Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Obecné informace

Sdílet

Zákon

Povinnost k dani z příjmů fyzických osob se řídí zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném pro daný rok (dále jen ZDP).

Podávání daňového přiznání

Podle § 38g ZDP:

  • Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 ZDP). Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
  • Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4 ZDP) a učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 20 000 Kč.
  • Daňové přiznání za zdaňovací období je povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP (daňový nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP, nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně.
  • Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch,
  • Daňové přiznání je povinen podat poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.
  • Daňové přiznání může podat nerezident ČR (rezident EU nebo EHP), který využije postup podle § 36 odst. 7 ZDP.
  • Daňové přiznání je také povinna podat osoba, které tak stanoví § 239 a následující zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád), v případě úmrtí poplatníka nebo poplatník dle § 244 daňového řádu, v souvislosti s insolvenčním řízením. V těchto případech se pak postupuje podle § 38ga a § 38gb ZDP.
  • Daňové přiznání je povinen podat poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP.
  • Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému v rámci navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří vznikl příjem podle § 6 ZDP.

Poplatník je povinen v daňovém přiznání sám vyčíslit daň a uvést předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. Daňové přiznání lze účinně podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem, nebo elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

Lhůty pro podání daňového přiznání

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob se podává podle § 136 odst. 1 daňového řádu nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Základní lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období 2024 je do 1. 4. 2025. Pokud bude daňové přiznání podáno v základní tříměsíční lhůtě, může tato lhůta dopadnout i na případy podání daňového přiznání elektronickou formou a na daňové přiznání podané poradcem. Tato lhůta nemůže nikdy dopadnout na daňové přiznání poplatníka, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem - na tento případ dopadá pouze šestiměsíční lhůta. Od lhůty pro podání daňového přiznání, bude pak odvozena splatnost daně.

  • Podávání daňového přiznání v roce 2025 – lhůty: lhůta pro daňové přiznání podané elektronicky – 4 měsíce (2. 5. 2025), lhůta 6 měsíců (1. 7. 2025) pro daňového poradce a advokáta (dále jen poradce) – plná moc nemusí být uložena v 3 měsíční lhůtě u správce daně.
  • I prostřednictvím poradce může být podáno daňové přiznání ve lhůtě 3 měsíců – poradce podá do 1. 4. 2025.

Lhůta pro podání daňového přiznání v případě, že poplatník zemře
Osoba spravující pozůstalost je povinna podat řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne úmrtí zůstavitele = poplatníka, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho úmrtí; tuto lhůtu nelze prodloužit. Dále je osoba spravující pozůstalost povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.

Tiskopis daňového přiznání

Tiskopis daňového přiznání lze vyzvednout na finančním úřadu – územním pracovišti nebo vyhledat a vytisknout na webových stránkách Finanční správy nebo na  portálu MOJE daně.

Jak se podává daňové přiznání

Daňové přiznání lze podat osobně na finančním úřadu – územním pracovišti, poštou nebo můžete využít nabídky na webových stránkách Finanční správy a podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob elektronicky formou datové zprávy (podle § 71 daňového řádu) podepsané způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, s využitím přístupu se zaručenou identitou, nebo prostřednictvím daňové informační schránky.

Upozorňujeme, že podle § 72 odst. 6 daňového řádu, má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, která se zřizuje ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen formulářové podání (tj. také daňové přiznání) učinit pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, tedy datovou zprávou odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu, tj. podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, s využitím přístupu se zaručenou identitou, nebo prostřednictvím daňové informační schránky; při tom se nepřihlíží k datové schránce fyzické osoby podle jiného právního předpisu, kterou lze znepřístupnit na žádost.

Kde se podává daňové přiznání

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob se podává na finanční úřad – územní pracoviště místně příslušné poplatníkovi.

Vyhledávání územního pracoviště

Místní příslušnost

Místní příslušnost správce daně se řídí u fyzické osoby jejím místem pobytu; pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje.

Rezident ČR

Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Pokud je v účinnosti smlouva o zamezení dvojího zdanění, posuzuje se rezidentství poplatníka podle příslušného článku této smlouvy. Daňoví rezidenti České republiky mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

Nerezident ČR

Fyzická osoba (§ 2 odst. 3 ZDP), která nemá na území ČR bydliště ani se zde obvykle nezdržuje nebo to o ní stanoví mezinárodní smlouva. Tato osoba má daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Dále je za nerezidenta považována osoba, která se na území ČR zdržuje jen za účelem studia nebo léčení (v takovém případě se jedná o nerezidenta i v případě, že se ve smyslu § 2 odst. 4 ZDP na území ČR zdržuje obvykle).

Daňová povinnost

Daň vypočtená v daňovém přiznání je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání daňového přiznání. Pokud bude daňové přiznání podáno v základní tříměsíční lhůtě, může tato lhůta dopadnout i na případy podání daňového přiznání elektronickou formou a na daňové přiznání podané poradcem. Od lhůty pro podání daňového přiznání, bude pak odvozena splatnost daně. Daň lze zaplatit

  • bezhotovostní platbou prostřednictvím bankovního příkazu nebo internetového bankovnictví,
  • v hotovosti na finančním úřadu – územním pracovišti,
  • v hotovosti prostřednictvím poštovní poukázky typu A.

Daň se platí na číslo účtu, které má tvar předčíslí-matrika/kód banky.
Předčíslí pro daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání je 721.
Matrika závisí na místní příslušnosti k finančnímu úřadu, viz Bankovní účty finančních úřadů.

Kód banky musí být vždy vyplněn kódem 0710 (kód ČNB), tzn. daň z příjmů fyzických osob 721-matrika/0710.

Variabilní symbol je rodné číslo poplatníka. Konstantní symbol je v případě bezhotovostní úhrady 1148.
Podrobněji k placení daní na stránce Placení daní.

Splatnost daně

Daňový kalendář

Předmět daně z příjmů fyzických osob

Předmětem daně z příjmů fyzických osob upraveným v § 3 ZDP jsou:

  • příjmy ze závislé činnosti § 6 ZDP,
  • příjmy ze samostatné činnosti § 7 ZDP,
  • příjmy z kapitálového majetku § 8 ZDP,
  • příjmy z nájmu § 9 ZDP,
  • ostatní příjmy § 10 ZDP.

Příjmem se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.

Nezdanitelné části základu daně

Od základu daně lze dle § 15 ZDP odečíst nezdanitelné části základu daně, mezi které patří:

  • bezúplatná plnění (dary),
  • úroky z úvěrů na financování bytových potřeb (ze stavebního spoření, hypotečního úvěru, z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem),
  • příspěvky zaplacené na daňově podporované produkty na stáří (penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění, soukromé životní pojištění, dlouhodobý investiční produkt),
  • Pojištění dlouhodobé péče

Podrobněji viz Aktuálně k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2024.

Slevy na dani

Poplatníkům se daň vypočtená za zdaňovací období snižuje o

a) základní slevu ve výši 30 840 Kč za zdaňovací období 2024 na poplatníka.

Poplatník může uplatnit slevu na dani podle písm. b) až e) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani splněny.

b) slevu na manžela ve výši 24 840 Kč na manžela. Pokud je manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se výše slevy na dvojnásobek.

Slevu na manžela lze uplatnit pouze tehdy, pokud poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let, a manžel poplatníka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.  

Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Příjmy, které se do příjmu manžela nezahrnují (úplný výčet):

  • dávky osobám se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
  • příspěvky na péči a na sociální služby,
  • státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření a státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření,
  • stipendia poskytovaná studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
  • příjmy plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně osvobozen,
  • příjmy, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně,
  • příjmy, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů,

Příjmy, které se do příjmů manžela či manželky zahrnují (namátkový výčet):

  • veškeré příjmy „v hrubém“ od zaměstnavatele, z podnikání, z nájmu apod.,
  • všechny druhy důchodů,
  • dávky nemocenského pojištění (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné),
  • náhrada mzdy při pracovní neschopnosti,
  • podpora v nezaměstnanosti.

Rodičovský příspěvek představuje formu dávek státní sociální podpory (stejně tak i porodné) a do vlastních příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku se nezahrnuje. Naopak peněžitá pomoc v mateřství představuje dávky vyplácené v rámci nemocenského pojištění, proto tyto dávky zahrnete do příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku.

c) základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu.

d) rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni.

e) slevu na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P.

Slevy na dani u nerezidenta

U nerezidenta se daň sníží za zdaňovací období o částky uvedené výše. Slevy na dani podle  písm. b) až e), pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 ZDP činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6 ZDP, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10 ZDP, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Daňové zvýhodnění

Podle § 35c odst. 1 ZDP má poplatník nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, (dále jen "daňové zvýhodnění") za rok 2024 ve výši

  • 15 204 Kč ročně na jedno dítě,
  • 22 320 Kč ročně na druhé dítě a
  • 27 840 Kč ročně na třetí a každé další dítě.

Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby (§ 21e odst. 4 ZDP). Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se dohromady.

Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady.

Slevu na dani podle předchozího odstavce může poplatník uplatnit až do výše daně vypočtené podle § 16 ZDP snížené o slevy na dani podle § 35, 35ba a 35bb ZDP. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daň vypočtená podle § 16 ZDP snížená o slevy na dani podle § 35, § 35ba a 35bb daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.

Pokud je daňový bonus podle § 35c odst. 3 ZDP vyšší nebo roven dani podle § 16a ZDP, sníží se o tuto daň daňový bonus a daň poplatníka se rovná nule. Pokud je daňový bonus podle § 35c odst. 3 ZDP nižší než daň podle § 16a ZDP, daňový bonus je roven nule a daň poplatníka se rovná dani podle § 16a ZDP snížené o daňový bonus podle § 35c odst. 3 ZDP.

Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle

  • § 6 ZDP - příjmy ze závislé činnosti, nebo
  • § 7 ZDP - příjmy ze samostatné činnosti.

 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (tj. pro rok 2024 min. 113 400 Kč).           

Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 6 nebo 7 ZDP a příjmy, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je

a) nezletilým dítětem,

b) zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a

  1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,
  2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
  3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek.

Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.

Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Daňové zvýhodnění u nerezidenta

Nerezident může daňové zvýhodnění stejně jako výše uvedené slevy na dani uplatnit, pouze pokud je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22 ZDP) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6 ZDP, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10 ZDP, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Zdanění příjmů plynoucích fyzické osobě z provozu výrobny elektřiny

S účinností od 1. května 2016 bylo novelou (zákon č. 125/2016 Sb.) ZDP, mimo jiné doplněno ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, a to v tom smyslu, že ostatními příjmy dle § 10 ZDP jsou také příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem (dále jen „ERÚ“).
Sdělení ke zdanění příjmů plynoucích fyzické osobě z provozu výrobny elektřiny | 2017 | Informace, stanoviska a sdělení | Daň z příjmů | Daně | Daně | Finanční správa (financnisprava.cz)

Podle energetického zákona (§ 3 odst. 3) s účinností od 24. 1. 2023 platí, že licence se vyžaduje na výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem nad 50 kW určené pro vlastní spotřebu zákazníka. Znamená to, že pro výrobu elektřiny ve výrobnách nad 50 kW je třeba udělení licence, i když vyrobená elektřina slouží pouze pro vlastní spotřebu (tj., nejedná se o podnikání). U výroben do 50 kW je licence potřeba v případě, že se jedná o podnikání.

Ubytování

Ubytování jako samostatná činnost nebo nájem nemovité věci

Tento materiál slouží jako pomůcka pro fyzické osoby k podřazení příjmů z „nájmu“ nemovité věci (její části) nebo bytu (jeho části) pod správný druh příjmu dle ZDP, a to buď pod příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP, nebo příjmy z nájmu dle § 9 ZDP.

Informace ke změně výše limitu úhrnné částky úroků

Informace ke změně výše limitu úhrnné částky úroků

Metodická informace ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024

S účinností od 1. 1. 2024 došlo v ZDP k řadě změn v oblasti zaměstnaneckých benefitů, a to jak na příjmové straně u zaměstnanců, tak na výdajové straně u zaměstnavatelů.
Generální finanční ředitelství vydalo za účelem posílení právní jistoty metodickou informaci, která obsahuje nejen výklad příslušných ustanovení ZDP ve znění účinném od 1. 1. 2024 zastávaný finanční správou, ale také podrobnější vysvětlení obecného přístupu k interpretaci práva v oblasti plnění zaměstnavatelů vůči zaměstnancům nad rámec mzdy či platu, resp. odměny za práci. Vyhledávání | Finanční správa