla těmto poplatníkům přiznávána státní podpora, lze od základu daně odečíst pouze částky převyšující částku 1 000 Kč měsíčně. Maximálně lze uplatnit příspěvky do výše 48 000 Kč v úhrnu za všechny produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče.

DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ

Zvyšuje se daňové zvýhodnění na děti v roce 2025?

Ne, daňové zvýhodnění na děti zůstává beze změn.

Za jakých podmínek mohu uplatnit měsíční daňový bonus v roce 2025?

Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud úhrn příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň poloviny minimální mzdy (tj. pro rok 2025 částka ve výši 10 400 Kč). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Minimální částka pro výplatu měsíčního daňového bonusu musí činit alespoň 50 Kč.

Mzdová účetní po mě každý rok požaduje předložení nového Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění. Je to správný postup?

Záleží na konkrétních okolnostech. Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků je platné do doby, dokud nedojde ke změně skutečností rozhodných pro poskytnutí daňového zvýhodnění. Nedojde-li tedy ke změně skutečností rozhodných pro poskytnutí daňového zvýhodnění, nové Potvrzení není třeba předkládat.

S přítelem ve společně hospodařící domácnosti vychovávám (a vyživuji) jeho dítě z předchozího vztahu, mohu uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě?

Za vyživované dítě poplatníka se, pro účely zákona o daních z příjmů, považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.

Za vyživované dítě poplatníka se dle zákona o daních příjmů nepovažuje dítě druha/družky, byť žije s dítětem ve společně hospodařící domácnosti. Daňové zvýhodnění na dítě druha („nesezdané soužití“) uplatnit nelze.

ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ

Jaká je lhůta pro podání žádosti o roční zúčtování záloha a daňového zvýhodnění u zaměstnavatele?

Poplatník může požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2024 nejpozději do 17. února 2025. Ve stejném termínu je poplatník povinen předložit doklady potřebné pro provedení ročního zúčtování. Pokud měl ve zdaňovacím období postupně příjmy od více plátců daně, je třeba předložit poslednímu plátci daně Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti od předchozích plátců.

V roce 2024 jsem pracoval po celý rok u jednoho zaměstnavatele, kde jsem učinil (podepsal) „Prohlášení k dani“. V dubnu 2024 jsem s jiným zaměstnavatelem uzavřel dohodu o provedení práce s odměnou 5 000 Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?

Můžete, příjmy od druhého zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce, pokud nepřesáhly v kalendářním měsíci 10 000 Kč (limit 10 000 Kč platí do 31. 12. 2024), jsou zdaněny daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Uvedené příjmy nebrání poplatníkovi požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

Pro účely provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, resp. pro prokázání nezdanitelné části základu daně, po mě zaměstnavatel požaduje předložení smlouvy o soukromém životním pojištění. Tato smlouva obsahuje citlivé údaje, které nechci svému zaměstnavateli sdělovat, co mám dělat?

Nárok na nezdanitelnou část základu daně prokazuje poplatník plátci daně smlouvou o soukromém životním pojištění nebo uzavřenou pojistkou a každoročně potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období.

Údaje nepotřebné k posouzení, zda smlouva splňuje podmínky soukromého životního pojištění v souladu s ustanovením § 15a odst. 3 zákona o daních z příjmů, lze na smlouvě zakrýt (anonymizovat).

Za rok 2024 jsem obdržel příjmy ze závislé činnosti s učiněným (podepsaným) „Prohlášením poplatníka k dani ze závislé činnosti“, které přesáhly hranici 36násobku průměrné mzdy. Mohu požádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2024?

Ano, poplatníci s příjmy nad 36násobek průměrné mzdy nemají povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, pokud splňují podmínky pro provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

PŘÍSPĚVEK NA STRAVOVÁNÍ

Je povinností zaměstnavatele poskytnout zaměstnancům příspěvek na stravování?

Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Zákoník práce však neupravuje, že stravování musí být poskytnuto ani jakým způsobem by mělo být poskytnuto. Poskytuje-li zaměstnavatel stravování, musí být způsob jeho poskytování obsažen v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise zaměstnavatele.

Za jakých podmínek je příspěvek na stravování v roce 2025 u zaměstnance osvobozen od daně?

• zaměstnanec musí v rámci směny odpracovat alespoň 3 hodiny,
• v rámci směny nesmí vzniknout nárok na stravné při pracovní cestě, 
• příspěvek nesmí přesáhnout 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin,
• horní hranice stravného byla stanovena vyhláškou č. 475/2024 Sb. na částku 177 Kč,
• u zaměstnance je proto příspěvek na stravování pro rok 2025 osvobozen od daně do výše 123,90 Kč.

Lze poskytnout zaměstnanci současně stravné při pracovní cestě a příspěvek na stravování v jednom kalendářním dni?

Pokud zaměstnanec bude vyslán na pracovní cestu v průběhu směny a nárok na stravné při pracovní cestě mu vznikne ještě během této směny, nelze příspěvek na stravování poskytnout. V případě, že zaměstnavatel příspěvek na stravování poskytl, nejedná se o osvobozený příjem a jako takový musí být zdaněn v úhrnu se mzdou.

Příklad: Směna stanovena od 6:00 do 14:30 hod. Pracovní cesta započala v 9:00 hod. (podmínka 3 odpracovaných hodin za směnu byla splněna). Nárok na stravné při pracovní cestě vzniká ve 14:00 hod. (po pěti hodinách). Vzhledem k tomu, že směna končí ve 14:30 hodin není poskytnutý příspěvek na stravování osvobozeným příjmem.

Pokud zaměstnanec bude vyslán na pracovní cestu v průběhu směny a nárok na stravné vznikne zaměstnanci až po skončení směny (mimo směnu), lze zaměstnanci poskytnout stravné při pracovní cestě a současně příspěvek na stravování, který bude od daně z příjmů osvobozen.

Příklad: Směna stanovena od 6:00 do 14:30 hod. Pracovní cesta započala v 10:00 hod. (podmínka 3 odpracovaných hodin za směnu byla splněna). Nárok na stravné při pracovní cestě vzniká v 15:00 hod. (po pěti hodinách). Vzhledem k tomu, že směna končí ve 14:30 hodin, tj. mimo směnu, je poskytnutý příspěvek na stravování osvobozeným příjmem.

Lze poskytnout příspěvek na stravování za nařízenou práci přesčas?

Příspěvek na stravování za nařízenou práci přesčas nelze poskytnout, neboť směnou se rozumí směnná část týdenní pracovní doby bez práce přesčas.

FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK NA POMOC PŘI POVODNÍCH

Je finanční příspěvek, který poskytne zaměstnavatel svému zaměstnanci ze sociálního nebo humanitárního fondu v souvislosti s postižením povodněmi, osvobozen od daně z příjmů fyzických osob?

Pokud se jedná o bezúplatný příjem (dar peněžní i nepeněžní) na humanitární nebo charitativní účel, který zaměstnavatel poskytl svému zaměstnanci (postiženému povodní), je tento příjem u zaměstnance příjmem od daně osvobozeným dle § 4a písm. k) zákona o daních z příjmů.

Jakým způsobem má poplatník poskytnuté dary prokázat, aby mohl snížit svůj základ daně?

Standardně se dary prokazují dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem daru, jaká je hodnota daru, předmět daru, účel, na který byl dar poskytnut a datum jeho poskytnutí. Finanční správa pro zjednodušení prokazování poskytnutí darů v souvislosti s živelní pohromou (povodně podzim 2024) uveřejnila seznam vybraných účtů, u kterých není třeba standardní prokazování, ale postačuje pouze výpis z bankovního účtu nebo ústřižek složenky nebo vytištěná informace o příjemci daru a účelu daru.

OSTATNÍ

Nastává nějaká změna u dohod o provedení práce pro rok 2025

Pro rok 2025 není již u dohod o provedení práce (DPP) stanovena hranice 10 000 Kč, ale je stanovena podmínka, že výše příjmů, které plynou z DPP nesmí u téhož zaměstnavatele dosáhnout za kalendářní měsíc částky rozhodné pro účast zaměstnanců činných na základě DPP na nemocenském pojištění. Rozhodná částka byla pro rok 2025 stanovena na 11 500 Kč. Daň vybíraná srážkou bude u DPP uplatňována na příjmy, které nepřevýší částku 11 499 Kč.

Nastává pro rok 2025 nějaká změna u prací malého rozsahu?

Pro rok 2025 pro práci malého rozsahu nesmí příjmy (bez DPP) u téhož plátce daně dosáhnout za kalendářní měsíc částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Rozhodná částka byla pro rok 2025 stanovena na 4 500 Kč. Daň bude vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů do částky 4 499 Kč.

Zaměstnanec má příjmy plynoucí souběžně z hlavního pracovního poměru a z dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Jakým způsobem se zdaňují tyto příjmy a je zaměstnanec povinen podat daňové přiznání?

Záleží na konkrétní situaci. Za předpokladu, že poplatník u plátce daně učiní (podepíše) „Prohlášení k dani“ na určité zdaňovací období, pak se i příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce za kalendářní měsíc zdaňují zálohovou daní spolu s příjmy z hlavního pracovního poměru. Pro účely stanovení základu pro výpočet zálohy na daň se tyto příjmy sčítají. Poplatníkovi lze případně provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, pokud splňuje další podmínky definované zákonem o daních z příjmů.

Za předpokladu, že poplatník nemá u plátce daně učiněné (podepsané) „Prohlášení k dani“ a jsou splněny podmínky § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, pak z příjmů na základě dohody o provedení práce (limit 10 000 Kč platí do 31. 12. 2024, od 1. 1. 2025 je limit stanoven na 11 499 Kč) bude sražena daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně. Z příjmů z pracovního poměru bude sražena záloha na daň. Po skončení roku není možné poplatníkovi provést roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění (za předpokladu že nevyužije možnost dle ustanovení § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů – dodatečně učiněné Prohlášení k dani). Poplatník má povinnost podat daňové přiznání.

Bývalý zaměstnavatel se mnou nekomunikuje a já potřebuji vystavit Potvrzení o zdanitelných příjmech pro potřeby podání daňového přiznání. Co mám dělat?

Plátce daně (zaměstnavatel) je povinen na žádost poplatníka (zaměstnance) za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani a daňového zvýhodnění, tj. Potvrzení o zdanitelných příjmech.

Je nutné disponovat věrohodným „důkazem“, že jste bývalého zaměstnavatele o vystavení Potvrzení o zdanitelných příjmech požádal – např. kopie této žádosti a podací lístek s datem, kdy byla žádost odeslána. Pokud i tak není předmětné Potvrzení vydáno, je možné po dohodě 
se správcem daně prokázat zdanitelné příjmy a sražené zálohy na daň jinak, např. pomocí výplatních lístků.

V případě, že by zaměstnavatel Potvrzení o zdanitelných příjmech odmítl vydat, je možné postupovat podle ustanovení § 237 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a podat stížnost na postup plátce daně správci daně, který je tomuto plátci daně místně příslušný.