Povaha zapojení poplatníka do řetězce výzkumu a vývoje nemusí představovat výzkum a vývoj

Daňový odpočet na podporu výzkumu a vývoje podle zákona o daních z příjmů je obecně možné uplatnit u poplatníka, který v rámci své vnitropodnikové činnosti realizuje činnost výzkumu a vývoje. Jednou z povinných náležitostí projektové dokumentace je stanovení cíle výzkumné a vývojové činnosti.

Důležité je, že tento cíl musí být definován s ohledem na činnosti prováděné na úrovni konkrétního jednotlivého poplatníka, nikoliv jako cíl celého projektu, na kterém se tento poplatník dílčím způsobem podílí. Cíl tedy musí být stanoven v takovém rozsahu, v jakém je ho daný poplatník schopen sám dosáhnout a vyhodnotit.

Pokud je například poplatník součástí řetězce výzkumného či vývojového procesu, ve kterém je zapojeno více subjektů, musí poplatník uplatňující odpočet na podporu výzkumu a vývoje stanovit cíl své výzkumné a vývojové činnosti pouze v rozsahu té části projektu, kterou realizuje svým jménem a na svůj účet. Výzkumná a vývojová činnost daného poplatníka, která tvoří dílčí část celého řetězce výzkumného či vývojového procesu, musí sama o sobě splňovat zákonné podmínky pro daňový odpočet na podporu výzkumu a vývoje (musí samostatně naplňovat znaky výzkumu a vývoje).

Typickou oblastí, kde je proces výzkumu a vývoje realizován více subjekty v závislosti na jeho jednotlivých fázích, je výzkum a vývoj léčiv nebo veterinárních přípravků. Jeho standardní součástí je také klinické hodnocení léčivých přípravků jako závěrečná fáze výzkumu. Jedná se o systematické testování a hodnocení jednoho nebo několika léčivých přípravků s cílem ověřit účinnost a bezpečnost.

Na základě poznatků z praxe finanční správa upozorňuje, že finanční úřady zaznamenaly poměrně častý výskyt případů, které na úrovni konkrétního poplatníka nesplňují podmínky pro uplatnění daňového odpočtu na podporu výzkumu a vývoje. Poplatníci s lékařskou praxí často provádějí klinické hodnocení již vyvinutého léčivého přípravku, kdy jejich činnost probíhá podle předem stanovené metodiky zadavatele, který léčebný přípravek vyvinul. Klinické hodnocení léčivého přípravku v takovém případě představuje službu, která je de facto rutinní činností. Tuto činnost tedy není možné podřadit pod definici výzkumu a vývoje. Poskytovatel takové služby proto není oprávněn k uplatňování daňového odpočtu na podporu výzkumu a vývoje.

Klinické hodnocení léčivého přípravku je velmi častým příkladem z praxe. Obdobně je nicméně nutné přistupovat k činnostem každého poplatníka, který je zapojen do řetězce výzkumného či vývojového procesu. Skutečnost, zda jsou poplatníci v tomto řetězci spojenými osobami (například jsou součástí nadnárodní skupiny), nebo se jedná o nezávislé osoby, je pro tyto účely irelevantní.