Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období 2023 a pro zdaňovací období 2024
(aktualizováno 16. 7. 2024)
- Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024
- Tiskopisy a EPO
- Slevy na dani
- Daňové zvýhodnění
- Roční zúčtování
- Příspěvek na stravování
- Finanční příspěvek na pomoc při povodních
- Ostatní
Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024
Jaké údaje se budou vyplňovat do Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění za rok 2024 do řádku 10 „Příspěvek zaměstnavatele na daňově podporované produkty na stáří dle § 6 odst. 9 písm. m) zákona podle § 15a odst. 1 písm. a) zákona (penzijní připojištění)“?
Do Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění za rok 2024 (vzor č. 32) se uvádějí jen příspěvky na produkty, u kterých byla smlouva uzavřena od 1. 1. 2024 a byly dle § 6 odst. 9 písm. m) ZDP od daně osvobozeny. Výjimkou je pouze příspěvek na soukromé životní pojištění, kde je třeba uvádět příspěvky i na smlouvy uzavřené před 1. 1. 2024. Smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem bylo možné uzavřít pouze do roku 2012 a pro tuto položku ve formuláři tedy nebude věcná náplň.
Další informace k Potvrzení jsou zveřejněny na webu finanční správy v části Informace k tiskopisu Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění za období 2024 | 2024 | Informace, stanoviska, sdělení | Zaměstnanci - zaměstnavatelé | Daň z příjmů | Daně | Daně | Finanční správa (financnisprava.cz).
Zaměstnanec má uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem o poskytnutí příspěvku zaměstnavatele na „penzijní spoření“ nebo „doplňkové penzijní spoření“. Zaměstnavatel zaměstnanci přispívá již od roku 2014, tj. smlouva byla uzavřena před rokem 2024. Uvádí se výše příspěvku někde ve formuláři Potvrzení o zdanitelný příjme ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění?
Do Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění za rok 2024 (vzor č. 32) se uvádějí jen příspěvky na produkty, u kterých byla smlouva uzavřena od 1. 1. 2024. Smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem bylo možné uzavřít pouze do roku 2012 a pro tuto položku ve formuláři tedy nebude věcná náplň. Doplňkové penzijní spoření se bude ve formuláři uvádět pouze v případě, že smlouvy byly uzavřené po 1. 1. 2024.
Zaměstnavatel přispívá zaměstnanci 500 Kč měsíčně na doplňkové penzijní spoření. V srpnu 2024 se rozhodne zvýšit příspěvek na 600 Kč měsíčně. Musí se tento zvýšený příspěvek uvádět v Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění?
V daném případě se jedná o dodatek k původní smlouvě uzavřené před 1. 1. 2024, kde se řeší pouze změna výše příspěvku hrazeného zaměstnavatelem. Tzn., nejedná se o novou smlouvu, která by zakládala povinnost uvádět příspěvky hrazené zaměstnavatelem do formuláře Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění.
Uvádějí se do Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024 příspěvky zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření uzavřené v prosinci 2023, ale s účinností smlouvy od 1. ledna 2024?
Dle přechodných ustanovení novely zákona o daních z příjmů účinné od 1. 1. 2024 se postupuje u smluv na doplňkové penzijní spoření uzavřených v roce 2023 dle znění zákona účinného v roce 2023. Pro smlouvy uzavřené v roce 2023 a starší platí, že se příspěvky zaměstnavatele na tento produkt spoření na stáří do Potvrzení neuvádí. Nová pravidla platí, až pro smlouvy uzavřené od 1. 1. 2024.
TISKOPISY A EPO
Jaké jsou formuláře a lhůty pro podání vyúčtování za zdaňovací období 2023?
Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti se podává podle § 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o daních z příjmů"), do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku, pokud plátce daně podává vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března.
Lhůta pro podání „Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti – tiskopis MFin 5459 vzor č. 24“ za rok 2023:
- 1. března 2024 (papírová forma)
- 20. března 2024 (elektronická forma).
Lhůta pro podání „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně – tiskopis MFin 5466 vzor č. 18“ za rok 2023:
- 1. dubna 2024 (papírová i elektronická forma).
Jsou dostupné tiskopisy Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti v ukrajinském jazyce?
Ano, v ukrajinském jazyce jsou dostupné:
- Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění
- Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
UPOZORNĚNÍ: Jedná pouze o vzory „pro čtení“, neboť prohlášení a žádost lze u zaměstnavatele učinit pouze v českém jazyce.
SLEVY NA DANI
Jak vysoké jsou slevy na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů pro rok 2024?
- 30 840 Kč základní sleva na poplatníka (možnost uplatnění i u zahraničních zaměstnanců, kteří jsou daňovými nerezidenty ČR),
- 24 840 Kč sleva na manžela/manželku, resp. partnera podle zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „manžel“). Tuto slevu lze uplatnit za podmínky, že manžel nemá příjmy přesahující roční limit ve výši 68 000 Kč a zároveň žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem, na kterého je sleva uplatňována i s vyživovaným dítětem poplatníka, které nedosáhlo věku 3 let. Je-li manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P,, je částka slevy ve dvojnásobné výši (definice manžela/manželky viz ustanovení § 21e zákona o daních z příjmů),
- 2 520 Kč základní sleva na invaliditu (invalidní důchod I. a II. stupně),
- 5 040 Kč rozšířená sleva na invaliditu (invalidní důchod III. stupně),
- 16 140 Kč pro držitele průkazu ZTP/P, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P.
Mohu uplatnit slevu za umístění dítěte (školkovné) v případě, že toto školné bylo hrazeno benefitní společností z mého benefitního zaměstnaneckého systému?
Uplatnění slevy za umístění dítěte podle § 35ba odst. 1 písm. g) a § 35bb odst. 1 zákona o daních z příjmů je vázáno mimo jiné na podmínku, že tato sleva odpovídá výši výdajů prokazatelně poplatníkem vynaložených za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 zákona o daních z příjmů.
V případě, že výdaje za umístění dítěte v předškolním zařízení vynaložil zaměstnavatel za zaměstnance, pak zaměstnanec nesplňuje zákonné podmínky pro uplatnění předmětné slevy.
V § 38l odst. 2 písm. f) zákona o daních z příjmů je definováno, že nárok na poskytnutí slevy na dani za umístění dítěte prokazuje poplatník potvrzením předškolního zařízení o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních.
Předškolní zařízení vydává poplatníkovi potvrzení v souladu s § 38l zákona o daních z příjmů, ve kterém potvrzuje pouze částku skutečně poplatníkem vynaloženou a nemůže potvrzovat platby provedené zaměstnavatelem, a to ani v případě, že úhrada proběhla prostřednictvím „benefitní karty“ zaměstnance.
V čem spočívá sleva na dani za zastavenou exekuci?
Slevu na dani za zastavenou exekuci podle ustanovení § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů je možné uplatnit v rámci daňového přiznání, nebo na základě žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnavatele.
Daň poplatníka (oprávněného) se snižuje o slevu za zastavenou exekuci ve výši náhrady přiznané exekutorem při zastavení exekuce. Sleva se týká pohledávek do maximální výše 1 500 Kč. Výše náhrady činí 30 % z vymáhané částky. Maximální výše slevy na dani za jednu exekuci činí 450 Kč.
Uvedenou slevu na dani si mohou, v souladu s § 35 odst. 4 zákona o daních z příjmů, uplatnit jak fyzické, tak právnické osoby (oprávnění). Zaměstnanci do žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění uvedou výši přiznané náhrady za zastavenou exekuci a doloží usnesení (příp. více usnesení) o zastavení exekuce.
DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ
Zvyšuje se daňové zvýhodnění na děti v roce 2024?
Ne, daňové zvýhodnění na děti zůstává beze změn.
Výše daňového zvýhodnění pro rok 2024 | ||
---|---|---|
Ročně | Měsíčně | |
Jedno dítě | 15 204 Kč | 1 267 Kč |
Druhé dítě | 22 320 Kč | 1 860 Kč |
Třetí a každé další dítě | 27 840 Kč | 2 320 Kč |
Za jakých podmínek mohu uplatnit měsíční daňový bonus v roce 2024?
Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud úhrn příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň poloviny minimální mzdy (tj. pro rok 2024 částka ve výši 9 450 Kč). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Minimální částka pro výplatu měsíčního daňového bonusu musí činit alespoň 50 Kč.
Mzdová účetní po mě každý rok požaduje předložení nového Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění. Je to správný postup?
Záleží na konkrétních okolnostech. Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků – Tiskopis MFin 5556 – vzor č. 2 je platné do doby, dokud nedojde ke změně skutečností rozhodných pro poskytnutí daňového zvýhodnění. Nedojde-li tedy ke změně skutečností rozhodných pro poskytnutí daňového zvýhodnění, nemusí být každý rok předkládáno nové potvrzení.
S přítelem ve společně hospodařící domácnosti vychovávám (a vyživuji) jeho dítě z předchozího vztahu, mohu uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě?
Za vyživované dítě poplatníka se, pro účely zákona o daních z příjmů, považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.
Za vyživované dítě poplatníka se dle zákona o daních příjmů nepovažuje dítě druha/družky, byť žije s dítětem ve společné domácnosti. Daňové zvýhodnění na dítě druha („nesezdané soužití“) uplatnit nelze.
ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ
Jaká je lhůta pro podání žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnavatele?
Poplatník může požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023 nejpozději do 15. února 2024. Ve stejném termínu je poplatník povinen – pokud měl ve zdaňovacím období postupně příjmy od více plátců daně – předložit poslednímu plátci daně Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti od předchozích plátců.
V roce 2023 jsem pracoval po celý rok u jednoho zaměstnavatele, kde jsem učinil “Prohlášení k dani“, v dubnu 2023 jsem s jiným zaměstnavatelem uzavřel dohodu o provedení práce s odměnou 5 000 Kč. Mohu požádat o provedení ročního zúčtování?
Můžete, příjmy od druhého zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce, pokud nepřesáhnou v kalendářním měsíci 10 000 Kč, jsou zdaněny daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Uvedené příjmy nebrání poplatníkovi požádat o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.
Pro účely provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, resp. pro prokázání nezdanitelné části základu daně, po mě zaměstnavatel požaduje předložení smlouvy o soukromém životním pojištění. Tato smlouva obsahuje citlivé údaje, které nechci svému zaměstnavateli sdělovat, co mám dělat?
Nárok na nezdanitelnou část základu daně prokazuje poplatník plátci daně smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu a každoročně potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období.
Údaje nepotřebné k posouzení, zda smlouva splňuje podmínky soukromého životního pojištění v souladu s ustanovením § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů, lze na smlouvě zakrýt (anonymizovat).
Za rok 2023 jsem obdržel příjmy ze závislé činnosti s učiněným „Prohlášením poplatníka k dani ze závislé činnosti“, které přesáhly hranici 48násobku průměrné mzdy. Mohu požádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2023?
Ano, poplatníci s příjmy nad 48násobek průměrné mzdy nemají povinnost podávat daňové přiznání, pokud splňují podmínky pro provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.
PŘÍSPĚVEK NA STRAVOVÁNÍ
Je povinností zaměstnavatele poskytnout zaměstnancům příspěvek na stravování?
Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Zákoník práce však neupravuje, že stravování musí být poskytnuto ani jakým způsobem by mělo být poskytnuto. Způsob poskytování stravování je obsažen v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise zaměstnavatele.
Zaměstnavatel může zaměstnancům poskytnout stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele (např. stravování v závodní jídelně, formou stravenek, stravenkových karet) nebo může poskytnout peněžitý příspěvek na stravování.
Do jaké výše je příspěvek na stravování u zaměstnance osvobozen od daně?
Aby byl tento příjem u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů, může za jednu směnu činit maximálně 70% horní hranice stravného, které náleží zaměstnanci odměňovaného platem (v tzv. státní sféře) při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Zároveň zaměstnanec musí vykonávat práci alespoň 3 hodiny a během této směny mu nesmí vzniknout nárok na stravné v rámci cestovních náhrad.
Finanční příspěvek na pomoc při povodních
Je finanční příspěvek, který poskytne zaměstnavatel svému zaměstnanci ze sociálního nebo humanitárního fondu v souvislosti s postižením povodněmi, osvobozen od daně z příjmů fyzických osob?
Ze znění § 4a písm. k) zákona o daních z příjmů vyplývá, že od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem (dar) na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky. Zákon o daních z příjmů nespecifikuje, z jakých prostředků musí být tato plnění poskytována, aby se mohlo jednat na straně příjemce o příjem od daně osvobozený. Pokud má zaměstnavatel pro obdobné situace prostředky v sociálním nebo humanitárním fondu a poskytne je svému zaměstnanci jako bezúplatné plnění na humanitární účely, bude se jednat na straně zaměstnance o příjem od daně z příjmů fyzických osob osvobozený, tj. nepodléhá zdanění.
OSTATNÍ
Zaměstnanec má příjmy plynoucí souběžně z hlavního pracovního poměru a z dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Jakým způsobem se zdaňují tyto příjmy a je zaměstnanec povinen podat daňové přiznání?
Záleží na konkrétní situaci. Za předpokladu, že poplatník u plátce daně učiní Prohlášení k dani na určité zdaňovací období, pak i příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce do 10 000 Kč za kalendářní měsíc se zdaňují zálohovou daní spolu s příjmy z hlavního pracovního poměru. Pro účely stanovení základu pro výpočet zálohy na daň se tyto příjmy sčítají. Poplatníkovi lze případně provést roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, pokud splňuje další podmínky definované zákonem o daních z příjmů.
Za předpokladu, že poplatník nemá u plátce daně učiněné Prohlášení k dani a jsou splněny podmínky § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, pak z příjmů na základě dohody o provedení práce (do částky 10 000 Kč za kalendářní měsíc) bude sražena daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně. Z příjmů z pracovního poměru bude sražena záloha na daň. Po skončení roku není možné poplatníkovi provést roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění (za předpokladu že nevyužije možnost dle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů – dodatečně učiněné Prohlášení k dani). Poplatník má povinnost podat daňové přiznání.
Bývalý zaměstnavatel se mnou nekomunikuje a já potřebuji vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech pro potřeby podání daňového přiznání. Co mám dělat?
Plátce daně (zaměstnavatel) je povinen na žádost poplatníka (zaměstnance) za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani a daňového zvýhodnění, tj. potvrzení o zdanitelných příjmech.
Je nutné disponovat věrohodným „důkazem“, že jste bývalého zaměstnavatele o vystavení potvrzení o zdanitelných příjmech požádal – např. kopie této žádosti a podací lístek s datem, kdy byla žádost odeslána. Pokud i tak není předmětné potvrzení vydáno, je možné po dohodě se správcem daně prokázat zdanitelné příjmy a sražené zálohy na daň jinak, např. pomocí výplatních lístků.
V případě, že by zaměstnavatel potvrzení o zdanitelných příjmech odmítl vydat, je možné postupovat podle ustanovení § 237 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a podat stížnost na postup plátce daně správci daně, který je tomuto plátci daně místně příslušný.
Naše obchodní korporace zaměstnává brigádníky na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Do jaké výše se zdaňují jejich příjmy srážkovou daní?
Příjmy ze závislé činnosti
- plynoucí z dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u téhož zaměstnavatele (limit 10 000 Kč), nebo
- v úhrnné výši nepřesahující (s výjimkou dohod o provedení práce) u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, tj. pro rok 2024 částku 4 000 Kč,
zúčtované nebo vyplacené plátcem daně, jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil „Prohlášení k dani“ podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 zákona o daních z příjmů anebo nezahrne-li tyto příjmy do daňového přiznání podle § 36 odst. 6 nebo 7 zákona o daních z příjmů.
Upozornění: V případě využití postupu podle § 36 odst. 6 nebo 7 zákona o daních z příjmů, musí být do daňového přiznání zahrnuty všechny příjmy podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů.