Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Dotazy a odpovědi k paušální dani

(aktualizováno 10. 1. 2024)


ke dni 10. 1. 2024

77.
Za zdaňovací období roku 2022 jsem měl příjmy ve výši 1 400 000 Kč. Dne 5. 1. 2023 jsem podal oznámení o vstupu do paušálního režimu a zvolil si 2. pásmo paušálního režimu. Po skončení zdaňovacího období roku 2023 jsem zjistil, že moje rozhodné příjmy za zdaňovací období roku 2023 byly ve výši 800 000 Kč.
Musím mít přesto paušální daň stanovenou ve výši 2. pásma paušálního režimu?

Poplatník, jehož příjmy za zdaňovací období, kdy byl poplatníkem v paušálním režimu, nedosáhly původně zvoleného pásma, tedy příjmy odpovídaly ve Vašem případě výši nižšího pásma, může do 10. dne následujícího zdaňovacího období podat oznámení o jiné výši paušální daně, ve kterém určí nové pásmo pro paušální daň. Ve Vašem případě můžete tedy do 10. 1. 2024 podat oznámení o jiné výši paušální daně, a to ve výši 1. pásma. Ke dni, na který je stanovena základní lhůta pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob (tj. v letošním roce k 2. 4. 2024) Vám bude vyměřena paušální daň ve výši 1. pásma. Vzniklý vratitelný přeplatek k datu 2. 4. 2024 na paušální dani a veřejných pojistných Vám správce daně vrátí na žádost v zákonem stanovené 30ti denní lhůtě pro vrácení přeplatku.

78.
Za zdaňovací období roku 2022 jsem měl pouze příjmy z živnosti volné (nejedná se o řemeslnou živnost) ve výši 500 000 Kč. Dne 5. 1. 2023 jsem podal oznámení o vstupu do paušálního režimu do 1. pásma. V roce 2023 jsem však dosáhl vyšších příjmů ze samostatné činnosti, a to pouze z již zmíněné volné živnosti, v celkové výši 1 900 000 Kč. Protože jsem chtěl mít za dané zdaňovací období vyměřenou paušální daň ve výši druhého pásma, dne 8. 1. 2024 jsem podal oznámení o jiné výši paušální daně, a to paušální daně z 2. pásma paušálního režimu.
V jaké lhůtě musím doplatit paušální daň? Musím doplatit také veřejná pojistná?

V případě překročení rozhodných příjmů má poplatník možnost podat do 10. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém byl v paušálním režimu, oznámení o jiné výši paušální daně. Při splnění všech ostatních zákonných podmínek bude jeho daň rovna paušální dani a paušální režim mu nebude ukončen. Uvedené neplatí v případě, že rozhodné příjmy překročí částku 2 000 000 Kč. Protože jste podal v zákonem stanovené lhůtě do 10. 1. 2024 oznámení o jiné výši paušální daně, a za předpokladu, že jste splnil také ostatní zákonem stanovené podmínky pro vyměření paušální daně, bude Vaše daň rovna paušální dani ve výši 2. pásma. Nedoplatek na paušální dani, ale také na veřejných pojistných musíte uhradit nejpozději do data 2. 4. 2024 (tj. do lhůty pro podání daňového přiznání).


ke dni 2. 10. 2023

76.
Poplatník byl od 1. 1. 2023 poplatníkem v paušálním režimu. Následně odjel pracovat do zahraničí a od 16. 1. 2023 se na něj přestaly vztahovat právní předpisy ČR upravující veřejné zdravotní pojištění. Paušální režim byl z tohoto důvodu ukončen k 31. 1. 2023. Výdělečnou činnost, ale poplatník nepřerušil a vykonával ji i nadále. Po návratu ze zahraničí se opět od 1. 4. 2023 na poplatníka začaly vztahovat právní předpisy ČR upravující veřejné zdravotní pojištění. Stává se poplatník po návratu ze zahraničí povinně ze zákona opět poplatníkem v paušálním režimu?

V tomto případě se poplatník nemůže v roce 2023 opětovně stát poplatníkem v paušálním režimu. Povinnost, kdy se poplatník po předchozím ukončení paušálního režimu opět stává v tomtéž zdaňovacím období poplatníkem v paušálním režimu, se vztahuje pouze na poplatníky, kteří výdělečnou činnost přerušili a z tohoto důvodu přestali být poplatníky v paušálním režimu. V tomto případě však nedošlo k přerušení činnosti. Poplatník vykonával výdělečnou činnost po celé zdaňovací období, tj. nejedná se o znovuzahájení výdělečné činnosti. Poplatník tedy nevstupuje ze zákona do paušálního režimu v průběhu zdaňovacího období a ani tak nemůže učinit dobrovolně, protože dobrovolně lze v průběhu roku do paušálního režimu vstupovat vždy jen při zahájení samostatné činnosti. Poplatník tedy nebude od 1. 4. 2023 do 31. 12. 2023 poplatníkem v paušálním režimu. Daň poplatníka za rok 2023 nebude rovna paušální dani a po skončení zdaňovacího období mu vznikne povinnost podat daňové přiznání.


ke dni 3. 4. 2023

65.
V roce 2023 jsem poplatníkem v paušálním režimu. K jakému dni mi bude paušální režim ukončen, když jsem se od 01. 03. 2023 stal plátcem DPH? A jak dlouho musím platit paušální zálohy?

Jestliže se v průběhu zdaňovacího období, ve kterém jste poplatníkem v paušálním režimu, stanete plátcem daně z přidané hodnoty, pak přestáváte být poplatníkem v paušálním režimu ke konci zdaňovacího období, tj. k 31. 12. 2023. Do uvedeného data máte stále povinnost platit paušální zálohy, a to vždy do dvacátého dne v měsíci.

66.
V roce 2023 jsem poplatníkem v paušálním režimu. K jakému dni mi bude paušální režim ukončen, když jsem k 15. 03. 2023 přerušil podnikání?

Jestliže jste ke dni 15. 03. 2023 přerušil samostatnou výdělečnou činnost, pak přestáváte být poplatníkem v paušálním režimu uplynutím posledního dne měsíce března a v měsíci dubnu již nebudete poplatníkem v paušálním režimu. Poslední paušální zálohu zaplatíte do 20. 03. 2023

67.
V roce 2023 jsem poplatníkem v paušálním režimu. K jakému dni mi bude paušální režim ukončen, když jsem od 01. 04. 2023 podepsal pracovní smlouvu a nastupuji do zaměstnání? Podnikání budu mít jako vedlejší činnost.

Pokud v průběhu zdaňovacího období roku 2023 z důvodu nástupu do zaměstnání neukončíte samostatnou výdělečnou činnost nebo nenastanou jiné skutečnosti ukončující paušální režim, pak po celé zdaňovací období budete poplatníkem v paušálním režimu, tj. paušální režim Vám nebude ukončen. Samotný nástup do zaměstnání, ze kterého Vám budou plynout příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), není důvod pro ukončení paušálního režimu.

68.
V roce 2023 jsem poplatníkem v paušálním režimu. K jakému dni mi bude paušální režim ukončen, když jsem se k 01. 02. 2023 stal společníkem v.o.s. (veřejné obchodní společnosti)?

Jestliže se v průběhu zdaňovacího období, ve kterém jste poplatníkem v paušálním režimu, stanete společníkem v.o.s., pak přestáváte být poplatníkem v paušálním režimu ke konci zdaňovacího období, tj. k 31. 12. 2023. Do uvedeného data máte stále povinnost platit paušální zálohy, a to vždy do dvacátého dne v měsíci.

69.
V roce 2023 jsem poplatníkem v paušálním režimu. K jakému dni mi bude paušální režim ukončen, když dne 25. 03. 2023 nabylo účinnosti moje rozhodnutí o úpadku? A musím stále platit paušální zálohy?

V případě, že v průběhu zdaňovacího období, ve kterém jste poplatníkem v paušálním režimu, nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku a insolvenční řízení nebude do konce stejného zdaňovacího období ukončeno, pak bude paušální režim ukončen k poslednímu dni daného zdaňovacího období, tj. ve Vašem případě k 31. 12. 2023. Do uvedeného data máte stále povinnost platit paušální zálohy, a to vždy do dvacátého dne v měsíci. Pokud bude insolvenční řízení ukončeno ještě v roce 2023, pak nadále zůstáváte poplatníkem v paušálním režimu, tj. paušální režim nebude ukončen.

70.
V roce 2023 jsem poplatníkem v 1. pásmu paušálního režimu. K jakému dni mi bude paušální režim ukončen, když v průběhu zdaňovacího období roku 2023 překročím rozhodné příjmy pro 1. pásmo?

Jestliže v průběhu zdaňovacího období roku 2023 překročíte rozhodné příjmy pro zvolené pásmo, pak přestáváte být z dikce zákona o daních z příjmů poplatníkem v paušálním režimu ke konci zdaňovacího období, tj. k 31. 12. 2023. Poplatníkem v paušálním režimu však můžete zůstat (paušální režim nemusí být ukončen), a to za předpokladu, že Vaše rozhodné příjmy dosažené v roce 2023 nepřekročily výši 2 mil. Kč a do 10. 01. 2024 podáte oznámení o jiné výši paušální daně, a to ve výši pásma paušálního režimu určeného podle dosažených příjmů.

71.
V roce 2022 jsem byl poplatníkem v paušálním režimu. Od 01. 03. 2022 jsem se stal plátcem DPH. Bude mi vyměřena paušální daň, nebo mám povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob?

Jestliže jste se v průběhu zdaňovacího období 2022, ve kterém jste byl poplatníkem v paušálním režimu, stal plátcem daně z přidané hodnoty, nemůže být Vaše daň rovna paušální dani a máte povinnost za toto zdaňovací období podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

72.
V roce 2022 jsem byl poplatníkem v paušálním režimu. Dne 15. 08. 2022 jsem ukončil podnikání a zrušil živnostenské oprávnění. Musím z důvodů ukončení samostatné činnosti za zdaňovací období 2022 podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob? Všechny ostatní podmínky pro stanovení paušální daně splňuji.

Dle novelizovaného znění zákona o daních z příjmů s účinností již pro zdaňovací období roku 2022 platí, že také v případě, kdy poplatník v průběhu zdaňovacího období přerušil nebo ukončil samostatnou činnost a do data pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob tuto činnost znovu nezahájil, může být jeho daň rovna paušální dani. Musí však být splněna podmínka, že poplatník v daném zdaňovacím období roku 2022 nevedl účetnictví a jeho příjmy ze samostatné činnosti zvýšené o položky, které při ukončení činnosti zvyšují základ daně (tj. pohledávky, které by při jejich úhradě byly zdanitelným příjmem, např. hodnota nespotřebovaných zásob a zůstatky vytvořených rezerv), nesmí překročit pro zdaňovací období roku 2022 částku 1 mil. Kč. Pokud tedy splňujete tuto podmínku a současně jsou u Vás splněny také všechny ostatní podmínky pro stanovení paušální daně, jak uvádíte, pak za zdaňovací období roku 2022 může být Vaše daň rovna paušální dani a nevzniká Vám povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

73.
V roce 2022 jsem byl poplatníkem v paušálním režimu, k poslednímu dni zdaňovacího období jsem jím být přestal. Dne 01. 02. 2022 jsem se stal společníkem v.o.s. (veřejné obchodní společnosti). Mám za rok 2022 podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob nebo bude moje daň rovna paušální dani?

Jestliže jste se v průběhu zdaňovacího období, ve kterém jste byl poplatníkem v paušálním režimu, stal společníkem v.o.s., pak Vaše daň za zdaňovací období roku 2022 nemůže být rovna paušální dani. Současně vám ze zákona o daních z příjmů vzniká povinnost podat za toto období přiznání k dani z příjmů fyzických osob, kde na příloze č. 1 zároveň s příjmy a výdaji ze samostatné činnosti uvedete Váš podíl společníka veřejně obchodní společnosti, a to na ř. 112.

74.
V roce 2022 jsem byl poplatníkem v paušálním režimu. Dne 25. 03. 2022, kdy nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku, jsem v insolvenčním řízení. Insolvenční řízení nebylo do konce roku 2022 ukončeno. Musím za zdaňovací období roku 2022 podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob?

Pokud v průběhu zdaňovacího období, ve kterém je poplatník poplatníkem v paušálním režimu, nabude účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka a insolvenční řízení není do konce stejného zdaňovacího období ukončeno, nejedná se o porušení zákonných podmínek pro možnost stanovení paušální daně a daň poplatníka za zdaňovací období bude tudíž rovna paušální dani, samozřejmě za předpokladu, že jsou pro stanovení paušální daně splněny všechny ostatní zákonné podmínky (ustanovení § 7a zákona o daních z příjmů). V takovém případě Vám nevzniká povinnost podat za zdaňovací období 2022 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

75.
V roce 2022 jsem byl poplatníkem v paušálním režimu. Od 01. 04. 2022 jsem nastoupil do zaměstnání na dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem do 10 000 Kč. U zaměstnavatele nemám podepsané prohlášení k dani a mzda je mi zdaňována srážkovou daní. Podnikání jsem nepřerušil. Musím podat za rok 2022 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, nebo budu mít paušální daň?

V případě, že jste ve zdaňovacím období roku 2022 měl vedle příjmů ze samostatné činnosti pouze příjmy ze závislé činnosti, přičemž se jednalo o příjmy vyplacené na základě dohody o provedení práce a tento příjem Vám zaměstnavatel zdaňoval srážkovou daní, nejedná se o porušení zákonem stanovené podmínky pro stanovení paušální daně (viz § 7a zákona o daních z příjmů) a Vaše daň bude rovna paušální dani a nevzniká Vám tudíž povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2022.


ke dni 4. 1. 2023

59.
Do kdy je možné se v roce 2023 přihlásit k paušální dani?

Pro již podnikající poplatníky je lhůta pro podání Oznámení o vstupu do paušálního režimu pro rok 2023 do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, tj. do 10. ledna 2023. U podnikatelů, kteří zahajují podnikatelskou činnost po 10. lednu 2023, je povinnost podat oznámení správci daně do dne zahájení této činnosti.

60.
Jakým způsobem se může poplatník přihlásit k paušálnímu režimu? Došlo v důsledku novely ke změně ve způsobu oznámení?

K přihlášení do paušálního režimu je nutné učinit Oznámení o vstupu do paušálního režimu prostřednictvím tiskopisu vydaného Ministerstvem financí nebo prostřednictvím dokumentu (tiskový výstup z počítačové tiskárny shodný s tiskopisem MF). Toto oznámení je potřeba podepsat a podat na místně příslušný finanční úřad, zaslat poštou nebo podat přes datovou schránku (datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně učiněnou elektronicky způsoby podle daňového řádu).

Vzhledem k zavedení 3 pásem paušálního režimu má poplatník nově povinnost v Oznámení o vstupu do paušálního režimu uvést do jakého vstupuje pásma paušálního režimu dle výše rozhodných příjmů ze samostatné činnosti a druhu samostatné činnosti, k nimž lze podle zákona o daních z příjmů uplatnit výdaje procentem z příjmů – více viz Informace k základním změnám v institutu paušální daně s účinností od 1. ledna 2023 | Paušální daň | Daň z příjmů | Daně | Daně | Finanční správa (financnisprava.cz).

61.
Může poplatník, zahajující podnikatelskou činnost v dubnu 2023, vstoupit do paušálního režimu, když splňuje podmínky pro vstup, ale plynou mu i další neosvobozené příjmy např.  z nájmu?

V návaznosti na novou úpravu paušální daně došlo pro možnost vstupu do paušálního režimu ke zvýšení limitu výše příjmů z kapitálového majetku, z nájmu a ostatních příjmů z částky 15 000 Kč na 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy osvobozené od daně, příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy, které jsou zdaňovány srážkou podle zvláštní sazby daně, a současně došlo ke zvýšení horního limitu výše příjmů dosažených ve zdaňovacím období pro to, aby daň byla rovna paušální dani.

Poplatník splňující podmínky pro vstup do paušálního režimu může dosáhnout za část zdaňovacího období (leden–březen 2023) před vstupem do paušálního režimu příjmů z nájmu nejvýše do limitu 50 000 Kč. V opačném případě takovému poplatníkovi, který přesáhne stanovený limit, nebude vstup do paušálního režimu umožněn, jelikož překročením výše zmiňovaného horního limitu, nemůže být na konci zdaňovacího období daň rovna paušální dani (dle § 7a odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů).

62.
Poplatník platně vstoupí od ledna 2023 do paušálního režimu. V březnu 2023 přeruší svoji podnikatelskou činnost, kterou chce opět zahájit v září 2023. Je pravdou, že v případě přerušení podnikání přestanu být poplatníkem v paušálním režimu? Pokud ano, mohu se od září 2023 při opětovném zahájením podnikání rozhodnout, zda znovu vstoupím do paušálního režimu, či nikoli?

V případě, že poplatník vstoupil platně do paušálního režimu a následně v průběhu zdaňovacího období chce podnikání přerušit (podá správci daně oznámení o ukončení paušálního režimu), přestane být poplatníkem v paušálním režimu ke konci kalendářního měsíce, ve kterém přestane být osobou samostatně výdělečně činnou. Zároveň přestává od dalšího měsíce platit paušální zálohy.

Nově se poplatník, který přerušil svou činnost, stává při jejím opětovném zahájení v témže roce automaticky ze zákona poplatníkem ve stejném pásmu paušálního režimu jako před přerušením činnosti, bez možnosti volby. Nejsou sledovány žádné další podmínky jako např. jaké příjmy poplatníkovi plynuly v období přerušené podnikatelské činnosti, nebo výše příjmů pro splnění podmínky, aby daň byla rovná paušální dani. Poplatník, který svou samostatnou výdělečnou činnost znovu zahajuje je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně podáním Oznámením o vstupu do paušálního režimu, dále příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.

63.
V jaké výši se budou platit měsíční paušální zálohy pro rok 2023?

Výše měsíční paušální zálohy pro rok 2023 se bude odvíjet od poplatníkem zvoleného pásma paušálního režimu. V I. pásmu paušálního režimu bude činit celková výše paušální zálohy 6 208 Kč. V této částce je zahrnuto minimální zdravotní pojistné ve výši 2 722 Kč, minimální sociální pojistné navýšené o 15 %, tj. ve výši 3 386 Kč a daň z příjmů ve výši 100 Kč.

Celkové paušální zálohy pro II. a III. pásmo jsou vyšší (pro II. pásmo 16 000 KČ a pro II. pásmo 26 000 Kč), podrobnou informaci k výši měsíčních paušálních záloh a paušální dani pro jednotlivá pásma paušálního režimu jsou zveřejněné na webu Finanční správy na adrese: Finanční správa (financnisprava.cz) | Daně | Daň z příjmu |Paušální daň |Informace k základním změnám v institutu paušální daně s účinností od 1. ledna 2023|.

64.
Do jakého pásma paušálního režimu se může od roku 2023 přihlásit advokát, který měl v roce 2022 příjmy ve výši 1 400 000 Kč a v roce 2023 předpokládá, že jeho příjmy klesnou pod hranici 1 000 000 Kč, a proto zvažuje přihlášení do I. pásma paušálního režimu?

Poplatník může vstoupit do II. pásma paušálního režimu. Tento poplatník si může zvolit dobrovolně i III. pásmo paušálního režimu. Nemůže však vstoupit do I. pásma, protože pro zvolení pásma paušálního režimu při vstupu poplatníka do paušálního režimu se posuzují rozhodné příjmy dosažené v předcházejícím zdaňovacím období (nikoliv předpokládané pro následující zdaňovací období).


ke dni 12. 12. 2022

53.
Do jakého pásma paušálního režimu se může od roku 2023 přihlásit poplatník provozující řemeslnou a volnou živnost, když nemá jiné zdanitelné příjmy a jeho příjmy činily v roce 2022 1 600 000 Kč, přičemž příjmy z řemeslné živnosti činily 800 000 Kč a příjmy z volné živnosti činily rovněž 800 000 Kč?

Poplatník může vstoupit do II. pásma paušálního režimu. Tento poplatník si může zvolit dobrovolně i III. pásmo paušálního režimu. Nemůže však vstoupit do I. pásma paušálního režimu, neboť jeho příjmy v roce 2022 přesáhly 1,5 mil. Kč. Nepřesáhly sice 2 mil Kč, ale není zde splněna další podmínka pro I. pásmo, a to že příjmy z činnosti u které lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů, musí činit alespoň 75 % z celkově dosažených příjmů ze samostatné činnosti. V případě souběhu výkonu řemeslné a volné živnosti lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % resp. 60 %. V tomto případě souběhu výkonu řemeslné živnosti, u které lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % a živnosti volné, u které lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 60 %, činní příjmy z živnosti řemeslné pouze 50 % z celkově dosažených příjmů.

54.
Do jakého pásma paušálního režimu se může od roku 2023 přihlásit poplatník, který měl v roce 2022 příjmy za zprostředkování pojištění ve výši 1 200 000 Kč a dále příjmy jako živnostník provozující volnou živnost ve výši 250 000 Kč? Celkové příjmy ze samostatné činnosti v roce 2022 tedy činily 1 450 000 Kč.

Poplatník může vstoupit do II. pásma paušálního režimu. Tento poplatník si může zvolit dobrovolně i III. pásmo paušálního režimu. Nemůže však vstoupit do I. pásma paušálního režimu, neboť jeho příjmy v roce 2022 přesáhly 1 mil. Kč. Nepřesáhly sice 1,5 mil Kč, ale není zde splněna další podmínka pro I. pásmo, a to že příjmy z činnosti u které lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 60 % musí činit alespoň 75 % z celkově dosažených příjmů ze samostatné činnosti. V tomto případě souběhu výkonu volné živnosti, u které lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 60 % a činnosti pojišťovacího zprostředkovatele, u které lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 40 %, činní příjmy z živnosti volné pouze 17 % z celkově dosažených příjmů.

55.
Do jakého pásma paušálního režimu se může od roku 2023 přihlásit poplatník, který měl v roce 2022 příjmy z živnosti řemeslné ve výši 1 720 000 Kč a dále příjmy za zprostředkování pojištění ve výši 200 000 Kč? Celkové příjmy ze samostatné činnosti v roce 2022 tedy činily 1 920 000 Kč.

Poplatník může vstoupit do I. pásma paušálního režimu. Tento poplatník si může zvolit dobrovolně i II. nebo III. pásmo paušálního režimu. Poplatník dosáhl příjmů nižších než 2 mil. Kč a současně je splněna podmínka výše dosažených příjmů ze samostatné činnosti pro I. pásmo, a to že příjmy z činnosti u které lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % musí činit alespoň 75 % z celkově dosažených příjmů ze samostatné činnosti. V tomto případě souběhu výkonu řemeslné živnosti, u které lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 80 % a činnosti pojišťovacího zprostředkovatele, u které lze uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 40 %, činní příjmy z živnosti řemeslné 90 % z celkově dosažených příjmů.

56.
V jakém pásmu paušálního režimu bude v roce 2023 poplatník, který byl při splnění všech podmínek v paušálním režimu již v roce 2022 a ve vztahu k finančnímu úřadu do 10. ledna 2023 nic neučiní?

Tento poplatník bude v roce 2023 automaticky zařazen v I. pásmu paušálního režimu, podle bodu 2. přechodných ustanovení k zákonu č. 366/2022 Sb., tzn. v průběhu roku 2023 bude platit zálohy na paušální daň a veřejná pojistná ve výši odpovídající I. pásmu paušálního režimu.

57.
Poplatník v paušálním režimu dosáhl v roce 2022 příjem ve výši 1 200 000 Kč. Co musí tento poplatník učinit, aby mohl v roce 2023 v paušálním režimu pokračovat?

Vzhledem k překročení limitu příjmů 1 mil. v roce 2022 dojde na základě oznámení poplatníka k ukončení paušálního režimu k 31.12.2022, nebude mu vyměřená paušální daň a poplatník musí podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2022 a přehledy na veřejná pojistná. Pokud bude poplatník chtít být účasten v paušálním režimu také v roce 2023 musí podat do 10.1.2023 nové oznámení o vstupu do paušálního režimu pro zdaňovací období roku 2023, ve kterém zvolí příslušné pásmo paušálního režimu v závislosti na výši dosažených příjmů v roce 2022 a příjmů očekávaných pro rok 2023.

58.
Poplatník v paušálním režimu dosáhl v roce 2022 příjem přesahující 1 mil. Kč a vznikne mu povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2022. V tomto přiznání předpokládá uplatnit výdaje procentem z příjmů. Za zdaňovací období roku 2021 byla jeho daň rovna paušální dani. Je poplatník povinen provést úpravu o hodnotu pohledávek v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2022?

Zákonem č. 366/2022 Sb., byla provedena změna ustanovení § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů a byla vypuštěna věta stanovující povinnost provádět úpravy rozdílu mezi příjmy a výdaji v případě, kdy poplatník přechází ze zdaňovacího období, za které jeho daň byla rovna paušální dani, do zdaňovacího období, ve kterém uplatňuje výdaje procentem z příjmů. Podle bodu 6. přechodných ustanovení k tomuto zákonu, je povinnost provádět úpravy vypuštěna již pro zdaňovací období roku 2022 a proto poplatník není povinen úpravu o hodnotu pohledávek provést.


ke dni 7. 3. 2022

52.
V roce 2021 jsem platně vstoupil do paušálního režimu a v tomto roce měl příjmy pouze dle § 7 ZDP (příjmy z podnikání). Je pravda, že nemůžu za rok 2021 podat DAP DPF, ve kterém uplatním daňové zvýhodnění, kdy součástí DAP DPF bude i žádost o vrácení přeplatku?  

Ano, pokud splníte podmínky dle § 7a ZDP a bude Vám vyměřena daň rovna paušální dani, tak na podané DAP DPF nebude správcem daně přihlíženo dle § 38lh ZDP, a tedy následně nelze vyhovět žádosti o přeplatek.


ke dni 13. 12. 2021

49.
Od ledna 2021 jsem platně vstoupil do paušálního režimu, ve kterém chci i v následujícím roce 2022 pokračovat. Je nutné na začátku roku 2022 znovu podat nějaký formulář, případně učinit nějaké kroky, abych tuto skutečnost, tj. můj zájem setrvat v paušálním režimu, potvrdil? 

Pokud jste v roce 2021 platně vstoupil do paušálního režimu a nedošlo k porušení podmínek paušálního režimu a i nadále chcete pokračovat v režimu paušální daně v následujícím zdaňovacím období roku 2022, samozřejmě při splnění zákonem stanovených podmínek pro setrvání v paušálním režimu, nepodává se opakovaně oznámení o vstupu do paušálního režimu a ani jiným způsobem se neoznamuje správci daně pokračování v paušálním režimu v příštím roce. Jediné, co je nutné, je upravit platbu paušální zálohy, např. změnou trvalého příkazu v bance, a to v souvislosti se změnou měsíční paušální zálohy, která se pro rok 2022 zvyšuje. Celková výše paušální zálohy bude za kalendářní měsíc pro zdaňovací období roku 2022 činit 5 994 Kč.

50.
Jaké datum zahájení samostatné činnosti má být uveden na „Jednotném registračním formuláři“ (JRF) nebo „Oznámení o vstupu do paušálního režimu“, má tam být uvedeno datum vydání živnostenského oprávnění?

Na „Jednotném registračním formuláři“ (JRF) nebo „Oznámení o vstupu do paušálního režimu“ se vždy uvádí datum skutečného zahájení samostatné činnosti, které se nemusí shodovat s datem vydání živnostenského listu, které může být dřívější. Toto datum však musí být pro všechny tři instituce (OSSZ, zdravotní pojišťovnu a finanční úřad) stejné.

51.
Jaká je splatnost první paušální zálohy pokud podnikám od roku 2015 a chci od 1. 1. 2022 vstoupit do paušálního režimu?

Pokud budou splněny zákonné podmínky pro vstup do paušálního režimu (§ 2a odst. 1 zákona o daních z příjmů), platí, že se paušální zálohy hradí od zálohového období, ve kterém se poplatník stal poplatníkem v paušálním režimu, tzn., že  lednová záloha je splatná do 20. ledna 2022. Pro úplnost lze dodat, že již v tomto případě nelze postupovat podle přechodných ustanovení zákona č. 540/2020 Sb., kdy paušální záloha na zálohové období, které bylo prvním kalendářním měsícem prvního zdaňovacího období započatého ode dne nabytí  účinnosti tohoto zákona (účinnost od 1.1.2021), byla splatná do dvacátého dne zálohového období bezprostředně následujícího po tomto zálohovém období.


ke dni 18. 10. 2021

48.
Je pravda, že se měsíční částka paušální zálohy bude každoročně měnit podle toho, jak se budou měnit zálohy na pojistné? Můžete uvést, v jaké výši bude paušální záloha za kalendářní měsíc pro rok 2022?

Ano, celková výše paušální zálohy za kalendářní měsíc pro rok 2022 se mění a bude činit 5 994 Kč. V této částce je zahrnuto minimální zdravotní pojistné ve výši 2 627 Kč, minimální sociální pojistné navýšené o 15 %, tj. ve výši 3 267 Kč a daň z příjmů ve výši 100 Kč. Uvedené zálohy na pojistné vycházejí z veličin (parametrů), které jsou stanoveny ve zveřejněném nařízení vlády č. 356/2021 Sb.


ke dni 20. 8. 2021 | aktualizováno 10. 8. 2022

47. (aktualizováno 10. 8. 2022)
Od ledna 2021 jsem platně vstoupil do paušálního režimu. V srpnu 2021 jsem nastoupil do zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Od září do listopadu 2021 chci přerušit podnikatelskou činnost a zahájit ji opět v prosinci 2021, od prosince tudíž budu mít souběh podnikání a zaměstnání. Je pravdou, že v případě přerušení podnikání přestanu být poplatníkem v paušálním režimu? Pokud ano, mohu od prosince 2021 se zahájením podnikání znovu vstoupit do paušálního režimu?

Pokud poplatník vstoupil platně do paušálního režimu a následně mu v průběhu zdaňovacího období plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů zdaňovaných srážkou podle zvláštní sazby daně, a zároveň živnost přerušil, potom přestane být v paušálním režimu ke konci měsíce, ve kterém přestane být osobou samostatně výdělečně činnou, a od dalšího měsíce jíž není povinen platit paušální zálohy. Takový poplatník je za předmětné zdaňovací období povinen podat daňové přiznání, ve kterém uvede veškeré zdanitelné příjmy (v tomto konkrétním případě ze závislé činnosti i ze samostatné činnosti). Na základě tohoto daňového přiznání bude daň vyrovnána tak, že se na daň z příjmů vyčíslenou v daňovém přiznání započtou jak správci daně zaplacené paušální zálohy, tak zálohy ze závislé činnosti sražené zaměstnavatelem (případný nedoplatek bude splatný ve lhůtě pro podání přiznání). Poplatník je rovněž povinen podat přehledy o příjmech a výdajích příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.

V případě, že jste od srpna 2021 zaměstnán a od prosince 2021 zamýšlíte znovu zahájit podnikání, pak přihlásit se do paušálního režimu možné není. Pro dané posouzení je důležité ustanovení § 2a odst. 2 písm. d) zákona o daních z příjmů, které omezuje okruh příjmů, které poplatník v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení (znovuzahájení) samostatné činnosti, může mít, aby mohl vstoupit do paušálního režimu. Z ustanovení 2a odst. 2 písm. d) zákona o daních z příjmů mimo jiné vyplývá, že poplatník nesmí vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Jestliže nastane skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být poplatníkem v paušálním režimu, má povinnost oznámit tuto skutečnost správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala. Pro oznámení o ukončení paušálního režimu podle § 38lg zákona o daních z příjmů není stanovena žádná povinná forma, formulář vytvořený správcem daně je pouze k dobrovolnému využití [nepovinný tiskopis oznámení o ukončení paušálního režimu č. 25 5258, který je zveřejněn na webu Finanční správy na adrese: Finanční správa | Daňové tiskopisy | Databáze daňových tiskopisů]. Zároveň upozorňujeme, že poplatník, který svou samostatnou výdělečnou činnost přerušuje či zahajuje je rovněž povinen oznámit tuto skutečnost příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.


ke dni 17. 8. 2021 | aktualizováno 10. 8. 2022

45. (aktualizováno 10. 8. 2022)
K 1.1.2021 jsem platně vstoupil do paušálního režimu. Od září 2021 budu zaměstnán na hlavní pracovní poměr a v podnikání chci pokračovat jako OSVČ na vedlejší činnost. Zálohu na daň, sociální a zdravotní pojištění bude za mě platit zaměstnavatel, mohu platbu paušální daně po nástupu do zaměstnání ukončit? Jak budu za rok 2021 zúčtovávat daně z příjmů?

V případě, kdy od 1.1.2021 poplatník vstoupil platně do paušálního režimu a následně mu v průběhu zdaňovacího období plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů zdaňovaných srážkou podle zvláštní sazby daně, přitom v podnikání chce i nadále pokračovat (tzn. nedojde k ukončení ani přerušení samostatné výdělečné činnosti), pak platí, že zůstává i dále v paušálním režimu včetně povinnosti platit měsíční paušální zálohy do konce zdaňovacího období, tj. do 31. 12. 2021. Tyto paušální zálohy má poplatník povinnost hradit i v roce 2022, pokud nepodá oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu.

Daň takového poplatníka na konci zdaňovacího období není rovna paušální dani, neboť nejsou splněny zákonné podmínky pro stanovení paušální daně uvedené v § 7a zákona o daních z příjmů. Poplatník je za předmětné zdaňovací období povinen podat daňové přiznání, ve kterém uvede veškeré zdanitelné příjmy (ve vašem případě ze závislé činnosti i ze samostatné činnosti) a na základě tohoto daňového přiznání bude daň vyrovnána (na skutečnou daň z příjmů se započtou jak správci daně zaplacené paušální zálohy, tak zálohy ze závislé činnosti sražené zaměstnavatelem). Poplatník je rovněž povinen podat přehledy o příjmech a výdajích příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.

Pokud poplatník neukončí ani nepřeruší samostatnou výdělečnou činnost, může dobrovolně vystoupit z paušálního režimu až po uplynutí zdaňovacího období, a to na základě oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu. Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu je nutné podat u správce daně v zákonné lhůtě do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu (§ 38le zákona o daních z příjmů).

46.
V lednu 2021 jsem platně vstoupil do paušálního režimu. Od září 2021 nastupuji do zaměstnání na hlavní pracovní poměr, zároveň chci od této doby podnikání přerušit (možná i ukončit). Zajímá mě, zda za této situace, kdy budu zaměstnán a přeruším (případně ukončím) mé podnikání, dojde také k ukončení paušálního režimu?

V případě, že poplatník vstoupil platně do paušálního režimu a následně mu v průběhu zdaňovacího období plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů zdaňovaných srážkou podle zvláštní sazby daně, a zároveň chce podnikání přerušit (případně ukončit), tak přestane být poplatníkem v paušálním režimu ke konci měsíce, ve kterém přestane být osobou samostatně výdělečně činnou, a tedy již od dalšího měsíce nemusí paušální zálohy platit [§ 2a odst. 4 písm. c) body 1 a 2 zákona o daních z příjmů].

Pokud poplatníkovi v paušálním režimu v daném zdaňovacím období plynuly příjmy na hlavní pracovní poměr, tj. ze závislé činnosti, zdaňované v § 6 zákona o daních z příjmů, které podléhají zálohové dani, pak podmínky pro daň ve výši paušální daně nebudou splněny a poplatník musí podat za dané zdaňovací období přiznání k dani z příjmů fyzických osob a v něm vyčíslit svoji daňovou povinnost podle obecných pravidel zákona o daních z příjmů, tzn. v daňovém přiznání uvede veškeré příjmy (ve vašem případě ze závislé činnosti i ze samostatné činnosti) a na základě tohoto daňového přiznání bude daň vyrovnána (a to včetně záloh ze závislé činnosti sražených zaměstnavatelem). Paušální zálohy zaplacené správci daně se započtou na skutečnou daň z příjmů a na veřejná pojistná. Kromě podání daňového přiznání je poplatník rovněž povinen podat přehledy o příjmech a výdajích příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.

Pokud nastala skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být poplatníkem v paušálním režimu, má povinnost oznámit tuto skutečnost správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala. Pro oznámení o ukončení paušálního režimu podle § 38lg zákona o daních z příjmů není stanovena žádná forma, formulář vytvořený správcem daně je pouze k dobrovolnému využití [nepovinný tiskopis oznámení o ukončení paušálního režimu č. 25 5258, který je zveřejněn na webu Finanční správy na adrese: Finanční správa (financnisprava.cz) | Databáze daňových tiskopisů | Daňové tiskopisy]. Poplatník, který svou samostatnou výdělečnou činnost přerušuje (případně ukončuje) je rovněž povinen oznámit tuto skutečnost příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.


ke dni 13. 4. 2021

44.
Není mi zcela jasné, zda je možné v případě, kdy v průběhu roku zahajuji samostatnou činnost, podat „Oznámení o vstupu do paušálního režimu" resp. přihlásit se do paušálního režimu, když jsem před zahájením samostatné činnosti byl zaměstnán a měl jsem příjmy ze závislé činnosti, které byly zdaněny zálohovou daní, nikoliv srážkovou.

V tomto případě podat „Oznámení o vstupu do paušálního režimu“, resp. přihlásit se do paušálního režimu možné není. Tento závěr vyplývá z § 2a odst. 2 zákona o daních z příjmů. Poplatník, který vstupuje do paušálního režimu při zahájení činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti v průběhu zdaňovacího období, musí splnit stejné podmínky jako poplatník, který do něho vstupuje k začátku zdaňovacího období. Toto vyplývá z § 2a odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů. Rozdíl je v tom, že podmínky, které jsou stanoveny v § 2a odst. 1 zákona o daních z příjmů jsou vázány k začátku rozhodného zdaňovacího období, a podmínky, které jsou stanoveny v případě § 2a odst. 2 zákona o daních z příjmů se testují ke dni zahájení činnosti. Pro dané posouzení je důležité ustanovení § 2a odst. 2 písm. d) zákona o daních z příjmů, které omezuje okruh příjmů, které poplatník před zahájením činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, může mít, aby mohl vstoupit do paušálního režimu, a mezi těmito příjmy nejsou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Znamená to, že poplatník nemůže vstoupit do paušálního režimu nejen když vykonává k okamžiku zahájení samostatné činnosti či činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, ale ani tehdy, když mu příjmy z této závislé činnosti plynuly dříve v rozhodném zdaňovacím období, přede dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti.


ke dni 23. 3. 2021

43.
Pokud sečtu příjmy ze své podnikatelské činnosti s příjmy z činnosti na pracovní smlouvu, i tak nepřekročím nastavené limity pro paušální daň.
Chápu to tedy správně, že stejně musím podat daňové přiznání (kde budu mít uvedeny příjmy a výdaje z mého podnikání jako OSVČ + příjmy a výdaje z činnosti na pracovní smlouvu), ale nebudu již platit daň, protože ji platím v "paušální dani"? Nebo z činnosti na pracovní smlouvu mi má zaměstnavatel daň z příjmů strhávat automaticky, jak je to obvyklé?

Z dotazu není zcela zřejmé, zda tazatel vykonával již k 1. dni rozhodného období (případně ke dni zahájení samostatné činnosti v případě zahájení činnosti v průběhu roku) činnost, z níž plynou příjmy ze závislé činnosti. V první řadě je tak třeba uvést, že jednou ze zákonných podmínek pro možnost vstupu do paušálního režimu vyplývající z ustanovení § 2a zákona o daních z příjmů je to, že poplatník nesmí v první den rozhodného zdaňovacího období (případně ke dni zahájení činnosti v případě zahájení samostatné činnosti v průběhu roku) vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Platí tedy, že i v případě, že poplatník podal oznámení o vstupu do paušálního režimu, ale vykonával výše uvedenou závislou činnost, do paušálního režimu vůbec nevstoupil, není poplatníkem v paušálním režimu a ani daň za příslušné zdaňovací období nemůže být rovna paušální dani.
Poplatník, který podal oznámení o vstupu do paušálního režimu a zjistí, že nesplňoval některou z podmínek pro vstup, je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně do 15 dnů od tohoto zjištění, a to včetně konkrétního důvodu, pro který podmínky nesplňoval. Nesprávné posouzení vstupu do paušálního režimu s sebou nese ten důsledek, že na poplatníka se nevztahují paušální zálohy a on musí plnit své povinnosti vůči správci daně, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně podle obecné úpravy příslušných předpisů, nikoliv v režimu paušální daně.
V případě, že poplatník vstoupil platně do paušálního režimu a následně mu v průběhu zdaňovacího období plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů zdaňovaných srážkou podle zvláštní sazby daně, zůstává dále v paušálním režimu (platí paušální zálohy), nicméně jeho daň na konci zdaňovacího období není rovna paušální dani. Takový poplatník je za předmětné zdaňovací období povinen podat daňové přiznání, ve kterém uvede veškeré zdanitelné příjmy (ze závislé činnosti i ze samostatné činnosti) a na základě tohoto daňového přiznání bude daň vyrovnána, a to vč. záloh ze závislé činnosti sražených plátcem. Poplatník je rovněž povinen podat přehledy o příjmech a výdajích příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Na povinnosti plátce daně ze závislé činnosti nemá paušální režim u poplatníka vliv.


ke dni 15. 3. 2021 | aktualizováno 31. 3. 2021

41.
Od listopadu 2020 jsem na mateřské dovolené a od té doby pobírám peněžitou pomoc v mateřství. Před odchodem na mateřskou dovolenou jsem měla příjmy ze závislé činnosti (nejednalo se o DPP ani o DPČ, z nichž by daň byla vybírána srážkovou daní) a současně jsem podnikala jako OSVČ prostřednictvím svých zaměstnanců. V tomto podnikání chci na mateřské pokračovat. Oznámení o vstupu do paušálního režimu jsem podala dne 11.1.2021. Zajímalo by mě, zda peněžitá pomoc v mateřství se považuje za příjem ze závislé činnosti a zda u mě k 1. lednu 2021 byla či nebyla splněna podmínka podle § 2a odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů, ze které vyplývá, že poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Rozhodnou skutečností pro naplnění podmínky v § 2a odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů je otázka (ne)plynutí „nepaušalizovatelných“ příjmů (tj. příjmů ze závislé činnosti). Důvodem je nemožnost spravovat formou paušální daně příjmy plynoucí zároveň ze závislé i ze samostatné činnosti.
U matky na mateřské dovolené příjmy ze závislé činnosti jednoznačně neplynou, byť by formálně mohla mít pořád uzavřenou pracovní smlouvu. Peněžitou pomoc v mateřství nelze považovat za náhradu mzdy, jde o plnění poskytované ze systému sociálního zabezpečení. Naopak rozhodnou skutečností není faktický výkon činnosti k 1. lednu (tím se zohledňuje, že 1. ledna téměř nikdo nepracuje). Nebylo však možné normu legislativně naformulovat jinak než takto (také bylo třeba zohlednit, že v lednu zpravidla ještě plynou příjmy za prosinec). Proto § 2a odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů v zásadě obsahuje dvojitou podmínku, že vedle vykonávání činnosti (což se dokládá např. pracovní smlouvou) z této činnosti především reálně musí plynout příjmy ze závislé činnosti (což peněžitá pomoc v mateřství není).

42. (aktualizováno 31. 3. 2021)
Jsem OSVČ, od letošního roku jsem přihlášen k paušální dani. Nyní pod tlakem událostí, kdy nemám klienty a s ohledem na současné restrikce zvažuji od dubna přerušení živnosti. Nechci ji však ukončit. Musím po např. dvouměsíčním přerušení živnosti opět pokračovat v režimu paušální daně, či mohu pokračovat standardně, to jest prokazovat příjmy a výdaje a podávat daňové přiznání?

Pokud poplatník platně vstoupí do paušálního režimu a nastane skutečnost, která ho vede k přerušení výkonu činnosti, tj. že přestane být osobou samostatně výdělečně činnou podle předpisů upravujících důchodové pojištění a veřejné zdravotní pojištění, přestane být poplatníkem v paušálním režimu v průběhu zdaňovacího období, a to uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém přestane být osobou samostatně výdělečně činnou.

Při znovuzahájení činnosti v průběhu roku platí pro opětovný vstup do paušálního režimu podmínky vyplývající z ustanovení § 2a odst. 2 zákona o daních z příjmů, tj. mimo jiné, že (při splnění dalších podmínek – před přerušením činnosti byl poplatník v paušálním režimu, existence jen zákonem vymezených příjmů atd.) poplatník podá oznámení o vstupu do paušálního režimu, a to do dne opětovného zahájení činnosti. Při splnění všech zákonných podmínek lze poplatníkovi stanovit daň v paušální výši, protože bude poplatníkem v paušálním režimu po všechny kalendářní měsíce v daném zdaňovacím období, ve kterých vykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a také bude za všechny tyto kalendářní měsíce platit paušální zálohy. V souladu § 7a odst. 5 zákona o daních z příjmů bude daň stanovena ve výši součinu zálohy na daň podle § 38lk zákona o daních z příjmů a počtu kalendářních měsíců, ve kterých činnost vykonával, tj. výsledná částka paušální daně za daný rok bude snížena úměrně přerušení činnosti.

V případě, že poplatník při opětovném zahájení činnosti do paušálního režimu znovu nevstoupí, např. z důvodu, že nepodá oznámení o vstupu do paušálního režimu, paušální režim se na něho dále vztahovat nebude, nebude za toto zdaňovací období stanovena paušální daň a poplatník bude nadále v obecném režimu daně z příjmů fyzických osob, sociálního a veřejného zdravotního pojištění se všemi z toho plynoucími povinnostmi, jako je např. podání daňového přiznání a rovněž přehledů o příjmech a výdajích na sociální a veřejné zdravotní pojištění.

Dodáváme, že poplatníci, kteří svou činnost přerušují a zahajují, jsou rovněž povinni oznámit tyto skutečnosti o své samostatné výdělečné činnosti příslušné okresní správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně.


ke dni 16. 2. 2021

40.
Kdy bude ze strany Finanční správy docházet k distribuci uhrazených plateb zdravotním pojišťovnám a sociální správě? Přihlásila jsem se k paušální dani a zálohy platím přímo na účet finančního úřadu. Zdravotní pojišťovna ani sociální správa ale ještě tuto informaci ani platby neobdržely.

Finanční správa bude jedenkrát měsíčně převádět výnos paušálního zdravotního pojištění na jeden centrální bankovní účet VZP a výnos paušálního pojistného na důchodové pojištění na jeden centrální bankovní účet ČSSZ. Převody budou spouštěny vždy po 20. dni měsíce, kdy je splatnost záloh paušální daně včetně paušálního veřejného pojistného. První převody tak proběhnou po 22. únoru 2021 (tzn. po dni, kdy je podle zákona o daních z příjmů stanovena splatnost lednové a únorové paušální zálohy). Pozdější datum je v souladu s daňovým řádem nastaveno z toho důvodu, že 20. února je sobota a nejbližší pracovní den je pondělí 22. února.
Finanční správa po ověření splnění zákonem daných podmínek zašle na ČSSZ a VZP informaci o poplatnících, kteří platně vstoupili do paušálního režimu. Z uvedeného je zřejmé, že u poplatníků v paušálním režimu dosud žádné úroky z prodlení neběží, protože paušální zálohy nejsou dosud splatné.


ke dni 10. 2. 2021

38.
Podnikatel podal do 11. 1. 2021 oznámení o vstupu do paušálního režimu (PR). Následně zjistil, že

  1. nesplňoval podmínky pro vstup do paušálního režimu (např. příjmy za předchozí zdaňovací období přesáhly částku 1 mil Kč),
  2. splňoval podmínky pro vstup, ale rozmyslel se a nakonec nechce vstoupit do PR (např. proto, že stejně nebude jeho daň po skončení zdaňovacího období rovna paušální dani, neboť má další příjmy, např. z pronájmu přesahující částku 15 000 Kč za rok),
  3. nastala skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být poplatníkem v PR (např. poplatník v průběhu roku, kdy je v PR dosáhne příjmů vyšších než 1 mil. Kč).

Jak má postupovat?

  1. V případě, že poplatník nesplňoval podmínky pro vstup do PR (např. příjmy za předchozí zdaňovací období přesáhly částku 1 mil. Kč), je povinen tuto skutečnost oznámit správci daně do 15 dnů ode dne zjištění. V daném případě poplatník platně nevstoupil do PR, a proto není povinen ani platit paušální zálohy.
  2. V případě, že poplatník splňoval podmínky pro vstup do PR, může dobrovolně vystoupit, ne však v průběhu zdaňovacího období, ale pouze po skončení zdaňovacího období, ve kterém byl v PR, pokud toto oznámí do 10. dne zdaňovacího období, ve kterém již nechce být v PR. Je tedy i nadále povinen hradit paušální zálohy do skončení zdaňovacího období. V případě, že poplatník oznámí správci daně, že nechce vstoupit do PR, ačkoliv předtím učinil oznámení o vstupu do PR, a to pouze ve lhůtě pro vystoupení z PR (tj. v roce 2021 do 11. 1.), nestane se poplatníkem v PR a nemusí tedy ani hradit paušální zálohy. Toto oznámení je však třeba učinit „kvalifikovaně“ dle § 71 daňového řádu, nepostačí e-mail bez uznávaného elektronického podpisu.
  3. V případě, že nastala skutečnost, na základě které přestává být poplatník v PR, je povinen toto poplatník oznámit správci daně do 15 dnů od této skutečnosti. Zásadně poplatník zůstává v PR do konce zdaňovacího období (např. příjmy přesáhnou 1 mil. Kč, stane se plátcem DPH) a je tedy povinen hradit paušální zálohy. V PR přestává být od následujícího zdaňovacího období. Jsou však případy, kdy přestává být v PR v průběhu zdaňovacího období a není povinen již hradit paušální zálohy (např. ukončení, přerušení SVČ).

39.
Podnikatel podal Oznámení o vstupu do paušálního režimu (PR) a už teď ví, že stejně bude muset podat daňové přiznání a přehledy na OSSZ a VZP, protože příjmy z pronájmu bude mít vyšší než 15 000 Kč, tudíž nebude mít paušální daň. Může tedy podnikatel z PR vystoupit/zrušit nějak vstup?

Poplatník k 1. dni rozhodného období (tj. 1. 1. 2021) splňoval podmínky pro vstup do PR (a podal Oznámení o vstupu do PR do 11. 1. 2021). Pokud následně zjistí, že bude muset podávat daňové přiznání (jeho daň nebude rovna paušální dani) a chce proto z PR vystoupit (i přesto, že daň nebude rovna paušální dani, může poplatník v PR zůstat), může tak učinit ve lhůtě do 10 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém byl v PR. Podá-li toto oznámení (o vystoupení z PR) později, nebude toto podání účinné a poplatník zůstává v PR s povinností hradit paušální zálohy. Pokud chce poplatník vystoupit ještě v roce, ve kterém již podal Oznámení o stupu do PR (tzn., že si rozmyslel svůj vstup do PR), musí tak učinit ve lhůtě pro vystoupení z PR, tj. v r. 2021 do 11. 1. 2021. Oznámení musí být učiněno kvalifikovanou formou (dle § 71 odst. 1 daňového řádu), nepostačí tedy e-mail bez uznávaného elektronického podpisu. Pokud toto oznámení bude podáno později, je toto podání neúčinné, což znamená, že poplatník je nadále v PR se všemi povinnostmi z toho plynoucími.


ke dni 13. 1. 2021

37.
Já i má družka jsme oba OSVČ a vykonáváme spolupráci. V minulých letech jsme tedy spolupráci standardně promítali do našich daňových přiznání.
Pokud bych se já pro rok 2021 přihlásil k paušální dani (pro mě bude výhodnější), ale má družka by zůstala ve standardním režimu (pro ni by byl výhodnější standardní režim), bylo by možné pro její výpočet daně i nadále do daňového přiznání uvádět mě ve spolupráci a daň dle toho v jejím daňovém přiznání počítat?

Pokud jde o OSVČ a spolupracující osoby ve vztahu k paušálnímu režimu uvádíme, že z novelizovaného ustanovení § 13 zákona o daních z příjmů (které bylo novelizováno s ohledem na nový institut paušální daně) vyplývá, že poplatník, jehož daň je rovna paušální dani, nemůže své příjmy a výdaje rozdělovat na spolupracující osoby, ani na takového poplatníka nemůže své příjmy a výdaje rozdělovat jiný poplatník.


ke dni 7. 1. 2021

26.
Jaký je konkrétní postup, pokud OSVČ v paušálním režimu v průběhu zdaňovacího období přestane splňovat zákonné podmínky? Např. v 6/2021 se stane plátcem DPH.
Je dána povinnost toto oznámit podle § 38lg/1 ZDP do 15 dnů, či dané ustanovení míří na jiné případy a paušální režim "doběhne" bez dalšího do konce roku?
Jaké konkrétně hradit zálohy v období od 6/2021 do 12/2021 (patrně paušální), za 1/2022 (nejasné znění zákona - zda ještě paušální záloha včetně či už nikoliv), za 2/2022 až 3/2022 (podání daň. přiznání a přehledů), resp. do 6/2022 (je-li daňový poradce)?

Pokud poplatník vstoupí do paušálního režimu, má povinnost sledovat, zda nenastala některá ze skutečností ukončujících účast v paušálním režimu, a případně o tom správce daně informovat do 15 dnů. Pro oznámení podle § 38lg zákona o daních z příjmů není stanovena žádná forma, formulář vytvořený správcem daně je pouze k dobrovolnému využití (nepovinný tiskopis oznámení o ukončení paušálního režimu č. 25 5258 je zveřejněn v Databázi daňových tiskopisů na webu Finanční správy).
Poplatník je v případě porušení zákonné podmínky (plátcovství DPH) povinen hradit paušální zálohy do konce zdaňovacího období (tj. do 31. 12. 2021). Následně v roce 2022 již není v paušálním režimu a má povinnost ve lhůtách podle daňového řádu (tj. do 1. 4., 1. 5., 1. 7.)podat daňové přiznání a přehledy na veřejná pojistná.

27.
Poplatník přerušil svoji činnost na období, kdy mu nebudou zadávány zakázky, a to od 1. 11. 2020 do 29. 3. 2021. Splnil si své povinnosti - přerušení své činnosti nahlásil na FÚ, na SSZ i na VZP. V roce 2020 ani v roce 2021 nedosáhne příjmů 1 mil. Kč, bylo by pro něho tedy výhodné přejít na "paušální daň". (Příjmy (daňový základ) vykazuje doposud po odpočtu paušálních výdajů ve výši 40 %.)
Dotaz zní: Má se přihlásit jako plátce paušální daně do 11. 1. 2021 nebo až znovuzahájí své přerušené podnikání - t.j. 29. 3. 2021? (Své podnikání pouze přerušil - neukončil. Proto se obávám, že nemohu postupovat podle toho, že zahájí svojí podnikatelskou činnost až 29. 3. 2021, kdy by se měl teprve přihlásit k paušální dani.)

K dotazu lze sdělit, že podstatná je skutečnost, kdy byla samostatná činnost skutečně zahájena. Znovuzahájení činnosti lze chápat jako zahájení činnosti se vším, co k tomu patří. Pro poplatníky, kteří zahajují (znovu zahajují) činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, po 10. lednu, je lhůta pro podání Oznámení o vstupu do paušálního režimu do dne zahájení této činnosti. Za tímto účelem jsou poplatníci zahajující činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, povinni registrovat se k dani z příjmů u správce daně a oznámit zahájení své samostatné výdělečné činnosti své příslušné okresní správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně ve stejné lhůtě jako pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu. Toto lze učinit prostřednictvím Oznámení o vstupu do paušálního režimu.

28.
Podle všech dostupných informací jsem osobou, které se vyplatí vstup do Paušální daně (roční příjem do 500.000 Kč s uplatňováním 40% paušálu (pojišťovnictví)). Nikde jsem se ale nedopátral k informaci, jaký bude mít vliv na můj důchod.
Je mi 62 let a měl bych jít do důchodu za 2 roky. Sociální dnes platím 4.800 Kč a v systému Paušální daně bych měl platit 2.976 Kč.
Předpokládám tedy, že na výpočet mého důchodu to bude mít negativní vliv. Na druhou stranu mám do důchodu už pouze 2 roky, a tak se domnívám, že na výpočet už to nebude mít "zásadní vliv".

Tento dotaz nespadá do kompetence Finanční správy, s otázkou dopadu paušálního režimu na výši důchodu se prosím obraťte na příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení.

29.
Je možné se přihlásit k nové paušální dani, pokud jako OSVČ splňuji všechny dostupně uváděné podmínky, ovšem jako OSVČ cizinka (SVK) mám povinnost vedení účetnictví (zápis v obchodním rejstříku)?

Zákon poplatníky vedoucí účetnictví v tomto smyslu nijak neomezuje, paušální daň se Vás týká jako poplatníka daně z příjmů fyzických osob.
Nad rámec dotazu je třeba upozornit na nutné úpravy podle ustanovení § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Nezáleží na tom, zda poplatník vstupuje či vystupuje z paušálního režimu, ale na tom, že ve dvou po sobě následujících zdaňovacích obdobích je daň stanovena odlišnými způsoby. Úpravy se vždy provádí o stavy příslušných položek k okamžiku přechodu z jednoho zdaňovacího období do druhého, avšak tyto úpravy se provádí za zdaňovací období, ve kterém daň není rovna paušální dani – upravovat základ daně není možné v dalším zdaňovacím období, kdy má paušalizovanou daň.

30.
Jak postupovat v případě, kdy do května 2021 jsem na rodičovské dovolené, a tedy zálohy platit nemusím? Lze se přihlásit od června nebo třeba až od příštího roku? Nebo ten kdo to nestihne do 10. 1. 2021 má prostě smůlu?

K dotazu lze sdělit, že podstatná je skutečnost, kdy byla samostatná činnost skutečně zahájena. Znovuzahájení činnosti lze chápat jako zahájení činnosti se vším, co k tomu patří. Pro poplatníky, kteří zahajují (znovu zahajují) činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, po 10. lednu, je lhůta pro podání Oznámení o vstupu do paušálního režimu do dne zahájení této činnosti. Za tímto účelem jsou poplatníci zahajující činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, povinni registrovat se k dani z příjmů u správce daně a oznámit zahájení své samostatné výdělečné činnosti své příslušné okresní správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně ve stejné lhůtě jako pro podání Oznámení o vstupu do paušálního režimu. Toto lze učinit prostřednictvím Oznámení o vstupu do paušálního režimu.

31.
Pokud mám 2 živnosti, platím paušální daň každý měsíc z každé činnosti, tzn. 2x 5469 Kč nebo jen jednou, když se podává jedno daňového přiznání?

Paušální záloha je stanovena pro poplatníka (bez ohledu na to kolik činností provozuje) a zahrnuje:

  • zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů (tato činí ze zákona 100 Kč),
  • zálohu na pojistné na důchodové pojištění, kterou se rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
  • zálohu na pojistné na zdravotní pojištění, kterou se rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a zdravotní pojištění v paušálním režimu jsou upraveny právními předpisy upravujícími tato pojištění, vycházejí z minimálních vyměřovacích základů pro tato pojistná (u důchodového pojištění z minimálního vyměřovacího základu zvýšeného o 15 %) a činí pro zálohové období roku 2021:

  • 2 976 Kč na důchodové pojištění,
  • 2 393 Kč na zdravotní pojištění.

Záloha poplatníka v paušálním režimu tak činí v zálohovém období roku 2021 měsíčně částku 5 469 Kč.

32.
Mohu kupř. od roku 2022 z paušální daně vystoupit a platit pojištění a daně opět "postaru"?
Pokud já budu platit paušál, může manžel jako zaměstnanec uplatnit odpočet na děti, manželku či daňový bonus?
Má přechod na paušální daň vliv na nárok na kompenzace v souvislosti s koronavirovou krizí?

Poplatník může z paušálního režimu dobrovolně vystoupit vždy až ke konci zdaňovacího období, v průběhu zdaňovacího období tedy z paušálního režimu dobrovolně vystoupit nelze. Pro výstup nejsou stanoveny žádné další podmínky kromě toho, že poplatník musí podat Oznámení o dobrovolném vystoupení (pro které není zákonem stanovena povinná forma). Zákon stanoví pouze lhůtu, do které musí vystupující poplatník toto oznámení podat, a to do desátého dne zdaňovacího období následujícího po období, k jehož konci chce z paušálního režimu vystoupit; začátek lhůty pro podání oznámení přitom není dán, poplatník jej tedy samozřejmě může podat už v průběhu zdaňovacího období, k jehož konci chce z paušálního režimu vystoupit (tzn. Oznámení o dobrovolném vystoupení podané po uplynutí stanovené lhůty je neúčinné).
Manžel může, pokud jsou splněny podmínky podle § 35c zákona o daních z příjmů (jedná-li se o dítě vyživované ve společné domácnosti), jako zaměstnanec uplatnit daňové zvýhodnění na děti.
Uplatnění paušálního režimu nemá vliv na vyplácení kompenzací v rámci korona krize.

33.
Co když v půlce roku 2021 přestanu splňovat podmínky (např. se stanu plátcem DPH)? Budu muset dále do konce roku 2021 platit zálohy na paušální daň a teprve v přiznání a přehledech za 2021 se všechny platby "započtou", nebo rovnou od měsíce, kdy jsem porušila podmínky, platím zálohy zvlášť na zdravotní pojistné, zvlášť na sociální pojistné a na FÚ nic?

Pokud poplatník vstoupí do paušálního režimu, má povinnost sledovat, zda nenastala některá ze skutečností ukončujících účast v paušálním režimu, a případně o tom správce daně informovat do 15 dnů. Pro oznámení podle § 38lg zákona o daních z příjmů není stanovena žádná forma, formulář vytvořený správcem daně je pouze k dobrovolnému využití (nepovinný tiskopis oznámení o ukončení paušálního režimu č. 25 5258 je zveřejněn v Databázi daňových tiskopisů na webu Finanční správy).
Poplatník je v případě porušení zákonné podmínky (plátcovství DPH) povinen hradit paušální zálohy do konce zdaňovacího období (tj. do 31. 12. 2021). Následně v roce 2022 již není v paušálním režimu a má povinnost ve lhůtách podle daňového řádu (tj. do 1. 4., 1. 5., nebo 1. 7.) podat daňové přiznání a přehledy na veřejná pojistná. Přitom platí, že uhrazené paušální zálohy se započtou na daň a veřejná pojistná.

34.
Mám dotaz ohledně paušální daně v případě dlouhodobé nemoci. Za standardního režimu nemusím v případě dlouhodobé nemoci platit sociální a zdravotní pojištění. Jak to bude v případě, kdy jsem v paušálním režimu?

Poplatník v paušálním režimu platí měsíčně paušální zálohy, které vždy zahrnují zálohu na daň z příjmu, veřejné zdravotní pojištění i důchodové pojištění. Jejich výše je dána pro rok 2021 pevnou částkou ve výši 5 469,- Kč měsíčně. Paušální režim je dobrovolnou alternativou „standardního“ režimu daně z příjmů fyzických osob a veřejných pojistných. Je tak na každém, zda bude paušální režim považovat pro sebe za vhodný či nikoli. Tento režim nezohledňuje případnou dlouhodobou pracovní neschopnost.
V případě, kdy je poplatník v paušálním režimu a dlouhodobě onemocní, lze využít možnost ukončení či přerušení samostatné výdělečné činnosti. V takovém případě poplatník přestane být v paušálním režimu ke konci měsíce, ve kterém přestane být osobou samostatně výdělečně činnou a od dalšího měsíce již nemusí paušální zálohy platit. Po skončení pracovní neschopnosti je možné, a to i v témže roce, opět do paušálního režimu vstoupit a paušální zálohy platit. Pokud poplatník vstoupí do paušálního režimu v témže roce, kdy z paušálního režimu vystoupil z důvodu ukončení nebo přerušení činnosti, bude výsledná částka paušální daně za daný rok snížena úměrně tomuto přerušení, tj. bude odpovídat pouze měsíčním částkám po dobu, kdy byl poplatník v paušálním režimu.

35.
Co když mám vedle příjmů z podnikání také příjmy z nájmu? Mohu vstoupit do paušálního režimu? A jak to pak bude s paušální daní?

Příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy (dle § 8 – 10 zákona o daních z příjmů) nevstupují do limitu ročních příjmů z podnikání ve výši 1 milion Kč pro účely vstupu do paušálního režimu. Nejsou-li ale tyto příjmy daněny srážkou, nesmí v daném roce přesáhnout, kdy je poplatník v paušálním režimu, tj. např. v roce 2021, limit 15 000 Kč. Pokud příjmy budou vyšší než 15 000 Kč, daň poplatníka, který platně vstoupil do paušálního režimu, nebude rovna paušální dani. Překročení tohoto limitu v daném roce není důvodem pro ukončení paušálního režimu, ale budete muset tyto příjmy uvést v daňovém přiznání za r. 2021 společně s příjmy z podnikání a vyčíslit celkovou daňovou povinnost. Jinými slovy příjmy z nájmu nejsou překážkou pro samotný vstup do paušálního režimu, ale pokud následně u poplatníka, který platně vstoupil do paušálního režimu, přesáhnou uvedený limit 15 000 Kč, nebude daň poplatníka v paušálním režimu rovna paušální dani a poplatník bude muset podat daňové přiznání a přehledy příjmů a výdajů ČSSZ a zdravotní pojišťovně. Zaplacené paušální zálohy budou započítány na daň a veřejná pojistná.

36.
Jsem poplatník, který od 1. 1. 2021 využije institut paušální daně. Pokud neporuším zákonné podmínky pro setrvání v paušálním režimu, nemusím po konci zdaňovacího období podávat daňové přiznání. Zajímalo by mě, jakým způsobem budu dokládat své příjmy bance v případě, že budu v budoucnu žádat o spotřebitelský úvěr, případně o hypotéku. Je možné z uvedeného důvodu i přes neexistenci povinnosti k podání daňového přiznání toto přiznání podat a následně u finanční instituce své příjmy takto doložit? (Poznámka GFŘ: obdobně může být požadováno doložení příjmů i v situaci, kdy poplatníci v paušálním režimu budou žádat např. o dávky sociální péče.)

Požadavky jednotlivých finančních institucí na doložení příjmů k ověření schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, případně hypotéku u poplatníků v paušálním režimu, kteří nebudou povinni podávat daňové přiznání, se mohou lišit. Daňové přiznání není vždy z hlediska regulace při poskytování půjčky vyžadováno. Je proto v tomto ohledu třeba odkázat na jednotlivé finanční instituce, jakým způsobem budou v takovém případě postupovat a jaké doklady budou vyžadovat. Pokud bude daňové přiznání poplatníkem v paušálním režimu podáno, přestože jeho daň bude rovna paušální dani, tak ve smyslu ustanovení § 38lh zákona o daních z příjmů k takovému podanému daňovému přiznání správce daně nepřihlíží.


ke dni 5. 1. 2021

25.
Jsem OSVČ a splňuji zákonné podmínky pro vstup do paušálního režimu (příjmy ze samostatné činnosti do 1 mil. Kč, neplátce DPH, bez příjmů ze závislé činnosti atd.). Kromě příjmů z podnikání mi však plynou i další neosvobozené příjmy dle § 8, § 9 nebo § 10 zákona o daních (např. úroky ze zápůjčky, pronájem garáže, prodej akcií), které nejsou zdaňovány srážkovou daní.
Mohu využít paušální daň? A jak to bude po skončení zdaňovacího období s daňovým přiznáním?

Obecně platí, že příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, tj. příjmy dle § 8, § 9 a § 10 zákona o daních z příjmů, nevstupují do limitu ročních příjmů ze samostatné činnosti ve výši 1 mil. Kč pro možnost vstupu do paušálního režimu. Na druhé straně je výše těchto příjmů, které nejsou daněny srážkovou daní, rozhodná pro posouzení toho, zda je daňová povinnost poplatníka po skončení zdaňovacího období rovna paušální dani. Toto bude splněno pouze za předpokladu, že uvedené příjmy ve zdaňovacím období nepřesáhnou v úhrnu částku 15 tisíc Kč. Překročení tohoto limitu v daném roce není důvodem pro ukončení paušálního režimu, ale poplatník za toto období nemá nárok na paušální daň a příjmy je třeba uvést v daňovém přiznání. V takovém případě v daňovém přiznání musí být vykázány veškerá zdanitelné příjmy včetně těch ze samostatné činnosti dle § 7 zákona o daních z příjmů. Zaplacené paušální zálohy na daň se započítají na celkovou daňovou povinnost. Rovněž v daném případě vznikne povinnost podat přehledy o příjmech a výdajích týkající se důchodového a zdravotního pojištění.
Poplatníkovi s uvedenými příjmy tak nic nebrání vstoupit platně do paušálního režimu (za splnění všech ostatních zákonných podmínek), ale vždy po konci roku bude muset podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledy o příjmech a výdajích OSVČ zdravotní pojišťovně a ČSSZ.


ke dni 22. 12. 2020

24.
Mohu jako OSVČ, pokud jsem současně obecním zastupitelem (neuvolněným), přičemž ze zákona pobírám odměnu za výkon této funkce, vstoupit do paušálního režimu?

Jednou z podmínek pro možnost vstupu poplatníka do paušálního režimu je to, že poplatník k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Odměna člena zastupitelstva je příjmem ze závislé činnosti a způsob jejího zdanění (tj. zda se zdaňuje zálohově nebo srážkou podle zvláštní sazby daně) závisí na výši této odměny a dále na skutečnosti, zda poplatník u plátce učinil tzv. prohlášení k dani.
Pokud je daň z odměny zastupitele vybírána v souladu se zákonem o daních z příjmů srážkou podle zvláštní sazby daně, není toto překážkou pro vstup OSVČ do paušálního režimu. Jiná situace nastává v případě zdaňování uvedeného příjmu ze závislé činnosti formou záloh na daň. V takovém případě OSVČ vykonávající činnost zastupitele k 1. 1. do paušálního režimu vstoupit nemůže.

 


ke dni 4. 12. 2020

1.
Jak se přihlásit k paušálnímu režimu / paušální dani?

 

K přihlášení do paušálního režimu je nutné učinit oznámení, a to vyplněním formuláře, který je potřeba podepsat a podat na místně příslušný finanční úřad. Toto oznámení je možné také podat přes datovou schránku nebo zaslat poštou.

Oznámení o vstupu do paušálního režimu lze podat pouze na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí nebo prostřednictvím dokumentu (tiskový výstup z počítačové tiskárny), který bude obsahovat totožné údaje a uspořádání těchto údajů jako má tiskopis Ministerstva financí. Oznámení může poplatník podat do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, tj. do 10. ledna, resp. v roce 2021 do 11. ledna.

2.
Do kdy musím učinit oznámení o vstupu do paušálního režimu, když 10. den pro rozhodné zdaňovací období roku 2021 vychází na neděli?

Toto oznámení lze učinit nejpozději do pondělí 11. ledna 2021.

3.
Co znamená kategorie „poplatník v paušálním režimu“ a co se považuje za „rozhodné zdaňovací období“?

Poplatník se stává "poplatníkem v paušálním režimu" na základě oznámení o vstupu do paušálního režimu a zároveň při splnění všech zákonem stanovených podmínek pro možnost vstupu do tohoto režimu. Podmínky se posuzují buď k 1. 1. 2021, od kterého poplatník vstupuje do paušálního režimu (tzv. rozhodné období), nebo k období bezprostředně předcházejícímu.

4.
Jaké podmínky se zkoumají k 1. 1. rozhodného období?

K prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období, tj. k 1.1. 2021 se zkoumá, zda poplatník:

  • je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující důchodové pojištění,
  • je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,
  • není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
  • není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a
  • není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,
  • nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

5.
Mohou do paušálního režimu vstoupit kromě poplatníků, kteří již provozují činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti také poplatníci, kteří teprve od nového roku zahajují činnost nebo ji zvažují zahájit v průběhu kalendářního roku?

Ano, pokud poplatník zahajuje činnost v průběhu zdaňovacího období, platí pro něj všechny podmínky pro vstup do tohoto režimu stejně jako pro již podnikající poplatníky, s tím rozdílem, že se tyto podmínky nezkoumají k začátku rozhodného období, ale k okamžiku zahájení výkonu činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, anebo k části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti. Poplatník si sám musí posoudit splnění zákonných podmínek pro vstup do paušálního režimu.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který teprve zahajuje podnikatelskou činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, po 10. lednu (to znamená v průběhu roku) může oznámení o vstupu do paušálního režimu podat správci daně současně s oznámením o zahájení této činnosti.

6.
Jak se bude posuzovat u poplatníka vstup do paušálního režimu, pokud poplatník zahájí samostatnou činnost například dne 20. 6. 2021?

Poplatník je v paušálním režimu od prvního dne rozhodného měsíce (v tomto případě od 1. 6. 2021), ve kterém byla zahájena samostatná činnost, a současně bylo podáno oznámení o vstupu do paušálního režimu a byly splněny zákonem dané podmínky. Nebo jinak řečeno poplatník, který podává oznámení o vstupu do paušálního režimu, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu.

7.
Mohou do paušálního režimu vstoupit také nerezidenti, pokud na území České republiky vykonávají činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti?

Ano, paušální režim mohou využít i tito poplatníci, samozřejmě při splnění všech zákonných podmínek pro vstup do paušálního režimu.

8.
Dočetl jsem se, že se do paušálního režimu mohou hlásit poplatníci, kteří mají živnost řemeslnou, vázanou i volnou a zajímá mě, zda ji mohou využít i poplatníci jako jsou např. advokáti, architekti, lékaři, notáři, tlumočníci, auditoři?

Paušalizace daně z příjmů fyzických osob a veřejných pojistných míří na vybranou skupinu poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti, které se zdaňují podle § 7 zákona o daních z příjmů. Příjmy advokátů, architektů, lékařů, notářů, tlumočníků, auditorů, pokud nejsou zdaňovány podle § 6 zákona o daních z příjmů (tj. jako příjmy ze závislé činnosti/zaměstnání) se zdaňují podle § 7 tohoto zákona, tzn., že i oni mohou využít institut paušální daně.

9.
Jsem OSVČ, mám příjmy nepřevyšující 1 milion Kč a současně mám příjmy na DPP a DPČ, mohu využít institut paušální daně?

Ano, pokud je příjem na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti zdaňován srážkovou daní, tedy nikoli ve standardním režimu zdanění příjmů ze závislé činnosti (zálohově, tj. pokud nebylo podepsáno prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti).

10.
Mám dlouhodobě příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující 1 milion Kč a jsem plátcem DPH. Mohu využít institut paušální daně?

Poplatník, který vstupuje do paušálního režimu, nesmí být k 1. lednu rozhodného zdaňovacího období (případně ke dni zahájení činnosti, ani v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti plátcem DPH ani nesmí mít registrační povinnost k této dani. Podmínka zahrnuje jak plátce daně z přidané hodnoty, kteří se jimi stanou ze zákona, tak tzv. dobrovolné plátce.

11.
K jakému datu se paušální daň každý měsíc platí?

Měsíční paušální záloha je splatná do 20. dne zálohového období (kalendářního měsíce), na které se záloha platí. Výjimkou je záloha za zálohové období leden 2021, která je splatná do 22. února 2021 spolu se zálohou na únor.

12.
K jakému datu je splatná záloha pokud dojde k zahájení činnosti 20. 6. 2021?

Zákonem je stanovena výjimka pro zálohové období, ve kterém poplatník zahájil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti; taková záloha je splatná až 20. den bezprostředně následujícího zálohového období, což znamená, že první dvě zálohy jsou splatné ve stejný den, v případě zahájení činnosti 20. 6. 2021, budou zálohy za červen a červenec splatné 20. 7. 2021.

13.
Co se stane, když jsem platbu zaslal pozdě nebo když mi došly prostředky a nemám na zaplacení daně?

Správu odvodových povinností poplatníků v paušálním režimu vykonává Finanční správa ČR a v případě nezaplacené či pozdě uhrazené paušální zálohy se postupuje podle pravidel vyplývajících z daňového řádu. To znamená, že může vzniknout nedoplatek a s ním související úrok z prodlení.

14.
Jak bude postupovat poplatník, který nemá dostatek finančních prostředků na zaplacení zálohy - může požádat správce daně o stanovení záloh jinak, nebo o prominutí záloh?

Nikoliv, správce daně nemůže stanovit jinou výši paušální zálohy ani povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat; tím ale není dotčena možnost povolit posečkání úhrady paušální zálohy nebo rozložení její úhrady na splátky.

15.
Musím při vstupu do paušálního režimu informovat příslušnou zdravotní pojišťovnu a OSSZ?

Nemusíte, v případě podání společného oznámení o vstupu do paušálního režimu příslušnému finančnímu úřadu předá správce daně údaje příslušným orgánům ve vztahu k sociálnímu pojištění a veřejnému zdravotnímu pojištění.

16.
Pro rok 2021 vychází měsíční částka paušální daně na 5 469 Kč. V částce je započteno minimální zdravotní pojistné ve výši 2 393 Kč, minimální sociální pojistné navýšené o 15 % ve výši 2 976 Kč a symbolických 100 Kč na dani z příjmů. Bude se tato částka zálohové paušální daně každoročně měnit?

Ano, tato suma se bude každoročně měnit, podle toho, jak se budou měnit zálohy na pojistné.

17.
Jsem OSVČ a pokud za splnění zákonných podmínek využiji od roku 2021 institut paušální daně, musím podávat v roce 2022 daňové přiznání za zdaňovací období roku 2021?

Díky paušální dani budete mít možnost prostřednictvím jedné paušální platby (měsíčních paušálních záloh) vyřešit povinnosti k dani z příjmů, sociálnímu pojistnému a zdravotnímu pojistnému a nebudete muset v roce 2022 podávat daňové přiznání za zdaňovací období roku 2021 ani podávat za toto období přehledy o příjmech a výdajích na zdravotní a sociální pojišťovnu. Toto však platí pouze při splnění zákonných podmínek, tj. že daň za zdaňovací období roku 2021 bude (v souladu se zákonem o daních z příjmů) rovna paušální dani.

18
Jakým způsobem si musí OSVČ vést evidenci příjmů?

Poplatník musí vždy po skončení zdaňovacího období zhodnotit, zda za dané zdaňovací splnil podmínky paušalizace daně z příjmů a má tedy daň rovnu paušální dani, nebo nikoliv. Pro případ, že poplatník nesplní podmínky pro setrvání v paušálním režimu, případně pro paušální daň, bude mít po skončení příslušného zdaňovacího období povinnost podat ve lhůtách podle daňového řádu daňové přiznání a v něm vyčíslit daňovou povinnost.

Proto doporučujeme vést i nadále evidenci v takovém rozsahu, aby byl poplatník případně schopen (při nesplnění podmínek a navazující povinnosti stanovení daně z příjmů a pojistných) tyto povinnosti splnit. Minimálním rozsahem bude evidence příjmů, o kterých by měl poplatník mít přehled i z hlediska registrace k DPH.

19.
Jsem důchodce a podnikám na živnostenský list. Příjmy mám do 500 tisíc Kč, platím daň z příjmů a zdravotní pojištění, povinnost platit zálohy na sociální pojištění mi nevzniká. Platí pro starobního důchodce stejná výše platby paušální daně v avizované výši přesahující částku 5000 Kč, pokud jsou všechny podmínky pro vstup do paušálního režimu splněny?

Pro podnikající důchodce není jiná výše zálohy na paušální daň ze zákona možná. Z uvedeného vyplývá, že ne pro všechny poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti musí být vstup do paušálního režimu, co do výše odvodů na daň z příjmů a veřejná pojistná, výhodný.

20.
Jsem OSVČ a pokud využiji institut paušální daně, znamená to, že nemohu uplatnit daňové zvýhodnění na děti, ani školkovné?

Pokud se poplatník přihlásí k paušální dani, nebude si moct uplatnit ani daňové zvýhodnění na děti, ani školkovné, ani žádné další daňové slevy a daňové odpočty. Nebude tedy možné ani inkasovat daňový bonus tak, jako je tomu v klasickém režimu stanovení daně.

21.
Součástí paušální daně jsou o 15 % zvýšené sociální odvody, což znamená i vyšší odvody na důchodové pojištění. Bude i nadále zachována možnost dobrovolného přispívání si na důchodové pojištění vyšší částkou?

Možnost dobrovolného přispívání vyšší částky na důchodové pojištění zůstane zachována, ale dobrovolné doplatky na důchodové pojištění bude muset poplatník zaslat přímo příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, nikoliv Finanční správě.

22.
Co se stane, když poplatník s příjmy ze samostatné činnosti přestane splňovat uprostřed roku podmínky pro paušální daň, například začne mít od června měsíčně příjmy z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů ve výši 10 000 Kč, nebo bude mít příjmy ze závislé činnosti (nechá se zaměstnat)?

V takovém případě bude muset poplatník podat za příslušné zdaňovací období standardně daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích, a v nich vyčíslit daň a pojistná. Tedy pokud předpokládáte, že limit pro možnost považovat paušální daň za daň z pohledu celého zdaňovacího období možná překročíte, určitě doporučujeme si vést evidenci (zejména příjmů), na základě které bude možné daň správně vyčíslit.

23.
Bude muset poplatník s příjmy ze samostatné činnosti po roce opět oznamovat, že chce pokračovat v režimu paušální daně, pokud nedojde k porušení podmínek daných zákonem?

Ne, poplatník nebude muset opakovaně podávat oznámení o vstupu do paušálního režimu.